Wikimedia

Zimbabwe: převrat, či nikoliv?

Štítky:

Zimbabwe patřila dosud mezi jednu z nejstabilnějších zemí v Africe, které autoritářsky vládl prezident Robert Mugabe. Situace se ale změnila 15. listopadu 2017, kdy vojáci obsadili státní televizi a zablokovali přístupy do vládních úřadů v hlavním městě Harare. Nastalou situaci můžeme charakterizovat jako státní převrat, i když armáda se takovému označení bránila. Armádní představitel generálmajor Sibusiso Moyo uvedl v následném televizním prohlášení, že cílem armády je uklidnit zhoršující se sociální a ekonomickou situaci v zemi. Výslovně uvedl, že se nejedná o převrat proti vládě Roberta Mugabeho. Zároveň potvrdil, že prezident i jeho rodinní příslušníci jsou v bezpečí a pořádku.  Podle prohlášení měli být zadrženi lidé kolem prezidenta, kteří byli údajně zodpovědní za sociální a ekonomické zbídačení země. Mluvčí armády dále uvedl, že jakmile bude dosaženo uvedených cílů, tak se život v zemi vrátí do normálního stavu. Rovněž Moyo vyzval, aby se členové politických stran zřekli možných násilných akcí.  Armáda provedla akci poté, co prezident Mugabe odvolal svého viceprezidenta Emmersona Mnangagwu, který je od počátku považován za možného Mugabeho nástupce v úřadu.

Všemu předcházel boj o nástupnictví, kdy o prezidentský post usilovala Grace Mugabe, manželka dosavadního prezidenta. Kvůli boji o nástupnictví se rozdělila i vládní strana Zanu-PF na dvě frakce, na tu, která podporovala manželku prezidenta a druhou, jež stála za Mnangagwou. Tím, že Robert Mugabe odvolal svého viceprezidenta, se jasně postavil na stranu manželky Grace, která je však nepopulární, zejména kvůli takříkajíc životu na vysoké noze, což v kontrastu s katastrofickou ekonomickou situací v zemi vyvolávalo nevoli. Zároveň se nejednalo o klasický typ vojenského převratu, jako nedávno například v Burkině Faso, kdy byl prezident donucen armádou opustit funkci i zemi. Armáda obsadila sice klíčové posty, ale nesesadila Mugabeho silou z funkce prezidenta. Dokonce zůstával po několik dní stále ve funkci, i když byl držen v domácím vězení. Navíc ho stále považovala za vrchního velitele armády. Přesto vojenští velitelé tlačili na prezidenta, aby rezignoval sám. Tomu mělo napomoci uspořádání pochodu obyvatel organizovaného armádou, které mělo ukázat, že vojáci mají podporu veřejnosti.

Emmerson Mnangagwa. (zdroj: Flickr).

Přitom ještě nedávno se chtěl Robert Mugabe ucházet o další mandát v prezidentských volbách, a to i přesto, že mu je 93 let. Mugabe nakonec rezignoval 23. dubna výměnou za zajištění imunity a zachování získaných ekonomických statků, čímž ukončil 37 let své vlády. Emmerson Mnangagwa byl následující den uveden do úřadu jako nový prezident Zimbabwe. Inaugurace se odehrála na Národním sportovním stadionu v hlavním městě Harare, které se účastnily desítky tisíc slavících podporovatelů. Ve svém inauguračním projevu Mnangagwa slíbil, že prezidentské volby budou uspořádány v plánovaném termínu v příštím roce. Rovněž uvedl, že chce zlepšit životy obyvatel země. Podle něj Zimbabwe vstupuje do další fáze po získání nezávislosti v roce 1980. Mnangagwa rovněž popsal Mugabeho jako svého učitele a uznal jeho roli při vývoji a směřování země. To lze považovat za další důkaz, že v zemi neproběhl úplně klasický průběh vojenského převratu, jelikož noví leadeři se obyčejně snaží odstřihnout od předchozí politické éry a nastolit novou, což se ale zde nestalo. Mnangagwa chce navázat na éru Mugabeho a zároveň provádět změny, mezi kterými je snaha obnovit styky s mezinárodním společenstvím. Při sestavování nového kabinetu si upevnila moc i armáda, kdy se její příslušníci stali ministry vlivných resortů zahraničí a zemědělství. Emmerson Mnangagwa bojoval v šedesátých letech minulého století proti koloniálnímu režimu v zemi. Poté, co ho Mugabe odvolal, odjel do sousední Jihoafrické republiky kvůli své bezpečnosti. Po událostech z 15. listopadu se vrátil do země a stal se třetím prezidentem Zimbabwe. Mnozí věří, že reprezentuje změnu a kvůli svému předchozímu odvolání získal širokou popularitu mezi obyvateli. Avšak svými kroky při sestavování nové vlády nenaplnil naděje do něj vkládané, což naznačuje, že k žádné změně ve vývoji země nemusí dojít.

V Zimbabwe tedy došlo k překvapivým událostem. Zdálo se, že dosavadní prezident Robert Mugabe bude zemi vládnout i přes svůj pokročilý věk další volební období. Vše ale změnil boj o jeho nástupnictví, který probíhal v pozadí mezi přívrženci jeho manželky Grace a podporovateli viceprezidenta Mnangagwy. K eskalaci celé situace došlo poté, co byl Mnangagwa odvolán z funkce, což vyvolalo reakci armády, která obsadila klíčové budovy v zemi. Přitom sama armáda nechtěla, aby byla daná akce označena za vojenský převrat. Na rozdíl od jiných podobných vojenských pučů nedošlo k sesazení Mugabeho násilnou cestou. Rovněž nedošlo k plnému převzetí moci armádou, byla ji ale přidělena nejdůležitější ministerstva. Ke změně prezidenta došlo poté, co Mugabe rezignoval a na jeho místo nastoupil právě Emmerson Mnangagwa, který slíbil změny a rozvoj země a označil změnu ve funkci prezidenta jako za další fázi demokracie po zisku nezávislosti. Podle kritiků však nedošlo k výrazné proměně politiky, jelikož Mnangagwa byl Mugabeho přívrženec a při inauguračním projevu se přihlásil k jeho odkazu, což opět ukazuje, že nešlo o klasický převrat, kdy by byla odsouzena předchozí éra. Až další měsíce ukážou, zda v zemi dojde k slibovaným změnám, či dojde k návratu do starých pořádků, jen s novým leaderem.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *