Přehled světového dění z uplynulého týdne (8/2022)

[Audioverze]

[Blízký východ a severní Afrika]

Turecko/Ukrajina: Ankara odmítla ukrajinskou žádost o uzavření úžin Bospor a Dardanely. Kyjev o to požádal v souvislosti s ruským napadením Ukrajiny. Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu se odvolal na mezinárodní dohodu z Montreux, která od roku 1936 upravuje proplouvání lodí úžinami Bospor a Dardanely a zaručuje – i v době války – návrat plavidel na jejich domovskou základnu. Začátkem února Rusko přesunulo úžinami Černého moře šest svých lodí a jednu ponorku. Çavuşoglu dále zopakoval, že je Ankara proti ekonomickým sankcím vůči Rusku, agresi ovšem odsuzuje.

Írán: Islámská republika bude pokračovat v obohacování uranu na 20 procent, a to i pokud budou zrušeny všechny sankce namířené proti Teheránu a dojde k obnovení dohody o jaderném programu z roku 2015. V pátek to oznámil šéf íránské organizace pro atomovou energii Mohammad Eslámí. Dohoda původně omezovala obohacování uranu na 3,67 procenta. Írán odstoupil od dodržování dohody v roce 2018 poté, co od ní odstoupily Spojené státy a obnovily proti Teheránu sankce. Írán nyní obohacuje uran na 60 procent. Ve Vídni se od loňska vyjednává o obnově dohody z roku 2015, jednání spějí do finální fáze.

 

[Euroatlantický prostor]

USA/Nemecko: Spojené štáty posilnia svoju vojenskú prítomnosť v Európe. Americký minister obrany Lloyd Austin nariadil rozmiestnenie sedmi tisíc príslušníkov ozbrojených síl v Nemecku s cieľom posilniť obranyschopnosť aliancie NATO. Stalo sa tak po tom, ako Ruská federácia zahájila inváziu na Ukrajinu.  Americká prítomnosť v Európe v dôsledku tohto kroku vzrastie na takmer 100 tisíc vojakov. Prezident USA Joe Biden deklaruje, že Spojené štáty zasiahnu v prípade napadnutia členskej krajiny aliancie NATO.

EÚ/Ruská federácie: Európska únia sa zhodla na vyradení Ruskej federácie z platobného systému SWIFT. Vyradenie Ruska je jednou z najtvrdších sankcií prijatých Európskou úniou voči administratíve ruského prezidenta Vladimíra Putina. SWIFT je medzinárodný platobný systém, ktorý využívajú banky na rýchle cezhraničné prevody pri medzinárodnom obchode. Bez tohto systému budú transakcie musieť byť vykonané priamo medzi bankami alebo pomocou iných systémov, vďaka čomu sa transakcie predražia a budú vznikať omeškania. EÚ k tomuto kroku pristúpila v reakcii na ruské napadnutie Ukrajiny.

 

[Jižní Asie]

Indie: Země se spolu s Čínou a Spojenými arabskými emiráty zdržela hlasování o rezoluci Rady bezpečnosti OSN odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. V prohlášení vysvětlujícím její postoj uvedla, že je dosavadním vývojem zneklidněna a znepokojuje ji osud stovek indických studentů, kteří v zemi uvízli. Volá po návratu k diplomacii a odkazuje se na Chartu OSN a respekt k teritoriální suverenitě a integritě. Zdrženlivý postoj je podle analytiků odrazem letitého strategického partnerství s Ruskem a závislosti na zdejších zbraních. Dillí si tím také otevírá dveře k využití svých mediačních služeb.

Pákistán: Premiér Imrán Chán se v Moskvě setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, a to navzdory ruské agresi vůči Ukrajině. Na tak vysoké úrovni se státníci setkali po 23 letech a jde o prvního zahraničního představitele, který se s Putinem od zahájení invaze sešel. Cílem návštěvy bylo posílit vzájemné vztahy a rozšířit spolupráci na poli energetiky, kde jde o investici do plynovodu z Karáčí do Kasúru a vybudování LNG terminálu v Gwádaru. Podle ministra zahraničí Šáha Mahmúda Kurešího se povedlo rozšířit pákistánský diplomatický prostor a uskutečnění návštěvy bylo správným krokem.

 

[Latinská Amerika]

Kolumbie: Během vojenské operace na kolumbijsko-venezuelské hranici bylo zabito nejméně 23 disidentů FARC. Podle oficiálního prohlášení prezidenta Ivana Duqueho byl mezi zavražděnými také velitel 10. fronty disidentů FARC Jorge Eliecer Jiménez Martinez, alias „Arturo“. Jeho úmrtí vytváří mocenské vakuum v nestabilním pohraničním regionu v severním kolumbijském departmentu Arauca, který využívají kriminální skupiny k pašování narkotik a kde od začátku roku dochází k zuřivým bojům mezi ozbrojenými skupinami.

Nikaragua: V hromadném procesu bylo za spiknutí odsouzeno sedm kritiků vlády prezidenta Daniela Ortegy. Mezi odsouzenými jsou tři opoziční vůdci, kteří chtěli kandidovat v prezidentských volbách v roce 2021. Obžaloba požaduje tresty v rozmezí od osmi do třinácti let. Již před posledními volbami, ve kterých obhájil prezident Ortega pátý mandát, byly zadrženy desítky vládních kritiků. Skupiny pro lidská práva označují rozhodnutí soudu za politický proces. Již dříve tento měsíc byli za spiknutí odsouzeni další dva kritici Ortegovy vlády.

 

[Postsovětský prostor]

Ukrajina: Do země vtrhla vojska Ruské federace a zahájila tak největší vojenskou operaci v Evropě od konce druhé světové války. Ve čtvrtek 24. února v brzkých ranních hodinách oznámil ruský prezident Vladimir Putin, že se rozhodl k vojenské intervenci za cílem demilitarizace Ukrajiny. Brzy nato bylo slyšet první exploze ve městech Oděsa, Charkov, Kramatorsk, Mariupol a Kyjev. Boje mezi ruskou a ukrajinskou armádou od té doby pokračují, ruským silám se zatím nepodařilo zemi ovládnout. Západ odpověděl na ruské jednání tvrdými sankcemi, včetně odstřižení Ruské federace od platebního systému SWIFT.

Ruská federace: Prezident Vladimir Putin nařídil stav bojové pohotovosti pro ruský jaderný arzenál. Stalo se tak kvůli rostoucímu pnutí mezi západními zeměmi a Kremlem v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. V televizním projevu Putin zdůraznil, že vedle ekonomických sankcí se vedoucí státy NATO uchýlily k agresivním prohlášením ve vztahu k Ruské federaci. Severoatlantická aliance nicméně dala jasně najevo, že na Ukrajinu své vojáky nepošle. Podle expertů tak nemá ruský prezident důvod sáhnout k tak extrémním prostředkům.

 

[Subsaharská Afrika]

Mali: V pondelok 21. februára zákonodarcovia v Mali jednohlasne schválili  plán umožňujúci vládu vojenskej junty na dobu piatich rokov. Nasledujúci deň krajina zažalovala Západoafrickú ekonomickú a monetárnu úniu UEMOA za sankcie, ktoré na Mali uvalila po tom, ako odmietlo usporiadať predčasné voľby. Krajina zápasí s dlhovou krízou a zatiaľ nie je jasné, kedy sa ďalšie voľby uskutočnia. Sankcie na Mali uvalilo aj ECOWAS, ktoré zmrazilo malijské majetky v komerčných bankách členských štátov spoločenstva.

Niger: V západnej časti krajiny sa uskutočnil ozbrojený útok, pri ktorom zomrelo 18 ľudí. Ozbrojenci na motorkách zaútočili na vozidlo prevážajúce miestnych obyvateľov v regióne Tillaberi neďaleko malijskej hranice. Podľa nigerského ministra vnútra Alkassouma Indatoua sa zatiaľ nepodarilo zistiť identitu páchateľov. Niger v súčasnosti čelí najmä dvom rebelským skupinám, Islamskému štátu väčšej Sahary na západe a Boko Haram s Islamským štátom v provincii západná Afrika na juhovýchode.

 

[Západní Pacifik]

Čína/Severná Kórea: Lídri štátov sa zhodli na dôležitosti a posilnení spolupráce medzi krajinami a rozvoji vzťahov v novej situácii, ktorá nebola bližšie špecifikovaná. Kim Čong-un prostredníctvom štátnych médií prisľúbil po ukončení olympijských hier susednej Číne zmarenie nepriateľskej politiky Spojených štátov. Peking a Pchjongjang sú považované za spojencov od podpísania Zmluvy o vzájomnej pomoci a priateľstve z roku 1961, ktorá dodnes slúži ako inštitucionálne zakotvenie čínsko-kórejských vzťahov.

Čína: Prezident Si Ťin-Pching vyzval strany ukrajinskej vojny k rokovaniu a vyjadril sa, že je čas k opusteniu mentality studenej vojny. Zároveň legitimizoval požiadavky ruského prezidenta Vladimíra Putina a tiež odmietol rozširovanie členských štátov NATO. Obaja prezidenti krajín niekoľko týždňov pred inváziou ruskej armády vyhlásili zjednotenie vízie o protizápadnom medzinárodnom poriadku a posilnili vzťahy, zahŕňajúc jednotnejšiu vojenskú kooperáciu. Peking zatiaľ odsudzuje sankcie voči Rusku a obviňuje Spojené štáty z provokácie Moskvy.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Konflikt na Ukrajině zasáhl také kyberprostor. Internetem se šíří dezinformace mající za cíl mobilizovat ruskou veřejnost a demoralizovat ukrajinskou armádu. Virtuálních bojů na obou stranách se účastní jednak státní hackeři, ale také různé nestátní hackerské skupiny či jednotlivci. Na straně Ukrajiny je zapojena mezinárodní skupina Anonymous, v případě Ruské federace se jedná o skupiny tzv. „vlasteneckých“ hackerů. Ačkoliv velká část těchto útoků jsou DDoS a defacement, začínají se objevovat i vážnější případy, jako například hackování bezpečnostních kamer.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.