Úvod Ropné šoky v 70. letech a jejich globální následky poprvé významně poukázaly na strategickou roli, kterou sehrávají suroviny na poli mezinárodních vztahů v relaci k národní bezpečnosti států (Giragosian 2004). V souvislosti s rozšiřujícím pojetím kodaňské školy se surovinová bezpečnost stala doménou podstatné…

Pod tématem konfliktů o suroviny si většinou představíme suroviny jako je dřevo, diamanty či ropa. Protentokráte si ale naši spolužácí vybrali surovinu, o níž se příliš nehovoří – uran. Jde o velmi zajímavý text s neotřelým tématem se zaměřením na potenciál konliktnosti uranu. Právě roli uranu v africkém státu Niger a konfliktu nigerské vlády s etnickou menšinou Tuaregů se Marián Tomeček a Zdeněk Vodák rozhodli zanalyzovat.

V posledních desetiletích lze v bezpečnostních studiích jasně sledovat trend rozšiřování hrozeb. Ohrožení nepředstavují pouze vojenské síly cizích států, ale ekonomické krize, činnost kriminálních organizací, etnické či náboženské napětí uvnitř států a v neposlední řadě vzrůstá i citlivost vůči environmentálním hrozbám.

Arktická oblast zůstává po dlouhé období klidným místem na světě i přesto, že se pod jejím povrchem nachází velké zásoby nerostných surovin. V poslední době se však jejich potencionální těžba stává stále snadnější, a to v souvislosti s táním ledovců. Státy arktického regionu začínají vstupovat do dohadů o vlastnictví oblasti a nároky na těžbu. Text nabízí širší kontextuální charakteristiku oblasti, její politickou historii a stav sporů mezi arktickými státy.