Přehled světového dění z uplynulého týdne (9/2021)

[Afrika]

Ghana: Štátne bezpečnostné zložky vtrhli do budovy LGBT+ Rights Ghana v hlavnom meste Accra, a násilím ju zavreli. Stalo sa tak na žiadosť politických a náboženských lídrov. V tejto západoafrickej krajine čelí LGBTQ+ komunita prenasledovaniu a diskriminácii. Napriek neexistencii právnych predpisov, ktoré by homosexualitu zakazovali, je pohlavný akt s homosexuálmi kriminalizovaný, a páchateľom hrozí 25 rokov vo väzbe. Zahraniční diplomati, ktorí sa v januári tohto roku zúčastnili otvorenia centra, čelili útokom tiež.

Niger: Novozvolenou hlavou štátu je podľa výsledkov zverejnených volebnou komisiou niekdajší minister vnútra Mohamed Bazoum. Opozičný kandidát Mahamane Ousmane výsledky spochybňuje, a v krajine vypukli rozsiahle násilnosti. Doteraz si vyžiadali dve obete a vyše 400 zatknutých z radov protestujúcich, medzi nimi aj niekoľko politikov. Z rozpútavania protestov je podľa ministerstva vnútra obvinený aj Hama Amadou, prominentný opozičný politik usvedčený z obchodovania s deťmi. Ten je momentálne na úteku.

 

[Blízký východ]

Saúdská Arábie: Americké zpravodajské služby přišly s informací, že saúdskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán schválil operaci, jejímž cílem bylo eliminovat novináře a kritika Rijádu Džamála Chášakdžího. Ten byl brutálně zavražděn v roce 2018 na saúdskoarabském konzulátu v Istanbulu. Je totiž velmi nepravděpodobné, že by saúdskoarabští agenti atentát vykonali bez povolení korunního prince. Saúdská Arábie toto nařčení však striktně odmítá. Spojené státy v návaznosti na tato zjištění ohlásily cestovní restrikce proti desítkám saúdskoarabských občanů.

Sýrie: Spojené státy provedly vzdušné útoky na zařízení, jež jsou využívány Íránem podporovanými milicemi, mimo jiné i šíitským Hizballáhem. O život přišlo údajně 17 lidí. Z prohlášení Pentagonu vyplývá, že se jedná o odplatu za raketový útok z poloviny tohoto měsíce v Iráku. Rozhodnutí provést odplatu v Sýrii, nikoliv v Iráku, údajně umožní lépe vyšetřit tento incident. Syrské ministerstvo zahraniční nálety odsoudilo a označilo je za akci porušující mezinárodní právo.

 

[Euroatlantický prostor]

Nemecko: Federálny prokurátor obžaloval nemeckého občana, Jensa F., zo špionáže. Obžalovaný mal roku 2017 dodať plány budovy Spolkového snemu zamestnancovi ruskej ambasády, ktorý spolupracuje so spravodajskou službou GRU. Táto udalosť nie je prvým prípadom pokusov ruských spravodajských služieb o špionáž v nemeckej štátnej sfére, už v roku 2016 došlo ku kyberútoku na počítačový systém Spolkového snemu. Správy o ďalšom špionážnom úsilí môžu zhoršiť už tak napäté rusko-nemecké vzťahy a posilniť odporcov plynovodu Nord Stream 2 v Baltickom mori.

Nemecko: Bývalý člen bezpečnostných síl sýrskeho prezidenta Asada bol nemeckým súdom odsúdený na štyri a pol roka väzenia za účasť na mučení. Ide o prvý takýto verdikt za zločiny proti ľudskosti počas sýrskej občianskej vojny. Odsúdený mal zatknúť asi 30 protivládnych demonštrantov a poslať ich do zariadenia spravodajskej služby, vediac, že budú podrobení mučeniu. Tento verdikt dáva nádej na spravodlivosť Sýrčanom v Nemecku, ktorí tvrdia, že oni a ich rodiny boli obeťami mučenia a boli sklamaní neúspechom pokusov o zriadenie medzinárodného tribunálu.

 

[Západní Balkán]

Severní Makedonie: Nejméně sedm policistů bylo zraněno při protestech etnických Albánců ve Skopje. Protest byl pořádaný rodinou a podporovateli pěti Albánců odsouzených v roce 2012 za terorismus. Odsouzení měli popravit pět etnických Makedonců. Podle některých spekulací se jednalo o vymyšlený případ a obžalovaní se stali obětními beránky tehdejší autoritářské vlády Nikoli Gruevského. Případ byl znovu otevřen v roce 2018, navzdory nadějím obhajoby však nové řízení neposkytlo žádná nová odhalení a soud potvrdil dřívější rozsudek. Případ vyvolává etnického napětí v zemi.

 

[Jižní Asie]

Indie/Pákistán: Nové Dillí a Islámábád se dohodly na ukončení nepřátelství a na navrácení se k příměří z roku 2003. Oznámili to zástupci obou zemí. Jedná se o snahu deeskalovat situaci v rozporovaném Kašmíru. Armádní zástupci obou zemí se dohodli na vytvoření horké linky pro případné kritické situace. Indie i Pákistán přislíbily od čtvrteční půlnoci striktní dodržování všech platných dohod, včetně linie kontroly, faktické hranice mezi zeměmi. Vztahy eskalovaly v srpnu 2019 po indickém odvolání semiautonomního statutu Kašmíru a jeho rozdělení na dva unijní státy.

Afghánistán: Podle reportu Asistenční mise OSN pro Afghánistán klesl loni počet civilních obětí násilí v zemi o 15 %. Zároveň v posledních třech měsících roku 2020 došlo k 45% nárůstu oproti 2019, jenž zároveň koreluje s dobou, po kterou probíhají rozhovory mezi vládou a Tálibánem. Zemřelo 3035 lidí a 5785 bylo zraněno. Povstalci byli zodpovědní za 62 % obětí, z čehož Tálibán za 45 % a tzv. Islámský stát za 8 %. Rozšířilo cílené zabíjení civilistů a narostl počet bombových útoků. Bezpečnostní složky způsobily 22 % ztrát na životech a zranění, především při bojových operacích a přestřelkách.

 

[Latinská Amerika]

Haiti: Úřady v pátek oznámily, že z věznice nedaleko Port-au-Prince uprchlo více než 400 vězňů a 25 lidí bylo při útěku zabito. Obětí je i ředitel věznice. Je velice pravděpodobné, že útěk z věznice Croix-des-Bouquets měl za cíl osvobodit vůdce vlivného haitského gangu Arnela Josepha. Joseph byl den po svém útěku spatřen v kontrolované oblasti na motocyklu a zemřel v přestřelce s policií. Dosud bylo zadrženo 60 vězňů a z důvodu vyšetřování bylo zřízeno několik speciálních komisí.

Mexiko/USA: Manželka mexického drogového krále Joaquina „El Chapa“ Guzmana byla zatčena ve Spojených státech a obviněna ze spiknutí za účelem distribuce drog a napomáhání vést kartel. Ministerstvo spravedlnosti ji také obvinilo, že v roce 2015 pomohla manželovi uprchnout z mexického vězení a podílela se na plánování druhého útěku před vydáním „El Chapa“ do USA. Její zatčení je posledním zvratem v krvavém příběhu o drogovém kartelu Sinaloa a jeho šéfovi. V současné době však není zatím známo, jaký trest bude Emmě Coronel Aispuro udělen.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko: Prezident Vladimir Putin schválil dodání dronů a systémů protivzdušné obrany S-300 do Kyrgyzstánu. Dohody bylo dosaženo během dvoudenní návštěvy kyrgyzského prezidenta Sadyra Zhaparova v Moskvě. Tento ruský příspěvek kyrgyzské bezpečnosti poslouží především k zajištění vnějších hranic Euroasijského ekonomického svazu. Na základě osm let staré dohody musí Rusko do Kyrgyzstánu dodat moderní zbraně v hodnotě jedné miliardy dolarů. V zemi se mimoto nachází ruská základna vzdušných sil Kant.

 

[Východní Asie]

Myanmar: Policie v sobotu zahájila svůj prozatím nejrozsáhlejší zásah se snahou potlačit probíhající protesty. Jednotky bezpečnostních sborů se uchýlily k násilí poté, co vyslanec OSN v Myanmaru vyzval mezinárodní organizaci k užití nezbytných prostředků k zvrácení převratu vojenskou juntou. Puč si vysloužil uvalení sankcí ze strany západních zemí a přivedl do ulic stovky tisíc demonstrantů.  Během třítýdenních protestů byly zabity tři osoby, mnoho dalších bylo zraněno. Policie užívá proti demonstrujícím vodní děla, slzný plyn, paralyzéry, gumové projektily a varovnou střelbu. Aun Schan Su Ťij byla údajně z domácího vězení přesunuta na neznámé místo.

Malajsie: Lidskoprávní organizace se pokusily zastavit deportaci myanmarských uprchlíků. Amnesty International a Asylum Access v pondělí požádaly o přezkum Nejvyšší soud v Kuala Lumpur.  V úterý byl vydán soudní příkaz, který měl plánovanému přesunu migrantů myanmarským námořnictvem zabránit. Malajsie bez vysvětlení pokyny ignorovala a deportovala zpět do Myanmaru 1086 osob. Obavy panují v souvislosti s dlouhodobým porušováním lidských práv ze strany armády v zemi, kde proběhl 1. února vojenský převrat. Znepokojení vyjádřila OSN, EU a USA. UNHCR naléhá na region, aby byly jakékoli repatriace barmských migrantů zastaveny.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Ve Spojených arabských emirátech proběhl veletrh obranného průmyslu IDEX, doplněný námořním obranným veletrhem NAVDEX. Nejvýznamnější veletrh v regionu se i navzdory současné pandemii uskutečnil za osobní přítomnosti více než 62 tisíc hostů a 900 vystavovatelů. Nejvíce viditelnými exponáty byly bezpilotní stroje a různé aplikace umělé inteligence. Úspěch zaznamenal lokální obranný průmysl, což podtrhává jeho dynamický rozvoj v posledních letech.  Veletrhu se zúčastnili i zástupci českého soukromého a veřejného sektoru, včetně náměstka ministra obrany Tomáše Kopečného.

Kyberbezpečnost: Vietnamští hackeři pomocí spywaru několik let sledovali pro-demokratické a lidskoprávní aktivisty. Vyplývá to z vyšetřování Amnesty International. Za sledováním měla stát skupina OceanLotus neboli APT32, u níž se spekuluje o napojení na vládu. Spyware zvaný Kerrdown byl aktivistům rozesílán v e-mailech jako dokument nebo odkaz. Dokáže sledovat stisky na klávesnici nebo pořizovat snímky uživatelovy obrazovky. Lidskoprávní aktivisté jsou v zemi sledováni a potlačování dlouhodobě. Od roku 2019 navíc ve Vietnamu platí zákon o kybernetické bezpečnosti, umožňující vládě získávat data o konkrétních uživatelích, který je též terčem kritiky z důvodu ohrožování lidských práv.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.