Vláda ČR versus Dělnická strana, poločas druhý

Štítky:

Snaha vlády o zrušení Dělnické strany (DS) se stala rozhodnutím Nejvyššího správního soudu (NSS) ze 17. února 2010 konečně úspěšnou. Poprvé v historii České republiky se tak důvodem k rozpuštění politické strany stávají příčiny obsahové a nikoli pouze formální stránky jejího působení. Rozsudek ve jménu republiky, jež rozpouští problematické politické seskupení, však nemusí být poslední tečkou v tažení proti DS a jejím aktivitám proti virům a bacilům, jak jsou biologickými metaforami s rasistickým a genocidním charakterem po vzoru knihy Mein Kampf, označováni v Dělnických listech1 národnostní menšiny a jiní „nepřátelé“ strany, jejíž projevy směřují k odstranění demokratických základů státu a ohrožení práv a svobod občanů. (Rozsudek NSS Pst 1/2009 – 348: 62 [332]; 113[627]).

Odvolání k Ústavnímu soudu může v příštích 30 dnech podpořit snahu DS vedenou Tomášem Vandasem v účasti na blížících se parlamentních i komunálních volbách,2 a to svými odkládacími účinky vůči již v pořadí druhému rozhodnutí NSS ve věci rozpuštění DS3. Oproti návrhu Topolánkovy vlády z listopadu 2008, kdy dle soudu vláda neunesla břemeno důkazní ani vlastní břemeno tvrzení, byl již návrh ze září 2009 podstatně lépe připraven. (Rozsudek NSS 1/2008)

Přestože první návrh vlády skončil neúspěchem, zásadní přínos mělo formulování kumulativních podmínek k rozpuštění politické strany v rozhodnutí NSS, od kterého se tak bylo možné ve druhém vládním návrhu odrazit4. Podle slov předsedy senátu JUDr. V. Šimíčka vláda zvolila tzv. strategii laviny, čímž k zajištění akceptace svého návrhu na rozpuštění DS soud zavalila velkým množstvím důkazního materiálu. Listinné důkazy byly podpořeny především svědectvími, která však ani tentokrát nebyla bez zbytečných opomenutí.

Bývalý ředitel odboru bezpečnostní politiky na ministerstvu vnitra Mgr. Michal Mazel, autor posudku z Ústavu kriminalistiky a forenzních disciplín VŠKV, měl podat expertní posudek, ale vzhledem chybějící potřebné registraci znalce, byla jeho výpověď překvalifikována pouze na svědeckou. Přes kvalitní odbornou exkurzi do oblasti symboliky a obsahové i personální návaznosti programu i projevu DS na ideologie německého národního socialismu5, byla jeho nezávislost jako odborníka záhy zpochybněna odpůrcem, upozorňujícím na Mazlův vstup do politické strany, ke kterému došlo krátce po zpracování materiálu a dokonce přítomnost na kandidátce TOP 09 za středočeský kraj v neuskutečněných loňských volbách.

Policejní expert na extremismus z Ústí nad Labem por. Jan Novák rozebíral vývoj taktiky účastníků akcí DS v Litvínově a Janově, kteří se na potyčky s policií postupně lépe organizačně připravovali a především také sofistikovaněji vyzbrojovali. Ačkoli T. Vandas odmítl odpovědnost za dění po ukončení DS oficiálně nahlášené akce, bylo upozorněno především na personální propojení účastníků a útočníků.

Přes neformální podobu považuji za velmi profesionální výpověď severomoravského kriminalisty kpt. Rastislava Choboly, jež na fotografiích označil několik ze svých „zlobivých dětí,“ jak familiérně nazývá již dlouhodobě známé členy neonacistického hnutí Národní odpor či Autonomní nacionalisté z Ostravska, kteří jsou kromě účasti na akcích DS taktéž přítomni na její kandidátní listině. S těmito osobami se Chobola dlouhodobě zná a osobně je následuje ne jednotlivé výjezdní akce, ze kterých se často stávají utkání nikoli přátelského ražení6. Tato informace byla v závěrečné řeči velmi briskně použita JUDr. T. Sokolem, jež upozornil na to, že „náhodnost“ počtu členů a aktivistů DS, kteří jsou stíhání pro trestnou činnost, již není náhodná ale naopak velmi zásadní.

Téměř všechny čtyři lednové dny byly naplněny zájmem o projednávání návrhu nejen ze strany odborné veřejnosti a novinářů ale především podporovatelů DS, kteří byli ochotní věrně v klubových barvách stát frontu na omezený počet míst, jež byla vzájemně s respektem přenechávána přívrženci samotným členům strany. Kromě standardního vybavení fanouškovskými šálami byla obdivuhodná nápaditost jedné z dívek, jež si pravidelně česala vlasy gumičkami v barvách trikolory DS. Nejspíše stejně jako v případě ozubených kol nebo okopírovaného dělníka, jen shodou okolností totožnou s neonacisty používanou vlajkou schwarz-weiß -rot odkazující se na druhou a především třetí německou říši7.

Právě přes oddanou podporu mnohdy až pro laika groteskně vyzbrojených členů (po odročení jednání došlo před samotnou budovou NSS k fotografování vedení strany a přívrženců se štíty s erby DS, jakoby snad šlo o předehru teatrálně heroického výstupu, odehrávajícího se po samotném vynesení rozhodnutí), působí paradoxně jejich poznámky o „zdlouhavosti“ procesu, jež při své obsáhlosti trval od podání návrhu až po vynesení rozsudku 5 měsíců. Přičemž plné čtyři dny probíhalo samotné přelíčení, „prodlužované“ předkládáním důkazů a především možností protistrany se k nim vyjádřit. Toto standardizované jednání soudu zajišťující dodržení náležitostí řízení, jakož i maximální transparentnost, která měla zamezit nařčení z političnosti celého procesu. To však bylo ostatně samotným předsedou DS Tomášem Vandasem, bouřícímu se proti jejímu zákazu, která údajně pouze zastává opoziční názory, několikrát pitoreskně poukázáno.

Česká republika, považující se dle své ústavy za demokratický právní stát, z podstavy věci odmítá potírání plurality názorů, stejně jako jakékoli pronásledování jejich autorů. Přesto je potřeba zamýšlet se nad způsoby jejich prosazování. Ačkoli je mediálně silně propírán sám smysl zákazu vůči straně, jež se může nadále sdružovat pod jiným názvem nebo jako součást jiného uskupení, je tímto opomínáno podstatné hledisko obrany státu a hodnot, které jako zde žijící lidé vyznáváme. Ačkoli je nesporné, že Dělnická strana upozorňuje na sociální a politickou problematiku, jež je nutné řešit ze strany tomu určených nástrojů moci a nikoli je opomíjet a přehlížet jako doposud. Na druhou stranu je nutné se distancovat od metod, jež je k tomu DS ochotna používat a jasně stanovit snesitelné mantinely, které nesmí být porušovány z ani jedné strany. V případě nedostatečně podloženého zasahování státu do těchto občanských práv, bychom se totiž dostali do situace, kdy takzvaně vybíjíme čerta ďáblem a sami se stáváme pomyslnou Dělnickou stranou snažící se separovat, segregovat, vyhnat, či zneškodnit menšinově orientované, jejichž názory jsou cizího, nám nesympatického původu nebo vzhledu.

Zdroje

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 2. 2010, čj. Pst 1/2009 – 348, ve věcí návrhu na rozpuštění Dělnické strany (www.nssoud.cz).

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 3. 2009, čj. Pst 1/2008 – 66, ve věcí návrhu na rozpuštění Dělnické strany (www.nssoud.cz).

Dělnická strana, www.delnicka-strana.cz.

Dělnické listy, www.delnickelisty.cz.

1 Zpravodaj Dělnické strany, jež je mimo jiné dostupný na internetu. www.delnickelisty.cz

2 Volby do poslanecké sněmovny jsou vyhlášeny na 28. – 29. květen. Senátní a komunální volby se pak uskuteční v dosud nestanoveném termínu na podzim tohoto roku.

3 Problematicky pak působí především nárok na zachování ve volbách již získaných mandátů i po zamítnutí stížnosti DS Ústavním soudem.

4 Podmínky jsou 1) zjištěné chování politické strany je protiprávní, 2) je této straně přičitatelné, 3) představuje dostatečně bezprostřední hrozbu pro demokratický právní stát a 4) zamýšlený zásah je přiměřený sledovanému cíli, tzn. není narušena proporcionalita mezi omezením práva sdružovat se v politických stranách a zájmem společnosti na ochraně jiných hodnot. (Rozsudek NSS Pst 1/2008 – 66: [68])

5 Soud ve svém rozhodnutí tuto ideologii považuje za s demokracií neslučitelnou. Zlehčování analýzy symbolického odkazu na NSDAP předvedené před soudem Dělnickou stranou, jež se snažila fotografiemi mnoha tvarově podobných odznáčků s ozubeným kolem demonstrovat jejich běžné užívání, byla zastavena výrokem NSS, že „neškodnost ozubených koleček přestává být přesvědčivá, ve chvíli když se tato kolečka ukážou být soukolím ve stroji totalitní ideologie.“ (Rozsudek NSS Pst 1/2009 – 348: 69 [355])

6 Velmi barvité jsou pro nepočetné zástupce veřejnosti v soudní síni přítomné, jež nejsou pravidelnými návštěvníky akcí organizovaných DS, autentické záběry z tzv. bitvy o Janov, jak ji sami „černooděnci“ ve svých zprávách nazývají. Na záběrech je demonstrováno užívání výbušných materiálů, jež sami útočníci nemají pod kontrolou a tak naštěstí ani neumějí používat. Neblahým důsledkem je tak záběr krvácející ruky s chybějícími prsty Viktora Aufarta. „Raněného bojovníka z Janova“ poté navštívil sám T. Vandas, jelikož přišel o prsty údajně vinou policejního zásahu. Patrně díky jejich pomoci zdravotníkům, jež „oběť“ transportovali na do popáleninového centra Vinohradské nemocnice. Bohužel zvrácenost tohoto sebezmrzačení vnímá pouze několik zmiňovaných zástupců veřejnosti, svědkové a soudci. (www.delnicka-strana.cz)

7 Blíže viz. Marešův manuál pro policisty.

Autor: Michaela Strapáčová, studentka mezinárodních vztahů a práva, FSS a PrF MU

2 comments

  1. chtěl bych upozornit na to, že autorka se mýlí, když tvrdí, že můj posudek byl překvalifikován kvůkli chybějící registrace znalce, není to pravda – znaleckou činnost mohou vykonávat znalci nebo znalecké ústavy, což zde bylo dodrženo a nikdo po mně žádnou registraci nechtě a chtít nemohl (ověřovala se registrace ústavu a ta je v pořádku) – k tzv. překvalifikaci na svědeckou výpověď, jak to autorka nazývá, došlo proto, že znalce podle občanského soudního řádu musí ustanovit soud a nikoli jedna ze stran, a já posudek zpracovával již pro jednání vlády, která se zabývala návrhem na zrušení strany, tj. posudek ústavu nebyl zpracován pro jednání soudu ale pro navrhovatele a navrhovatel jej uplatnil jako součsát svých tvrzení

    to jestli jsem vstoupil po zpracování posudku do nějaké politické strany nebo ne, není skutečně nijak relevantní, Hitler by měl ve volbách na plakátech stále stejné obrázky:)

  2. Děkuji za doplnění a omlouvám se za svůj omyl. Můj dojem milně podpořila zvídavost soudce Baxy, jež o zkušenosti a povahu zmíněného znaleckého ústavu projevoval svými mnohými dotazy značný zájem, a já jsem si jej patrně špatně vyložila. Naopak bez jakéhokoli zabarvení ze strany autorky je tvrzení o Vašem vstupu do politické strany, jde pouze o konstatování námitky vznesené ze strany odpůrce.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *