Útoky na Saudi Aramco jako vyústění Jemenské války

Jemenský konflikt patří k těm nejdéle se táhnoucím, nejvíce vyčerpávajícím, ale zároveň i k nejméně známým. Je přehlížen především proto, že je zastíněn několika dalšími spory probíhajícími na území Středního a Blízkého východu. Málokdo si však uvědomuje jeho důležitost. Ta je dána především humanitární katastrofou, která zemi společně s vleklými boji sužuje, a angažovaností dvou velmocí bojujících o dominanci v daném regionu – Saúdskoarabského království a Íránské islámské republiky. Po více než půl století intenzivních neshod se obě země dostaly do fáze, ve které vedou proxy válku skrze ozbrojené státní i nestátní aktéry na několika místech Blízkého východu a severní Afriky. Někteří autoři označují tento spor dokonce za novou Studenou válku. Jedním ze států, které jsou tímto vleklým sporem zasaženy, je i Jemen.

Cílem tohoto analytického reportu je popsat historický kontext konfliktu v Jemenu, zmapovat události, které se za poslední rok v této bojem sužované zemi udály a poukázat na to, jaký měly skutečný rozsah.

Trocha historie

V této zemi nejde pouze o spor mezi několika znepřátelenými skupinami. Základem je především historicko-etnický spor mezi šíity a sunnity. Vliv mají také ekonomické aspekty, snaha o dosažení sféry vlivu a v neposlední řadě odraz mezinárodního politického a mocenského prostředí.

Když opomeneme komplikovanou historii Jemenu jako takového, kořeny současných bojů sahají do období arabského jara [1]. Jednou z hlavních postav zmíněného období byl Alí Abdalláh Sálih, který byl roce 1990 po sjednocení Jemenu zvolen prvním oficiálním prezidentem nově vzniklé Jemenské republiky. Tento post obhajoval až do jeho oficiální rezignace v roce 2012, k té ho donutila vlna protestů a stávek spojených s arabským jarem. Nepokoje byly způsobeny politickou i ekonomickou frustrací obyvatel [2]. Toto období se dá považovat za počátek současného konfliktu. Vláda byla následně předána do rukou viceprezidenta Abdara Rabbú Mansúra Hadího.

Vakuum, které vzniklo během předání moci a faktické bezvládí celou situaci vyhrotilo a protesty se staly ozbrojenými. Nebylo se však čemu divit, Jemen patří mezi arabské země, které mají nejvíce ozbrojené obyvatelstvo [3]. Problémem byl také rozmach islámské strany Al-Islah [4] nebo odnože teroristické skupiny al-Káida [5]. Největší komplikací byla však mobilizace šíitského obyvatelstva, o kterou se při svém nedobrovolném odchodu zčásti postaral i Sálih, a položil tak základ hutíjskému povstání [6].

Eskalace všech výše zmíněných atributů přivedla Jemen do klanové války. Občanská válka tak začala v roce 2014 povstáním šíitských Hutíjů podporovaných Íránem proti sunnitské vládě. V březnu 2015 následně došlo k ekonomické a vojenské kampani proti Hutíjům ze strany koalice států v zálivu vedených Saúdskou Arábií [7]. Tato intervence trvá dodnes.

Situace v Jemenu

Rok 2019 začal ve znamení nadějných vyhlídek jako následkem Stockholmských jednání. Ta byla zprostředkována OSN a během prosince 2018 se jich zúčastnily všechny strany konfliktu – jak mezinárodně uznávaná jemenská vláda, tak zástupci Hutíjů. Klíčovými oblastmi byla výměna zajatců a dohoda o vzájemném přemisťování z města Hudajda, respektive jeho přístavu, do širokého okolí a jeho následná demilitarizace [1]. Střety kolem tohoto přístavního města v Rudém moři totiž mohly zapříčinit přerušení obchodní cesty, která představuje okolo 70% nezbytného zboží dopraveného do Jemenu. Nicméně již začátkem ledna se ukázalo, že došlo k jejímu porušování z obou stran i přes to, že OSN intenzivně naléhala na dodržování domluvených slibů [8]. Situace začala po mírových snahách opět eskalovat a boje se rozmohly na několika frontách.

Pokud se zaměříme na posledních šest měsíců, nejkritičtější situace byla především během července a srpna, a to v přístavním městě Aden a jeho blízkém okolí na jihu země. Stalo se tak po neshodách jemenské vlády v čele s Hádím s jižními separatisty kvůli obvinění vznesenému z Abú Dhabí směrem k Hadímu, jež jej nařklo ze spolupráce s politickou stranou al-Islah, kterou vláda v emirátech vnímá jako teroristickou organizaci, odnož Muslimského bratrstva v Jemenu. Pozice města byla klíčová, jelikož se jednalo o oblast, kde se nacházel prezidentský palác a také sídlo mezinárodně uznávané vlády [9]. Intenzivní boje se vedly o tamní letiště a další strategické cíle kritické infrastruktury [10].

Během srpna došlo také k několika tendencím ke zklidnění situace. Jemenští vládní činitelé zahájili nepřímé rozhovory s jižními separatisty ve městě Džidda s cílem ukončit boje v Adenu a dalších jižních provinciích [11]. Následně Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty vyzvaly jemenské separatisty a mezinárodně uznávanou vládu prezidenta Hadího, aby zastavili veškeré vojenské akce v jižním Jemenu. Společné prohlášení obou státu vyzvalo separatisty i vládu, aby se připravili na konstruktivní dialog s cílem ukončit krizi mezi oběma stranami, avšak neúspěšně [12]. Místo toho začaly útoky nabírat na intenzitě [13]. Celá situace vyvrcholila v polovině září.

 

Rozdělení Jemenu mezi jednotlivé frakce: červená – jemenská vláda v čele s Hádím; zelená – Hutíjové, žlutá – jižní separatisté, bílá – odnož al-Káidy (Zdroj: Wikipedia.org)

Útoky na Saudi Aramco

K útoku došlo v sobotu 14. září 2019. Ropná zařízení Abkajk a Churajs byly od brzkých ranních hodin v plamenech poté, co je zasáhly střely z bezpilotních letounů. Abkajk ležící ve východní provincii je největší ropné pole na světě patřící společnosti Saudi Aramco. Produkuje se tam většina ropy, kterou Saúdská Arábie vyváží z Perského zálivu. Produkce ropy byla snížena o 5,7 milionů barelů denně, což odpovídá asi polovině denní těžby daného zařízení a více než pěti procentům globálních dodávek ropy [14].

Nejvíce pozornosti nevyvolaly ztráty vzniklé tímto útokem, ale původce útoku jako takového. K útoku se oficiálně přihlásili Hutíjové. Podle jejich mluvčího bylo k útoku nasazeno deset dronů [13].

Hutíjové své zbraně a prostředky neustále zdokonalují. V minulosti již několikrát útočili prostřednictvím balistických raket v odvetě za saúdská bombardování. Cílem byla převážně města, letiště, ropné rafinérie, tankery a podobně [15]. Stalo se tak několikrát i během letošního léta – nejprve se jednalo o nálet dronů na tamní letiště, následně byl útok směřován na ropné pole ve východní Saúdské Arábii, který způsobil menší požár elektrárny, nicméně dopad na těžbu ropy byl minimální [16]. Vždy se však jednalo o jih země.

Ovšem útoky na Saudi Aramco byly odlišné v tom, že zasáhly cíle vzdálené několik set kilometrů od jemenských hranic a citelně ochromily chod ropné rafinerie [17]. Dle zpráv OSN disponují Hutíjové od poloviny minulého roku výkonnými drony, kterými by byli schopni zasáhnout většinu míst v Saúdské Arábii (konkrétněji cíle vzdálené až 1500 kilometrů). Otázkou však stále zůstává technická stránka věci, jelikož se jednalo o velmi sofistikovaný útok [18]. I proto se objevily teorie, že útok přišel z Íránu jakožto od strategického partnera Hutíjů. Tuto myšlenku podpořily důkazy, které naznačovaly, že směr, ze kterého útoky přišly, odpovídají spíše oblasti kolem Íránu a Iráku, a nikoli od Jemenu z jihu. Teherán však jakákoliv obvinění popřel [14].

Zasažená místa společnosti Saudi Aramco (Zdroj: cs.wikipedia.org)

Zasažená místa společnosti Saudi Aramco (Zdroj: cs.wikipedia.org)

V polovině října došlo k mírnému pokroku. Jemenské válčící strany zřídily v přístavním městě Hudajda v Rudém moři společná stanoviště pro pozorování frontové linie. Se zprávou přišla Organizace spojených národů. Mělo by se jednat o opatření pro budování vzájemné důvěry, která má připravit cestu širším rozhovorům k ukončení války [19].

Novou nadějí je dohoda z Rijádu podepsaná 5. listopadu letošního roku. Podpisem této dohody došlo ke sjednocení anti-hutíjovského bloku složeného z mezinárodně uznávané jemenské vlády Mansúra Hádího a povstalci na jihu země podporovaných Spojenými arabskými emiráty, který v posledních několika měsících procházel krizí. O dohodě informoval saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán.

Otázkou nyní je, zda bude dohoda mezikrokem k celostátnímu politickému urovnání, nebo zda se bude jednat pouze o pauzu před dalším násilím [15].

Podepisování klíčové dohody v Rijádu (zdroj: Thenational.ae)

Závěrem

Konflikt v Jemenu všechny zúčastněné extrémně vyčerpává. I tak můžeme říci, že saúdská intervence byla jistým způsobem úspěšná. Dosáhla svého cíle skrze zabránění Hutíjům v ovládnutí celého Jemenu. Na druhou stranu je mnohdy označována za „Vietnam Saúdské Arábie“. I přes to, že jsou zde tendence pro ukončení konfliktu, mír je prozatím v nedohlednu. Situaci zhoršuje eskalace problému s Íránem v mezinárodním prostředí [18].

Vojenská rovnováha v oblasti se však rychle mění, a to i v návaznosti na to, že veškeré jemenské síly jsou odkázány na zahraniční pomoc [20]. Hutíjové začínají být díky podpoře ze strany Íránů čím dál více spojováni se širším napětím v Perském zálivu. Podle Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů jsou veškeré útoky Hutíjů organizovány Teheránem a jejich cíl je jasný – vyvinout tlak na Saúdy, hlavního spojence Spojených států v regionu, za účelem změnit situaci ohledně dohody o íránském jaderném programu [1]. Velkým problémem je i vývoz zbraní do této oblasti. Ty putují k milicím na obou stranách konfliktu ze všech koutů světa. Zprostředkovávají je primárně Spojené arabské emiráty, které již od počátku stojí na straně Saúdské Arábie [21].  Všechny naděje se nyní upínají ke smlouvě z Rijádu. Pokud se prokáže jako udržitelná, bude se jednat o velký krok k vyřešení jemenské krize.


Zdroje

[1] Wintour, Patrick. (2019, June 20). Yemen civil war: the conflict explained. The Guardian. Retrieved from: https://www.theguardian.com/world/2019/jun/20/yemen-civil-war-the-conflict-explained.

[2] Tomečková, Lenka. (2015). Background report. UNSC. Současná bezpečnostní situace v Jemenu. Retrieved from Asociace pro mezinárodní otázky: https://www.studentsummit.cz/wp-content/uploads/2019/02/PSS-Soucasna-bezpecnostni-situace-v-Jemenu-UNSC.pdf.

[3] Gelvin, James l. (2012). The Arab Uprisings: What Everyone Needs to Know. Oxford: Oxford University Press.

[4] Zyck A., Steven. (2014). Mediating Transition in Yemen: Achievements and Lessons. New York: International Peace Institute.

[5] Sharp M., Jeremy. (2019, September 17). Yemen: Civil War and Regional Intervention. Retrieved from: https://fas.org/sgp/crs/mideast/R43960.pdf?fbclid=IwAR3ro2dR8mqdV1GK_ibfoeIggzFgfOJpT4jsgML668i9axIik5UB_qslViY.

[6] Kmoníček, Hynek. (2019, 7. ledna). KOMENTÁŘ: Jemen jako malá země s klíčovou úlohou. Někdy nedobrovolnou. idnes.cz. Retrieved from: https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/jemen-hynek-kmonicek-saudska-arabie-chasukdzi-komentare-glosy-nazory.A190105_122202_zahranicni_linv.

[7] Global Conflict Tracker. (2019). War in Yemen. Retrieved from: https://www.cfr.org/interactive/global-conflict-tracker/conflict/war-yemen.

[8] Salisbury, Peter. (2019). Five Steps to Save Yemen’s Stockholm Agreement. Retrieved from International Crisis Group: https://www.crisisgroup.org/middle-east-north-africa/gulf-and-arabian-peninsula/yemen/five-steps-save-yemens-stockholm-agreement.

[9] iRozhlas. (2019). Občanská válka v občanské válce? Jihojemenští separatisté obsadili sídlo vlády v Adenu. irozhlas.cz. Retrieved from: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/jemen-obcanska-valka-aden-separatiste-saudska-arabie-iran_1908102046_per.

[10] Mukhashaf, Mohammed. (2019). UAE carries out air strikes against Yemen government forces to support separatists. Reuters.com. Retrieved from: https://www.reuters.com/article/us-yemen-security/yemeni-separatists-reinforce-positions-in-aden-fighting-against-government-forces-could-escalate-idUSKCN1VJ17F.

[11] Yaakoubi, Aziz El. (2019a). Yemen’s government starts indirect talks with southern separatists in Saudi Arabia: officials. Reuters.com. Retrieved from: https://www.reuters.com/article/us-yemen-security/yemens-government-starts-indirect-talks-with-southern-separatists-in-saudi-arabia-officials-idUSKCN1VP1Q6-

[12] Yaakoubi, Aziz El. (2019b). Saudi Arabia, UAE urge Yemen government and separatists to halt fighting. Reuters.com. Retrieved from: https://www.reuters.com/article/us-yemen-security/saudi-arabia-uae-urge-yemen-government-and-separatists-to-halt-fighting-idUSKCN1VT0DJ.

[13] Aktuálně.cz. (2019). Útoky dronem na největší ropné pole světa v Saúdské Arábii snížily těžbu o polovinu. zprávy.aktualne.cz. Retrieved from: https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/v-saudske-arabii-horelo-nejvetsi-ropne-pole-sveta-zautocil-n/r~25f5b2acd6b411e9858fac1f6b220ee8/.

[14] Safi, Michael and Wearden, Graeme. (2019). Everything you need to know about the Saudi Arabia oil attacks. theguardian.com. Retrieved from: https://www.theguardian.com/world/2019/sep/16/saudi-arabia-oil-attacks-everything-you-need-to-know.

[15] Novák, Zdeněk. (2019b, 6. listopadu). Jemenská vláda se dohodla, že ukončí boje s částí povstalců. O mír se zasadila Saúdská Arábie. irozhlas.cz. Retrieved from: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/jemen-ukonceni-boju-saudska-arabie_1911061719_zit.

[16] Chmaytelli, Maher.  (2019). Houthi drone attack causes „minor“ gas fire, oil production unaffected: Saudi source. Reuters.com. Retrieved from: https://www.reuters.com/article/us-yemen-saudi-oil/houthi-drone-attack-causes-minor-gas-fire-oil-production-unaffected-saudi-source-idUSKCN1V7096.

[17] Denk, Matěj. (2019, 18. září). Saúdská Arábie v jemenské pasti [Blog post]. Retrieved from: http://blog.aktualne.cz/blogy/pohled-zblizka.php?itemid=34773&fbclid=IwAR2NzNd70rlMShCv8w37qeJVrFN1OwVlw6dgMUrMMyHbLnJIvEFi-I1a2Zg.

[18] Novák, Martin. (2019a, 1. října). Blízký východ balancuje na hraně velké války. Může v ní přerůst konflikt v Jemenu, na nějž svět zapomněl. archiv.ihned.cz. Retrieved from: https://archiv.ihned.cz/c1-66650160-blizky-vychod-balancuje-na-hrane-velke-valky-muze-v-ni-prerust-konflikt-v-jemenu-na-nejz-svet-zapomnel.

[19] Barrington, Lisa.  (2019). Yemeni warring parties set up joint ceasefire observation posts in Hodeidah port. Reuters.com. Retrieved from: https://www.reuters.com/article/us-yemen-security-hodeidah/yemeni-warring-parties-set-up-joint-ceasefire-observation-posts-in-hodeidah-port-idUSKBN1X20YH

[20] Mello, Alexandre and Knights, Michael. (2019, September 3). Yemen’s Fragile Military Balance. Retrieved from The Washington Institute for Near East Policy: https://www.washingtoninstitute.org/policy-analysis/view/yemens-fragile-military-balance.

[21 iDnes. (2019). Česko i Západ vyzbrojují válečný Jemen. Ale nepřímo, přes Emiráty a Saúdy. idnes.cz. Retrieved from:  https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/jemen-usa-saudska-sae-cr-zbrane-valka.A190207_123436_zahranicni_luka.

Štítky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *