Wikimedia

Somálsko zvolilo nového prezidenta: naděje pro rozvrácenou zemi?

Štítky:

Počátkem února 2017 byl  novým somálským prezidentem zvolen Mohamed Abdullahi Mohamed, který je také znám pod přezdívkou Farmajo. V nepřímé volbě porazil dosavadního prezidenta Hassana Šejka Mohamuda. Jednalo se o překvapivou volbu somálských poslanců. Samotná volba proběhla ve ztížených podmínkách, kdy se odehrávala ve vysoce hlídaném letištním komplexu v hlavním městě Mogadišo, zatímco zbytek země čelí velmi nestabilní bezpečnostní situaci. Ve městě musela být dokonce zastavena doprava a ustanovena bezletová zóna, aby volba nebyla narušena možným teroristickým útokem ze strany islamistů z al-Šabáb. Pro Somálsko se jednalo o historický okamžik, jelikož se v zemi nekonala demokratická volba prezidenta od roku 1969. Tisíce Somálců následně vyšly do ulic, aby oslavily výsledek volby. Mohamed obdržel 184 hlasů oproti 97, jež získal odcházející prezident Mohamud, který výsledky voleb uznal. O křeslo prezidenta se utkalo přes dvacet kandidátů. Počet se následně snížil na dva po dvou kolech volby.

Nový prezident je považován za nacionalistu. Jeho hlavní výzvou bude stabilizovat bezpečnostní situaci v zemi a vypořádat se bude muset i s rozsáhlou korupcí. Má rovněž americké občanství a byl krátce premiérem mezi let 2010 a 2011. Tehdy si získal popularitu, když zajistil pravidelné posílání mezd somálským vojákům a implementoval biometrický registr pro pracovníky bezpečnostních sborů. Vyjádřil, i ochotu vyjednávat za určitých podmínek s militanty ze skupiny al-Šabáb. Zárove’n však instruoval armádu, aby se připravila na novou ofenzívu proti této skupině, jež je napojena na mezinárodní teroristickou síť al-Kájda. Prohlášení bylo reakcí na zhoršující se bezpečnostní situaci v zemi, kdy al-Šabáb provedl zvýšený počet bombových útoků v hlavním městě právě po zvolení nového prezidenta.

Nový somálský vůdce pronesl projev ve vojenské uniformě a mladým bojovníkům al-Šabábu dal možnost vzdát se. Dal jim lhůtu 60 dní, aby složili zbraně. Al-Šabáb označil nového prezidenta za odpadlíka a varoval Somálce, aby ho nepodporovali. Mohamed v rámci připravované operace vyměnil velitele armády, zpravodajské služby a policie.  Tato restrukturalizace bezpečnostních složek je vnímána jako pokus zkonsolidovat moc ve válkou rozvrácené zemi. Al-Šabáb byl vytlačen z hlavního města Mogadišo a dalších větších městských celků, avšak útoky této skupiny stále pokračují a odehrávají se i ve vládou kontrolovaných oblastech. Somálské bezpečnostní síly jsou pod tlakem, aby zlepšily svoji činnost, jelikož se mají ujmout starosti o bezpečnost na somálském území po roce 2020, kdy síly Africké unie opustí zemi.

Nový somálský prezident Mohamed Abdullahi Mohamed. Zdroj: Wikimedia

Avšak to není jediná výzva pro nového somálského prezidenta. Dalším bude sjednotit zemi, která je dnes de facto rozdělena na několik územních celků. Jedním z nich je Somaliland, který deklaroval svou nezávislost v roce 1991, kdy byl svržen tehdejší vládce Siad Barre. I když Somaliland nebyl mezinárodně uznán, přesto je zde fungující politický systém, vládní instituce a policie. Tento územní celek používá i svou měnu a jedná se o jednu z nejstabilnějších částí Somálsk. Politické vedení Somalilandu usiluje o mezinárodní uznání, což může představovat problém pro nově zvoleného prezidenta při konsolidaci země.

Dalším celkem je Puntland, který vyhlásil svou autonomii v roce 1998. Chtěl se tak vyhnout klanové válce, jež postihla jižní část Somálska. I pře relativní stabilitu regionu zde probíhá konflikt. Puntland se stal celosvětově známým jako útočiště pirátů, kteří unášejí lodě v Indickém oceánu. Dále se stal Puntland útočištěm lidí prchajících z jihu Somálska před násilím. Na rozdíl od Somalilandu chce Puntland zůstat součástí Somálska na federativní bázi.

Nový prezident Mohamed vyvolává naděje, že by mohl změnit situaci v zemi. Už jen tím, že byl zvolen na somálském území v demokratických volbách, získal silný mandát. Rovněž podnikl první kroky k zastavení islamistů ze skupiny al-Šabáb. Země je však rozvrácena od roku 1991 a není jisté, že se zrovna novému prezidentovi podaří zkonsolidovat stát a ukončit dlouholetý konflikt. Dalším úkolem pro nového prezidenta je sjednotit rozdělenou zemi, což může být předpokladem pro nový konflikt, kdy Somaliland usiluje o uznání své nezávislosti a nebude chtít zůstat součástí Somálska.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *