Spetsnaz FSB ve válkách na Kavkaze, druhá část

Štítky:

Oblast Kavkazu se během procesu rozpadu Sovětského svazu stala velmi rychle konfliktní, neboť 1. listopadu 1991 vyhlásil Džochar Musajevič Dudajev Čečenskou republiku Ičkerie. Tento nově vzniklý mezinárodně neuznaný stát měl být nezávislý na Sovětském svazu a následně na Ruské federaci. Separatistické tendence Čečenců nepodpořily USA, které tím daly explicitně najevo, že podporují územní integritu nově vzniklé Ruské federace (Office of The Historian 2018). Nový stát uznala jen Gruzie a Afghánistán, který byl v té době pod vládou Talibánu.

Operace jednotek Spetsnaz FSB během První čečenské války (1994-1996)

Ozbrojené síly Ruské federace následně intervenovaly do Ičkerie, kde se setkaly s mohutným odporem čečenských oddílů. Byla tak vyhlášena První čečenská válka. Jednotka Alfa v této době zajišťovala osobní ochranu hlavním velitelům invaze do Ičkerie. Později sloužilo mnoho příslušníků Alfy v mobilních protiteroristických jednotkách a někteří rovněž chránili regionální velitelství FSB v Grozném (Alfa 2014).

Šamil Basájev. Zdroj: Wikimedia.

Jeden z vůdců čečenských separatistů, Šamil Basájev, podnikl v roce 1995 s jednotkou čítající zhruba 200 separatistů nájezd na město Buďonovks, kde nakonec obsadil místní městskou nemocnici. Zde zajali 1 500 až 1 800 lidí jako rukojmí. Basájev předložil ruským silám ultimátům, které zahrnovalo ukončení První čečenské války. Pokud by Rusové ultimátum nesplnili, povraždily by jeho jednotky všechny zajatce. Proces vyjednávání selhal a Basájev začal zajatce postupně vraždit. V reakci na to podnikly ruské síly v čele s jednotkou Alfa útok na budovu s cílem osvobodit rukojmí. Během několikahodinového boje bylo mnoho rukojmích nešťastně zabito. Byla zastavena palba a separatisté propustili 227 rukojmích a dalších 61 bylo osvobozeno jednotkou Alfa při útoku. Rusové na nemocnici podnikli další 2 útoky, které však rovněž nebyly úspěšné. Následné jednání mezi Basájevem a představiteli ruské vlády již bylo pro Čečence úspěšné. Rusko souhlasilo se zastavením vojenských operací proti Čečensku a Basájev na oplátku souhlasil s propuštěním zbývajících rukojmí (Specter 1995).

20. září 1995 dva muslimští teroristé zajali autobus s celkem 19 rukojmími. Únosci dagestánského původu byli ozbrojeni a požadovali výkupné ve výši 1,5 milionu amerických dolarů a helikoptéru, která by je bezpečně dopravila na území kontrolované čečenskými separatisty. Během vyjednávání propustili jednu ženu, která členům jednotky Alfa FSB popsala situaci uvnitř autobusu. Alfa pak následně provedla útok na autobus, během kterého byli oba teroristé neutralizováni. Žádný rukojmí nebyl při zásahu zabit.

V lednu 1996 zahájila guerillová skupina Osamělý vlk čečenských separatistů pod velením Salmana Radujeva nájezd na ruskou leteckou základnu a následně na nemocnici v dagestánském Kizljaru. Byl to podobný nájezd jako z roku 1995, který podnikli čečenští separatisté pod velením Šamila Basájeva. Tato skupina jednala na popud čečenského prezidenta Džochara Dudajeva (Schaefer 2010). Separatisté nejdříve pod pláštíkem noci zaútočili na vojenskou leteckou základnu blízko od Kizljaru, kde zabili na tři desítky členů posádky. V ranních hodinách dorazily ruské posily, které okamžitě začaly separatisty pronásledovat.

Separatisté se začali stahovat do samotného města Kizljaru, kde zajali 1 200 až 3 400 lidí (Schaefer 2010). Následující den propustili zhruba 120 zajatců poté, co jim ruští vyjednavači nabídli volný průchod zpět na separatisty kontrolovaná území v Čečensku. Separatisté však nejprve museli propustit všechny rukojmí. Dva dny poté separatisté propustili ženy s dětmi, ale muže propustit odmítli. Bylo dohodnuto, že si jich ponechají, aby sloužili jako pojistka proti možnému ruskému přepadu při přesunu na území kontrolovaná separatisty.

Poloha Dagestánu. Zdroj: Wikimedia.

Ruští vyjednavači však nevěděli, že zhruba 150 ruských výsadkářů VDV („Vozdushno-desantnye voyska Rossii“) odstartovalo ze základny v Grozném, aby zachytilo konvoj separatistů ve chvíli, kdy překročí hranice Dagestánu s Čečenskem. Ruská útočná helikoptéra zaútočila na konvoj kousek od hranic. Ten se obrátil na jih a pokračoval do vesnice Pervomajsk. Zde se separatisté opevnili. Rusové k vesnici přisunuli jednotky Spetsnaz FSB (jednotka Alfa) a Spetsnaz GRU, které zajistily perimetr okolo vesnice.

Navzdory tomu se skupině separatistů podařilo probít skrz obklíčení, kdy pobili skoro celou jednotku Spetsznaz GRU, která byla do operace nasazena (O’Connor 1996). Jednotka Alfa k této operaci poskytla především odstřelovačské týmy (Schaefer 2010). Mezitím další skupina zhruba 300 separatistů vpadla ruským jednotkám obléhajícím Pervomajsk do zad. Jednotka Alfa FSB podporována jednotkami SOBR (Spetsial’niy Otryad Bystrovo Reagirovaniya) a VDV se mezitím přemístila do vesnice Pervomajsk, kterou obsadila a zajistila rukojmí. Navzdory finálnímu úspěchu se po ukončení operace objevila vysoká kritika ruského snažení (Schaefer 2010). Vysoký počet příslušníků ruských ozbrojených sil, policie a rukojmí totiž přišel v důsledku špatného velení o život.

Úloha jednotek Alfa FSB během prvních roků válek na Kavkaze přesně odpovídala tomu, k čemu je jednotka určena – boj proti terorismu a guerille a osvobozování rukojmí. Nicméně její počínání se ve všech operacích setkalo s poměrně značnými ztrátami na životech rukojmích. Podle některých svědků jednali členové Alfy při osvobozovacích operací svévolně a nekoordinovaně s ostatními jednotkami. Chyby rovněž spočívaly i na straně neefektivního ruského velení, které nedokázalo zkoordinovat akce svých zasahujících jednotek (Littell 2008).

Skupina Alfa. Zdroj: Wikipedia.

Působení jednotek Spetsnaz FSB mezi dvěma válkami v Čečně (1996-1999)

Po podepsání mírové smlouvy mezi Ruskou federací a Čečenskou republikou Ičkerie v dagestánském městě Chasavjurt v roce 1996, se FSB snažila všemožně zdiskreditovat Čečenskou republiku Ičkerie. FSB chtěla zabránit tomu, aby se čečenským separatistům dostalo mezinárodního potvrzení jejich nezávislosti na Ruské federaci. K těmto černým operacím s největší pravděpodobností používala právě členy jednotky Alfa FSB a Vympel FSB. Jednalo se o únosy, které poškozovaly čečenskou reputaci. Nelze přesně říci, zda tyto operace reflektovaly jednotnou politiku FSB, nebo politiku jednotlivých mocenských uskupení uvnitř FSB. S jistotou lze říci, že tyto a únosy nereflektovaly oficiální politiku ruské vlády.

Operace jednotek Spetsnaz FSB během Druhé čečenské války (1999 – 2009)

Jednotky Alfa FSB a Vympel FSB byly hojně zapojeny do vojenských operací během Druhé čečenské války stejně jako tomu bylo během První čečenské války. Během tohoto konfliktu však Alfa začala plnit i jiné úkoly, Alfa se začala více specializovat na kill or capture operace, jejichž cílem byla likvidace nebo zadržení VIP osob. Především se jednalo o polní velitele čečenských guerillových skupin a velitele teroristických skupin. Členové jednotky Alfa FSB se postarali např. o neutralizaci (zadržení nebo likvidaci) Abú Umara, Abu Bakar Visimbaeva, Salmana Radujeva, Abu Havase nebo bývalého prezidenta Čečenské republiky Ičkerie Aslana Maschadova.

Od roku 2003 byli členové Alfa FSB a Vympel FSB v rámci „čečenizace“ konfliktu začleňováni společně s prapory Spetsznaz GRU Vostok a Zapad a proruskými čečenskými guerillami do kombinovaných speciálních skupin, tzv. SSGs (svodnye spetsialnye gruppy). Těmto zvláštním skupinám je přisuzován únos 3 000-5 000 bývalých příslušníků čečenských guerill a jejich rodinných příslušníků (Rusi 2007).

Mezi jednu z nejznámějších operací jednotky Alfa FSB patří záchrana rukojmích v moskevském divadle na Dubrovce z roku 2002. 23. října vniklo do zaplněného divadla zhruba padesátičlenné komando čečenských teroristů, které v samotném divadle zajalo na 850 lidí. Útočníci byli vedeni Movsarem Barajevem a hlásili se k čečenským islámským separatistům. Za strůjce této akce je považován samotný Šamil Basájev.

Jednotky SOBR zajistily oblast okolo divadla a začalo probíhat vyjednávání. Teroristé požadovali stažení ruských vojsk z Čečenska a ukončení Druhé čečenské války. Některé další požadavky teroristů byly častokrát nesplnitelné. Požadovali například, aby se do divadla osobně dostavil Achmat Kadyrov. Během třídenního vyjednávání teroristé propustili několik stovek rukojmích. Čtvrtý den ráno na budovu s cílem eliminovat teroristy a zachránit rukojmí zaútočilo komando speciálních jednotek, které bylo tvořené muži z jednotek Alfa a Vympel.

V 5:00, před vniknutím do budovy, byl do prostor divadla přes ventilaci vpouštěn omamný plyn. V 5:30 začal samotný útok na divadlo. Záchranné komando asi hodinu systematicky čistilo budovu. Během tohoto procesu došlo k několika přestřelkám, na jejichž konci byli všichni teroristé mrtví (Calhoun 2003). Přestože se speciálním jednotkám podařilo zachránit většinu rukojmích, přes 100 jich následně zemřelo na otravu plynem, který byl během záchranné operace použit (Chemical and Biological Weapons Nonproliferation Program 2002).

Prezident Putin ctí památku obětí útoku v divadle na Dubrovce. Zdroj: President of Russia.

Vybrané kill or capture operace Spetsnaz FSB z období Druhé čečenské války (1999-2009)

13. března 2000 proběhlo v městské části Novogrozněnský (dnes Oyskhara) úspěšné zatčení čečenského polního velitele Salmana Radujeva, lídra tzv. Armády Džochara Dudajeva (zvaného též Kavkazský tygr) jednotkami Alfa FSB. Operativci z jednotky Alfa ho údajně zatknuli přímo v posteli. Radujev byl následně odsouzen k doživotnímu trestu za provádění teroristických činů, ale již v roce 2002 ve vězení zemřel (Alfa 2014).

8. března 2005 proběhla likvidace jednoho z polních velitelů a bývalého prezidenta Čečenské republiky Ičkerie, Aslana Maschadova. Zatčení předáka a podněcovatele separatistů a jeho nejbližších spolubojovníků bylo dlouho a pečlivě plánováno. Několik ruských bezpečnostních orgánů se soustředilo na zjištění a určení možné polohy, kde se Maschadov nachází. Na začátku března roku 2005 získaly přístup k novým údajům, které jim umožnily určit několik adres, které pravděpodobně patřily teroristovi nebo jeho spolupracovníkům. Provedená operace poukázala na skutečnost, že se značně zvýšila úroveň profesionality všech orgánů FSB. Nehledě na všechna opatření a úskoky teroristů, byl jejich úkryt nalezen. Bojovníkům, kteří se tam nacházeli, bylo nabídnuto vzdát se, což odmítli. Poté byla provedena operace s cílem zatknout nebo neutralizovat separatisty. Jednotka Alfa FSB na úkryt zaútočila a dobyla ho. V něm bylo poté nalezeno velké množství střelných zbraní, muniční sklad, různé dokumenty a elektronická výpočetní technika (Alfa 2014).

Závěr

Jednotky Spetsnaz FSB Alfa a Vympel se hojně podílely na speciálních operacích během První a Druhé čečenské války. Především v důsledku špatného velení se příliš neosvědčily v operacích na záchranu rukojmích. Při kill or capture operacích však byly vysoce efektivní. Konkrétně Alfa FSB si na svůj účet může přičíst neutralizaci několika vysoce postavených osob v rámci čečenského hnutí odporu (Abú Umar, Abu Bakar Visimbaev, Salmana Radujev, Abu Havas, Aslan Maschadov). Na druhou stranu jejich záchranné operace se téměř v zásadě neobešly bez ztrát na životech rukojmích, jak tomu bylo například při záchranné operaci v divadle na Dubrovce nebo v beslanské škole, která vygradovala v absolutní masakr.

Kritici fungování speciálních jednotek Spetsnaz FSB v rámci válek v Čečensku rovněž poukazují na fakt, že tyto jednotky častokrát jednaly v rozporu s Listinou základních práv a svobod, když prováděly únosy a exekuce bývalých příslušníků čečenských islámských protiruských guerill. Celkově však bylo vytvoření skupiny Alfa pro Rusko nezbytné, neboť žádná jiná jednotka neměla v této době tak kvalitní protiteroristický výcvik, aby mohla efektivně působit v operacích na záchranu rukojmích. S nástupem guerillové války po roce 2009, která v oblasti Čečny a Dagestánu přetrvává do dneška, je existence speciálních jednotek Alfa a Vympel pro Rusko velmi důležitá.

Seznam použitých zdrojů

Alfa. Знаковые операции Группы «А» КГБ-ФСБ. Available online at: http://www.alphagroup.ru/group-a/map/

Blahuš, Petr. 2018. Štorm 333 – operace Specnaz, která zahájila sovětskou okupaci Afghánistánu a československý podíl na ní. Security magazín. https://www.securitymagazin.cz/historie/storm-333-operace-specnaz-ktera-zahajila-sovetskou-okupaci-afghanistanu-a-ceskoslovensky-podil-na-ni-1404060200.html

Bratishka. Управление „В“. Available online at: http://bratishka.ru/specnaz/fsb/v.php.

Calhoun. 2003. The Moscow Hostage Crisis An Analysis of Chechen Terrorist Goals. Monterey: Naval Postgraduate School. https://calhoun.nps.edu/bitstream/handle/10945/25457/The_Moscow_Hostage_Crisis_An_Analysis_of_Chechen_Terrorist_Goals.pdf?sequence=1&isAllowed=y

Federální služba bezpečnosti Ruské federace. 2001. K 20. výročí speciální skupiny Vympel. Federální služba bezpečnosti Ruské federace. http://www.fsb.ru/fsb/press/message/single.htm!id%3D10341001@fsbMessage.html

Hackard, Mark. 2015. KGB SPETSNAZ & WORLD WAR III. Espionage History Archive. https://espionagehistoryarchive.com/2015/04/17/kgb-spetsnaz-world-war-iii/

Hackard, Mark. 2015. VYMPEL: THE KGB’S SWORD ABROAD. Espionage History Archive. https://espionagehistoryarchive.com/2015/04/02/vympel-kgb-spetsnaz/

Chemical and Biological Weapons Nonproliferation Program. 2002. The Moscow Theater Hostage Crisis: Incapacitants and Chemical Warfare. Middlebury Institute of International Studies at Monterey. https://www.nonproliferation.org/the-moscow-theater-hostage-crisis-incapacitants-and-chemical-warfare/

Kuos-Vympel. 2017. КУОС. Available online at: http://www.kuos-vympel.ru/history/

Kuos-Vympel. 2017. Оперативно-разведывательный боевой отряд «Каскад». Available online at: http://www.kuos-vympel.ru/history/kaskad/

Kuos-Vympel. 2017. Операция «Шторм 333». Available online at: http://www.kuos-vympel.ru/history/storm/

Littell, Jonathan. 2008. The Security Organs of the Russian Federation: A Brief History 1991–2004. Post-Soviet Armies Newsletter. https://web.archive.org/web/20080201083223/http:/www.psan.org/document518.html

O’Connor, Elieen. 1996. Chechen rebels counterattack. CNN. http://edition.cnn.com/WORLD/9601/chechen_rebels/01-18/7_am/index.html

Office of The Historian. 2018. Bill Clinton, Boris Yeltsin, and U.S.-Russian Relations. Available online at: https://history.state.gov/milestones/1993-2000/clinton-yeltsin

Rusi. 2007. Russia’s post-Beslan counterterrorism reforms. Available online at: https://rusi.org/publication/russias-post-beslan-counterterrorism-reforms

Schaefer, Robert W. 2010. The Insurgency in Chechnya and the North Caucasus: From Gazavat to Jihad. Santa Barbara: ABC-CLIO.

Specter, Michael. 1995. Chechen Rebels Said to Kill Hostages at Russian Hospital. The New York Times. https://www.nytimes.com/1995/06/16/world/chechen-rebels-said-to-kill-hostages-at-russian-hospital.html

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *