Budova Ministerstva obrany ČR

Vzpomínky na stáž na Sekci vyzbrojování a akvizic MOČR

Štítky:

V listopadu 2019 jsem absolvoval měsíční stáž na Sekci vyzbrojování a akvizic Ministerstva obrany, konkrétně na Odboru vyzbrojování pozemních sil. V následujícím reportu se například dozvíte, jak stáž probíhala, co byly její hlavní klady a zápory, nebo také jak se můžete na stáž sami přihlásit.

Hned na úvod zmíním největší plusy. Je tu třeba m ožnost, že dostanete stejnou, nebo podobnou kancelář, kterou jsem měl k dispozici já.

Kancelář, kterou jsem po čas stáže dostal k dispozici. Mimo záběr je ještě lednice. ;) (Zdroj: Archiv autora)

To není vůbec špatné, že?

Další skvělou zprávou je, že stáž byla finančně ohodnocená. A ruku na srdce, komu by nebylo příjemné, být student, pracovat v oboru, a ještě za to dostávat zaplaceno.

Kde je tedy háček? Stáž je prezenční, v Praze, probíhá od pondělí do pátku, a včetně pauzy na oběd vás čeká standartních 8,5 hodin denně. Což může být pro brněnského studenta docela problém. Pokud se vám však povede vyřešit problém s docházkou do školy, s pobytem v Praze vám pomůže ministerstvo. Tedy alespoň mě bylo nabídnuto v Praze ubytování.

Teď už ale vážněji. Hlásil jsem se na stáž k celé sekci. Při volbě konkrétního odboru byl do velké míry brán zřetel na má přání. Stáž probíhala formou výuky a pohovorů se zaměstnanci a zaměstnankyněmi odboru. Každý den jsem se věnoval jinému tématu, postupovalo se při tom na základě programu stáže, který jsem obdržel v den nástupu a pokrýval celý pracovní proces odboru.

Programová náplň však nebyla neměnná. Prostor byl dán i mým představám a přáním. Ty v mém případě znamenaly co možná největší důraz na oblast zbrojní politiky, a naopak menší na legislativní a administrativní část práce odboru. Zároveň jsem žádal hlavně o vhled do praktického fungování odboru.

V obou těchto případech mi bylo vyhověno. Větší prostor v plánu byl věnován konkrétním zakázkám a problémům s nimi spojeným. Rovněž mi bylo také umožněno zúčastnit se zkrácených vojenských zkoušek prováděných v rámci jedné, v té době probíhající, akvizice.

Samozřejmě nebylo možné úplně opomenout ani témata administrativního, či legislativního charakteru. I ona jsou totiž nezbytná k pochopení fungování odboru a nákupu techniky a materiálu pro Armádu České republiky obecně. Ačkoli jsem se tedy zaměřoval spíše na jiná odvětví, zpětně musím říct, že právě získání základu v oblastech a tématech, která nejsou součástí mých studií, považuji za jeden z hlavních přínosů stáže.

Běžný den pak probíhal následovně. Před osmou hodinou ranní jsem přicházel do kanceláře. Došel jsem se domluvit s konkrétním člověkem, se kterým jsem měl strávit daný den, v kolik hodin začneme. Tato výuka probíhala většinou hodinu až dvě. Následně jsem dostal k dispozici nějaké materiály k prostudování. A to od legislativních norem až právě po konkrétní zakázky.

Na základě tohoto samostudia jsem se ke konci pracovní doby opět setkal se stejným zaměstnancem, či zaměstnankyní a měl jsem možnost získat odpovědi na otázky, které mě při procházení materiálů napadly. Právě možnost projít si akviziční proces a samotnou náplň práce odboru na konkrétních zakázkách a možnost zeptat se proč a jak byl ten který krok, ať už ze strany odboru, či uchazeče o veřejnou zakázku, zpracováván, považuji za největší přínos stáže. Umožnilo mi to mnohem lépe poznat celý proces a zároveň více porozumět problémům, které se v něm objevují.

Ačkoli všichni pracovníci, se kterými jsem přišel do styku, byly vždy nanejvýše ochotní, v některých případech bylo znát, že žádný stážista na odboru již dlouho nebyl. Někdy tedy příliš nevěděli, co si se mnou počít. Program náboru stážistů má však v budoucnu pokračovat, takže věřím, že se odbor se stážisty postupně sžije.

Pokud vás stáž na Sekci vyzbrojování a akvizic zaujala a chtěli byste ji sami absolvovat, obraťte se na pí. Šupíkovou na emailu zuzana.supikova@army.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *