Příslušníci mise AMISOM v Somálsku, Kismayo. (Wikimedia Commons)

Využití improvizovaných výbušných zařízení v soudobé taktice hnutí al-Šabáb

Somálské hnutí al-Šabáb se ukázalo pozoruhodně adaptabilní na změnu podmínek. Na významné strategické a teritoriální prohry z roku 2011 al-Šabáb zareagovalo zvýšením počtu útoků s využitím improvizovaných výbušných zařízení (IEDs) a navrátilo se tak zpět ke svým guerillovým kořenům. Způsob, jakým hnutí využívá improvizované výbušné zařízení, je jedním z faktorů komplikující Misi Africké unie v Somálsku (AMISOM), působící od roku 2007. Následující článek popisuje způsoby, kterými al-Šabáb využívá improvizovaná výbušná zařízení pro svůj útok a obranu, jaké dopady má použití IEDs na protivníka a jaká protiopatření začleňují do své pravidelné činnosti jednotky bojující proti al-Šabábu.

Působení hnutí al-Šabáb na území Somálska

Militantní hnutí Al-Šabáb se vyvinulo jako samostatná organizace v roce 2004 v Somálsku, ovšem někteří ji datují až od roku 2005. Řada jejích vůdců absolvovala trénink v Afghánistánu a organizace má úzké historické vazby na Talibán. Je přidruženou organizací Al-Káidy a jejím hlavním vůdcem je od roku 2014 Ahmad Umar [1]. Hnutí Al–Šabáb bylo původně militantní křídlem bývalého Svazu islámských soudců, který v druhé polovině roku 2006 převzal území v jižní části Somálska. Z počátku hnutí nebylo dostatečně silné na to, aby jednotky vládní, etiopské a jednotky AMISOMu konfrontovalo v konvenčních bitvách (etiopské jednotky se zapojují do operací proti al-Šabábu na území Somálska od roku 2006 v rámci ochrany svrchovanosti své země, pozn. autorky).

Zkraje roku 2008 se však al-Šabáb začalo zapojovat do konvenčních bojů proti etiopským jednotkám a postupně vítězilo [2]. Během let 2009 a 2010 al-Šabáb kontrolovalo většinu území centrálního a jižního Somálska. Od února 2011 však díky vojenským ofenzívám AMISOMu a vládních jednotek utrpělo hnutí řadu významných strategických a teritoriálních proher. Tyto neúspěchy vedly k tomu, že změnilo svou vojenskou strategii. Od poloviny srpna roku 2011 al-Šabáb oznámilo strategické stáhnutí se z hlavního města Mogadišu a zahájilo ve městě partizánskou válku proti silám AMISOMu a vládním jednotkám [3].

Současné útoky al-Šabábu

Al-Šabáb v současné době útočí spíše na zásobovací konvoje a nepřátelské základny a izoluje města, než aby se zapojovalo do konvenčních bitev. Od roku 2012 patří mezi nejčastější typy útoků používání improvizovaných výbušných zařízení (tzv. IEDs),  přepadávání konvojů a hlídek, sebevražedné útoky, hit and run útoky s použitím granátů, cílené střelby minometem na stanoviště, použití odstřelovačů a vedení atentátů na jednotlivé úředníky, členy somálské vlády, AMISOMu a jejich spojenecké milice [4]. Al-Šabáb doplňuje tyto „malé“ operace sofistikovanými, dobře naplánovanými, mnohonásobnými údery, jež jsou prováděny více útočníky na měkké cíle, jako např. restaurace a hotely. Od roku 2007 jsou pro al-Šabáb improvizovaná výbušná zařízení nejpreferovanější zbraní, protože mohou být umístěna na silnice, podél silnic či pod vozidla. Jsou snadno modifikovatelná a přenosná,  lehce propojitelná a ten, kdo IEDs odpaluje, má tedy možnost se skrýt v dostatečném odstupu. Právě tato flexibilita je to, co představuje velkou překážku ve schopnosti AMISOMu čelit hrozbě IEDs [5].

Nárůst útoků s IEDs

Hlavní roli v nácviku dovedností spojených s výbušninami hrají zahraniční veteráni, kteří slouží zejména jako instruktoři při výrobě bomb [6]. Al-Šabáb se však postupně zbavuje vnějších vlivů a spoléhá se na místní materiály v souvislosti se zdokonalením používaných improvizovaných výbušných zařízení. Počet incidentů, při kterých bylo využito IEDs, dramaticky vzrostl v roce 2011, jak reflektuje přiložená tabulka. Tento nárůst byl způsoben přílivem specialistů z Afghánistánu, Jemenu a Saudské Arábie [7].

Počet IEDs incident ů v Somálsku 2007-2014
2007       23 incidentů
2008       10 incidentů
2009       67 incidentů
2010       36 incidentů
2011     122 incidentů
2012      225 incidentů
2013      225 incidentů
2014      173 incidentů
celkem     871 incidentů

(Zpracováno dle Operations Order 08/2014: Operation Ocean Build)

UNMAS (United Nations Mine Action Service) ve svém dokumentu uvádí, že mezi lety 2013 a 2018 se v Somálsku stalo minimálně 1 757 IEDs incidentů přičemž 419 takto nastražených útoků bylo odhaleno a zničeno. Z těchto 1757 bylo nejméně 1473 IEDs umístněných podél silnice, 157 zabudovaných do vozidla, 128 umístněných pod vozidlo a 26 IEDs bylo využito při sebevražedných útocích [8].

Části vozidla použitého při IEDs útoku na policejní stanici ve městě Afgoye v říjnu roku 2016. Zdroj: AMISOM Public Information.

Přestože stále stoupá počet incidentů, improvizovaná výbušná zařízení využívaná al-Šabábem nejsou technologicky inovována. Studie naznačují, že ve srovnání s IEDs používanými v jiných částech světa, jsou IEDs užívané al-Šabábem relativně špatné konstrukce a kvality, přičemž jsou pro jednotlivé části vybírány i součástky běžně používané v domácnosti, jako například spínače pro zapínání a vypínání světel [9]. Al-Šabáb dříve využívalo do výbušných zařízení pracně ukořistěné munice z min a minometů od svých nepřátel. Podle laboratorního výzkumu provedeného v roce 2019 hnutí ve svých bombách nyní mixuje vysoce výbušný nitroglycerin s dusičnanem amonným a draselným, což jsou látky obsažené v hnojivech a uhlí – tedy ve zdrojích, které jsou pro hnutí lehce dostupné na místním trhu [10].

Využití IEDs k útoku i obraně

Bojovníci al-Šabáb umisťují improvizovaná výbušná zařízení okolo hlavních zásobovacích tras do měst, aby zastavili vozidla v „zóně smrti“ (kill zone) a následně na tato vozidla pálí ručními palnými zbraněmi, granáty a raketami. Zároveň hnutí používá i systém několika IEDs okolo svých kempů k jejich obraně. Dochází ale i k využívání komplexním způsobem, který spočívá například v tom, že hnutí zabudovává IEDs do vozidel – tzv. VBIED (Vehicle-Borne Improvise Device), kterými prolomí bezpečnostní ochranný pás a umožní tím proniknout bojovníkům s lehkými zbraněmi či se sebevražednými vestami. K jedinečnému incidentu došlo ve městě Merca, ve kterém al-Šabáb nastražilo dvojitou past s IEDs. Malý motocykl s IED sloužil jako návnada na přilákání pyrotechniků, zatímco druhé mnohem větší IED bylo umístěno v zemi přímo pod místem, kde byl motocykl zaparkovaný. Navíc bylo mnohem hlouběji v zemi než obvykle, čímž se zabránilo tomu, že by bombu odhalili psi [9]. Al-Šabáb prokázalo tímto útokem schopnost vylepšit svou taktiku využitím IEDs, čímž překonalo dosavadní protiopatření AMISOMu a Somálské národní armády.

Důsledky použití IEDs

Kromě ztrát na lidských životech, ničí i vojenskou techniku AMISOMu, jako jsou vozidla. V jedné fázi boje proti al- Šabábu byl AMISOM zasažen incidenty s IEDs takovým způsobem, že zhruba padesát procent vozidel bylo nepoužitelných a čekalo na opravu [7]. To je při už tak rozsáhlém množstevním nedostatku značná komplikace, projevující se snížením mobility jednotek pro následující boje.

Improvizovaná výbušná zařízení nezpůsobují pouze okamžité ztráty, ale mohou mít i sekundární dopady, kterým je mimo jiné i rozvoj posttraumatické stresové poruchy (PTSD) u nasazených vojáků. V situacích, které připomínají  původní zkušenost tak může voják trpící PTSD nesprávně označit relativně bezpečné předměty (například koše u silnic a rozbitá auta) jako nebezpečné a není schopen změnit jeho nesprávnou kognitivní interpretaci potencionálního nebezpečí [11]. IEDs tedy nezpůsobují jen velké množství obětí, ale mohou vést i k útoku na  mysl a percepci vojáka, který pak v důležitých okamžicích může špatně vyhodnotit danou situaci, což je v mnoha situacích klíčové. K léčbě PTSD je potřeba odborné psychologické pomoci. Somálsko však není zemí, která by byla schopna poskytovat a zajišťovat efektivní psychologickou pomoc. Podle WHO má pouze pět center duševního zdraví a tři psychiatry pro celou zemi [12].

Způsob obrany proti IEDs

Trénink proti improvizovaným výbušným zařízením (Counter-IED training) byl vojákům AMISOMu poskytován organizací UNMAS (United Nations Mine Action Service), která spadá pod Organizaci spojených národů a z části i ACOTOU, což je firma produkující chemické a speciální materiály. Tento trénink měl za úkol umožnit AMISOMu predikovat, detekovat útoky předcházet a  vyhnout se jim a porazit sítě IEDs al-Šabábu. V opatřeních v boji proti IEDs bylo dosaženo značných pokroků, mezi něž patří například rozšíření silnic a zlepšení detekční schopnosti pěších hlídek, včetně využití vycvičených psů. Nasazení týmů se psy schopnými detekovat výbušniny v Mogadišu představuje značný úspěch především v tom, že žádné ze zařízení AMISOMu a prozatímní vlády hlídané týmy se psy nebylo od roku 2009 napadeno [7].

Counter-IED Training. Zdroj: Combined Joint Task Force, Horn of Africa.

Pro zmírnění rizika IEDs bylo kritické podstoupit i aktivity, které vedly k podpoře místního obyvatelstva v boji proti IEDs. Například jeden z ugandských programů civilně-vojenské spolupráce otevřel pro místní obyvatele zdravotnické zařízení AMISOMu, což mělo za následek příliv informací a varování ohledně IEDs od civilistů. V několika případech se však stalo, že naučené techniky proti IEDs nebyly implementovány a integrovány do každodenního postupu jednotek. I když je trénink důležitý, ne vždy dokáže vynahradit nedostatek vhodného vybavení. Jednotkám bojujícím proti al-Šabábu chybí vozidla odolná proti minám či individuální vybavení vojáků, jako jsou neprůstřelná helma a vesta či detektor min, které by mohly zmírnit dopad výbuchu IEDs [7].

Přestože bylo dosaženo významných pokroků v obraně proti IEDs, vojákům AMISOMu a Somálské národní armády se doposud nepodařilo kompletně zničit sítě IEDs al-Šabábu. Výroba IEDs vychází na pár dolarů, ovšem protivník musí po útoku s IEDs vynaložit tisíce dolarů na opravy a lékařskou péči. Lze předpokládat, že incidenty s IEDs budou i nadále stoupat, protože jsou pro al-Šabáb velmi výhodné a zároveň hnutí přechází k výrobě zařízení, která využívají lehce dostupné lokální zdroje a jejich výroba není nikterak omezena.

 

[1] Shinn, D. H. (2009). Al-Shabaab and the Future of Somalia. In Conference on The Growing Strategic Gravity Al-Qaeda by Jamestown Foundation. Received from https://www.researchgate.net/publication/251491227_Al_Shabaab’s_Foreign_Threat_to_Somalia

[2] Maszka, J. E. (2017). A strategic analysis of Al Shabaab (Doctoral dissertation). Bournemout University. Received from http://eprints.bournemouth.ac.uk/28752/

[3] Anzalone, C. (2013). Al-Shabab‘s Tactical and Media Strategies in the Wake of Its Battlefield Setbacks. Combating Terrorism Centre Sentinel, West Point. Received from https://ctc.usma.edu/al-shababs-tactical-and-media-strategies-in-the-wake-of-its-battlefield-setbacks/

[4] Anzalone, C. (2016). The Resilience of al-Shabaab. CTC Sentinel9(4), 13. Received from https://www.academia.edu/download/45080239/The_Resilience_of_al-Shabaab_CTC_Sentinel__April_2016.pdf

[5] Patinkin, J. (2016, October 13). AMISOM Troops Struggle to Counter IED threat in Somalia. voanews.com. Received from https://www.voanews.com/africa/amisom-troops-struggle-counter-ied-threat-somalia

[6] Wise, R. (2011). al shabaab. Center for Strategic and International Studies. Received from http://www.operationspaix.net/DATA/DOCUMENT/4039~v~Al_Shabaab.pdf

[7] Williams, P. D. (2018). Fighting for Peace in Somalia: A History and Analysis of the African Union Mission (AMISOM), 2007-2017. Oxford: Oxford University Press.

[8] Smith, J. (2014). UNderstanding IEDs UNMAS Efforts in Somalia to prevent and counter the use of IEDs. Received from https://unmas.org/sites/default/files/documents/understanding_ieds_somalia.pdf

[9] Muibu, D., & Nickels, B. (2017). Foreign Technology or Local Expertise? Al-Shabaab’s IED Capability’. CTC Sentinel10(10), 33-37. Received from https://ctc.usma.edu/november-2017/

[10] Africanews.com (2019, May 18). Somalia`s Al Shabaab changes tactics uses home-made explosives. Received from https://www.africanews.com/2019/05/18/somalia-s-al-shabaab-changes-tactics-uses-home-made-explosives/

[11] Peterson, A. L., Luethcke, C. A., Borah, E. V., Borah, A. M., & Young-McCaughan, S. (2011). Assessment and treatment of combat-related PTSD in returning war veterans. Journal of Clinical Psychology in Medical Settings18(2), 164-175. Received from https://apps.dtic.mil/dtic/tr/fulltext/u2/a558284.pdf

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *