Glosy Lukáše Visingra – srpen 2014

30. srpna 2014
Krátce k nejnovějším událostem na Ukrajině: Stále bych byl opatrný s termíny jako „válka“ či „invaze“, ale přesto se situace určitě nějak změnila, a to nikoli k lepšímu. Problém je v tom, že Rusko už do své účasti v konfliktu investovalo příliš, takže nemůže připustit úplnou porážku, jenže stejně tak Západ nemůže dovolit, aby úplně prohrál Kyjev. Nebezpečnost tohoto scénáře je o to větší, že evidentně nikdo nemá kontrolu nad dynamikou konfliktu. Vladimir Putin snad lépe budí (klamný) dojem, že ji má, ale ve skutečnosti může i on už jen improvizovat. Smím‑li parafrázovat klasika, pak i ty nejlepší plány myší a ruských prezidentů někdy ztroskotají na nejistotě, kterou každý konflikt obsahuje.

28. srpna 2014
Románová trilogie LeviatanBehemót a Goliáš od Scotta Westerfelda zaručeně patří k tomu nejlepšímu, co v žánru alternativní historie vyšlo, ačkoli byla oficiálně určena pro teenagery. Příběh se odehrává na pozadí první světové války, kterou však zásadně mění filozofie obou stran. Industriálové (tzn. Centrální mocnosti) totiž staví obrovské kráčející stroje, kdežto darwinovci (tj. Dohoda) sází na umělé zoologické výtvory. Tak vzniká fenomenální kombinace steampunku a biopunku, která opravdu originálním způsobem transformuje různé prvky a události „Velké války“. Promyšlený a napínavý příběh navíc doplňují překrásné ilustrace, jež evokují kouzlo starých verneovek. Westerfeld vytvořil úžasný svět, kde se technika a příroda střetávají, ale postupně vychází najevo, že oba přístupy vlastně usilují o totéž. Spolu s velkou pochvalou tedy pokládám i otázku: „Do you oil your war machines, or do you feed them?“ :‑)

26. srpna 2014
Opět se vynořil nápad omezit provoz obchodů ve státní svátky. Podle mého názoru naprostá kravina, která je perfektní ukázkou zásahu státu do něčeho, co má řešit výlučně trh. Nechápu, co je komu do toho, zda si zákazníci v určitý den chtějí nebo nechtějí kupovat zboží. Vedle námitky proti porušení svobody podnikání bych řekl, že je to vysoce stupidní i z hlediska ekonomiky, protože je snad žádoucí, aby lidé utráceli. Mohli by čeští politici už konečně přestat spravovat něco, co není rozbité?

25. srpna 2014
Alarmující zprávy o stavu spermií a plodnosti mužů nejen u v České republice. Lékaři to chtějí vysvětlovat hlavně špatnou životosprávou, na čemž jistě bude něco pravdy, ale já bych nabídnul ještě jedno vysvětlení. Je nás už přes sedm miliard, a ačkoli se růst populace zpomaluje, planeta je extrémně přelidněná. Není tedy náhodou pokles plodnosti něco, co je v nás (od přírody či Boha) „zabudováno“ jako „pojistka“ právě pro tu situaci, že se „přemnožíme“? Nebojím se, že by plodnost klesla na nulu, spíše by mohlo dojít k tomu, že se světová populace postupně sníží na „únosnou“ míru (kolik to přesně je, o tom se pořád debatuje) a bude se rodit právě tolik dětí, aby se to tak udržovalo. Přinejmenším by to bylo mnohem elegantnější, než kdyby tu otázku přelidnění měla řešit nějaká smrtelná pandemie.

23. srpna 2014
Interbrigády vstávají z hrobu. Takový dojem mám při sledování zpráv o zahraničních dobrovolnících, kteří bojují na obou stranách konfliktu na východní Ukrajině. Nejzajímavější jsou v tomto smyslu asi neonacisté a jim podobné živly, protože u některých bych řekl, že si snad museli hodit mincí, aby se rozhodli, ke které straně se přidat (viz třeba polskou Falangu v řadách proruských separatistů). To opět jen dokazuje, že mezi extrémisty obou táborů není žádný velký rozdíl. A osobně jsem velice rád, že od počátku zachovávám vůči těm i oněm opravdu vysoce opatrný a skeptický postoj.

21. srpna 2014
Debata o „bratrské pomoci“ z roku 1968, suverenitě a sebeurčení národů. Když Západ zahrál „menšinovou kartu“ v případě Kosova, nabídl tuto kartu i Moskvě, která ji využila v Gruzii a na Ukrajině. Problém je ale v tom, že tahle doktrína má velice pitomou tendenci se vracet jako bumerang. Západ to vidí v Katalánsku a Skotsku, zatímco Rusko to teprve čeká. Menšin nebo regionů s touhou po samostatnosti má Rusko víc než dost. Kdo jednou pošle za hranici „mírové jednotky“ na podporu „utlačované menšiny“, ten se pak nemůže moc divit, pokud podobní nezvaní hosté někdy přijdou k němu.

20. srpna 2014
Vzpomínková knížka V labyrintu zpravodajských služeb, kterou napsal bývalý šéf BIS Jiří Růžek, vyvolala velmi rozporné reakce, od nadšení nad první publikací tohoto druhu u nás, až po tvrdou kritiku. Jelikož jde o memoáry, musí to být nutně dílo subjektivní (což ostatně i sám autor otevřeně přiznává), a tudíž se nelze divit. Každopádně se jedná o velmi zajímavou četbu. Jiří Růžek popisuje konec StB a chaotické formování nového zpravodajského systému, různé známé kauzy, „války“ tajných služeb, styky s politiky či spolupráci se zahraničím. Nechybí řada vtipných historek i vážných poučení o manažerské práci, jaká se mohou hodit téměř v každém oboru. Tuto místy provokativní, místy ostře kritickou, ovšem vždy vysoce poučnou knihu by si měl přečíst každý, kdo to myslí s tématem bezpečnosti vážně.

18. srpna 2014
Krátce k výsledkům letošního tankového biatlonu: Vítězství domácích Rusů se pochopitelně dalo očekávat, příjemně překvapil těsně druhý Kazachstán. Co naopak vůbec překvapením není, to jsou mizerné výsledky zemí třetího světa, které lze v případě Kuvajtu a Venezuely směle popsat coby totální fiasko. Co asi působí mírně rozpačitě, to je skóre Číny, od níž jsem čekal poněkud lepší výkony. Každopádně se potvrdilo, že se jedná o vysoce zajímavý a přitažlivý počin, jenže bohužel dosti poškozený neúčastí členů NATO. Gratuluji vítězům a věřím, že příště už tam uvidíme i západní země.

16. srpna 2014
První Postradatelní byli poctou „zlaté éře“ akcí 80. let a dvojka přidala mírně parodickou sebeironii. Pokud mám podobně stručně shrnout The Expendables 3, pak je to film o změnách. S některými výzvami dneška si zkušení hrdinové neumějí poradit a vzniká napětí mezi „starou gardou“ a „dynamickým mládím“, ale pak vyjde najevo, že proti zloduchovi ze „staré školy“ (skvělý Mel Gibson) jsou třeba veteráni stejného kalibru. Partu doplňuje mírně démonický Wesley Snipes, úžasně zábavný Antonio Banderas a šedivě charismatický Harrison Ford, z „mladé krve“ asi nejvíce boduje Ronda Rousey. Finální bitevní scéna je opravdu kolosální a nasazuje i tanky a bojové vrtulníky. Třetí Postradatelní se prostě podařili, a pokud si chcete opět užít ono „kouzlo“ klasických akčních filmů, mohu jen vřele doporučit.

15. srpna 2014
Leckoho zjevně zaráží, že se analytik a publicista nedívá na televizní zprávy. Popravdě řečeno, nedívám se na ně právě proto, čím jsem. Zprávy o opravdu důležitých tématech (tedy vojenství, bezpečnosti, politice a ekonomice) sleduji na Internetu dle vlastního výběru a v různých médiích, což zároveň dává širší spektrum názorů. Ale nevím, proč bych měl ztrácet čas u televizních volovin, kde jsou významná témata zatlačována detailními popisy kriminality nebo průšvihů „héreček“ a dalších tzv. celebrit. To bych za chvíli mohl koukat na reality‑show, krávonovely a podobně slabomyslné stádní produkty.

15. srpna 2014
Leckoho zjevně zaráží, že se analytik a publicista nedívá na televizní zprávy. Popravdě řečeno, nedívám se na ně právě proto, čím jsem. Zprávy o opravdu důležitých tématech (tedy vojenství, bezpečnosti, politice a ekonomice) sleduji na Internetu dle vlastního výběru a v různých médiích, což zároveň dává širší spektrum názorů. Ale nevím, proč bych měl ztrácet čas u televizních volovin, kde jsou významná témata zatlačována detailními popisy kriminality nebo průšvihů „héreček“ a dalších tzv. celebrit. To bych za chvíli mohl koukat na reality‑show, krávonovely a podobně slabomyslné stádní produkty.

13. srpna 2014
V Rusku probíhá druhý ročník mezinárodního tankového biatlonu. Možná si vzpomenete, že původně byly pozvány i státy NATO, a to včetně České republiky. Z celé té události se mohla stát úchvatná show, jež by nabízela možnost sledovat vojenské, a přesto sportovní soutěžení. Byla by to i výtečná prezentace různých typů tanků takříkajíc „v akci“. Tím spíše působí poněkud smutně ten seznam účastníků, kde není ani jedna západní země. Tohle prosím berte jako mé další povzdechnutí nad tím, kam svět dospěl kvůli nešťastnému ukrajinskému konfliktu, který mezi Západem a Ruskem vykopal velmi široké a hluboké příkopy. Teď jsme v „mrtvém bodě“, v němž obě strany odmítají ustoupit a vyhrocují vášně, aniž by mohly opravdu „vyhrát“. Pro dobro všech si přejme, aby to co nejdříve skončilo.

11. srpna 2014
Teprve nyní jsem zhlédl film Babovřesky a vzápětí jeho pokračování. Ty extrémně negativní recenze příliš nechápu, jelikož mi (jako už mnohokrát dříve) připadá, že lidé asi čekají od takových filmů něco, co v nich není, být nemá a být nemůže. Já je beru podobně jako předchozí díla Zdeňka Trošky, tzn. oddechové letní komedie pro nenáročný relax. Nečekám šokující zápletky, úžasné herecké výkony a ohromující efekty, ale docela by mě zajímaly myšlenkové pochody toho, kdo je čeká.

10. srpna 2014
Lepší pozdě než nikdy. Obamova koncepce politiky pro Střední Východ (pokud vůbec někdy existovala) je v troskách, ale nálety na ozbrojence z Islámského státu jsou zcela určitě správným krokem, ačkoli činěným s velkým zpožděním a (zatím) s nepříliš velkou silou. Je otázka, jestli to bude stačit a jestli nakonec nebude třeba znovu nasadit i pozemní vojska. ISIL jsou ale každopádně extrémisté nejhoršího druhu, které odmítla dokonce i al‑Káida, takže by se mělo udeřit s exemplární tvrdostí. Kdyby na ně chtěl někdo shodit nervový plyn, já bych zajisté neprotestoval. Nejraději bych ovšem viděl, jak islamisty hubí bitevníky A‑10, které by tak opět ukázaly svou výjimečnou efektivitu. Kill ISIL!

8. srpna 2014
Rusofobie má tučné žně. Kritika některých postupů Ruska je pochopitelná (s mnoha výtkami souhlasím, ač jsem sám rusofil), ale považuji za velice smutné, nešťastné a nebezpečné, pokud se z nich stává základ pro takřka patologickou nenávist vůči Rusku a Rusům, absurdní přirovnávání Putina k Hitlerovi atd. K čemu to celé vede, ukazuje stupňování sankcí, jež ve výsledku neřeší nic a škodí všem. Opravdu nevím, jak dlouho bude toto tragikomické divadlo trvat, stále ovšem spoléhám na starou poučku, která říká, že po vyzkoušení všech ostatních možností se lidé a národy začínají chovat rozumně.

7. srpna 2014
Debata o státních maturitách. Letošní výsledky potvrdily, že realizace tohoto projektu se dá jedním slovem výstižně shrnout jako katastrofa. Od začátku říkám, že nějaká standardizace maturitní zkoušky je třeba, ale to, co se vymyslelo u nás, je leda odstrašující příklad, protože vypovídací hodnota té opičárny se pohybuje někde mezi králičím bobkem a nulou. „Ránu z milosti“ by znamenala povinná maturita z matematiky, která by zřejmě naprosto rozvrátila systém středních a vysokých škol. Osobně (a to teď říkám jako člověk, který z matematiky maturoval) bych se o tom možná pobavil u odborných technických škol, ale u gymnázií bych to nemohl akceptovat nikdy. Daleko spíš bych ovšem navrhnul povinnou maturitu z angličtiny, protože bez znalosti této řeči už se dnes vůbec nedá fungovat.

5. srpna 2014
Moje okolí již zaznamenalo, že jsem se začal angažovat pro nezávislost iráckého Kurdistánu. Nejde u mě o jakýsi náhlý impuls, ale o výsledek delšího zkoumání a uvažování. Prostě jsem dospěl k závěru, že by si to Kurdové „zasloužili“. Zatím nemají svůj stát, ale iráckýRegion Kurdistán funguje demokraticky, sekulárně, stabilně a prozápadně, navíc má slušné vojenské úspěchy. Irák se nyní mění na bojiště islámských fašistů z ISIL a islámských nacistů z Íránu, takže pokud chcete na někoho sázet, jsou to Kurdové a jejich ozbrojené sílyPešmerga. A proto říkám: Ať žije svobodný Kurdistán!

3. srpna 2014
Rád bych zdůraznil jednu věc. Pokud se v některých konfliktech zcela otevřeně stavím na jednu stranu (asi nikdo ode mě nečeká „nestrannost“ vůči boji Izraele s Hamásem), pak v případě Ukrajiny mám od počátku neutrální postoj, resp. nejsem „fandou“ Kyjeva ani separatistů. Ačkoliv uznávám, že na obou stranách byly (a stále možná místy jsou) i upřímné vlastenecké motivy, postupně se z toho stal cynický a striktně na moc zaměřený boj dvou smeček oligarchů, extrémistů a gangsterů. V tomto uspořádání si vybírat nehodlám. Jen na odlehčení doplním, že se na východní Ukrajině objevilo v boji tolik „starožitností“ z muzeí a památníků, že by mě nepřekvapil už snad anitank z I. světové války. :‑)

2. srpna 2014
Kromě toho, že jsem vojenský a bezpečnostní analytik a publicista, rekreační sportovec, milovník knížek a filmů, masér či nudista (a ještě spousta dalších věcí), jsem také amatérský kuchař, který rád experimentuje. A v poslední době mě stále více baví „replikovat“ různé jídla z restaurací, ať už z těch „klasických“, nebo z fast‑foodů (třeba bagety či cokoli‑burgery). Nejenže se tak ušetří peníze a člověk se něco naučí, ale povede se třeba vyrobit i něco, co je chutnější než „originál“. Velice doporučují.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *