Přehled světového dění z uplynulého týdne (50/2020)

[Afrika]

Ghana: Opozice odmítla výsledky prezidentských voleb, ve kterých zvítězil současný prezident Akufo-Addo se ziskem 51,59 procenta. Souběžně s prezidentskými se konaly i parlamentní volby, jejichž výsledek opozice taktéž neuznala. Ačkoliv je Ghana považována za stabilní západoafický stát, tak v průběhu voleb docházelo k násilnostem, jež si vyžadaly několik obětí. K nepokojům došlo zvláště poté, co hlavní vyzyvatel, bývalý prezident John Mahama, obvinil armádu z podpory současného prezidenta a prohlásil se za vítěze voleb.

Západní Sahara/Maroko: Povstalecké hnutí Fronta Polisario usilující o nezávislou Západní Saharu odsoudilo rozhodnutí amerického prezidenta Trumpa podpořit marockou vládu v nárokování si západosaharského regionu. Prezident Trump podpořil Maroko poté, co oznámilo úmysl znormalizovat vztahy s Izraelem. Napětí mezi povstaleckým hnutím a Marokem se vyostřuje od půlky listopadu, kdy se ozbrojené složky obou aktérů střetly ve sporném území a příměří uzavřené v roce 1991 bylo prohlášeno povstalci za zhroucené.

 

[Blízký východ]

Libanon: Premiér v demisi Hasan Dijáb a tři bývalí členové vlády byli ve čtvrtek obviněni z nedbalosti kvůli srpnovému výbuchu v bejrútském přístavu. Kromě Dijába byli obžalováni také exministr financí Alí Hasan Chalíl a dva bývalí ministři veřejných prací a dopravy Ghází Zajtar a Júsuf Finjánús. Za všemi obviněnými stojí hnutí Hizballáh, které rozhodnutí prokurátora silně kritizovalo a označilo jej za záměrný politický krok v době, kdy se o sestavení nového kabinetu pokouší opoziční designovaný premiér Saad Harírí. Jde o zatím nejvýše postavené politické činitele, kteří byli v kauze bejrútské exploze obviněni.

Izrael: Židovský stát ve čtvrtek uzavřel s Marockým královstvím dohodu o normalizaci vzájemných vztahů. Historickou dohodu zprostředkovala Trumpova administrativa. Její součástí je americké uznání marocké suverenity nad sporným územím Západní Sahary, které je pod správou Rabatu od roku 1975. Marocký král Mohamed VI. uvedl, že postoj jeho země k palestinské otázce se nemění a nadále podporuje palestinské úsilí o vznik vlastního státu. Maroko je letos po SAE, Bahrajnu a Súdánu již čtvrtým muslimským státem, který přistoupil na navázání diplomatických styků s Izraelem.

 

[Euroatlantický prostor]

Spojené království/Evropská unie: Britský premiér Boris Johnson a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ani v minulém týdnu nedosáhli dohody, která by upravovala vztahy Spojeného království a EU po 1. lednu, kdy skončí přechodné období. Rok trvající jednání sice postoupily do závěrečné fáze, obě strany ale nehodlají ustoupit. Hlavním problémem zůstává otázka přístupu Británie do společného unijního trhu, nedaří se ale ani vyřešit spíše symbolickou otázku rybolovu. Zástupci obou stran se ale dohodli na dalším pokračování vyjednávání.

Evropská unie: Během minulého týdne proběhl v Bruselu další summit Evropské rady. Hlavním tématem bylo schvalování víceletého finančního rámce pro roky 2021-2027 a mimořádného finančního balíčku pro obnovu ekonomiky po pandemii covid-19, známého také jako Next Generation EU. Hlavním problémem se stal návrh navázat čerpání dotací  na stav vlády práva v členských zemích. Polsko a Maďarsko tento mechanismus dlouhodobě kritizovalo. Lídři členských států se nakonec dohodli na úpravě tohoto mechanismu a víceletý rozpočet i finanční balíček byl přijat.

 

[Západní Balkán]

Černá hora: Vláda si vzala největší půjčku za několik desetiletí – 750 milionů euro. HDP kleslo v důsledku pandemie o 20 procent a vláda neměla na placení běžných výdajů. Země byla je již tak velmi zadlužena – státní dluh odpovídá 65 procentům HDP. Půjčka může zemi, vzhledem k poklesu HDP, dostat až na zadluženost 90 procent HDP. Opoziční poslanec Rasko Konjevic obvinil vládu z pokračování rozhazovačné politiky Demokratické strany socialistů (DPS), která tvořila minulou vládu.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Podle reportu výzkumného centra Brownovy univerzity v posledních měsících strmě narostl počet civilních obětí leteckých útoků. Zpráva zkoumala letecké kampaně jak spojeneckých armád, tak té afghánské. Poté, co Pentagon v roce 2017 uvolnil pravidla pro zapojení letectva, narostl počet mrtvých civilistů, což autoři přikládají snaze zvýšit tlak na Tálibán. Po uzavření dohody v únoru 2020 se hlavní silou využívající vzdušnou podporu stala afghánská armáda, která zabila do září dvojnásobek civilistů než za celý rok 2019. Důvodem jsou nedokonalá pravidla styku s nepřítelem a tlak na povstalce ve spirále eskalujícího násilí.

Pákistán/Indie: Islámábád v pátek obvinil Nové Dillí z šíření a financování letité dezinformační kampaně. Indie se měla pokoušet o manipulování mezinárodních organizací ve svůj prospěch ve sporu se sousedním Pákistánem. S informací původně přišla nevládní organizace EU Disinfo Lab, organizace však nepřišla s žádným přímým důkazem na podporu svého tvrzení o spojení mezi obviněnými médii a Indií, která tvrzení EU Disinfo Lab popřela. Pákistánský ministr zahraničí vyzval OSN a Evropský parlament k prošetření podezření.

 

[Latinská Amerika]

Venezuela: Strana prezidenta Nicoláse Madura zvítězila v legislativních volbách, které doprovázel bojkot hlavních opozičních stran. K volebním urnám přišlo pouze 31 procent oprávněných voličů, přičemž Sjednocená socialistická strana Venezuely získala téměř 70 procent všech odevzdaných hlasů. Vítězství Nicoláse Madura tak znamená konsolidaci diktátorského režimu, jelikož bude mít pod úplnou kontrolou všechny politické instituce v zemi. Spojené státy americké, Evropská unie a více než tucet latinskoamerických zemí již oznámily, že výsledky parlamentních voleb neuznají.

Honduras: Několik stovek Hondurasanů utvořilo karavanu směřující do Spojených států poté, co zemi zasáhly hurikány Eta a Iota. Tento přesun představuje zásadní zpomalení snah o zastavení nelegálního přistěhovalectví ze Střední Ameriky do USA a bude první výzvou pro migrační politiku nového amerického prezidenta Joa Bidena. Guatemalské migrační úřady již předem varovaly, že cestující budou moci projít zemí pouze s negativním testem na koronavirus a cestovním pasem. Většina migrantů však potřebné doklady postrádá a dochází tak k zvýšení napětí v regionu.

 

[Post-sovětský prostor]

Ruská federace/Německo: Delegace politiků z opoziční krajně pravicové strany AfD navštívila Moskvu, kde se v úterý setkala s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Cesta je v Německu vnímána jako kontroverzní i kvůli současným oficiálním vztahům, jež jsou poznamenané otravou ruského opozičníka Alexeje Navalného, za níž podle Berlína stojí Moskva. Zástupci AfD, mezi nimiž byl i místopředseda parlamentu Tino Chrupalla, při návštěvě kritizovali současnou politickou situaci v Německu. Chrupalla také kritizoval evropské sankce uvalené na Rusko kvůli otravě Navalného.

 

[Východní Asie]

Indonésie: V minulém týdnu došlo k zatčení Ustada Arifa, vůdce islamistické militantní skupiny Jemaah Islamiah, odnože al-Kajdy v jihovýchodní Asii. Organizace využívá obchodní aktivity spojené s palmovým olejem, těžebním průmyslem a dalšími komerčními odvětvími. Jemaah Islamiah představuje dlouhotrvající teroristickou hrozbu v regionu. Zajati byli i další významní představitelé skupiny zapojení do historických bombových útoků a jedinci vyskytující se na seznamu nejhledanějších osob v Indonésii. Předpokládá se dočasné oslabení fungování organizace. Její činnost monitoruje a protiopatření vůči ní přijímá indonéská protiteroristická jednotka Detachment 88.

Indonésie: V pondělí bylo v přestřelce s policií zabito šest podporovatelů muslimského klerika Rizieqa Shibaba, který se po několika měsících vrátil z exilu ze Saudské Arábie. Habib Rizieq Shibab je vůdce konzervativní islamistické skupiny Islamic Defender’s Front a v posledních několika letech získal v Indonésii značný vliv. Na letišti ho vítal dav následovníků. Došlo tak k porušení zdravotnických protokolů přijatých z důvodu pandemie. Zastřelení zástupců Islamic Defender’s Front vyvolává obavy z možného spuštění sektářského násilí, jelikož v posledních dvou týdnech tato skupina užívá zastrašování a otevřeně vyzývá k džihádu.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Spoločnosť BAE Systems začne vo veľkom vyrábať obojživelné bojové vozidlá ACV pre americkú námornú pechotu. Na začiatku roka 2021 sa má jednať o 72 vozidiel, a v priebehu nasledujúcich piatich rokov perspektívne o 80 vozidiel ročne. Britský výrobca tak nahradí útočné obojživelné vozidlá AAV, ktoré „mariňákom“ dodal predtým. Hodnota kontraktu, ktorý BAE Systems získalo v lete 2018 sa má vyšplhať na cca 1,2 miliardy amerických dolárov.

Kyberbezpečnost:  Povinnost nainstalovat do každého telefonu, počítače či chytré televize balíček aplikací, bez něhož nebude možné zboží prodávat a používat. Takové důsledky nese nový ruský zákon, který má být účinný od července 2021. Tzv. ruský software by měl obsahovat aplikace pro komunikaci s úřady, sociální sítě, navigaci, antivir nebo platební bránu. Oficiálně deklarovaným cílem je podpora domácích IT firem. Z důvodu možného zneužití a narušení soukromí občanů kritizují zákon firmy Apple, Samsung a Huawei. Kromě nebezpečí, že skrz jejich zařízení bude stát občany sledovat, upozorňují, že s nimi vznik nikdo nekonzultoval. Apple dokonce znovu zvažuje odchod z ruského trhu.

One comment

Napsat komentář: F Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *