Novinky z Afriky: říjen 2014

Štítky:

Přehled bezpečnostního dění z afrického kontinentu za měsíc říjen.

Barawe bez Al-Šababu

5. 10. 2014: Jednotkám Somálské národní armády (SNA) a Africké unie (AU) se na počátku října podařilo dobýt strategicky významné přístavní město Barawe, do nedávna považované za hlavní baštu militantní islamistické skupiny al-Šabab. Po ztrátě svého vůdce Abu Zubeyra na začátku září tak Islamisté čelí další ráně, která může nemalou měrou ovlivnit akceschopnost celé teroristické organizace.

Kenyatta v Haagu

8. 10. 2014: Nelichotivé prvenství si připsal keňský prezident Uhuru Kenyatta. Jako vůbec první úřadující hlava státu předstoupil před Mezinárodní trestní tribunál (ICC) sídlící v nizozemském Haagu. Syn prvního keňského prezidenta Joma Kenyatty čelil pěti obviněním ze zločinů proti lidskosti v souvislosti s etnickými nepokoji po volbách v roce 2007, při kterých zahynulo okolo 1200 osob. Samotný Kenyatta rezolutně popřel jakékoliv obvinění a naopak je mistrně využil ve vlastní prospěch. Prezident působící v úřadu od roku 2013 se navzdory doporučení Africké unie 8. října dostavil ke slyšení před ICC, v němž nebyl žalobce schopen poskytnout dostatečné množství důkazů. Ať už rozhodnutí korunních svědků nevypovídat, nebo neschopnost donutit vládu v Nairobi k poskytnutí dostatečného množství důkazů de facto podrylo autoritu ICC jako instituce schopné stíhat osoby zodpovědné za zločiny genocidy, válečné zločiny a právě zločiny proti lidskosti, v případě, kdy za nimi stojí jejich národní vlády. Na druhou stranu můžeme první předvolání úřadujícího prezidenta k ICC považovat za úspěch sám o sobě.

Mali žádá OSN o vyslání více vojáků

8. 10. 2014: Vláda Mali požádala Organizaci spojených národů (OSN) o poslání rychlých intervenčních sil k potlačení islamistů na severu země. Malijský ministr zahraničí Abdoulaye Diop řekl Radě bezpečnosti OSN, že rychlá řešení jsou potřeba i kvůli nedávným zabitím vyslaných peacekeeperů OSN. Při nedávných útocích zemřelo devět nigerských a jeden senegalský voják. Šéf peacekeepingových sil uvedl, že malijská armáda není schopná vyplnit úkoly bezpečnostních sil po odchodu francouzských jednotek. Islamisté byli vytlačeni z měst na severu Mali v roce 2013, přesto stále útočí na stabilizační jednotky OSN. Operace Spojených národů pod názvem Minusma byla vyslána k uklidnění situace v červenci 2013. V současnosti čítá na devět tisíc vojáků. Diop ve výzvě k Radě bezpečnosti pronesl, že bez zásahu se region západní Afriky může stát baštou pro teroristy. Od ustanovení mise v červenci 2013 bylo zabito na 31 peacekeeperů a dalších 91 jich bylo zraněno. Vojáci stabilizační mise čelí celé řadě nebezpečí, od raketových střel, přes sebevražedné útoky, až po léčky.  Spekuluje se o tom, že by OSN vyslala do Mali helikoptéry a bezpilotní letadla, Mali upadlo do chaosu v roce 2012, kdy armáda provedla státní převrat a rebelové z etnika Tuaregů, kteří usilují o samostatný stát na severu země, spolu s islamisty ovládli sever země. Od té doby se v zemi konaly demokratické prezidentské volby a rovněž probíhají mírové rozhovory mezi centrální vládou a Tuaregy v Alžírsku.

Konvoj Al-kájdy zničen při cestě do Mali

10. 10. 2014: Francouzské vojenské jednotky zničily konvoj Al-kájdy se zbraněmi, jedoucí ze severní Afriky do Mali. Konvoj převážel svůj náklad z Libye, ale byl zničen až po překročení malijsko-nigerské hranice. Francouzské jednotky intervenovaly v minulém roce ve své bývalé kolonii Mali poté, co sever země ovládli islamisté napojeni na Al-kájdu.  V současnosti jsou v zemi dislokovány mezinárodní stabilizační jednotky Organizace spojených národů (OSN), které jsou avšak v současnosti terčem útoku islamistických militantů. Podle prohlášení francouzského prezidenta Francoise Hollandea intervence zničila velké množství zbraní v konvoji. Konvoj patřil islamistické skupině Al-kajdá v Islámském Maghrebu, což je severoafrická odnož sítě založené Usámou bin Ládinem. Není však jasné, jakým způsobem došlo ke zničení konvoje, anebo kolik ozbrojenců bylo zajato. Francie a další africké státy intervenovaly v Mali v lednu 2013 poté, v době když se islamističtí ozbrojenci chystali k útoku na hlavní město Bamako, které leží na jihu země. Francouzské jednotky byly následně staženy v květnu téhož roku a nahrazeny peacekeepingovými jednotkami OSN.

FRELIMO znovu vítězně

15. 10. 2014: V polovině října proběhly volby v africkém Mosambiku. Opětovné zvolení vládnoucí Mosambické osvobozenecké fronty (FRELIMO) nebylo překvapením a někdejší hnutí vyznávající marxistické ideály obhájilo svou pozici už popáté v řadě. Volby v bývalé portugalské kolonii na pobřeží Indického oceánu sledovalo více než tisíc zahraničních pozorovatelů, přičemž nebyly zaznamenány žádné incidenty, které by narušily demokratický průběh voleb z 15. října. Opoziční strana, Mosambický národní odpor (RENAMO), neuspěla ani v navazujících prezidentských volbách, v nichž jejich kandidát Alfonso Dhlakama skončil druhý za Filipem Nyusi, z vládnoucího FRELIMA. Domácí politickou scénu doplňuje Mosambické demokratické hnutí (MDM). Přestože se FRELIMU podařilo udržet nadpoloviční většinu, v 250 členném parlamentu ztratily 49 křesel oproti volbám z roku 2009.

Mosambická ekonomika patří k jedné z nejrychleji rostoucích afrických ekonomik, především díky nerostnému bohatství. Závratné tempo růstu mosambického HDP ovšem nedává zapomenout na nutnost humanitární pomoci z dob občanské války trvající od 70. do 90. let 20. století. Přetrvávající chudobu obyvatelstva ilustruje 178. místo z celkového počtu 187 států v tabulce indexu lidského vývoje (HDI) z letošního roku. Na uhlí a zemní plyn bohatá země v současnosti nejvíce ekonomicky profituje z nových, nedávno objevených nalezišť a příliv zahraničního kapitálu ji žene kupředu. V Mosambiku investují asijské státy, jež doplňují mimo jiné také Austrálie a Spojené státy. Ty byly v průběhu občanské války ukončené v roce 1992 na straně odpůrců vládnoucí frakce FRELIMO.

Pokračující boje v Benghází

15. 10. 2014: V druhém největším městě Libye byly zaznamenány vzdušné útoky a střelba ze zbraní. Je to důsledek ofenzivy, která má za cíl vytlačit islamistické milice.  Ofenzivní složky zahrnují jednotky odpadlého generála Khalifa Haftara. Ten je podporován i oficiální armádou země. Z leteckých útoků byl podezírán sousední Egypt, který však tuto informaci popřel. Libye se propadla do chaosu a bojů o moc po svržení bývalého vládce Muammara Gaddafího. Prozatímní kabinet, jenž je uznán i mezinárodně, sídlí ve východolibyjském Tobruku. Tam se musel uchýlit poté, co propukly boje konkurenčních milic o nadvládu nad hlavním městem Tripolis. Současně však milice, které ovládají právě Tripolis a Benghází, oznámily, že ustanoví svoji prozatímní vládu. Generál Haftar oznámil, že zahájil operaci, aby vytlačil islamisty z Benghází. Podle zpráv bylo zabito při posledních střetech nejméně dvanáct lidí. Rovněž byly v ulicích vidět tanky a islamistické cíle byly bombardovány rovněž ze vzduchu.

Zklidnění situace v Lesothu

17. 10. 2014: Poprvé od údajného převratu z konce srpna se znovu sešel lesothský parlament. Znovuotevření parlamentu přihlížel zástupce jihoafrického prezidenta Zumy Cyril Ramaphosa, který v posledním měsíci stanul v čele pozorovatelského týmu SADC. Pozorovatelskému týmu se podařilo naplnit proklamovanou mediační činnost, přičemž se oba znesvářené tábory reprezentované předsedou vlády Thabanem a jeho zástupcem Metsingem, dohodly na předčasném konání voleb v únoru příštího roku.

Kontinuita v Botswaně

26. 10. 2014: Téměř padesát let je hlavním hráčem na botswanské politické scéně Botswanská demokratická strana (BDP). Výsledky parlamentních voleb z 24. října deklarované postavení opět potvrdily, čímž poslaly do druhého funkčního období prezidenta Iana Khamu. Otec Iana Khamy, Seretse Khama, byl prvním botswanským prezidentem mezi lety 1966 až 1980. BDP ovšem ztratila několik křesel v 57 členném botswanském parlamentu, a to zejména na úkor opozičního uskupení Deštník pro demokratické změny (UDC), které dlouhodobě kritizují Khamu za jeho autoritářské praktiky a BDP za zkostnatělost a masivní závislost národní ekonomiky na těžbu diamantů. Khama bude ve svém druhém funkčním období čelit kromě tlaku opozice stále rostoucí nezaměstnanosti dosahující 20 %. Dvoumiliónová země také bojuje s všudypřítomným virem HIV, kterým trpí téměř každý čtvrtý obyvatel Botswany.

Smutek v Zambii

29. 10. 2014: V londýnské nemocnici skonal ve věku 77 let prezident Michael Chilufya Sata, přezdívaný „Král Kobra“. Svůj úřad zastával od 23. září 2011, kdy se stal v pořadí pátým zambijským prezidentem, který je zároveň předsedou zambijské vlády. Sata reprezentoval vládnoucí Vlasteneckou frontu (PF), jež vystřídala po volbách v roce 2011 dosud vládnoucí Hnutí pro pluralitní demokracii (MMD). Ve funkci jej dočasně nahradil viceprezident Guy Scott. Ten by měl v čele země stát do konce ledna, kdy by měly proběhnout nové volby. Scott se tak stal vůbec prvním bílým prezidentem v dějinách Zambie, která získala svoji nezávislost přesně před 50 lety. Do nadcházejících voleb ovšem Scott nezasáhne, neboť nesplňuje ústavní kandidátskou klauzuli. Podle ní se rodiče prezidentského kandidáta v Zambii totiž musí narodit přímo v Zambii. Scottovi rodiče se však narodili ve Skotsku. Avšak skutečnost, že zambijská společnost dokázala, byť dočasně, do svého čela přijmout bělocha, je jasným důkazem vyzrálosti společnosti této na měď bohaté země.

Nepokoje v hlavním městě Burkina Faso a vyplenění sídla parlamentu

30. 10. 2014: Důvodem protestů v hlavním městě Ouagadougou se stala snaha dosavadního prezidenta Blaise Compaorého o prodloužení svého mandátu, který trval 27 let. Při těchto protestech došlo k zapálení parlamentu. Kromě parlamentu skončila v plamenech radnice a ústředí vládnoucí strany. Do ohromného davu protestujících mířících k prezidentskému paláci a k letišti se střílelo ostrými náboji, přičemž bylo zaznamenáno pět obětí na životě. Poslanci pozdrželi hlasování o změně ústavy, která by dovolovala kandidovat dosavadnímu prezidentovi ve volbách v příštím roce. Současné protesty proti prezidentovi Compaorému jsou zatím největší za období jeho vlády. Rovněž se čekalo, jak se k dané situaci vyjádří armáda. Byly zaznamenány případy, kdy se představitelé současného režimu přidali na stranu protestujících jako například bývalý ministr obrany generál Kouame Lougue. Hlavní opoziční lídr Zephirin Diabré vyzval armádu, aby se postavila na stranu protestujících a prezidenta vyzval k rezignaci. V době protestů nebylo známé, kde se prezident Compaoré nachází. Poprvé se ujal moci při převratu v roce 1987 a následně vyhrál čtyři sporné prezidentské volby po sobě. Opozice vyzvala obyvatele země k občanské neposlušnosti v souvislosti s požadavkem prezidenta na změnu ústavy. Podle jednoho z opozičních aktivistů Émilea Pargui Parého se 30. říjen stal černým jarem po vzoru arabského jara z roku 2011. Kromě hlavního města byly protesty zaznamenány i na jihozápadě země ve městě Bobo Dioulasso. Nad hlavním městem pak přelétával vládní vrtulník a po demonstrantech střílel kapsle se slzným plynem. Blaise Compaoré je spojencem Spojených států amerických a Francie. Ta má zde svou základnu pro boj proti islamistům v regionu Sahelu.

Parlamentní volby v Tunisku

30. 10. 2014: V konaných volbách vyhrála sekulární strana Nidaa Tounes, když vyhrála 85 křesel. Nyní vládnoucí islamistická strana Enahda získala 69 křesel v 217 členné komoře. Výsledky kopírují předvolební průzkumy a představitelé Enahdy již vyzvali stranu Nidaa Tounes k vytvoření kabinetu. Tuniský přechod k demokracii po svržení bývalého režimu v roce 2011 je dáván za příklad úspěšného procesu. Tehdejší revolta byla první s nejmenšími oběťmi na životech. Parlamentní volby se konaly podruhé od povstání. Na rozdíl od sousedních států se v Tunisku dohodli islamisté a sekularisté na přechodu k demokracii, rovněž nebezpečí ze strany militantních islamistů je zanedbatelné.

Současný prezident Nigérie Jonathan se uchází o znovuzvolení

30. 10. 2014: Prezident Goodluck Jonathan potvrdil, že se bude ucházet o znovuzvolení ve volbách v únoru 2015. Oznámení přichází v době, kdy čelí rostoucí kritice ohledně řešení situace kolem povstání Boko Haram na severovýchodě země. Militanti mezitím oznámili, že převzali kontrolu nad městem Mubi. Již dříve tento měsíc vláda oznámila, že s rebely vyjednala dohodu o příměří, která měla vést k propuštění školaček, jež byly skupinou dříve uneseny. Tisíce lidí nyní opouští oblasti kontrolované Boko Haram. Ve městě Mubi prý byla vyvěšena vlajka islamistů a byly zablokovány hlavní příjezdové cesty. Předtím zde byla slyšet těžká palba a nad městem přelétávaly vládní stíhačky. Mubi je obchodním centrem a druhým největším městem ve státě Adamawa. Vláda následně oznámila, že probíhají rozhovory s Boko Haram v sousedním Čadu. Přesto však vzájemné střety pokračují a existují tedy pochybnosti o platnosti této dohody. Přesto se však předpokládá, že Goodluck Jonathan bude hlavním favoritem v nadcházejících volbách v únoru 2015. Kromě problému s Boko Haram je Jonathan obviňován, za selhání při potírání korupce ve vládě a státních úřadech. Případná dohoda s islamisty na propuštění školaček by mohla zvýšit šance současného prezidenta na znovuzvolení. Opoziční strana dosud nevybrala svého hlavního kandidáta, ale předpokládá se, že by jim mohl být bývalý člen vojenské vlády Muhammadu Buhari.

Goodluck_Jonathan

Goodluck Jonathan. (Zdroj: Wikimedia.org)

Tomáš Dvořák a Lukáš Němec, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *