Tatra – Kopřivnická legenda nejenom ve službách AČR

Štítky:

Firma Tatra je neodmyslitelně spjata s českým obranným průmyslem. To demonstrovala i nedávná vojenská přehlídka k výročí 100 let od vzniku Československa, kde byla Tatra a vozy na jejím podvozku bohatě zastoupeny. Text proto představí stručnou historii Tatry v naší armádě, nastíní možný technologický vývoj této firmy, přičemž hlavní pozornost bude věnována současným zakázkám od doby, kdy Tatru koupila společnost Czechoslovak Group.

Historie

Tatra má za sebou dlouholetou historii ve výrobě nákladních vozidel. Tato firma, tehdy ještě pod názvem Nesselsdorfer Wagenbau, vyráběla a dodávala od roku 1916 nákladní vozidla pro tehdejší Rakousko – Uherskou armádu. Po vzniku Československa se firma přejmenovala na  Kopřivnická vozovka, a.s. a na přídi těchto vozů bylo poprvé možné spatřit nápis Tatra. Firma poté významnou měrou zasáhla do zbrojení před blížící se druhou světovou válkou, když do roku 1938 dodala československé armádě 2837 kusů nákladních vozidel. Díky tomu v předválečném Československu tvořily Tatry spolu se značkami Praga a Škoda páteř nákladních automobilů.

Po válce se model Tatra 111 zasadil o dominantní postavení Tatry v obnovené čs. armádě. Tuto převahu těžkých nákladních vozů v armádě potvrdily i následné modely jako Tatra 813 nebo Tatra 815. Na podvozku od Tatry vznikaly i další vozidla jako např. OT-64 SKOT nebo samohybné houfnice Dana vz. 77, na jejichž vývoji a výrobě se kopřivnická Tatra významně podílela, a které slouží v naší armádě dodnes. Danu v současnosti dále používá např. Ázerbájdžán, Polsko, Slovensko nebo Kypr (Rosenkranz 2004).

Po pádu minulého režimu, vstupu do NATO a s tím souvisejícími zahraničními misemi začala Tatra pracovat na nových modelech a projektech. Do Tatrovek se začaly montovat nové motory cizích značek (Cummins, Renault a Deutz) a automatické převodovky ZF. Vznikly také nové modely jako Tatra T 810, dnes Tatra Tactic a Tatra T 815-7, dnes Tatra Force. Právě poslední zmíněné vozidlo se vydalo klasickou cestou, má vzduchem chlazený motor a převodovku od Tatry. Jeho podvozek vychází z tatrovácké koncepce podvozku (Tatra Trucks, a.s. 2018a).

Tatra 111. (Zdroj: Wikimedia)

Právě tatrovácká koncepce podvozku je to, s čím slaví Tatra největší úspěch. Tato unikátní koncepce se zrodila ve dvacátých letech minulého století a Tatra ani její konkurenti ji dosud nepřekonali. Principem je použití centrální nosné roury a náprav s nezávisle zavěšenými výkyvnými polonápravami sešroubovanými v jeden celek. Tyto podvozky poskytují vynikající mobilitu v náročném terénu a při extrémních klimatických podmínkách. (Tatra Trucks, a.s. 2018b).

U vozidla Tatra Tactic se od samotného začátku nejedná o projekt Tatry. Na začátku stálo vozidlo Ross, společnosti Roudnické strojírny a slévárny a.s. Pro něj ovšem na počátku 21. století neměla tehdejší armáda využití, což vyústilo v krach výše zmíněné společnosti. Licenci tohoto vozidla Tatra koupila a četnými úpravami a modernizací automobilu Ross vznikla Tatra Tactic. To způsobilo, že se v mnoha ohledech nejedná o klasickou tatrovku. Chybí jí například již zmiňovaná centrální nosná roura a místo vzduchem chlazeného motoru byl použit kapalinou chlazený motor Renault s automatickou převodovku ZF (Redakce Armádních novin 2017).

Klasický tatrovácký podvozek se ovšem nevyužívá pouze u nákladních automobilů. Podvozky Tatry jsou velice oblíbené i u samohybných houfnic. „Tatry jsou nejpopulárnější podvozek pro samohybné houfnice. Konkurence není zas tak velká, srovnatelně odolná a výkonná auta umí dělat málokdo“. (Visingr2018a).  Houfnice Dana, Zuzana a Eva používají výhradně podvozek od Tatry. U houfnic Caesar, Condor a Atmos 2000 je podvozek od Tatry volitelná možnost. Za zmínku stojí, že na tomto podvozku jsou často stavěna i bojová a obrněná vozidla jako např. Titus, Patriot nebo Husar (Tatra Trucks, a.s. 2018b).

V roce 2011 se ovšem Tatra dostala do finančních problémů, nevyráběla a hrozilo, že její dlouholetá historie zanikne. Obrat nastal, když Tatru koupilo duo podnikatelů Jaroslav Strnad a René Matera. Společnost Tatra Trucks tedy patří od roku 2013 společnosti Czechoslovak Group, jedné z největších českých strojírenských firem. Tato firma dostala Tatru z dluhů, rozjela výrobu a zasadila se o to, že je opět v českých rukách, a co je důležitější, i v černých číslech (Kozák 2018).

Úspěchy a zakázky

První velká zakázka na 556 kusů od AČR byla na vozidla Tatra Tactic. První kusy Tatra dodala již v roce 2008. Další várku 26 vozidel dodala v prosinci roku 2017. Tato vozidla předala v provedení valník na podvozku 6×6 se zadním zvedacím čelem a jsou určena pro přepravu zbraní i materiálu. Automobily samozřejmě disponují potřebnou výzbrojí a specifikacemi pro potřebu AČR. Mají pancéřovou podlahu kabiny, přední ochranný rám, lafetu pro kulomet UK vz.59 v pevně zabudovaném otočném střelišti ve stropě kabiny či centrální systém dohušťování pneumatik za jízdy (Tatra Trucks, a.s. 2017a).

Do AČR se pomalu dostávají i vozidla řady Tatra Force. V roce 2017 proběhlo předání 41 nových automobilů v provedení 8×8. Tato vozidla slouží především pro přepravu těžkých minometů vz.85 PRAM-L ráže 120 mm. Tyto minomety jsou převáženy na korbě společně s municí, k převážení se však může použít i vlek za vozidlem na speciálním podvozku. Tyto nové Tatry působí především u 4. brigády rychlého nasazení se sídlem v Žatci, 7. mechanizované brigády z Hranic i ve výcvikovém centru AČR ve Vyškově (Tatra Trucks, a.s. 2017b).

Titus. (Zdroj: Wikimedia)

Další zakázka, kterou vláda v roce 2017 schválila, je dodávka vozidel Titus pro AČR. Vozidlo vyvinula francouzská společnost Nexter Systems a využívá podvozek Tatry. Tato zakázka ovšem nešla podle očekávání a neustále se odsouvala. Problém byl v tom, že Tatře chyběla bezpečnostní prověrka nezbytná pro dodání těchto vozidel armádě. Tu nakonec nezískala, protože dokumentace k zástavbě komunikačních systémů a kryptografických zařízení pro vozidla Titus je utajovaná. Zde se ovšem ukázala síla koncernu společnosti Czechoslovak Group. Ta sdružuje velké množství firem, včetně pardubické firmy Eldis. Ta s vozidlem Titus nic společného nemá, ovšem disponuje potřebnou bezpečnostní prověrkou. A právě toho Czechoslovak Group využila a firmu Eldis stanovila jako nového dodavatele vozidel Titus. Díky tomu se obešel problém s prověrkou u Tatry a Titus tak bude armádě dodán mezi lety 2020 až 2025. Celkově se vyrobí 62 kusů, přičemž šest kusů bude připadat na verzi velitelsko-štábní, 36 vozidel bude spojovacích a 20 vozidel bude v provedení pro koordinaci palebné podpory (MKPP). (Ministerstvo obrany 2017)

Zatím bez komplikací probíhá poslední zakázka pro Tatru od AČR. Ta potřebovala vozidla, která budou schopna přepravovat kontejnery v náročném terénu. Vláda pro tento účel rozhodla o pořízení 31 nových vozů řady Tatra Force. Tyto vozy budou vybaveny filtroventilačním zařízením pro ochranu posádky uvnitř vozu před chemickými, biologickými a radioaktivními bojovými látkami. (ČTK2018).

Armáda České republiky představuje pro Tatru hlavní odbytiště produktů. Tento fakt dokládají především čísla. Česká armáda má dnes ve svém stavu přes 3,5 tisíce nákladních vozidel od firmy Tatra. (Tatra Trucks, a.s. 2017b) Do budoucna se počet těchto vozů bude dále navyšovat, AČR totiž počítá s dalšími dodávkami vozidel Tatra Tactic a Tatra Force. V dokumentu „Koncepce výstavby armády České republiky 2025″ se zmiňuje důležitost podpory rozvoje obranného průmyslu ČR v době míru a také co největší unifikace v rámci vozového parku (Ministerstvo obrany 2015). I z toho důvodu má Tatra v AČR své místo zajištěné.

Na domácím trhu je Tatra téměř jistá volba. Ale na těch zahraničních má velkou konkurenci a musí o své zakázky bojovat. Velkého úspěchu Tatra dosáhla, když dánská armáda vybrala v tendru houfnice CAESAR právě na jejím podvozku (Tatra Trucks. a.s 2017c). L. Visingr dodává, že se jedná o  „vůbec první případ, kdy staré členské země EU koupily nové Tatry. Čekalo se, že vyberou něco na podvozku DAF nebo na podvozku Volva, zkrátka něco, co mají poblíž“ (Visingr 2018b).

Avšak i mimo Evropu sbírá Tatra další úspěchy. Podílí se např. na modernizaci brazilské armády. Konkrétně jde o raketomety ASTROS 2020. Tyto raketomety jsou sice podobné předchozí řadě, tedy ASTROS II, ve skutečnosti ale byla provedena řada změn. Především byl použit podvozek Tatry 815-7 s vzduchem chlazeným motorem, který dodává výkon cca 300 kW, díky čemuž se zvyšuje pohyblivost kompletu. Tím ale využití tatrováckého podvozku nekončí, na tomto podvozku jsou postavená i odpalovací a muniční vozidla od brazilské společnosti Avibras. Další vozidla, kde je využit podvozek Tatra, jsou v podstatě velitelské obrněné transportéry od stejné společnosti. V tomto případě je použit opět podvozek Tatry 815-7, tentokrát ovšem ve verzi se čtyřmi koly a s motorem Tatra o výkonu 240 kW (Visingr 2017).

Houfnice DANA na vojenské přehlídce v roce 1985. (Zdroj: Wikimedia)

Mimo Brazílii se Tatra angažuje i v Indii. Indický trh je pro Tatru důležitý už jen z toho hlediska, že se zde v minulosti vyrábělo více Tatrovek než u nás. Tatrovky se tehdy do Indie nedovážely jenom smontované na trajektu, ale na východ putovaly různými cestami i jednotlivé komponenty aut. Ty se pak měnily v nákladní auto až ve společném montážním závodě Tatra Udyog Ltd., který byl založen nedaleko Bangalore v roce 1997. Indická armáda je také historicky jedním z největších světových uživatelů podvozků Tatra. V minulosti se mezi Tatrou a Indií vyskytly problémy, když se zjistilo, že tehdejší největší akcionář podniku Ind Ravinder Kumar Rishi měl nabízet obrovský úplatek jednomu z indických generálů. Z toho pak vznikla velká korupční aféra. Právě Czechoslovak Group a její představitelé se zasadili o to, že se v roce 2015 podařilo obnovit  vzájemnou důvěru a Tatra se do Indie vrátila, když poslala 260 rozložených sad pro finální montáž (Visingr 2018a).

I Střední východ je Tatře nakloněn. Do Saudské Arábie Tatra dodává své vozy Tatra Tactic. V roce 2014 tam byla dokončena rovnou celá montážní linka. Na té jsou nyní vyráběny řady Tatra Force a Tatra Tactic pro potřebu tamní armády. Tato zakázka je ceněna zhruba na 4,5 miliardy korun (Otto 2014).

Vývoj

Tatra nadále vyvíjí nové technologie, které by její vozy vylepšily a dodaly jim na konkurenceschopnosti. Pracuje např. na modernizaci svých starých motorů. Za tím účelem automobilka buduje novou zkušebnu pohonných jednotek. U těchto modernizovaných motorů půjde především o to, aby splňovaly nové přísné emisní normy. Nyní musí být dieselový motor stejně tak čistý jako motor zážehový, emisní norma je tedy o dost přísnější než norma Euro 5, kterou dosud motory od Tatry plnily (Otto 2017).

Výhodou tatrováckých motorů bude jejich spolehlivost. Čistá mechanika značí i větší odolnost v terénu, může fungovat jak ve velkém mrazu, tak na poušti ve vysokých teplotách. Tyto motory budou montovány primárně do řady Force a Terra, určené pro speciální použití, hasiče a vojáky (Otto 2017).

Tatra je jediná firma, která vyrábí velkoobjemově vzduchem chlazené motory. Je tedy velmi pravděpodobné, že v Tatře probíhají diskuze, zda nezkusit vyrobit i vlastní kapalinou chlazený motor. U těchto motorů je firma závislá na dodávkách zahraničních výrobců. Proto by výroba jejich vlastního motoru dávala smysl. Stejné je to pak s moderním dieselem s elektrickým přenosem sil. I zde je možnost, zda se Tatra nepokusí vyvinout něco takového. U tohoto motoru nejde primárně o ekologičnost, ale o to, že vozy s tímto motorem mají větší dojezd a menší tepelnou stopu (Visingr 2018b).

Co je potvrzené a na čem Tatra doopravdy dlouhodobě pracuje je odbourání klasické tatrovácké kabiny a nahrazení modernější kabinou. Původní konstrukce vycházela z technologie svařovaných ohýbaných plechových dílů a byla nahrazena vlepováním plochých hliníkových dílů do základní svařované konstrukce z ocelových profilů. Jde o zásadní technologickou změnu ve výrobě, která přináší celou řadu výhod. Tato nová moderní konstrukce má nižší váhu, lepší antikorozní ochranu a také díly této kabiny jsou jednodušší na výrobu (Visingr 2018b). 

Závěr

Tatra si v posledních letech prošla těžkým obdobím a přežila svou klinickou smrt. V koncernu Czechoslovak Group nastal obrat a po převzetí novými majiteli Tatra opět začala vyrábět a prodávat své výrobky. Tatra má ve spoustě zemí pořád dobré jméno, a to jí pomáhá. Ovšem i přes dobré jméno, úspěšný podvozek a nedávné zakázky, už Tatra není velký výrobce, který by vyráběl několika tisícové série nákladních vozů. V současnosti se jedná o malou firmu s produkcí tisícovky aut ročně, která v zahraničí musí tvrdě bojovat o své zakázky. Tam za sebou nemá nikoho, kdo by jí politicky mohl pomoci. To dokazují i slova Lukáše Visingra: „Tatra má jen jednu slabinu – je to česká firma, není to firma z velmoci, jejíž vláda by mohla užívat politickou či ekonomickou tlačenku“ (Visingr 2018b).

 


Zdroje

ČTK. 2018. „Armáda nakoupí 60 nákladních aut Tatra. Vyjdou na 760 milionů a budou schopné převážet kontejnery i v náročném terénu“. domácí.ihned.cz 28.08.2018 (https://domaci.ihned.cz/c1-66227890-armada-nakoupi-60-nakladnich-aut-tatra-vyjdou-na-760-milionu-a-budou-schopne-prevazet-kontejnery-i-v-narocnem-terenu)

Kozák, Václav. 2018. „Tatra: český poklad, který přežil klinickou smrt“. Lidovky.cz 29.06.2018. (https://www.lidovky.cz/byznys/auto/tatra-cesky-poklad-ktery-prezil-klinickou-smrt.A180625_141613_ln-auto_ceh)

Ministerstvo obrany. 2015. Koncepce výstavby armády České republiky 2025. Praha: Ministerstvo obrany.

Ministerstvo obrany. 2017. Zpravodajství: Vláda projednala zakázky ministerstva obrany na pořízení vozidel Titus a IvecoOnline: http://www.mocr.army.cz/informacni-servis/zpravodajstvi/vlada-projednala-zakazky-ministerstva-obrany-na-porizeni-vozidel-titus-a-iveco-135565

Otto, Pavel. 2014. „Kopřivnická Tatra dokončuje montážní závod v Saúdské Arábii“ zprávy E1522.05.2014 (http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/koprivnicka-tatra-dokoncuje-montazni-zavod-v-saudske-arabii-1086777)

Otto, Pavel. 2017. „Tatra vyvíjí nový vzduchem chlazený motor.“ zprávy E1529.12.2017 (http://zpravy.e15.cz/byznys/podniky-a-trhy/tatra-vyviji-novy-vzduchem-chlazeny-motor-1341621)

Redakce. 2017. „Vozy Tatra a Armáda České republiky patří neodmyslitelně k sobě.“ Armadni noviny10.11.2017 (http://www.armadninoviny.cz/vozy-tatra-a-armada-ceske-republiky-patri-neodmyslitelne-k-sobe.html)

Redakce. 2017. „Vozy Tatra a Armáda České republiky patří neodmyslitelně k sobě.“ Armadni noviny10.11.2017 (http://www.armadninoviny.cz/vozy-tatra-a-armada-ceske-republiky-patri-neodmyslitelne-k-sobe.html)

Rosenkraz, Karel. 2007. Nákladní automobily Tatra. Kopřivnice: Tatra.

Tatra Trucks a.s. 2017a. Tiskové zprávy: Dánsko pořídí houfnice CAESAR na podvozcích Tatra. Online: http://www.tatra.cz/o-spolecnosti/tisk-a-media/tiskove-zpravy/dansko-poridi-houfnice-caesar-na-podvozcich-tatra-1/

Tatra Trucks a.s. 2017b. Tiskové zprávy: TATRA TRUCKS splnila dodávku pro Armádu ČR tři měsíce před plánovaným termínem. Online: http://www.tatra.cz/o-spolecnosti/tisk-a-media/tiskove-zpravy/tatra-trucks-splnila-dodavku-pro-armadu-cr-tri-mesice-pred-planovanym-terminem-1/

Tatra Trucks a.s. 2017c. Tiskové zprávy: Ministr obrany Martin Stropnický symbolicky převzal další nové vozy TATRA pro Armádu České republiky. Online: http://www.tatra.cz/o-spolecnosti/tisk-a-media/tiskove-zpravy/ministr-obrany-martin-stropnicky-symbolicky-prevzal-dalsi-nove-vozy-tatra-pro-armadu-ceske-republiky/

Tatra Trucks a.s. 2018a. Produktový katalog: PodvozkyOnline:http://www.tatra.cz/nakladni-automobily/produktovy-katalog/podvozky/

Tatra Trucks a.s. 2018b. O společnosti: Historie výroby. Online:http://www.tatra.cz/o-spolecnosti/historie-tatry/historie-vyroby/

Visingr, Lukáš. 2017. „Brazilský raketomet Avibras ASTROS II.“ Střelecká revue 47, č.5, 24

Visingr, Lukáš. 2018a. „Indická přehlídka: Vozy Tatra v exotických službách“. ATM17, č.3, 36

Visingr, Lukáš. 2018b. Osobní rozhovor. (bezpečnostní expert) 4.8. 2018.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *