Ghost Fleet – P. W. Singer a August Cole

Ke knize, o níž je tento text, jsem se dostal naprostou náhodou. Osoba Petera W. Singera je lidem pohybujícím se v bezpečnostním prostředí poměrně známá. Napsal několik knih, v nichž se věnuje bezpečnostní problematice, studentům Bezpečnostních a strategických studií je znám především jako „ten týpek, co psal o PMCs[1]“. Při pročítání článků o potenciálu letadel F-35 jsem narazil na jeden, v němž se autor zamýšlel nad tím, jak by vypadal konflikt, ve kterém by potenciální protivník zneužil toho, o čem mnozí autoři polemizují již delší dobu – softwarové zranitelnosti těchto královen nebes a jako příklad uvedl právě knihu Ghost Fleet: A Novel of the Next World War. Vyšla mimochodem i v českém překladu pod názvem Třetí světová válka, který je ale dle mého názoru lehce mimo (viz později). Singer v knize společně se spoluautorem Augustem Colem věc řeší na pozadí konfliktu Spojených států s Čínou. Převzali diskurs potenciální zranitelnosti moderních systémů a napsali o něm novelu. A, abych pravdu přiznal, docela dobrou.

Představte si budoucnost, která není až tak vzdálená, řekněme třeba rok 2040. Směr, kterým se svět ubral širokou veřejnost možná překvapí, zatímco skeptiky zabývající se bezpečností je to budoucnost popravdě řečeno více než pravděpodobná. Státy jihovýchodní Asie jsou v troskách, komunistický režim v Číně padl, aby jej nahradila vláda Direktoria podporovaná veřejností. Direktorium se od čínských komunistů zas tak moc neliší, ovládá zemi stejně autoritativně jako předchozí režim. Region ovládla série občanských válek, podporovaných stále více asertivnější Čínou.

Ceny ropy vzrostly po tzv. Dahranském incidentu, kdy byla islamisty u stejnojmenného města v Saúdské Arábii odpálena špinavá bomba. Spojené státy, které mezitím vylepšily technologie frackingu[2], se staly energeticky nezávislé, začaly ropu vyvážet a udržují Čínu hladovou po energiích v šachu. Zvrat přináší tajný čínský objev obrovských zásob černého zlata na dně Mariánského příkopu. Problém? Leží v ekonomické zóně USA poblíž Guamu.

USA jsou nadále světovým hegemonem, vyvíjejí nové technologie, jejich stíhačky F-35 jsou konečně plně schopny nasazení, došlo ale ke změně koncepce amerického námořnictva, o které se hovoří již více než desetiletí. Dospěly k rozhodnutí, že pro udržování námořní přítomnosti v důležitých regionech budou stačit lodě třídy LCS (Littoral Combat Ship). Zde je důležitým regionem myšleno hlavně Jihočínské moře a jeho okolí. LCS provádějí svoji práci příkladně, relativně levné lodě doplněné o informační převahu, kterou zajišťuje dokonalý systém C4ISR pomocí satelitů. Zmíněný region je totiž blízko čínské pevnině a již nyní strach z čínských ASMs (Anti Ship Missiles) vyvolává otázku, zdali je bezpečné nasadit v kritických oblastech námořní sbory s letadlovými loděmi v součtu za statisíce miliard dolarů, nehledě na tisíce námořníků tvořících jejich posádku.

F-35C Lightning II přelétající nad USS Zumwalt, 17. říjen 2016. (Zdroj: Flickr)

Čína se snaží tento pocit stavbou námořních a leteckých základen na umělých ostrovech podporovat a vytváří tak prostředky pro strategii A2/AD (Anti-access/Area-denial), při níž si nikdo nemůže být jistý, jak skončí, jestliže do oblasti vpluje.

Na jednom z těchto ostrovů proběhne schůzka Direktoria, jež má za cíl zhodnotit další možnosti postupu. Výsledkem je plán na obnovení „spravedlivé čínské sféry vlivu“ a zamezení přístupu americkému námořnictva.

Německý Blitzkrieg na Polsko v 39. roce byl přelomovou strategií, ale plán čínských sil jej překonává doslova na všech frontách. Bylo by hříchem prozradit, jak dosáhli totálního zneškodnění amerických vojenských kapacit, ale o část nasazených strategií se podělit musím. Ghost Fleet je plná stereotypů, takže čínští studenti eliminující kyberkapacity a následný totální blackout nikoho nepřekvapí. Zatímco si všichni od Kalifornie až po New York říkali, co se děje, proč nic nefunguje, ničila čínská vesmírná stanice všechny americké satelity, které jí přišly pod ruku. Invaze mariňáků, samozřejmě čínských, na Havaji byla už jen třešničkou na dortu. Číňané sázeli na moment překvapení a útok jim vyšel.

A že se ptáte, co se stalo s celou pacifickou flotilou kotvící v Pearl Harboru? Stejně jako v 41. roce zaspala a byla zničena na místě. Autoři zde vzali v potaz snad všechny možné scénáře útoků na americké lodě, část z nich již v minulosti aplikovaných, a pouze je zasadili na Havaj v roce 2040. Ať už se jedná o útok na USNS Card v 60. letech, kdy potápěči Vietcongu potopili letadlovou loď v Saigonu za pomoci výbušnin, zneškodnění USS Cole rychlými čluny naloženými výbušninami nebo, protože proč ne, japonský výprask z již zmiňovaného 41. roku. Aby čínských objevů nebylo málo, podařilo se jim záhadným způsobem detekovat většinu lodí v Pacifiku a spolu s nimi i všechny členy posádky potopit na dno oceánu. Nic, co by nezvládla pořádná salva ASMs. Číňané si vzali za své ruské „nás mnogo“ a přemohli všechny obranné systémy kvantitou.

Amerika se ocitla bez spojenců, NATO se rozpadlo, evropské státy se rozhodly nezasáhnout do podle nich již prohrané války (kvůli tomu za mě až tak moc nesedící český název). Chlouba amerického námořnictva skončila na dně oceánu. Číňany vyhlášená ekonomická zóna odstřihla Američany od Havaje a prakticky celého Pacifiku, jakýkoliv pokus o její překročení skončil okamžitým potopením vyslaných námořních svazů/lodí/ponorek.

Admiralita se rozhodla jako již několikrát v minulosti znovu uvést do služby lodě z flotily duchů (to je ta Ghost Fleet v názvu knihy). Tentokrát ale nešlo o bitevní lodě jako v případě Vietnamu, ale mix všeho, co Američané v posledních dekádách uvedli do provozu a následně vyřadili ze všech ne/možných důvodů (primárně finance a/či neschopnost některých technologických řešení fungovat).

Prabowo Subianto (Zdroj: Wikimedia)

Kniha je se svými 416 stranami de facto splněným snem pro každého, kdo se alespoň trochu věnuje bezpečnostní problematice. Na své si přijdou fanoušci námořnictva, námořního letectva, mariňáků, technologií a takhle bych mohl pokračovat, ale bylo by to delší než celý předcházející text. Singerovi s Colem se povedlo popsat válku takovou jaká byla, je a bude – krvavá řežba, při níž lidé umírají jak na běžícím páse. Konflikty nízké intenzity, na něž jsme si v posledních letech zvykli, nejsou pravidlem, ale výjimkou. Až, nikoliv jestli, dojde ke střetu dvou či více velmocí, lodě s tisíci námořníky opravdu půjdou ke dnu. S rozvojem ASMs je to o to pravděpodobnější. Za mě 9/10.

Fun fact na závěr: Ghost Fleet se dostala do mediálního povědomí i díky proslovu indonéského opozičního lídra Prabowo Subianteho v září 2017, kdy se opíral o vědeckou studii předpovídající rozpad země kolem roku 2030. Subianto přitom ale držel v ruce výtisk této knihy. Singer a Cole sice chtěli napsat zábavnou knihu, srovnání s mistrem prognostiky Georgem Friedmanem si však nezaslouží.

 


Poznámky

[1] PMCs (Private Military Companies) jsou soukromé společnosti poskytující bezpečnostní služby, ozbrojené složky, výcvik či logistické služby za účelem finančního zisku. V kurzu BSS107 Bezpečnostní hrozby a rizika ve 21. století literatura zaměřená na PMCs pocházela převážně od Petera W. Singera.

[2] Technologie zisku ropy a zemního plynu z nalezišť, které nejdou vyčerpat konvenčními metodami. Ropa či zemní plyn nacházející se v břidlici jsou čerpány za pomoci vysoce stlačené kapaliny (z 90% voda, zbylých 10% tvoři chemické sloučeniny). Technologie je kritizována kvůli potenciálním environmentálním dopadům při úniku kapaliny a ropných produktů do spodních vod.

Štítky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *