Červenec přinesl dynamický vývoj událostí v pásmu Gazy a vystupňování sporů mezi Izraelci a Palestinci do nové vlny ozbrojených bojů. Co bylo jejím spouštěčem, jak se situace vyvíjela a jaké jsou postoje obou hlavních aktérů a mezinárodního společenství? V rámci souhrnu červencových Novinek z Blízkého východu vám přinášíme stručný přehled základních faktů, odpovídajících právě na tyto otázky.

Co bylo rozbuškou červencových bojů?

Je důležité poznamenat, že příčin sporů mezi Izraelem a Palestinou v oblasti pásma Gazy je celá řada, a pro jejich závažnost a neochotu kompromisu na obou stranách se je dlouhodobě nedaří odstranit. Proto je v oblasti i přes nejrůznější pokusy o vyjednávání přítomno trvalé napětí, které čas od času eskaluje do více či méně rozsáhlých ozbrojených akcí. Spouštěčem těch posledních se staly vraždy tří izraelských a jednoho palestinského mladíka.

12. června došlo k únosu a následné vraždě tří izraelských teenagerů, kteří stopovali poblíž skupiny židovských osad Guš Ecion na Západním břehu Jordánu. Izrael z činu obvinil palestinský Hamás, který ale odpovědnost odmítl. Na základě informací izraelské zpravodajské služby Šin Bet byli za pravděpodobné únosce a vrahy označeni dva členové Hamásu, Marvan Kavasmá a Amar abú Ísá. Kvůli jejich dopadení bylo zatčeno přibližně 400 lidí, izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyjádřil odhodlání zločin potrestat a oznámil přípravu rozsáhlé ofenzivy v Gaze. Prvními cíli se stala obydlí dvou podezřelých útočníků. Netanjahu také vyzval předsedu Palestinské autonomie Mahmúda Abbáse, aby ukončil spojenectví „s teroristy z Hamásu“, kteří jsou od června členy palestinské vlády národní jednoty společně s Fatahem.

Pouhý den po pohřbu tří chlapců, 2. července,  bylo poblíž Jeruzaléma nalezeno upálené tělo mladého Palestince. Netanjahu vraždu odsoudil jako „odporný zločin“ a slíbil dopadnout a potrestat viníky. Izraelská policie následně zadržela šest podezřelých. Motivem činu měla být pomsta za zabité Izraelce. Pohřeb palestinského mladíka o dva dny později přiměl k demonstracím stovky Palestinců. Mezi nimi a izraelskými bezpečnostními složkami došlo k několika střetům.

Události poté nabraly rychlý spád. Hamás vypálil na území Izraele několik desítek raket, z nichž většina byla zneškodněna izraelským obranným systémem Železná klenba. Izrael na oplátku zahájil letecké útoky mířené především na odpalovací zařízení raket, výrobny a sklady zbraní v Gaze a sídla členů ozbrojeného křídla Hamásu. Několik z nich bylo při náletech zabito.

Jaké jsou postoje obou aktérů?

Vraždy chlapců probudily na obou stranách silné emoce, jak bylo ale řečeno, vzájemný spor je daleko hlubší a složitější. Svou roli hrají ekonomické, sociální, bezpečností i politické příčiny. Podrobněji se tímto tématem budeme zabývat v příštím komentáři. Zde jen velmi stručně: Palestinci dlouhodobě nesouhlasí s izraelskou vojenskou přítomností[1] na území Gazy a s izraelskou blokádou. Embargo na dovoz některého zboží, například stavebního materiálu, dobrým vzájemným vztahům rozhodně nepřispívá. Důležitá je i politická rovina problému – připomeňme, že jedním z dlouhodobých strategických cílů Hamásu je zničení státu Izrael. Současná přítomnost Hamásu v palestinské vládě národní jednoty je pro Izrael z pochopitelných důvodů nepřípustná.

Izrael považuje Hamás za teroristickou organizaci, stejně jako například Spojené státy americké nebo Evropa, a blokádu obhajuje právě proto, že nechce, aby se například zmiňovaný stavební materiál dostal do rukou teroristům, kteří jej pak využívají ke stavbě tunelů z Gazy na území Izraele. Tunely slouží nejen jako cesty pro pašování, ale i jako prostředky, jak se mohou palestinští ozbrojenci dostat přes důkladně střeženou hranici. To je podle Izraele přímým ohrožením jeho bezpečnosti, čímž se cítí oprávněn k podnikání obranných kroků. Strategickým cílem je pak pro Izrael demilitarizace pásma Gazy.

Jak se situace vyvíjela?

Na zabití několika členů svého ozbrojeného křídla reagoval Hamás 7. července vypálením raket na jih Izraele. 8. července povolal Izrael 40 000 vojáků v záloze. Benjamin Netanjahu ohlásil zahájení operace Ochranné ostří (angl. Protective Edge), jejímiž cíli bylo zastavit raketové útoky Hamásu a zničit jeho kapacity. Následovaly stovky leteckých útoků, mířících především na velitelská stanoviště Hamásu a na některé tunely. Při útocích byl mimo jiné zabit vůdce radikální organizace Islámský džihád Hafes Hamad.

Z druhé strany hranice došlo k vypálení stovek raket, z nichž většinu se Izraeli podařilo zneškodnit. Mahmúd Abbás označil 9. července izraelské akce za genocidu vůči palestinskému lidu. Brzy poté se do probíhajících událostí začal angažovat Egypt, který se pokusil o vyjednání příměří mezi oběma stranami. Hamás toto příměří odmítl. K mimořádnému zasedání se sešla také Rada bezpečnosti OSN a vyzvala k okamžitému zastavení bojů. Útoky z obou stran nicméně pokračovaly a neúspěšné byly i další pokusy o složení zbraní v průběhu měsíce.

Dne 11. července došlo k vypálení dvou raket na Izrael také z území Libanonu, kde působí mimo jiné radikální šíitské hnutí Hizballáh. K vyjádřením znepokojení a výzvám k ukončení násilí se přidal americký prezident Barack Obama. Izrael ale spíše než o ukončení bojů mluvil o rozšíření probíhající operace. Obvinil Hamás z ukrývání zbraní do mešit, škol a obytných domů, a z využívání civilních obyvatel coby lidských štítů.

První pozemní průnik do Gazy se uskutečnil 13. července prostřednictvím elitního komanda izraelské námořní pěchoty. Pozemní ofenziva byla oficiálně spuštěna 17. července a operace Ochranné ostří tím vstoupila do nové fáze. Izrael celkem povolal 70 000 mužů a žen ve zbrani a do pásma Gazy vyslal tanky. Hlavním operačním cílem se stala likvidace sítě tunelů. Zasaženo bylo ale i množství civilních objektů, mezi nimi i nemocnice, tržiště nebo školy zřízené OSN jako útočiště pro palestinské uprchlíky. Kvůli množství civilních obětí byl Izrael kritizován mnoha hlasy ze zahraničí, včetně Evropy a Spojených států. V operaci se ale rozhodl pokračovat, dokud v Gaze nebude obnoven klid a dokud Hamás nepřestane s odpalováním raket.

Jaké jsou zahraniční ohlasy?

Spojené státy americké tradičně vyjádřily plnou podporu Izraeli. Zároveň ale varovaly před kroky vedoucími k vysokým civilním ztrátám a prezident Barack Obama několikrát apeloval na premiéra Netanjahua, aby učinil vše potřebné k zajištění bezpečnosti civilních obyvatel v Gaze. Ministr zahraničí John Kerry uvedl, že Spojené státy plně respektují právo Izraele na obranu proti útokům raket, a chování Hamásu, které podle něj civilní ztráty způsobilo, označil za šokující.

Kvůli krizi v Gaze se k mimořádnému zasedání několikrát sešla Rada bezpečnosti OSN. Opakovaně vyzvala obě strany k zastavení bojů. 23. července odhlasovala Rada OSN pro lidská práva návrh rezoluce o zahájení mezinárodního vyšetřování možného porušování lidských práv v červencových bojích. Proti hlasovaly pouze Spojené státy. Podle vysoké představitelky OSN Navi Pillayové se Izrael „velmi pravděpodobně dopustil válečných zločinů.“ Totéž o několik dní později uvedla i na adresu Hamásu.

Liga arabských států vyzvala 13. července k ukončení izraelské agrese a poskytnutí ochrany Palestincům ze strany mezinárodního společenství. Později označila ostřelování Gazy za válečný zločin na palestinských civilistech.

Jako významný hráč se ukázal být Egypt[2], který se už od začátku pokoušel o vyjednání příměří. Tyto snahy byly ale opakovaně neúspěšné nebo přerušené předčasným obnovením palby. Průlom nastal teprve na začátku srpna, kdy Hamás i Izrael souhlasily s dočasným, 72 hodin trvajícím humanitárním příměřím.

Turecký premiér Recep Erdoğan obvinil Izrael ze státního terorismu, genocidy a ohrožování míru na Blízkém východě a vyjádřil přesvědčení, že by měl za své útoky stanout před soudem. Na stranu Hamásu se postavil také Katar a Írán.

Jaký je současný stav?

Na začátku srpna přistoupily obě strany na  Egyptem zprostředkované 72 hodin dlouhé příměří.  Izrael stáhl své jednotky z Gazy do obranných pozic k hranici. Zástupci Izraele i Palestinské autonomie by se měli sejít k dalšímu jednání v Káhiře.

Podle palestinských zdrojů bylo k 5. srpnu zabito asi 1 800 Palestinců, z čehož podle odhadů OSN přibližně 75% tvoří civilisté. Na straně Izraele je to 67, z toho čtyři civilisté.

Zajímá vás více?

Přehled zpracovaný BBC, včetně nejnovějšího vývoje: http://www.bbc.com/news/world-middle-east-28252155

Rozhovor s Markem Čejkou pro A2: http://blizky-vychod.blogspot.cz/2014/07/izraelci-se-ucili-od-britu.html

Prohlášení generálního tajemníka OSN k situaci z 1. srpna: http://www.un.org/sg/statements/index.asp?nid=7901

Komentáře The Washington Institute: http://www.washingtoninstitute.org/policy-analysis/view/the-conflict-in-gaza-recalculating-the-political-military-equation