V srpnu 2017 se v Keni odehrály prezidentské volby, které vyhrál dosavadní prezident Uhuru Kenyatta se ziskem 54, 3 % hlasů nad svým rivalem Railem Odingou, jenž obdržel 44, 7 %. Jednalo by se o standardní průběh voleb, kdyby země nebyla hluboce rozdělena po volbách z roku 2007, kdy došlo k etnickým střetům mezi příslušníky většinových Kikujů a kmene Luo, z něhož pochází opoziční kandidát Raila Odinga, jenž tehdy kandidoval. Kenyatta byl zároveň obviněn u Mezinárodního trestního tribunálu z toho, že měl nařídit útoky proti příslušníkům etnika Luo. To se projevilo v následujícím projevu znovuzvoleného prezidenta, který vyzval k jednotě. Přesto opozice neuznala výsledky ještě před samotným vyhlášením výsledků. Proces volby nového prezidenta považuje za šarádu, i přestože na volby dohlíželi mezinárodní pozorovatelé. Ještě před oficiálním vyhlášením výsledků Odingovi příznivci uveřejnili vlastní, podle kterých vyhrál právě Odinga. Volební komise následně uvedla, že tento krok byl označen za protiprávní a předčasný a uvedená čísla mají obsahovat matematické chyby. Následovaly protesty. První vypukly ve městě Kisumu, jež je baštou opozice, dále se rozšířily do několika slumů v hlavním městě Nairobi. Samotný Odinga vyzval své stoupence ke klidu, avšak dodal, že nikoho nekontroluje a lidé chtějí vidět spravedlnost. Mnozí se obávali opakování etnického násilí, které vypuklo po prezidentských volbách v roce 2007. To zanechalo po sobě více než 1 100 mrtvých a dalších 600 000 obyvatel bylo donuceno opustit své domovy. Tyto prezidentské volby byly čtvrtým Odingovým pokusem získat prezidentský mandát. Vůči voličům se prezentoval jako kandidát změny. I přesto, že přesvědčil tisíce lidí v rámci celé země, většina se přiklonila k vizi současného prezidenta Kenyatty, který má rovněž v plánu transformovat Keňu.

Vyhlášením výsledků prezidentských voleb nedošlo k očekávanému zklidnění situace. Průběh voleb na Odingův podnět přezkoumal Nejvyšší soud, který rozhodl, že výsledky voleb jsou neplatné pro zaznamenané nesrovnalosti. Zároveň nařídil opakování prezidentských voleb, které se mají konat do šedesáti dnů od vyhlášení rozsudku. Prezident Kenyatta uvedl, že respektuje výrok soudu a následně vyzval ke klidu z možných obav opakujících se násilností. Zástupce prezidenta William Ruto vyzval volební komisi, aby stanovila datum nových voleb s tím, že vládní strana Jubilee je připravena. Opoziční kandidát Raila Odinga však chce změnit obsazení volební komise, jelikož podle něj ztratila svou důvěryhodnost. Zároveň se jedná o historický okamžik, jelikož by se mělo jednat o první případ v Africe, kdy soud zrušil volební výsledky v neprospěch vládního kandidáta.

Rozhodnutí soudu je o to překvapivější tím, že mezinárodní pozorovatelé průběhu voleb z Africké unie, Evropské unie a Spojených států neshledali při volbách větší podvodné jednáni a vyzvali Odingu, aby uznal jejich výsledky a tudíž i svou prohru. Ten však podal výše zmíněný podnět k Nejvyššímu soudu. Odinga při tomto kroku uvedl, že byl ošizen o vítězství a že volební komise nepostupovala podle zákona při řízení voleb. Nejvyšší soud následně vydal zdůvodnění k rozsudku. Soudci v něm uvádějí, že volby z 8. srpna 2017 nebyly transparentní a ověřitelné. Rozsudek soudu však nebyl jednoznačný, jelikož pro anulování voleb se vyjádřili čtyři soudci, další dva se zdrželi a další byl nemocen, tudíž se nemohl zúčastnit slyšení. Náměstkyně ministra spravedlnosti Philomena Mwilu oznámila, že volební komise oznámila výsledky předtím, než je ověřila. Prezidentské volby probíhaly elektronickou formou, což zavdalo pochybnostem, zda nebylo manipulováno s daty. Navíc volební komise nesouhlasila s nařízením soudu, aby byly hlasy přepočítány, což podle náměstkyně Mwilu vedlo k tomu, že se soud přiklonil k argumentům obhajoby o možné manipulaci s volebními hlasy. Samotná volební komise odmítla možnost, že by došlo k ovlivnění výsledků. Nové prezidentské volby se mají uskutečnit 17. října, což vzbuzuje obavy, jelikož dodavatelská firma elektronického volebního systému uvedla, že nedokáže zapracovat potřebné změny u volebních jednotek dříve než ke konci října, což by v případě konání voleb ve starém režimu mohlo vést k dalším pochybnostem, že s výsledky bylo manipulováno a mohlo by to zapříčinit další vlny násilí.

I přesto, že prezidentské volby byly napínavé vzhledem k souboji kandidátů, nečekal se politický zvrat v zemi. Volby se nakonec ukázaly průlomovými vzhledem k tomu, že soud poprvé na africkém kontinentu zrušil jejich výsledek v neprospěch vládního kandidáta, což může vyvolat podobné rozsudky soudů i v jiných afrických zemích. Otázka ovšem je, zda bude k takovým rozsudkům docházet, pokud je moc soudní navázána na moc výkonnou a nelze tedy v tomto případě mluvit o nezávislosti justice. To by mohl být případ kontroverzních prezidentských voleb v Gabonu z roku 2016, jejichž výsledky byly potvrzeny tamějším ústavním soudem. Ostatně sám Uhuru Kenyatta prohlásil po vyhlášení rozsudku, že spraví stávající stav, což by mohlo znamenat omezení a podřízení soudní moci ve prospěch moci výkonné, čímž by se Keňa posunula směrem do skupiny autokratických států.

Rovněž se uvidí, jak budou probíhat nové prezidentské volby, konané 17. října. Následně byly přeloženy na 26. října. Zdá se celkem reálné, že se může opakovat stejný scénář, kdy opozice neuzná výsledky voleb a v zemi se rozhoří nové vlny násilí, které mohou vyústit v trvalejší konflikt etnického rázu. Vzhledem k tomu, že se pro volby využil elektronický systém, objevuje se i zde trend pochybností, zda volby nebyly ovlivněny zásahem zvenčí pomocí hackerského útoku. Je velmi pravděpodobné, že pokud i další země přejdou na elektronickou formu voleb, bude větší pravděpodobnost, že volby mohou být narušeny právě pomocí hackerů, alespoň v případech, pokud nedojde k dostatečnému zabezpečení. Dalším potenciálním rizikem může být nesouhlas s výsledky ze strany opozice, která bude opakovaně poukazovat na ovlivnění výsledků, čímž může dojít k zablokování politické scény a vést k polarizaci společnosti a možnému vnitřnímu konfliktu. Nutno podotknout, že k tomu dochází i u jiných forem pořádání voleb.