Sociální média sehrávají v rámci současných ozbrojených konfliktů zásadní roli. Do značné míry formují veřejné mínění společnosti a slouží jako cenný nástroj armády i zpravodajských služeb pro získávání informací a zvyšování efektivity bojových jednotek. Fenoménem výrazně se projevujícím i v souvislosti s válkou na Ukrajině je posléze využívání sociálních médií ke zvýšení atraktivity služby v armádě mezi veřejností a náboru nových vojáků. Ukrajinské bojové jednotky tímto způsobem částečně řeší závažné personální nedostatky. S tím spojené posilování jejich autonomie, co se náboru vojáků týče, ovšem může obnášet i svá rizika.
Sociální média a mobilizační krize v kontextu války na Ukrajině
Technologický pokrok a rozmach sociálních médií umožnil sledovat průběh ruské invaze na Ukrajinu téměř v reálném čase. Díky proliferaci smartphonů a přístupu k vysokorychlostnímu mobilnímu internetu u ukrajinského obyvatelstva to byli právě uživatelé sociálních médií, kteří poskytovali nejaktuálnější informace o dynamickém vývoji bojové a politické situace v zemi. [1] Sociální média se tak stala důležitým nástrojem. Civilisté byli podněcováni k monitorování a sdílení ruské aktivity, jako je přesun vojsk či koncentrace sil, prostřednictvím jejich mobilních telefonů. [2] Výrazné ztransparentnění bojiště, v němž sociální sítě sehrály svou roli, jednoznačně napomohlo zastavit prvotní ruskou ambici rychlého záboru Ukrajiny. [3]
Pozice sociálních médií ve válce se po více než třech letech vyčerpávajících bojů přetransformovala do nové dimenze. Sociální média prošla zásadním vývojem, během něhož byl odhalen jejich potenciál pro nové válečné využití. Dnes začínají být chápána jako důležitý nástroj bojových formací pro nábor nových vojáků do vlastních řad. Pro pochopení nové role sociálních sítí na bojišti coby nástroje zvyšujícího bojovou efektivitu jednotky je třeba znát kontext, tedy současnou situaci ukrajinské armády. Ta se potýká s významnými problémy personálního, materiálního, disciplinárního a organizačního charakteru, které podkopávají její bojovou efektivitu. [4] Dokonce i západní média si všímají problematické mobilizace nových ukrajinských rekrutů, jejíž neefektivita podkopává schopnost doplňovat frontové formace adekvátně vycvičeným personálem. To má fatální dopad na bojovou účinnost daných formací, které tak v ne zcela ojedinělých případech musí čelit operační početní převaze. [5] Dle informací poskytnutých prezidentem Zelenským pro portál The Economist se personální obsazení frontových brigád pohybuje v rozpětí 50–60 %. [6] Pro představu, Ukrajina by musela zmobilizovat dalších 300 000 lidí, aby tuto mezeru zaplnila. Jedná se o cíl pravděpodobně nedosažitelný bez snížení mobilizačního věku na hranici 18–24 let. Tento krok by však s sebou přinesl domácí socioekonomické otřesy, nemluvě o již výrazné nepopularitě stávající mobilizace uvnitř ukrajinské společnosti. Internet je plný videí, kdy jsou muži proti své vůli vyváděni silou a naháněni příslušníky teritoriálních rekrutačních center. Mobilizační krizi navíc prohlubují četné pokusy mladých můžu zemi opustit. [6] [7] [8] Významnou událostí v této oblasti bylo rozhodnutí ukrajinské vlády v listopadu minulého roku rekrutační proces významně decentralizovat. Každá brigáda následně na rozkaz vrchního velitele ozbrojených sil, O. Syrského, dostala přiděleno náborové oddělení, ve snaze proces zefektivnit a zjednodušit. Samotné brigády jsou tak mobilizační situaci nuceny kompenzovat vlastní iniciativou, využívajíc v procesu sociálních médií jako klíčového nástroje. [6] [9]
Profily jednotek, jejich příspěvky a nábor nových bojovníků
Ukrajinské vojenské jednotky skrze sociální sítě verbují nové členy, získávají finanční prostředky na vybavení, ale také si s jejich pomocí budují renomé „elitních bojovníků“. [10] Nejčastěji se tak děje na známých platformách, jako Instagram, X, Facebook či Telegram. Jednotky na nich získávají desetitisíce sledujících, přičemž aktivita daných účtů je téměř každodenní. Produkční hodnota příspěvků je navíc extrémně vysoká. Grafické zpracování příspěvků na Instagramu 3. Samostatné útočné brigády v této oblasti jde příkladem. To vše je možné díky tomu, že jednotka má vyhrazené specialisty, kteří se o sociální sítě starají a rekrutační kampaně upravují dle momentálních nálad a trendů ve společnosti. [11][ 12] Existují i situace, kdy patroni „zaštiťují“ celou jednotku na sociálních sítích. Pro příklad lze uvést výraznou osobnost Roberta Madyara a jeho jednotku Birds of Madyar, který se proslavil díky svému cynickému komentování dronových útoků na ruské jednotky, což se stalo inspirací pro vytvoření hudebního techno mixu „BadaBum“ na Youtube. [13] [14]
Samotný obsah účtů lze charakterizovat jako selektivně upravené okno do činností dané jednotky. Divák se může setkat se záběry přímo zachycující úspěšné bojové operace, ceremoniální akty, výcvik a pohledy individuálních vojáků na válku. Jedná se o další ozubené kolečko v . Pokud však na takový účet narazí zájemce o bojovou službu, je zavalen informacemi, které jsou vykonstruovány za účelem upoutání jeho pozornosti na danou jednotku a její činnost. Od barevné insignie po audiovizuální zpracování příspěvků jsou účty nadmíru poutavé. Nechybí ani užití populární hudby, která doprovází útočné manévry vůči Rusům. Z pragmatického hlediska se nejedná o nic jiného než o propagaci bojové jednotky za účelem nalákat nové rekruty, získat skrze dary od civilistů finance pro nákup potřebného vybavení, nebo získat sledující, kteří budou účet sdílet dál a pomůžou zvýšit renomé dané jednotky. Účty navíc dávají odkazy na webové stránky a propagační příspěvky na nábor nových členů do popředí. V případě Instagramu například tím, že je přišpendlí, a tím se zobrazují mezi prvními, hned po rozkliknutí účtu. [11]
Náborové letáky či rekrutační spoty, jako jsou ty od 3. Samostatné útočné brigády, pracují s jednoduchým, za to účinným leitmotivem, patřící mezi to nejlepší, co se rekrutačních kampaní týče. Většinou se jedná o směs ukrajinského patriotismu v kombinaci s poskytnutím možnosti ukázat, co v člověku doopravdy je. Nechybí ani připomínka, že stejně jako divák byli i vojáci, kteří ve spotu vystupují, kdysi „válkou nepolíbeni“. [15] Příspěvek pak odkazuje prostřednictvím internetového odkazu nebo telefonního čísla na rekrutační centrálu dané jednotky či na webové stránky. [16]
Užívání sociálních sítí bojovým jednotkám umožňuje úspěšné cílit na mladší generaci, které v ukrajinské armádě jednoduše není dostatek. Průměrný věk v ní se kvůli nedostatku mladých rekrutů blíží přibližně 45 letům. [17] [18] Přesto jsou to právě ročníky 2002–2003, jež jsou velmi silně motivovány k boji. [19] Dobrovolný nábor, v rámci daných jednotek, skrývá oproti klasické branné povinnosti zásadní výhodu. Dobrovolník si může vybrat, se kterou jednotkou bude sloužit. [19] Při výběru jednotky sehrává klíčovou roli dobré renomé, které si jednotka sama pěstuje právě tím, že se na sociálních sítích prezentuje svojí „kvalitní prací na frontě“. Zájemce však může oslovit i zázemí jednotky, které poskytuje jistotu, že bude bojovat se stmeleným týmem, jenž se o sebe navzájem stará, a je dostatečně vybaven a vycvičen. [19] [12]
Jsou to právě nejbojeschopnější jednotky, jež investují do náborů nejvíce. Za průkopníky v této oblasti lze považovat dříve zmíněnou 3. Samostatnou útočnou brigádu, která jako první pochopila, že je v jejím nejlepším zájmu lákat do svých řad mladé muže motivované k boji, kteří z logiky věci budou vykonávat svoji službu výrazně lépe, než ti donucení. Snáze si navíc osvojí nové technologie či útočné manévry. [18] Proto je celý koncept zmíněné jednotky postaven na bázi dobrovolné služby. [12] Dostupné informace ukazují, že tento přístup funguje, jelikož 3. Samostatná útočná brigáda získává více než 500 rekrutů měsíčně. Jaký přesný vliv na toto číslo mají sociální sítě však známo není. [12]
Negativní důsledky autonomní rekrutace
Autonomní nábor prostřednictvím sociálních sítí má své klady i zápory. Umožněn byl ze snahy náboru ke konkrétním jednotkám. Dříve si sice dobrovolníci mohli žádat, ke které jednotce by se měli zájem přidat, systém byl však nefunkční, jelikož dobrovolníci i navzdory kontaktování dané jednotky nakonec končili u jiných útvarů. Jednalo se o problém, se kterým se setkávala 93. Mechanizované brigáda v minulém roce. 80 % z přislíbených rekrutů (~150 osob/měsíc) k 93. Mechanizované brigádě nikdy nedorazilo. Příčinou byla potřeba vrchního velení doplnit personální stavy jiných jednotek. [21] Vlastní náborová iniciativa klade důraz především na kvalitu samotného výcviku. Její přístup je tak přímým opakem teritoriálních rekrutačních center, která se zaměřovala především na naplnění shora stanovených kvót či sebeobohacení skrze úplatky. Na výcviku zmobilizovaných mužů jim zas tolik nezáleželo. Rekrutační centra konkrétních jednotek se oproti tomu soustředí na maximální kvalitu absolventa, aby bojovým formacím dodala co nejbojeschopnější muže. Vyzdvihovány jsou i relativně individuální rekrutační plány, které zajišťují, že se jedinec během výcviku specializuje na oblast, jež chce v jednotce vykonávat, například pilot dronu. [21]
Autonomní rekrutace na jednu stranu tedy umožňuje bojovým jednotkám získávat nové bojovníky s větší efektivitou, než je toho schopný ukrajinský státní aparát. Na druhou stranu je třeba poukázat na závažné negativní dopady, které tento fenomén s sebou přináší. Participace v rekrutaci a budování renomé na sociálních sítích prohlubuje fundamentální problémy v oblasti hierarchie a disciplíny ukrajinské armády. Elitní jednotky, jako 54. Mechanizovaná brigáda, přetahují nespokojené bojovníky z jiných méně populárních bojových formací – například neadekvátně vyzbrojených teritoriálních brigád. Děje se tak buď kvůli tomu, že vojáci zažádají o transfer kvůli lepšímu platu, U druhé možnosti se však spíše jedná o ojedinělé případy. Výše uvedené parazitické chování nadále rozšiřuje propast mezi danými jednotkami a eroduje vzájemnou důvěru. To má zásadní dopad na schopnost koordinovat bojové manévry na operační úrovni. [6] [12]
Angažování se na sociálních sítích má i další stinné stránky. Agresivní protlačování vlastní image v informačním prostoru vede k tomu, že si brigády snáze získají přízeň patronů – například dobrovolnických organizací, které je zásobují potřebným vybavením. , jež nejsou v oblasti public relations zběhlé, a které ve výsledku výrazně strádají. [6] Elitní formace jsou navíc upřednostňovány před ostatními, jedná-li se o přiřazování západní techniky a zbraňových systémů. To má totiž na starosti vrchní velení armády, které materiální zdroje nerozděluje na základě situační potřeby, ale spíše na bázi popularity daných jednotek v mediálním prostředí Ukrajiny. [6]
Budoucnost a rizika trendu autonomní rekrutace na Ukrajině
Využívání sociálních sítí jako nástroje pro nábor nových bojovníků na Ukrajině. Jednotkám umožňuje lépe cílit na konkrétní skupiny obyvatelstva prostřednictvím na míru konstruovaných kampaní. Zároveň si bojové jednotky na sociálních sítích budují dobré renomé, na které následně lákají dobrovolníky. Významná výhoda spočívá i v poskytnutí pohledu do zákulisí bojových jednotek, například do výcvikových táborů. Potenciální dobrovolník se tak skrze sociální sítě lépe obeznámí s tím, co ho bude v případě služby očekávat. Výše uvedené výhody ve výsledku přilákají do brigád muže, kteří si jsou skutečně jisti tím, co chtějí dělat. Jednotky se tak mohou spolehnout na bojeschopnější a motivovanější jedince, než tomu bylo v případě nucených odvodů.
Je však důležité zmínit, že vlastní rekrutační iniciativa s sebou vedle pozitiv přináší i řadu negativ pro fungování ukrajinské armády a celého státu. Mezi tyto zápory lze zařadit nabývání nepatrné autonomie v oblasti materiální a personální logistiky na úkor ukrajinského vrchního velení, jež eroduje civilní řízení armády. Dále je třeba poukázat na přelévání aktivit bojových jednotek do civilní společnosti a její následnou razantní militarizaci prostřednictvím propagačních či rekrutačních kampaní. Přílišná propagace v mediálním prostoru navíc vede ke koncentraci patronů a dárců okolo proslavených jednotek na úkor těch obyčejných. Současná situace je však taková, že většina ukrajinských brigád (přibližně 120) je i nadále závislá na rekrutech, které jim dodává státní aparát, autonomní nábor tak spíše působí jako doplňující faktor. [22]
Mobilizační krize a s ní spojená autonomní rekrutace na Ukrajině si i nadále bude vyžadovat blízké monitorování situace kvůli rizikům, která z ní plynou pro ukrajinský stát. Jedná se o trend, který má na jednu stranu potenciál nadále oddalovat potřebu snížení mobilizačního věku a tím udržet ukrajinskou armádu a ekonomiku ve funkčním stavu. Proces však může do budoucna ještě hlouběji podrývat civilní kontrolu nad armádou, militarizovat společnost a násobit tření mezi různými formacemi v boji o přísun mužů. Pozorování využívání sociálních médií jako nástroje pro rekrutaci může vzbudit pozornost i u západních států, které se dlouhodobě potýkají se smíšenými výsledky ve snaze navýšit nebo doplnit početní stavy svých armád.
Editor článku: Jan Míček, Martin Machorek
Zdroje
[1] Karalis, M. (2022, December 16). Open-source intelligence in Ukraine: Asset or liability? Chatham House. Retrieved from: https://www.chathamhouse.org/2022/12/open-source-intelligence-ukraine-asset-or-liability
[2] Karalis, M. (2024, February 2). The Information War: Russia-Ukraine Conflict Through the Eyes Of Social Media. Georgetown Journal of International Affairs. Retrieved from: https://gjia.georgetown.edu/2024/02/02/russia-ukraine-through-the-eyes-of-social-media/
[3] Jones, G., S. (2022, June 1.) Russia’s Ill-Fated Invasion of Ukraine: Lessons in Modern Warfare. Center for Strategic and International Studies. Retrieved from: https://www.csis.org/analysis/russias-ill-fated-invasion-ukraine-lessons-modern-warfare
[4] U.S. Naval Institute Staff. (2025, March 10). Report to Congress on Ukrainian Military Performance and Outlook. U.S. Naval Institute Staff News. Retrieved from: https://news.usni.org/2025/03/11/report-to-congress-on-ukrainian-military-performance-and-outlook#:~:text=Since%20Russia%20launched%20its%20full-scale%20invasion%20of%20Ukraine,in%20personnel%20and%20a%20less%20developed%20defense%20industry.
[5] Kramarenko, D., Shkarlat, K. (2025, January 15). ‚Defending the entire territory‘: Zelenskyy discloses number of Ukrainian troops. RBC- Ukraine. Retrieved from: https://newsukraine.rbc.ua/news/defending-the-entire-territory-zelenskyy-1736951324.html
[6] Wilk, A., Žochovski P., (2025, March 14). Army at a crossroads: the mobilisation and organisational crisis of the Defence Forces of Ukraine. Centre for Eastern Studies. Retrieved from: https://www.osw.waw.pl/sites/default/files/OSW_Commentary_649.pdf
[7] Krotenko, I. (2025, January 23). Ukraine is failing the mobilization test. The Kyiv Independent. Retrieved from: https://kyivindependent.com/ukraine-is-failing-the-mobilization-test/
[8] Kirichenko, D. (2025, April 20). Ukraine Debates the Fate of the Men Who Fled. Kyiv Post. Retrieved from: https://www.kyivpost.com/post/51126
[9] Dzuba, O. (2024, December 30). “People are scared, and the task of recruiting is to help them figure it out.” Now military units can recruit fighters on their own. “Azov”, “Charter”, “K2”, the Unmanned Systems Forces and other top units tell how to do it most effectively. Dev.ua. Retrieved from: https://dev.ua/en/news/liudy-naliakani-liudy-ne-rozumiiut-i-zadacha-rts-dopomohty-rozibratys-1735512449
[10] @davinciwolves. (2025, May 7). Main profile page. Retrieved from: https://www.instagram.com/davinciwolves/
[11] @ab3.army. (2025, May 7). Main profile page. Retrieved from: https://www.instagram.com/ab3.army/?igsh=bDA4cDk0YmU2ZG1o
[12] Borodin, O. (2025, February 18). Military recruitment: how the 3rd Separate Assault Brigade attracts new recruits. Media Center Ukraine. Retrieved from: https://www.youtube.com/watch?v=5ESbLS-vjIc
[13] “Мадяр“, R. (2025, May 7). robert_madyar. @robert_madyar. Retrieved From: https://www.instagram.com/robert_madyar/?igsh=aGluNGh1YzJkb2Vz
[14] Gonivo Records (2023, February 7). The Borsch – БадаБум (feat. МАДЯР).
Gonivo Records. Retrived from: https://www.youtube.com/watch?v=mKf3QcB-hoA
[15] @ab3.army. (2025, April 2). «Піхота — це еліта. Якщо ти піхотинець, ти найкращий». Retrived from: https://www.instagram.com/reel/DH8yfX3oz1Y/?utm_source=ig_web_button_share_sheet.
[16] @davinciwolves. (2024, May 11). СНАЙПЕРИ | долучайся до зграї. Retrived from:
https://www.instagram.com/reel/C60ZH2not9q/?igsh=MTExdWIzZnA1c3Rs.
[17] Karuchuk, D. (2025, February 18). Military recruitment: how the 3rd Separate Assault Brigade attracts new recruits. Media Center Ukraine. Retrieved from: https://www.youtube.com/watch?v=5ESbLS-vjIc
[18] Strashkulych, A. (2024, May 16). Old men belong here. How Ukrainian Armed Forces have become 40+ age army and whether lowering mobilisation age will affect combat capability. Ukrainska Pravda. Retrieved from: https://www.pravda.com.ua/eng/articles/2024/05/16/7455980/
[19] Bondarenko, K. (2024, February 12). A big interview with the new commander of the „Da Vinci Wolves“: „Mobilizing 250 thousand is the minimum we need.“ TSN. Retrieved from: https://tsn.ua/exclusive/velike-interv-yu-novogo-komandira-vovkiv-da-vinchi-mobilizuvati-250-tisyach-minimum-yakiy-nam-potriben-2511871.html
[20] Kemp, S. (2025, March 3). Digital 2025: Ukraine. Datareportal. Retrieved from: https://datareportal.com/reports/digital-2025-ukraine
[21] Moskalyuk, O. (2024, October 16). Chief Sergeant of the 93rd Mechanized Brigade „Kholodnyi Yar“ Ivan Buryak: „You promise a persone, make and attitude and the TCC sends him to another unit. We have a lot of such cakes!“. Censor.NET. Retrieved from: https://censor.net/ua/resonance/3514968/golovnyyi_serjant_93yi_ombr_holodnyyi_yar_ivan_buryak
[22] Korshak, S. (2025, March 12). Ukraine’s Military Initiative to Find Volunteers Aged 18 to 24 Delivers First Recruits to Ranks. Kyiv Post. Retrieved from: https://www.kyivpost.com/post/48778
