Zdravím Vás. Ačkoli nepatřím a pravděpodobně ani mnoho z vás nepatří mezi věřící ve smylu, jakým jsme se „víru“ naučili chápat v posledních ateistických dekádách, předkládám vám ke čtení (a i k zamyšlení) dnes text, jehož autorem je evangelický farář. Jistě se ptáte proč, mnoho z neokonzervativců a antropocentrisů si jistě bude ťukat na čelo, jak toto kázání (kterým text ve skutečnosti je-bylo předneseno 11. března v kostele v Havířově) souvisí s vnímáním bezpečnosti či mezinárodní politikou. Myslím si však, že právě pojmutí víry současnému pragmatickému a rádobyliberálnímu světu chybí. Ultraliberalismus se blíží svým svým způsobem k ultrakonzervatismu, když se vysmívá fenoménům či institucím (ze sociologického hlediska), které člověku nabízejí něco jiného než bezstarostnost a egoismus. Neberte tudíž tento příspěvěk jako pokus o křesťanskou indokrtinaci (ke které má opravdu daleko), ale vnímejte spíše obsah sdělení a na chvíli zapoměňte na předsudky, jež v nás slovo „víra“ a „Bůh“ vzbuzuje. Příjemnou neděli..
PS. Mnoho myšlenek v textu má velmi blízko k chápání světa takových zahraničněpolitických expertů a rektorů proslulých univerzit – namátkou W. Laquer, R. Dahrendorf apod.