Píše se rok 2017, svět je do obrovské míry globalizován, ale stále existují oblasti, kde jde všem nebo některým obyvatelům dennodenně o holý život. Ačkoliv by v současné době na pozadí konfliktu na Blízkém Východě většina lidí zmínila například Sýrii, jednou z těchto oblastí je také region východní Afriky. Tedy pro člověka narozeného s albinismem, poruchou, která se objevuje průměrně u jednoho z dvaceti tisíc lidí celosvětově. V této oblasti je její výskyt ale zhruba dvakrát větší proti světovému průměru.
Přestože problematika bezpečnosti albínské populace je vážná v mnoha zemích východní Afriky, hlavním centrem násilí na těchto lidech je Malawi, země, která patří k nejchudším na světě. V její více než šestnáctimiliónové populaci žije zhruba deset tisíc osob s albinismem. Podle experta OSN však v případě, že se situace nezlepší a útoky na albíny nepřestanou, může celé této albínské populaci v Malawi hrozit likvidace.
Samotní nejvyšší představitelé Malawi v čele s prezidentem Peterem Mutharikou si vážnost situace uvědomují, a to nejen díky tomu, že se malawské bezpečnostní složky často stávají terčem kritiky kvůli neschopnosti albíny chránit. Reálným problémem je však především ekonomická stránka věci. Jak již bylo zmíněno, Malawi patří k nejchudším státům světa, a tedy i při nejlepší vůli státní správy, není možné finančně zajistit bezpečnostní složky tak, aby byly schopny albíny chránit. O to těžší samotná ochrana je, podíváme-li se na hrůznou realitu útoků podrobněji.
Útoky na albíny v oblasti východní Afriky často končí smrtí či zmrzačením. Jsou totiž motivovány buď ekonomickým ziskem, vírou v zázračné schopnosti albínů a jejich částí těla, případně kombinací obojího. Ekonomický zisk z takovýchto útoků je obrovský. Useknuté části těl albínů a unesení albíni samotní, často končí v okolních státech – Mosambiku, Zambii, ale nejčastěji v Tanzanii. Šamani jsou za tyto části ochotni zaplatit údajně kolem 75 000 dolarů, za celé tělo pak zhruba pětkrát tolik. Velmi často tak jsou v těchto případech zúčastněni jejich nejbližší, ať již rodiče, sourozenci, partneři, další příbuzní či sousedé. Tato částka je totiž pro většinu obyvatel v zemi, kde HDP na hlavu v roce 2015 bylo pouhých 372 dolarů, obrovským lákadlem. Navíc uvážíme-li fakt, že albíni jsou v tomto koutu světa stále diskriminováni a často neakceptováni jako normální lidé. Přesto však je tento fakt šokující a otřesný.
Diskutovanou otázkou však zůstává také to, kdo vlastně tyto rituální předměty či osoby kupuje. V Tanzanii, kde přes 60 % obyvatel žije v chudobě, si málokdo může dovolit takovou částku zaplatit. Samotní šamani fungují pouze jako prostředníci, kteří je se ziskem prodávají skutečným příjemcům. Podle slov bývalé novinářky Vicky Ntetema, která v roce 2008 v utajení samotný obchod rozkryla, stejně jako podle výpovědi jednoho ze šamanů v Tanzanii se zdá, že příjemci jsou často politici a další bohaté a slavné osoby. Právě s politiky je tento obchod s albíny v Tanzanii spojován nejčastěji, jelikož politici v různé okultní praktiky stále podle různých zdrojů věří.
Právě to vede i ke druhé části problému. Víra v zázračné schopnosti albínů je v oblasti stále velmi rozšířená. Lidé věří, že talismany vyrobené z částí těl albínů přinášejí štěstí. Horníci věří, že krev albínů funguje jako detektor kovu, který pomůže najít další cenná ložiska. Přibývá také případů znásilnění žen s albinismem, jelikož se věří, že takovýto akt dokáže vyléčit AIDS. Dokonce se rozmáhá i vykrádání hrobů albínů, kdy jsou nelegálně otvírány jejich hroby za účelem ukořistění části těla. Ačkoliv se nám může zdát, že jde o nepochopitelné výmysly, ve východní Africe takovým rituálům stále mnoho lidí věří. Dokud tato víra přetrvá, je pravděpodobné, že obchod s albíny, zcela nevymizí.
Situací ohledně albínů ve východní Africe, především v Malawi a Tanzanii, se zabývá několik organizací v čele s Amnesty International. Právě ta iniciuje petici, ve které se snaží přimět prezidenta Malawi k vyšší angažovanosti vůči bezpečnosti albínů. Petici podepsalo celosvětově již 70 tisíc lidí. Zdali bude mít takovýto apel nějaký reálný účinek se dá těžko odhadnout. Podle údajů BBC bylo od listopadu 2014 19 albínů zabito a evidováno bylo přes sto pokusů o únos nebo případů pohřešování. Ačkoliv se to může zdát jako nevelké číslo, předpokládá se, že realita je několikanásobně vyšší, jelikož případy z odlehlých vesnických částí často nebývají nahlášeny.
Přestože řešení problému, alespoň na nejzákladnější úrovni se může zdát jednoduché – především zvýšením vzdělanosti obyvatel v této otázce a bořením mýtů o zázračných schopnostech albínů, jeho skutečná implementace bude v oblasti východní Afriky problematická. Samotná možnost vzdělat lidi v této oblasti je nízká a chudoba spolu s charakterem společnosti neslibují v následujících letech zlepšení. Nadějný však je zvyšující se zájem o tuto otázku v bohatší části světa, který by mohl přinést tolik potřebné prostředky, především z řad různých nadací. To by mohlo znamenat alespoň teoretickou naději východoafrických albínům na bezpečnější život.
