Přehled světového dění z uplynulého týdne (21/2019)

[Afrika]

Somálsko: Nejméně devět lidí bylo zabito a dalších třináct zraněno při explozi v hlavním městě Mogadišu. Výbuch v osobním voze se odehrál nedaleko kontrolního stanoviště. Mezi mrtvými má být i bývalý ministr zahraničí a poradce současného prezidenta Hussein Elabe Fahiye. Většinu obětí ale tvoří vojáci. K explozi se přihlásila islamistická skupina al-Šabáb, jež v prohlášení uvedla, že zaútočila na konvoj s úředníky a zákonodárci mířícími do prezidentského paláce. Hlavním cílem teroristické skupiny je svrhnout Západem podporovanou vládu a nastolit islamistický režim.

Středoafrická republika: Nejméně padesát lidí bylo zabito ozbrojenou skupinou, známou jako 3 R při útoku na vesnice. Útok se stal na severozápadě země při hranicích s Čadem. Mise OSN v zemi MINUSCA útoky odsoudila a uvedla, že posílí hlídky v prefektuře Ouham Pende kde k útokům došlo. Vláda vydala ultimátum vůdci skupiny 3 R Sidiki Abassovi, aby se vydal spravedlnosti. 3 R vznikla, aby chránila minoritní etnikum Puehlů před útoky křesťanských milic Anti-balaka. Skupina je obviňována ze zabíjení a znásilňování civilistů od svého vzniku v roce 2015.

 

[Blízký východ]

Izrael: Zemi zachvátila vlna požárů, bojuje s nimi více než tisícovka hasičů. Mezi úterým a čtvrtkem zahořelo přes tisíc požárů, v jejichž důsledku bylo lehce zraněno třináct hasičů, shořela zhruba padesátka domů a ohni podlehlo také téměř 2000 akrů lesa. Izraeli poslali na pomoc hasící letadla Egypt, Kypr, Řecko, Itálie a Chorvatsko. Příčinu požárů vyšetřovatelé zatím zjišťují. Mezi pracovní teorie zatím patří žhářství, zkrat v elektrické síti, ohňostroje z oslav Lag Ba’Omer či zápalní draci vyslaní Hamasem.

Írán: Velvyslanec při OSN Mažíd Tacht Ravančí volá pro zprostředkování dialogu v současné krizi v oblasti Perského zálivu. Vyjádřil se tak v dopise pro Radu bezpečnosti a Generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Varuje v něm, že případný regionální konflikt by pomohl ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost. Pentagon do regionu hodlá poslat 1500 vojáků, dle amerického ministra obrany Mikea Pompea je potřeba urychlit plánované dodávky zbraní Spojeným arabským emirátům, Saúdské Arábii a Jordánsku. USA reagují na dle nich zvětšující se hrozbu Íránu v oblasti a útoky proíránských milicí na americké objekty.

 

[Euroatlantický prostor]

NATO: Ve dnech 21. a 22. května proběhlo v Bruselu pravidelné jednání Vojenského výboru NATO a Evropské unie. Hlavním tématem bylo prohloubení spolupráce mezi EU a NATO nebo mandáty a úkoly zahraničních operací. K jednání byl také přizván zástupce Severní Makedonie, která čeká na ratifikaci přistupujícího protokolu všemi členskými státy. Jednání Vojenského výboru se dále zaměřilo na tradiční strategická témata jako jsou koncept odstrašení a obrany (Detterence and Defence). Výstupem celého jednání je nová Vojenská strategie NATO.

Spojené království: V pátek 24. května oznámila britská premiérka Theresa Mayová svou rezignaci v čele Konzervativní strany, skončit by měla 7. června. Odchod z vedení strany bude také znamenat její konec jakožto premiérky Spojeného království. Volba nového předsedy strany, potažmo nového ministerského předsedy, začne 10. června a bude trvat několik týdnů. Velká Británie by se tak měla dočkat nového premiéra během července. Vůdce opoziční Labour party Jeremy Corbyn znovu volá po předčasných volbách.

 

[Západní Balkán]

Kosovo: Západní diplomaté vyjádřili znepokojení nad úrovní demokracie během komunálních voleb v Srby dominovaném severu Kosova. Americké, francouzské, německé, italské a britské velvyslanectví, kolektivně známé jako skupina Quint, v pondělí vydala prohlášení, ve kterém kritizují nedostatečnou volební soutěž během komunálních voleb, které se konaly 19. května. Srpska lista byla jedinou srbskou stranou, která se účastnila voleb, a to vedle dvou etnicky albánských stran PDK a Vetëvendosje. Ostatní srbské politické strany se voleb nezúčastnily a jejich zástupci prohlašovali, že se cítí být zastrašeni. Ve všech volících okresech tak zvítězili kandidáti strany Srpska lista s více než 90 % hlasů. Dle Quint zastrašování politických konkurentů, neaktualizovaný registr voličů a nejasné volební procedury vyvolávají otázky o celkovém demokratickém procesu na severu Kosova.

 

[Jižní Asie]

Indie: Největší světové demokratické volby skončily a vládní strana BJP si udržela většinu v parlamentu. Strana premiéra Módího získala 303 z 543 mandátů a získala tak pohodlnou většinu, na kterou je třeba 272 mandátů. BJP tedy své postavení z posledních voleb ještě posílila a zajistila si kontrolu parlamentu na dalších pět let. Konkurenční Indický národní kongres skončil druhý s 52 mandáty. Volby byly ve znamení velkých slibů – premiér Módí například slíbil masivní dotace pro početnou volební skupinu zemědělců, Rahúl Gándhí z Národního kongresu zase přišel s myšlenkou univerzálního příjmu. Kampaň byla také ovlivněna střety s Pákistánem, které posílily nacionalistický nádech kampaně.

Pákistán: Země ve čtvrtek otestovala balistickou střelu středního doletu. Raketa Shaheen-II je odpalována z vozidla, unese jednu konvenční či jadernou hlavici a má dolet 1500 km. Účelem testu bylo „udržení deterenční stability“ a „operační připravenosti“. Odpal byl proveden ve stejný den, kdy skončily indické parlamentní volby a začaly se zveřejňovat předběžné výsledky exit pollů naznačující vítězství strany BJP premiéra Módího. Ten postavil část kampaně na odvetných operacích proti Pákistánu po útocích Kašmírských separatistů na indické bezpečnostní složky.

 

[Latinská Amerika]

Venezuela: Nicolás Maduro navrhol predčasné voľby do Národného zhromaždenia, zákonodarného orgánu kontrolovaného opozíciou na čele s Juanom Guaidóm. Vyhlásil, že ide o jediný orgán, ktorý nebol za posledných päť rokov legitimizovaný. Nezávisle od tohto kroku si Ústavodarné zhromaždenie, zložené z podporovateľov Madura, predĺžilo mandát do konca roka 2020. Pôvodne malo fungovať iba dva roky, počas ktorých malo zostaviť novú ústavu.

Nikaragua: Prezident Daniel Ortega rozhodol o premiestnení stovky väzňov do domáceho väzenia.  Režim deklaroval, že išlo o demonštrantov zadržaných pri minuloročných protivládnych protestoch. Podľa niektorých zdrojov sa však medzi prepustenými nenachádzali iba politickí väzni. Kritika taktiež smerovala k tomu, že všetci lídri demonštrácií ostávajú aj naďalej vo väzbe. Rozhodnutie o prepustení väzňov prišlo po tom, čo opozícia ohlásila koniec vyjednávaní s Ortegovou vládou. Opozícia ale svoj postoj nezmenila a zvolala v Nikaraguy 24-hodinový všeobecný štrajk.

 

[Post-sovětský prostor]

Kazachstán: V zemi pokračují protesty proti chudobě a špatným životním podmínkám, kterým čelí většina obyvatelstva. Dříve mezi jejich požadavky patřila lepší sociální politika a podpora pracujících matek. Důvodem se stal požár, ve kterém zahynulo pět dívek, jejichž matky pracovaly během nočních hodin, aby je mohly uživit. Současně mezi požadavky protestujících je odpuštění finančních dluhů nejchudším sociálním skupinám, stálá podpora rodin a boj proti korupci ve společenském sektoru.

Rusko: Ruské centrum výzkumu veřejného mínění vyhlásilo výsledky nového průzkumu, podle kterých důvěra ve Vladimira Putina dosáhla historického minima. Nyní mu důvěřuje 31,7 % Rusů. Stále ale zůstává nejdůvěryhodnějším politikem v zemi. Jedním z možných důvodu poklesu v důvěře je zvýšení věku pro odchod do důchodu, které proběhlo poté, co byl Putin počtvrté zvolen prezidentem. Před zvýšením Putinovi důvěřovala přibližně polovina obyvatelstva.

 

[Východní Asie]

Indonézia: V krajine vypukli protesty potom, čo bol v utorok po niekoľko týždňov trvajúcom sčítaní hlasov vyhlásený za prezidenta obhajca mandátu Jokowi. Podporovatelia jeho oponenta, Prabowa Subianta, najmä z radov konzervatívnych moslimov, začali v uliciach veľkých miest násilné protesty. Tomu napomohli aj vyhlásenia Prabowa samotného, ktorý označil hlasovanie za neplatné z dôvodu falšovania hlasov v prospech Jokowiho a chystá sa obrátiť sa v tejto veci na súdy. Počas dvoch nocí nepokojov v Jakarte zahynulo 8 ľudí a vyše 700 bolo zranených. Medzinárodní pozorovatelia označili voľby za slobodné a férové.

Japonsko: Americký prezident Donald Trump je na štvordňovej návšteve Japonska. Ide o prvú zahraničnú návštevu krajiny vychádzajúceho slnka v novej ére Reiwa. Stretol sa s premiérom Abem, jedným zo svojich najvernejších zahraničnopolitických spojencov a návšteva má potvrdiť pevnosť aliancie oboch krajín. Hoci medializované fotografie z hry golfu signalizovali príjemnú atmosféru, najmä v obchodných otázkach sú vzťahy medzi krajinami napäté. Trump sa pokúša o novú obchodnú dohodu s Japonskom, ktorá by mala znížiť deficit USA 60 miliárd dolárov voči Japonsku a vyrovnať nerovnováhu najmä v obchode v automobilovom sektore. Pre Abeho vládu sú významnou témou tiež  nedávne raketové skúšky KĽDR, ktorých potenciálne nebezpečenstvo však Trump minulý týždeň znižoval.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Armáda Spojených států vybrala pět firem do užšího výběrů návrhů přestavby kolového obrněného transportu Stryker. Vybranými společnostmi jsou General Dynamics, Kollsman, Leonardo, Raytheon a Pratt & Miller. Program Stryker MCWS obsahuje navržení a případnou pozdější realizaci integrace 30 mm kanonu XM813 do obrněného transportéru. Potřeba vybavit vozidla Stryker výkonnější výzbrojí byla identifikována v rámci amerického angažmá ve východní Evropě. Vyhodnocení návrhů a zadaní samotné zakázky je v plánu na podzim 2019. Konečný cíl tendru pak obsahuje především vytvoření první brigády vybavené 83 transportéry v roce 2022.

Kyberbezpečnost: Podle nejnovějšího výzkumu IBM se od roku 2015 zásadně snížil počet hacktivistických útoků – konkrétně o 95 %. IBM porovnávala data pouze z kybernetických útoků, ke kterým se nějaká z hacktivistických skupin přihlásila a jejichž škoda se dala změřit. Podle expertů má tak velký pokles dvě zásadní příčiny – útlum skupiny Anonymous, která pomyslný žebříček v hacktivistických útocích dlouhodobě vedla a změny v právních předpisech vedoucí ke snadnějšímu trestnímu stíhání odhalených hackitivstů. Hacktivismus označuje hackerskou činnost, jež je motivovaná občanskými nebo politickými ideály. Hacktivisté při svých aktivitách vychází z práva na informace a práva na svobodu.

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *