Wikimedia Commons

Přehled světového dění z uplynulého týdne (22/2019)

[Afrika]

Nigérie: Muhammadu Buhari se ve středu ujal funkce prezidenta na druhé volební období. Únorové prezidentské volby vyhrál s 56% hlasů, hlavní protikandidát Atiku Abubakar však výsledek voleb napadl u odvolacího soudu. Ústředními tématy Buhariho kampaně byly bezpečnost a korupce. Země se dlouhodobě potýká s únosy, útoky banditů, komunálními konflikty a pokračující činností teroristické skupiny Boko Haram na severovýchodě země. Kromě bezpečnostních otázek se bude prezident muset během svého čtyřletého mandátu vypořádat také se stagnující ekonomikou a vysokou nezaměstnaností.

Burkina Faso: Minimálně čtyři lidé zemřeli při útoku na kostel v Toulfe, městě na severovýchodě Burkiny Faso. Ozbrojenci po příchodu do katolického kostela spustili otevřenou palbu. Jedná se o poslední případ v nedávné sérii útoků na křesťanská místa v regionu. Ozbrojenci cílí především na věřící shromážděné na nedělních bohoslužbách. O týden dříve, pouze několik dnů po vraždě kněze a pěti věřících, střelci zabili čtyři osoby účastnící se katolického procesí. K útokům se doposud nikdo nepřihlásil, ohrožují však stabilitu tradičně mírumilovného soužití mezi křesťany a muslimy v zemi.

[Blízký východ]

Izrael: Čtvrteční schůze Knesetu skončila jeho rozpuštěním a vyhlášením nových voleb. Stalo se tomu tak po neschopnosti vytvořit koaliční vládu premiérem Benjaminem Netanjahu. Pro rozpuštění hlasovalo 74 poslanců, 45 bylo proti, nové volby se budou konat 17. září. Čtvrteční půlnoc by ukončila jeho mandát pro složení vlády, prezident Reuven Rivlin by posléze jmenoval Bennyho Gance, jehož strana Modrá a bílá v posledních volbách skončila druhá. Jednou z příčin nesložení vlády byly i neshody mezi dosavadními premiérovými partnery, pravicovými a náboženskými konzervatisty. Netanjahu čelí obviněním z korupce a kritice za snahu omezit pravomoci Nejvyššího soudu.

Libanon: Vůdce palestinského hnutí Hizballáh Sajíd Hasan Nasralláh označil americký plán „Deal of the century“, jak jej nazývá americký prezident Donald Trump, za „historický zločin, který musí být zastaven.“ Podle arabských a palestinských zdrojů, které jsou s plánem předběžně seznámeny, odhazuje strukturu dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Současně Nasralláh popřel, že by měl Hizballáh v Libanonu továrny na naváděné střely, ale zároveň oznámil, že jich má organizace dostatek pro případný konflikt.

[Euroatlantický prostor]

Rakousko: V reakci na probíhající vládní krizi v Rakousku (psali jsme dříve) bude do čela přechodné vlády jmenována Brigitte Bierleinová. Na jejím jmenování se shodl prezident Van der Bellen s představiteli parlamentních stran. Bierleinová byla doposud předsedkyní ústavního soudu a stane se první kancléřkou v historií Rakouska. V čele přechodné úřednické vlády by měla Bierleinová stát do předčasných parlamentních voleb, které se budou konat v srpnu.

Česká republika: Během minulého týdne projel Českou republikou americký vojenský konvoj. Ten čítal zhruba 350 kusů pozemní vojenské techniky a 800 vojáků, jednalo se například o obrněná bojová vozidla Stryker nebo legendární Humvee. Američtí vojáci se přesouvali z Německa přes Českou republiku na cvičení v Maďarsku a Rumunsku. Celý konvoj byl rozdělen do několika skupin a přesun probíhal od úterý do čtvrtka. Přesun se však neobešel bez dopravních omezení a komplikací. Zejména na dálnici D1 z Prahy do Brna došlo ke kolapsu dopravy.

[Západní Balkán]

Kosovo/Srbsko: Srbsko uvedlo svou armádu do plné bojové pohotovosti poté, co kosovská police provedla rozsáhlou operaci proti osobám podezřelým z organizovaného zločinu v Srby obývaném severu Kosova. V úterý srbský prezident Vučić uvedl, že armáda a policie jsou plně připraveny chránit srbskou menšinu v Kosovu. Napětí bylo vyvoláno speciální jednotkou kosovské policie, když vstoupila do měst Mitrovica a Zubin potok a zatkla několik podezřelých, které označila za pašeráky a součást organizovaného zločinu. Mezi policisty a podezřelými pak došlo k přestřelce kdy bylo zraněno několik členů speciální jednotky, ale také několik srbských civilistů. Mezi více než 20 zatčenými byl i ruský příslušník mise OSN, UNMIK.

[Jižní Asie]

Afghánistán: UNICEF v pondělí prohlásil, že se útoky na školy mezi lety 2017 a 2018 ztrojnásobily (z 68 na 192). Na konci roku 2018 zůstalo v zemi zavřeno na 1000 škol. Důvodem pro tak vysoký nárůst může být to, že školy byly registračními místy voličů pro parlamentní volby v minulém roce. Vzdělání je ohroženo přímými útoky na školy, zabíjením a únosy personálu a výhružkami napadením a nebezpečím na cestě do škol. UNICEF odhaduje, že polovina dětí (3,7 milionu) mezi 7 a 17 lety nechodí do školy, 60 % z toho jsou dívky. Tento počet kvůli zhoršené bezpečnostní situaci poprvé od roku 2002 narostl.

Pákistán: Nejméně tři civilisté zemřeli při potyčce mezi pákistánskou armádou a paštunskými demonstranty v severním Wazíristánu v neděli 26. května. Události navazují na předchozí střety a zatčení vůdců tzv. Paštunského obranného hnutí (PTM) před několika měsíci. To vzniklo v rámci protestů proti mizení lidí, zákazům vycházení a mimosoudnímu zabíjení v rámci protiteroristické kampaně. Na svých mítincích kritizuje armádní přístup a zdržuje se násilí. Paštunové jsou nejpočetnější pákistánskou minoritou, tvoří asi 15 % obyvatel země a žijí na severozápadě a okolo přístavu Karáčí.

[Latinská Amerika]

Venezuela: V norském Oslu se v minulém týdnu uskutečnilo mírové jednání, které mělo za cíl uklidnit a vyřešit situaci ve Venezuele. Jednání mezi vládou a opozicí ale nedošla k žádné dohodě. Opozice v čele s J. Guaidém požaduje ukončení vlády prezidenta N. Madura, změnu vlády a nové svobodné volby. N. Maduro prohlásil, že jeho cílem je dosáhnout míru, dialogu, harmonie a porozumění. Ačkoliv jednání byla doposud neúspěšná, obě strany budou v rozhovorech pokračovat. Datum dalších rozhovorů nebylo prozatím stanoveno.

Mexiko/USA: Ve čtvrtek, 30. května, pohrozil americký prezident D. Trump Mexiku zvýšením dovozních sazeb na mexické zboží, pokud Mexiko nezačne lépe regulovat příliv migrantů na hranice Spojených států. Mexický prezident A. M. L. Obrador prohlásil, že na tuto hrozbu Mexiko nebude reagovat a stále pracuje na zpomalení toku nelegálních migrantů do USA. Pokud by došlo k navýšení dovozních sazeb, znamenalo by to ekonomický propad Mexika a zvýšení pravděpodobnosti na americkou obchodní válku na vícero frontách.

[Post-sovětský prostor]

Ukrajina: Do Kyjeva se vrátil bývalý gubernátor Odesské oblasti a bývalý gruzínský prezident M. Saakašvili. Podle rozhodnutí V. Zelenského bylo mu vráceno ukrajinské občanství, proto byl nyní schopen tam vycestovat. Politik prohlásil, že zatím neplánuje návrat na politickou scénu – nejdřív chce mít přehled o současné Ukrajině. Saakašvili také dodal, že nebude kandidovat v nejbližších parlamentních volbách a neusiloval o žádnou pozici ve vládě.

Kazachstán: Kandidáti v blížících se prezidentských volbách se vyhnuli televizním debatám, které se měly konat v rámci předvolební kampaně. Q. Toqaev, kandidát na prezidenta od vládnoucí strany, odmítl účast kvůli setkání představitelů Eurasijského ekonomického svazu ve hlavním městě Nur-Sultan. Tento krok pravděpodobně vyvolá kritiku jak domácích, tak i zahraničních pozorovatelů, jelikož je ještě jedním důvodem ke zpochybnění demokratizace nadcházejících voleb.

[Východní Asie]

Severní Korea: Neúspěšné vyjednávání a předčasný konec hanojského summitu mezi USA a Severní Koreou, který se uskutečnil v únoru, skončilo podle jihokorejských médií popravou hlavního severokorejského vyjednavače Kim Yong Chola a čtyřech dalších zaměstnanců ministerstva zahraničí. Tyto osoby byly obviněny ze špionáže pro USA kvůli nedostatečným zprávám o průběhu jednání. Jiné zdroje však tvrdí, že byli potrestáni a posláni na převýchovu do pracovních táborů. Od skončení summitu se nikdo z nich neobjevil na veřejnosti. USA a Jižní Korea odmítly záležitost komentovat. Stále totiž probíhá prověřování informací.

Filipíny/Kanada: Jihovýchodní asijské země se začaly bouřit vůči vysokému dovozu nerecyklovatelného odpadu z bohatších zemí. Mezi tyto země patří i Filipíny, které se rozhodly poslat zpět do Kanady přibližně 1500 tun odpadu. Zároveň by se tak měl ukončit dlouholetý spor – odpad se totiž ocitl ve filipínských přístavech již v roce 2013. Místo recyklovatelného plastového odpadu Kanada poslala elektroniku a odpadky z domácností. Asijské státy navíc čelí mnohem většímu náporu od roku 2018, kdy se Čína rozhodla zakázat import plastového odpadu. Polovina amerického plastového odpadu tak končí v Malajsii, která zvažuje podobné kroky jako Filipíny.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní Technologie: Generálporučík Neil Thurgood, riaditeľ Army’s new Rapid Capabilities and Critical Technologies Office, oznámil, že bol schválený podrobný plán ako dostať vysoko výkonné mikrovlnné a laserové zbrane do rúk vojakov a rýchlo napredovať paralelne s vývojom hypersonických rakiet. Armáda plánuje otestovať  laser o približnom výkone 50 kilowattov na obrnenom vozidle 8×8 Stryker do roku 2021, po ktorom bude nasledovať 100 kW laser na ťažkom ťahači HEMTT. Prvá letová skúška hypersonickej zbrane sa uskutoční počas budúceho roku, následne budú každých 6 mesiacov nasledovať testy až do fiškálneho roku 2023.

Kyberbezpečnost: Spojené státy dál tlačí na evropské země, aby si na výstavbu infrastruktury k sítím 5G nevybraly čínskou firmu Huawei. Americký ministr zahraničí Mark Pompeo mluvil s představiteli Velké Británie a Německa a varoval je, že pokud si k výstavbě vyberou firmu Huawei, ponesou následky a Spojené státy s nimi omezí sdílení zpravodajských dat, které v současnosti funguje. Huawei je Američany považován za nástroj čínské špionáže a je jednou z příčin vyostřujících se vztahů mezi Čínou a USA. Huawei je od minulého měsíce zapsán na černé listině Amerického ministerstva obchodu, v důsledku čehož se společností pozastavil spolupráci i Google, dodávající čínským telefonům operační systém Android.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *