Privatizace bezpečnosti je v současnosti jedním z nejvýraznějších trendů v oblasti bezpečnosti a vojenství. Přesun monopolu nasílí na privátní sektor ale vyvoláva řadu otázek ohledně možných negativních implikací. Jednou z nejdiskutivanějších otázek je v tomto ohledu dopad „outsourcingu“ vojenských operací…

  Jihočínské moře v současnosti nepochybně patří k oblastem, které jsou klíčové pro geopolitiku 21. století. Bohaté surovinové zásoby, překrývající se teritoriální nároky několika asijských států, nárůst čínské moci, regionální závody ve zbrojení a zájem ostatních světových mocností vytvářejí bezpečnostní…

Spektakulární útoky povstalců v Afghánistánu, podpora pákistánské tajné služby ISI afghánským povstalcům a zhoršování americko-pákistánských vztahů Dle nejnovější zprávy OSN je násilí v Afghánistánu na vzestupu. Dokazuje to i několik významných útoků, které byly v Afghánistánu spáchány v průběhu září. Nejprve Taliban 10. září…

Rozhovor s Annou Matuškovou jsme si smluvili nevědomky paradoxně na den, který se do kolektivní paměti Američanů zapíše tučným písmem. 20. ledna 2009 byl v D.C. před zraky statisíců zvědavců inaugurován první černošský prezident v historii, Barrack Obama. V průběhu…

Stredná Ázia je už od rozpadu ZSSR dejiskom geopolitického súperenia svetových a regionálnych mocností. Najmä Rusko, USA a Čína prejavujú o energetický potenciál a strategickú pozíciu Strednej Ázie čoraz väčší záujem. Cieľom tejto práce je zhodnotiť význam Strednej Ázie a informovať o angažovaní sa veľmocí a ich faktickom vplyve v nej.

Slovo secesia, teda vystúpenie uznávanej politickej entity z väčšieho politického celku zaznieva v Texase v posledných mesiacoch pomerne často. Jej zástancovia sa opierajú hlavne o idey konzervativizmu, kresťanstva a obmedzenia moci štátu. Podľa prieskumu z apríla 2009 súhlasí s vystúpením z únie 18% Texasanov, pričom 31% si myslí, že ich štát ma na to právo (Huffingtonpost 2009). Niekomu sa tieto čísla možno vysoké nezdajú, no je celkom možné, že päť rokov pred pádom ZSSR, by takéto prieskumy v Bielorusku, alebo na Ukrajine dopadli obdobne. Nezávislosť Texasu v súčasnosti samozrejme nie je reálna, nemalé secesionistické nálady Texasanov však USA môžu vnímať ako latentné riziko, ktoré by v prípade vážnejších problémov v krajine mohlo eskalovať do reálnej hrozby. Z čoho však pramení „rebelský“ duch Texasanov?

Interview s americkým profesorem, odborníkem v oblasti mezinárodních vztahů, Bradley A. Thayerem o postavení USA v globálním systému, evropských spojencích a budoucích východních hrozbách.

Bradley A. Thayer je v současné době v pozici profesora na Katedře politických věd Baylor University v Texasu. Předtím působil jako mimořádný profesor Státní univerzity v Missouri na Katedře Obraných a Bezpečnostních studií, která je trvale umístěna ve Washingtonu, D.C. Jeho profesní záběr je velmi široký a zahrnuje oblasti Mezinárodních vztahů, teorie Grand Strategy, Národní bezpečnostní politiky Spojených Států, jaderného odstrašování, proliferace ZHN, terorismu, ale i vzestupu Číny jako globálního hráče či postavení a funkce NATO a transatlantických spojenců.

V súvislosti s druhou svetovou vojnou sa frekventovane hovorí o totálnej vojne. Mnoho autorov pritom tento pojem definuje rozličným spôsobom, hoci v určitých aspektoch sa ich ponímanie totálnej vojny navzájom približuje. Nejasnosť presných hraníc klasifikačných kritérií nabáda k tomu, aby sme na
totálnu vojnu nazerali skôr ako na model či ideálny typ. V prípade pacifického bojiska niesli bremeno hlavných bojov Američania a Japonci. Ich stret sa z hľadiska mobilizácie a dopadu na domáce spoločnosti, nasadených zbraní a metód boja a tiež politických cieľov približoval totálnej vojne.

Rozhovor s Annou Matuškovou jsme si smluvili nevědomky paradoxně na den, který se do kolektivní paměti Američanů zapíše tučným písmem. 20. ledna 2009 byl v D.C. před zraky statisíců zvědavců inaugurován první černošský prezident v historii, Barrack Obama. V průběhu posledních pár měsíců Obama zaplnil titulní stránky všemožných magazínů od Newsweeku po Kačera Donalda a můžeme jen hádat kolik, těchto titulních stránek bylo konceptualizováno v negativním duchu…Této inauguraci předcházela těžká bitva v primárkách s další osobou z clintonovské dynastie následovaná spanilou jízdou v celonárodních volbách. Anna Matušková tyto volby pozorně sledovala a tak se téma hovoru neplánovaně (i díky vybitému diktafonu:o) stočilo především na uplynulou kampaň, po které budou volební týmy republikánů asi hodně přemýšlet, jakým způsobem zvrátit za 4 roky nastolený trend podpory napříč celou americkou společností. Nejen volbami je však Anna Matušková živa, a tak řeč přišla i na život a studium v patrně nejpřitažlivějším velkoměstě světa na jedné z nejprestižnějších světových univerzit…

**Anna Matušková: „…nechci sahat českým studentům na svědomí, američtí studenti pracují více seriózně.“**

Arktická oblast zůstává po dlouhé období klidným místem na světě i přesto, že se pod jejím povrchem nachází velké zásoby nerostných surovin. V poslední době se však jejich potencionální těžba stává stále snadnější, a to v souvislosti s táním ledovců. Státy arktického regionu začínají vstupovat do dohadů o vlastnictví oblasti a nároky na těžbu. Text nabízí širší kontextuální charakteristiku oblasti, její politickou historii a stav sporů mezi arktickými státy.