Kosovo vyhlásilo nezávislost již v roce 2008 a ani následujících 10 let po vyhlášení referenda nepřineslo uklidnění etnického napětí mezi Srby a Albánci. Napjaté vztahy Prištiny a Bělehradu však představují zásadní problém pro přistoupení obou zemí do Evropské unie. Rusko, významný…
Neslučitelnost cílů Jak už bylo uvedeno dříve, hlavním strategickým cílem somálské zahraniční politiky po zisku samostatnosti v roce 1960 bylo vytvoření Velkého Somálska spojením území v Džibutsku, Etiopii, Somálsku a Keni. Akce vedené proti Etiopii tedy byly v souladu s tímto cílem. Touha získat…
Ogadenská válka byl relativně rozsáhlý konflikt, do kterého se zapojilo velké množství aktérů. Zjednodušeně se dá říct, že na jedné straně stálo Somálsko a jím podporované ozbrojené skupiny a na druhé straně etiopské síly a jejich spojenci z Jižního Jemenu a…
Následující text vznikl pro účely kurzu Výzkum konfliktu, kdy zadáním bylo vypracovat analýzu vybraného konfliktu s použitím metodologie výzkumu konfliktu uppsalské univerzity. „We have no eternal allies, and we have no perpetual enemies. Our interests are eternal and perpetual, and those…
V srpnu 2017 se v Keni odehrály prezidentské volby, které se ziskem 54,3 % hlasů vyhrál dosavadní prezident Uhuru Kenyatta nad svým rivalem Railem Odingou, který obdržel 44, 7 % hlasů. Jednalo by se o standardní průběh voleb, kdyby země nebyla hluboce…
V pondělí 25. září se v severovýchodním Iráku, respektive iráckém Kurdistánu, konalo referendum o nezávislosti této oblasti pořádané tamní Kurdskou regionální vládou (KRG). Dle údajů volební komise se pro autonomii vyslovilo 92,73 % z 3 305 925 hlasujících při volební účasti 72,62 %. Jednalo se…
Přírodní národy, primitivní kmeny či čtvrtý svět. I s takovými přízvisky se setkáváme ve vztahu k zemědělsko-pasteveckým etnikům subsaharské Afriky. Životní styl těchto společností vnímáme především jako fascinující fenomén kontrastující s evropocentrickou „civilizovaností“ 21. století a čím dál více také…
24. listopadu 2016 Nigerijské bezpečnostní síly měly podle lidskoprávní organizace zabít 150 lidí při nenásilných protestech. Má se tak dít od srpna 2015. Amnesty International (AI) uvedla, že armáda použila ostrou munici a nepřiměřenou sílu proti protestujícím. Jejich záměrem je…
V současnosti nejmladší stát světa, Jižní Súdán, který vznikl v roce 2011, se prakticky po celou dobu své krátké existence potýká s politickými problémy. Začátek hlubší krize se však datuje k roku 2013, kdy prezident Salva Kiir obvinil druhého nejvýznamnějšího muže státu, viceprezidenta…
V listopadu tohoto roku to bude smutné roční výročí od vypuknutí rozsáhlejších protivládních protestů v Etiopii. Prvotní jiskra, která protesty zažehla, byla ohledně pozemků v regionu Oromie, avšak postupně protesty začaly mít především protivládní charakter. Největší etiopská etnika, Oromové a posléze se připojivší…
Diskuse o situaci v Bosně a Hercegovině se v posledních letech vedou s nápadně pochmurným podtónem. Dvacet let po ukončení krvavé války na území tří národů – Bosňáků, Chorvatů a Srbů – je zřejmé, že konflikt není vyřešený, nýbrž jen potlačený. Naději na…
Analýza se zaměřuje na postavení afghánského etnika Hazárů, jež je v zemi dlouhodobě diskriminováno především na základě mongoloidního vzhledu a víry v minoritní ší’itskou větev islámu. Text se zaměřuje na jejich situaci v současném Afghánistánu, především v oblasti společenského a politického postavení, vzdělání a…
Zprávy o obnovených bojových operacích mezi Arménií a Ázerbájdžánem o sporné území Náhorního Karabachu zastihly jak česká, tak světová média značně nepřipravená. Skutečně málokdo dnes čekal natolik intenzivní krizi v nevyřešeném jihokavkazském konfliktu z 90. let, zejména když pozornost většiny směřuje nejčastěji…
Post-sovětská Gruzie zažila dvě série konfliktů s Abcházií a Jižní Osetií, které zůstávají nevyřešeny dodnes. Budování gruzínské státnosti během získávání nezávislosti se ukázalo být hrozbou různým minoritním skupinám žijících na území bývalé Gruzínské sovětské socialistické republiky. Sovětský odkaz, vlna nacionalistických ideologií a…
Téměř 20 let uplynulo od ukončení konfliktu v Bosně a Hercegovině a tato multietnická, nábožensky rozmanitá a nádherná země stále není z problémů venku. Navzdory nadějím se tento trend nejspíše nepodařilo zvrátit ani při posledních volbách v říjnu 2014.
Komentář k nedávným náboženským násilnostem na Srí Lance a buddhistickému násilí obecně.
Nejnovější události z afrického kontinentu za měsíc únor. Dočtete se o nepokojích v Súdánu, situaci v Mali, mírové dohodě v DRC aj.
Ve dnech 17. a 18. března 2004 na Kosovu propukly do té doby nejrozsáhlejší a nejničivější násilnosti od roku 1999, které v plné síle demonstrovaly, že kosovští Albánci a Srbové jsou stále velmi vzdáleni skutečnému a udržitelnému řešení vzájemného konfliktu…
Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění v Africe za měsíc listopad.
Neklidná provincie Sin ťiang je jedním z hlavních zdrojů čínské vnitřní nestability. Následující článek analyzuje příčiny tohoto konfliktu a představuje jeho hlavní aktéry.
Kolektivní násilí je předmětem zájmu bezpečnostních studií od dob svého vzniku. V minulosti se vědecké společenství zabývalo především válkou a vojenskými strategiemi, s rozpadem bipolární konfigurace světa ovšem přemístilo svou pozornost na konflikty spíše vnitrostátního charakteru, které v současnosti bezpečnostním studiím – alespoň rozhodně v českém prostředí – dominují. Tato práce se zabývá jedním z nejzajímavějších fenoménů kolektivního násilí, jemuž se věnovala a věnuje spíše sociologie a kriminologie. Jedná se o takzvané nepokoje či rioty a související davové násilí.
Na následujících řádcích se autorka zabývá konceptem postmoderní války. Autorka se nejprve zabývá obecnými rysy a charakteristickými znaky postmoderní války a tím, co ji odlišuje od války moderní. Posléze tyto rysy a znaky konfrontuje s průběhem konfliktu ve Rwandě, přičemž hlavním clem textu je zjistit, zda konflikt ve Rwandě naplňuje znaky postmoderní války a zdali může být jako postmoderní válka definován.
Text je zaměřen na analýzu sociálně vyloučených lokalit v České republice ve světle bezpečnostních studií. Při analýze rizik autor aplikuje bezpečnostní koncept kodaňské školy v rámci českého politického diskurzu. Aby byl zjištěn jejich skutečný význam, hrozby a rizika budou za pomoci uvedené báze analyzována ze státocentrické perspektivy. Z tohoto pohledu je nezbytné definovat co je to sociálně vyloučená lokalita, a to především přihlédnutím k charakteristice místních obyvatel. Autor se domnívá, že percepce problémů sociálně vyloučených lokalit optikou etnicity jejich obyvatel není správná, neboť je to kultura chudoby, která je klíčová pro pochopení pravé povahy sociálně vyloučených lidí.
