V dubnu 2017 uplynuly tři roky od chvíle, kdy byly v nigerijském Chiboku uneseny školačky. Za jejich únosem stojí militantní islamistická skupina Boko Haram. Tehdy bylo uneseno přes 270 dívek. Jedna ze zachráněných dívek uvedla, že mezinárodní společenství nesmí zapomenout na ty, co stále zůstávají v zajetí. Únos se odehrál v dubnu 2014 na severovýchodě Nigérie a způsobil mezinárodní pozdvižení. Začaly vznikat kampaně na podporu vzdělávání dívek. Ty však nenapomohly k osvobození všech unesených dívek, jež jsou dosud rukojmími ozbrojenců z Boko Haram. Jedna z propuštěných dívek o celé situaci vyprávěla na konferenci o vzdělávání, která se konala v březnu 2017 v Dubaji. Dívka vystupovala pod pseudonymem kvůli ochraně její totožnosti. Zároveň upozornila na situaci jejich bližních, kteří nemají o svých dětech žádné zprávy.
V květnu 2017 pak došlo k propuštění dalších 82 dívek výměnou za podezřelé, jenž měli být napojeni na Boko Haram. Jejich počet však nebyl znám. Propuštěné dívky přijal nigerijský prezident Muhammadu Buhari, jenž prohlásil, že je šťastný, že dívky byly propuštěny. Dívky byly po předání převezeny armádními jednotkami do hlavního města Abuja, kde prošly zdravotní prohlídkou. Vypadaly unaveně a zmateně i kvůli pozornosti, která jim byla věnována. V následně vydaném prohlášení bylo uvedeno, že prezident Buhari je vděčný bezpečnostním agenturám, armádě, švýcarské vládě, Mezinárodní komisi Červeného kříže a dalším místním a mezinárodním nevládním organizacím. To ukazuje, že se do vyjednávání o propuštění zapojila celá řada aktérů i přesto, že se toto téma ztratilo z celosvětových titulků a může se zdát, že se kolem unesených dívek nic neděje. Naopak to může být výhoda pro vyjednávání mezi zmíněnými činiteli a islamistickými militanty. Důkazem je, že postupně došlo pomocí vyjednávání k dalšímu propuštění školaček. To se stalo v říjnu 2016 po vyjednáváních vedených Červeným křížem, kdy bylo propuštěno 21 dívek. Ještě předtím krátce po únosu se podařilo utéci 50 školačkám. Únos samotných dívek vyvolal mezinárodní ohlas, kdy se do kampaně na jejich záchranu zapojilo mnoho známých osobností, mezi nimi například Michelle Obamová, manželka bývalého amerického prezidenta Baracka Obamy. V Chiboku se radovalo mnoho rodin, že došlo k propuštění dívek, i přesto, že jich více jak 100 zůstává v zajetí. Rodiče a příbuzní zajatých studentek doufají v jejich brzké propuštění. Sám prezident Buhari uvedl, že vláda zůstává v nepřetržitém kontaktu se skupinou Boko Haram při vyjednáváních o propuštění unesených dívek a dalších zajatých osob. K tomu ji pomáhají místní zpravodajské služby. Mnohé z dívek byly křesťanského vyznání, avšak byly únosci donuceny přestoupit k islámu a vdát se za své únosce.
V Abuji došlo také k setkání dívek s jejich rodinami, které je viděly poprvé od jejich únosu. Při té příležitosti uvedl nigerijský ministr pro ženy Aiša Alhassan, že cílem vlády je, aby všechny zachráněné dívky byly zpátky ve škole od září, kdy začíná školní rok. Nigerijská vláda se však dočkala kritiky za to, že držela školačky pod svou kontrolou a omezovala přístup jejich rodičů k nim. Dále podle lidsko-právních organizací by se měla nigerijská vláda zaměřit i na jiné unesené lidi, jimž se nedostalo takové celosvětové pozornosti jako právě uneseným školačkám. Islamistická skupina Boko Haram využívá únosy jako válečnou zbraň, kdy unesla stovky žen a mladých dívek ve snaze vytvořit stát založený na islámském právu, který má ležet na severovýchodě Nigérie.
I přesto, že se podařilo osvobodit část unesených školaček, je třeba pracovat na propuštění zbylých dívek z rukou únosců. Avšak školačky nejsou jedinými unesenými lidmi skupinou Boko Haram. Jen se staly celosvětově známými oběťmi únosů této skupiny. To může být pro ně výhodou z důvodu, že s nimi bude šetrně zacházeno, na druhou stranu můžou příslušníci Boko Haram vyvíjet nátlak na nigerijskou vládu, aby splnila jejich požadavky. Tento nátlak může být postupně stupňován. Nigerijská vláda by se měla spolu s možným zapojením dalších aktérů soustředit na propuštění ostatních unesených lidí. Avšak Boko Haram postupně ztrácí své pozice, čímž může dojít k rychlejšímu osvobození unesených rukojmí, přesto nelze předpokládat, že půjde o rychlý proces, kdyby byli rukojmí osvobozováni armádními jednotkami během dnů či měsíců.