Kremlin.ru

Míra ruské vojenské přítomnosti v Sýrii

Štítky:

Tato práce byla na podzim 2015 napsána kolektivem autorů pomocí Analýzy konkurenčních hypotéz. Jak je tato prediktivní metoda přesná se můžete přesvědčit na tématu „Míra ruské vojenské přítomnosti v Sýrii „.


1. ÚVOD

Jedním z aktuálních témat světové zahraniční politiky je nasazení vojenských sil Ruské federace v Sýrii. V mnoha ohledech má tato analýza dopad i na evropskou politiku a tudíž i politiku českou. Daný ozbrojený konflikt zuří přímo na prahu evropského prostoru a na hranicích aliančního území NATO, což může vést k narušení partnerských vztahů a k prohloubení již nastalé migrační krize. Nezanedbatelný je i fakt, že Česká republika dodává zbraně kurdským silám a Ruská federace zásobuje zbrojním materiálem Asadův režim. Tato situace potencionálně může vést ke zneužití českých zbraní a tedy narušení obrazu a diskreditace České republiky v očích vojenských spojenců a mezinárodního společenství.

Postup práce je následující. V souladu s US Government Primer jsou definovány čtyři klíčové hypotézy vypovídající o nasazení ruských vojenských sil v Sýrii. Následně jsou předloženy veškeré relevantní důkazy či proměnné, jež zásadním způsobem ovlivňují nasazení těchto sil, a je zhodnocen jejich impakt. Ve čtvrté kapitole je představen pracovní matrix, do kterého autoři implementují hypotézy a ihned je konfrontují s důkazy. Výstupem tohoto procesu je vykrystalizování konfliktních, problematických nebo nekredibilních důkazů, což následně vede k finálnímu matrixu. V páté kapitole, která představuje primární analytický přínos tohoto textu, jsou představeny výsledné důkazy a hypotézám je po opětovném střetu s nimi vypočtena pravděpodobnost jejich materializace.

2. HYPOTÉZY

V kontextu námi zvolené analýzy bylo dbáno na co nejširší pokrytí možných scénářů potenciálního vývoje. Působení Ruské federace v syrském konfliktu může mít mnoho různých vývojových tendencí, nicméně všechny lze logicky ohraničit čtyřmi principiálními směry. Zároveň klademe důraz na fakt, aby všechny scénáře byly souměrné, stejně pravděpodobné, aby netrpěly přílišnou obecností a zároveň nebyly zcela konkrétní a těžko zobecnitelné.

Prvním scénářem je zachování současného statutu quo. Je pochopitelné, že nelze zcela jednoznačně a přesně definovat současný stav a podobu ruské přítomnosti v Sýrii a to proto, že jsme nuceni se spoléhat pouze na dostupné zdroje. Na druhou stranu informací neexistuje málo, pročež je možné označit za status quo současný stav, v němž dochází k prokazatelným zásahům ruského letectva, námořnictva z Kaspického moře a zároveň k neprokázané, ale zároveň těžko vylučitelné přítomnosti ruských vojenských poradců. Dalším specifikem ruské podpory může být pravděpodobná podpora v podobě dodávek technologií a zbraňových systémů.

Druhým scénářem je zvýšení intenzity ruské přítomnosti v konfliktu a nárůst reálné i manifestované ruské síly a to jak v kapacitách kvalitativních, tak i kvantitativních. Do tohoto scénáře by měly zapadat případy, v nichž by Ruská federace zřetelně a masivně zvýšila nasazení svých sil a to na více úrovních. Tyto kroky by byly typicky charakterizovány masovostí nasazení, geografickým rozšířením a prokazatelně vyšším vojenským úsilím a efektivitou.

Třetí variantou je možnost, kdy se Ruská federace rozhodne vydat defenzivnější cestou. Sníží tedy intenzitu nasazení svých vojenských kapacit oproti současnému statutu quo. Tato eventualita nepřipouští úplné stažení ruských sil, nicméně musí v ní dojít ke znatelnému oslabení ruské vojenské přítomnosti.

Poslední alternativou uzavírající logický rámec je scénář možného úplného stažení se ze země. Tento scénář v sobě obnáší úplnou ztrátu reálného významu ruských ozbrojených sil, která je podmíněna jejich stažením.

3. DŮKAZY

V této kapitole jsou popsány možné důkazy pro testování daných hypotéz představených výše. Analytický tým podnikl brainstorming a pro dané hypotézy vyprodukoval následující důkazy, které mohou být relevantní pro naši analýzu konkurenčních hypotéz.

  1. Image Ruska v mezinárodním prostředí závisí na úspěchu ruské armády.
  2. Putin se snaží udržet si spojenecký režim v Sýrii, ne nutně v podobě Asada.
  3. Ruská federace se snaží vojensky stabilizovat situaci v jejím blízkém sousedství.
  4. Ruská federace opět sleduje asymetrickou strategii vůči Západu.
  5. Rusko se snaží odlákat pozornost od Ukrajiny.
  6. Potřeba ruské armády otestovat nové zbraňové systémy.
  7. Ruská federace se snaží zničit Islámský stát.
  8. Bojový výcvik zlepší kvalitu a kapability ruského vojska.
  9. Vítězství bude spojeno s obrazem Ruska.
  10. Nasazení pozemních vojsk je finančně náročné.
  11. Ruské vojsko bude mít problémy spolupracovat s kulturně rozdílnou vojenskou silou v podobě sil Bašára Asada.
  12. Ruská federace má špatné zkušenosti s asymetrickou válkou.

4. PRVOTNÍ MATRIX

Obsahem této kapitoly je samotná analýza konkurenčních hypotéz a zkoumání intenzity ruské vojenské přítomnosti na základě daných důkazů. Dojde ke střetu důkazů a hypotéz. Pro přehlednost míry intenzity je využito vizuálních prvků. Intenzita v případě, kdy důkaz potvrdí hypotézu, je znázorněna dvěma plusy a tmavě zeleným polem. Situace, kdy důkaz spíše potvrzuje danou hypotézu, je zasazen do pole světle zeleného a znázorněn jedním plusem. V momentě, kdy důkaz kompletně vyvrací hypotézu, jsme využili tmavě červeného pole a dvou mínusů. Variace jednoho mínusu a hodnocení spíše v neprospěch hypotézy bylo využito barvy světle červené.

13023355_1316064931743782_113523106_n

 

Argumentaci týmu u neprospěšných hypotéz lze vidět níže:

  • Bod 4 (asymetrická strategie) je nekonsistentní kvůli problematické konceptualizaci termínu asymetrická strategie. Názory akademiků a expertů v tomto nejsou jednotné, tudíž s tímto důkazem nemůžeme počítat jako s pevně daným.
  • Bod 5 (odlákání pozornosti) vzbudil v analytické skupině debatu, zda má tento důkaz pro Ruskou federaci nějakou váhu kvůli statutu quo v rámci ukrajinského konfliktu. Je tedy vůbec třeba vymýšlet scénář k zakrytí konfliktu?
  • Bod 6 (testování nových zbraní) a bod 8 (bojový výcvik) byly spojeny do jednoho kompaktního důkazu, který je od nynější chvíle pojmenován jako „testování zbraní a zisk zkušeností z boje prospěje kapabilitám ruské armády“. Spojení bylo provedeno, jelikož oba důkazy měly obdobný přínos.
  • Bod 9 (vítězný obraz Ruska) byl vyjmut, jelikož se jednalo spíše o predikci, která a priori počítala s vítězstvím Ruska či provládní koalice. K tomu nebylo zcela jednoznačné, zda potvrzuje, či vyvrací hypotézu zvýšení přítomnosti.
  • Bod 10 (finanční náročnost) je také vypuštěn. Důvodem je situace, kde je na jedné straně image Ruska a jeho geopolitický vliv, na druhé straně finanční a lidský kapitál – v tomto ohledu je totiž pro decision-makery daleko výhodnější ignorovat finance, které jsou do kapabilit ruské armády stejně směřovány.
  • Body 11 (problémy ve spolupráci) a 12 (špatné zkušenosti) jsou spojeny do jednoho jednoduššího a podrobnějšího indikátoru, který zní „nasazení pozemních vojenských sil bude pro Rusko náročné“.

Pro zjednodušení a přehlednost zde ještě jednou uvedeme přeživší a upravené hypotézy:

  1. Image Ruska v mezinárodním prostředí závisí na úspěchu ruské armády.

Ruská armáda se pravidelně umisťuje v TOP 10 žebříčku největších státních ozbrojených sil na světě. Ve studenoválečné době se vládnoucí garnitura silně opírala o struktury ozbrojených složek. S pádem režimu utrpěla armáda těžkou prohru a v očích mezinárodní komunity ztratila na prestiži. To se však v posledních letech postupně mění. Lpění Ruské federace na image vlastních ozbrojených složek lze ukázat na příkladu častých vojenských přehlídek konaných každoročně na moskevském Rudém náměstí. V roce 2015, po anexi Krymu a následném vyhlášení řady sankcí a obchodního embarga, uspořádal Kreml doposud největší vojenskou přehlídku k 70. výročí ukončení druhé světové války (BBC NEWS 2015a). Lze důvodně předpokládat, že tak Moskva učinila i proto, aby ujistila Západ o své vojenské síle.

Dalším faktorem je i ráznost, s jakou Rusko vstoupilo do asymetrického konfliktu na Ukrajině. Prezident Putin nedávno vyjádřil své znepokojení se současným přístupem Západu k boji proti Islámskému státu. Zároveň Západ vyzval k akčnějšímu přístupu v boji proti islamistům. Prezident Ruské federace se tím přímo vymezil proti současné strategii západních mocností a zdůraznil pozici ruských ozbrojených sil jako tu, která nebude nečinně přihlížet masakrům civilistů (SUNDAY EXPRESS 2015a, srov. BBC NEWS 2015b).

Rusko lpí na prosazování své vojenské moci i kvůli tomu, že protiváhou momentální ekonomické regrese by mohla být právě účinná demonstrace vlastní vojenské síly (INVESTOPEDIA 2015).

Z politologického hlediska je třeba si uvědomit, že koherence Ruské federace a všech jejích předchůdkyň odvisela od jistoty obyvatel (ať už domnělé, či reálné) ve statutu velmoci. Pokud Rusko nebylo schopno své obyvatele přesvědčit o své velmocenské pozici, vždy došlo k silné demoralizaci, která vedla k ještě rapidnějšímu oslabení.

  1. Putin se snaží udržet si spojenecký režim v Sýrii, ne nutně v podobě Asada.

V rámci jednání mezi oběma státy se Ruská federace zavázala ke spolupráci se současnou vládou Bašára Asada. V ní deklarovala spolupráci v boji proti Islámskému státu a zároveň proti dalším již nedefinovaným teroristickým organizacím, které bojují proti vládnímu režimu. Vřelé vztahy mezi oběma zeměmi lze doložit i nečekanou návštěvou prezidenta Asada v Moskvě, která se uskutečnila 21. října 2015 (RT 2015a).

Ruská federace, podobně jako v mnoha jiných případech, sleduje i v Sýrii především své vlastní zájmy, které nejsou nutně svázané s určitými osobami. Setrvání prezidenta Asada v jeho pozici je tedy pouze další závislou proměnnou, která se může velmi rychle změnit. Specifické ruské zájmy v Sýrii jsou rozličné, ať už se jedná o udržení strategického přístavu v Tartusu, nebo budování nových vojenských základen po celém státě.

Tyto skutečnosti jsou však momentálně nejjednodušeji uskutečnitelné za pomoci Asadova režimu. Putin také opakovaně prohlašuje, že pouze za pomoci Asadových sil lze porazit islamisty z Islámského státu (The Telegraph 2015).

  1. Ruská federace se snaží vojensky stabilizovat situaci v jejím blízkém sousedství.

Tento argument úzce souvisí s tím bezprostředně předcházejícím. Rusko se snaží rozšiřovat svůj vliv do dalších oblastí. Blízký východ jako neuralgický bod posledních tří dekád je proto více než pochopitelným cílem. Dalším důvodem může být prohlášení v Bílé knize o vojenskostrategických cílech Ruské federace v následujících letech.

  1. Testování zbraní a zisk zkušeností z boje prospěje kapabilitám ruské armády.

Ruská armáda je dlouhodobě bez praktických zkušeností. Výsledky posledních ozbrojených konfliktů, kterých se přímo účastnila, byly a jsou vnímány jako neúspěšné, proto je zapotřebí, aby si vojáci osvojili nové cenné dovednosti z moderního bojiště. Tomu nasvědčuje např. nasazení nového bojového letounu SU-34, který byl modernizován v roce 2014 (RT 2015b). Rusové zároveň nasadili termobarický samohybný raketomet TOS-1A Solntsepyok (Mail Online 2015).

Míra brutality, chaosu a ztížené kontroly nad děním v Sýrii je ideálním prostředím pro otestování vlastních kapacit a schopností. Ze Sýrie se tak vlastně stává testovací polygon pro nové ruské zbraňové systémy.

  1. Ruská federace se snaží zničit Islámský stát.

Kreml se otevřeně hlásí k tomu, že chce zlikvidovat Islámský stát. Navázal proto úzkou politicko-vojenskou spolupráci s Damaškem, Bagdádem i Teheránem (SUNDAY EXPRES 2015B).

Rusko též akcentuje rozměr svého poslání ochránit světové křesťanství. Ohání se při tom svým statutem tzv. „třetího Říma“. Vymezení se proti jinověrcům, navíc muslimům, s nimiž režim dlouhodobě zápasí, může tomuto trendu velmi prospět (FRONTPAGE MAG 2015, srov. CP WORLD 2015).

  1. Nasazení pozemních vojenských sil bude pro Rusko náročné.

Rusko, i přes snahu přesvědčit svět o opaku, není ve zdaleka tak konkurenceschopné kondici jako některé jiné světové velmoci. Vojenský a zbrojní moloch je velmi náročný a neefektivní. Další přivyknutí si na absolutní vojenskou převahu, jako například v Čečensku, by nemuselo prospět ani v Sýrii. Jednoznačným aspektem problému je obrovská finanční zátěž a nejasná vidina profitu. Proti hovoří i zkušenosti z Afghánistánu i Čečenska.

5.      VÝSLEDNÝ MATRIX

 V této kapitole prezentujeme zbylé či upravené důkazy.

13059290_1316064928410449_1064111233_n

Nyní jsou sečteny výsledné hodnoty, které určují pravděpodobnost jednotlivých hypotéz. Toho je dosaženo na základě přidělené bodové hodnoty způsobem stanoveným v tabulce níže.

13046114_1316064925077116_1195255385_n

Z této tabulky tedy vyplývá, že 49 bodů = 100 %.

Pravděpodobnost testovaných hypotéz je následující:

  1. a) Pravděpodobnost, že Ruská federace zachová současnou intenzitu své současné vojenské přítomnosti, je 27 %.
  2. b) Pravděpodobnost, že Ruská federace razantně zvýší intenzitu své vojenské přítomnosti, je 42 %.
  3. c) Pravděpodobnost, že Ruská federace razantně sníží intenzitu své vojenské přítomnosti, je 18 %.
  4. d) Pravděpodobnost, že Ruská federace kompletně ukončí svou vojenskou přítomnost, je 13 %.

6. ANALÝZA KONKURENČNÍCH HYPOTÉZ: TĚLO PRÁCE

Jak vyplývá z předchozího kroku, nejméně pravděpodobnou variantou je kompletní ukončení vojenské přítomnosti Ruska v Sýrii. Proti této hypotéze se postavilo hned pět ze šesti důkazů. Nejen, že by kompletní stažení ze Sýrie mohlo poškodit image ruské armády v očích světové veřejnosti, ale mohlo by v konečném důsledku vést i k pádu režimu Bašára Asada a pravděpodobně i k ještě větší destabilizaci země. Rusko by tím mohlo přijít o možnost používání námořní základny v Tartusu (a potenciálně i dalších) a jeho vliv v regionu by byl značně oslaben. Variantu naopak podporuje celková náročnost podobného nasazení. Rusko totiž s expedičními operacemi podobné povahy nemá zkušenosti.

Druhou nejméně pravděpodobnou variantou se dle výsledků naší analýzy jeví razantní snížení intenzity nasazení jednotek Ruské federace v Sýrii. Pro hovoří opět zejména náročnost nasazení. Rusko by svým částečným stažením přišlo z velké části o možnost otestovat si svou novou výzbroj, zároveň by tím mohlo podpořit opětovné snahy bojovníků Islámského státu

Druhou nejvíce pravděpodobnou variantou je pak zachování současné intenzity nasazení ruských jednotek. Tuto hypotézu podporuje především důkaz hovořící o Putinově snaze udržet si v Sýrii spřátelený politický režim, bez ohledu na to, kdo bude stát v jeho čele. Další důkazy tuto hypotézu spíše potvrzují. Rusko může zvyšovat kapabilitu své armády i při zachování současné intenzity nasazení svých jednotek – v tomto ohledu ji nepotřebuje nutně zvyšovat. Zároveň se mu tak daří bojovat proti Islámskému státu. Intenzivnější nasazení jeho pozemních sil není zatím potřeba, jejich roli mohou zastat syrské jednotky.

Nejvíce pravděpodobným scénářem se dle analýzy jeví razantní zvýšení intenzity ruského nasazení v Sýrii. Hypotézu podporuje celkem pět ze šesti důkazů. Rusko by tímto způsobem dokázalo světu své odhodlání bojovat proti Islámskému státu. Zároveň by se mu ale tak mohlo podařit zachránit Asadův režim před pádem a případně zajistit i jeho další stabilizaci. Díky tomu by mohlo v zemi získat kromě již užívaného přístavu v Tartusu také další základny, čímž by posílilo svůj vliv v regionu. Pokud by se ruským vojákům opravdu podařilo ze Sýrie vyhnat Islámský stát a přispět tak k jeho celkovému pádu, značně by to posílilo jejich image ve světě. Zvýšení intenzity nasazení by ruské armádě umožnilo si nepozorovaně otestovat funkčnost nově zaváděných zbraňových systémů. Argument hovořící o náročnosti nasazení lze v tomto případě vyvrátit tvrzením, že případné zisky plynoucí z potenciálního úspěchu kampaně převažují nad přítomnými riziky. Nicméně je třeba mít na paměti, že možné dlouhodobé expediční nasazení velkého množství jednotek je finančně i morálně značně vyčerpávající a proto může hrát v hlavách moskevských elit svou roli.

7. ZÁVĚR

V rámci této analýzy konkurenčních hypotéz jsme se zaměřili na posouzení čtyř hypotéz predikujících budoucí povahu zapojení Ruské federace v syrském ozbrojeném konfliktu. Vytvořené hypotézy představují celistvý pohled na danou situaci, přičemž ideálním způsobem vystihují všechny relevantní scénáře možného dalšího vývoje.

K daným hypotézám jsme našli celkem 12 důkazních argumentů, které jsme však následně díky prvotní části analýzy dokázali zhodnotit, případné nevyhovující vyřadit a některé zbylé jsme upravili. Tak jsme se dobrali k šesti validním důkazům, které posloužily k detailní evaluaci našich čtyř hypotéz. Výsledná matice tak ukázala relevantnost jednotlivých hypotéz, potažmo scénářů dalšího vývoje ruského zapojení v Sýrii.

Nejméně pravděpodobné jsou podle naší predikce varianty, že Rusové ze Sýrie buď úplně odejdou, nebo svou vojenskou přítomnost v zemi razantně sníží. Druhou nejpravděpodobnější variantou je scénář, že by byl zachován status quo a Rusové tak nadále podnikali letecké útoky spolu s ostřelováním pozic střelami naváděnými z lodí. Jako nejvíce pravděpodobná se nám jeví možnost, že Rusové zvýší intenzitu své vojenské přítomnosti v zemi. Tuto variantu jasně podporuje pět ze šesti důkazů.

Na druhou stranu je třeba podotknout, že tato predikční analýza má pouze informativní charakter a nepředstavuje jasný předobraz budoucí podoby syrského ozbrojeného konfliktu. Existuje zde celá řada vedlejších faktorů, které by bylo potřeba vzít v potaz v případě důkladnější analýzy – namátkou možnost navázání spolupráce Ruska s Američany a společně koordinovaný postup proti islamistům. Tyto faktory však nejsou pro naši analýzu relevantní, jelikož jsme se zaměřili pouze na zapojení Ruské federace. Pokud bychom je chtěli zohlednit, museli bychom pracovat s mnohem větším počtem hypotéz i důkazů, čímž by bylo dosaženo pouze rozmělnění celé analýzy a ještě většímu zkreslení dílčích i konečných výsledků.

8. POUŽITÉ ZDROJE

BBC NEWS (2015a): Russia stages massive WW2 parade despite Western boycott. (cit. 2015-10-22). (http://www.bbc.com/news/world-europe-32668511).

BBC NEWS (2015b): Syria conflict: Diplomatic goals behind Putin’s military build-up. (cit. 2015-10-23).(http://www.bbc.com/news/world-middle-east-34362377).

CP WORLD (2015): Orthodox Church Says Russia Is Fighting a ‚Holy Battle‘ Against ISIS in Syria. (cit. 2015-10-22). (http://www.christianpost.com/news/orthodox-church-says-russia-is-fighting-a-holy-battle-against-isis-in-syria-146668/).

FRONTPAGE MAG (2015): RUSSIA DECLARES ‘HOLY WAR’ ON ISLAMIC STATE. (cit. 2015-10-22). (http://www.frontpagemag.com/fpm/260372/russia-declares-holy-war-islamic-state-raymond-ibrahim).

INVESTOPEDIA (2015): How US & European Union Sanctions Impact Russia. (cit. 2015-10-22). (http://www.investopedia.com/articles/investing/011515/how-us-european-union-sanctions-impact-russia.asp).

Mail Online (2015): Russia prepares to rain down hellfire on ISIS: Putin’s forces deploy ‚Blazing Sun‘ heavy flamethrower missile launcher to Syria… which is capable of flattening eight city blocks. (cit. 2015-10-22). (http://www.dailymail.co.uk/news/article-3272872/Russia-prepares-rain-hellfire-ISIS-Putin-s-forces-deploy-Blazing-Sun-heavy-flamethrower-missile-launcher-Syria-capable-flattening-eight-city-blocks.html).

RT (2015a): US, Turkey angered by Assad’s ‘red carpet’ visit to Moscow. (cit. 2015-10-22). (https://www.rt.com/news/319320-us-syria-assad-putin).

RT (2015b): Sukhoi warplanes used by Russia in Syria anti-terror op (PHOTOS). (cit. 2015-10-22). (https://www.rt.com/news/317277-russia-syria-planes-sukhoi-isis/).

Sunday expresS (2015a): PUTIN goes to WAR against ISIS: Stop dithering and FIGHT, Russian leader tells West. (cit 2015-10-23). (http://www.express.co.uk/news/world/608121/putin-west-assad-fight-against-isis).

Sunday expresS (2015b): PUTIN goes to WAR against ISIS: Stop dithering and FIGHT, Russian leader tells West. (cit. 2015-10-23). (http://www.express.co.uk/news/world/608121/Putin-west-Assad-fight-against-ISIS).

The Telegraph (2015): Russia ‚is building military base in Syria‘. (cit. 2015-10-22). (http://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/middleeast/syria/11846382/Russia-is-building-military-base-in-Syria.html).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *