Mezi hlavní cíle současného čínského prezidenta Si Ťin-pchinga patří modernizace Čínské lidové osvobozenecké armády. Důležitou strategií k dosažení tohoto plánu je vojensko-civilní fúze, která se zakládá na využití moderních technologií vyvíjených v komerčním sektoru k vojenským účelům. To vzhledem k vysoké rozvinutosti čínského technologického průmyslu vzbuzuje obavy zejména ve Spojených státech amerických, kde tato strategie bývá často diskutovaným tématem. Její úspěch by totiž mohl přispět k nárůstu ekonomické a vojenské síly Číny.

Jedním z častých mýtů spojených s čínskou strategií vojensko-civilní fúze (military-civil fusion, dále jen MCF) je, že se jedná o nový koncept. Ve skutečnosti lze některé její prvky v Číně pozorovat již minimálně od 80. let 20. století. Tehdy však bylo běžněji používáno označení civilně-vojenská integrace. Současná MCF se na předchozích pokusech o integraci vojenského a civilního sektoru zakládá. [1] Od roku 2009 však dochází k jejímu širšímu pojetí a od nástupu Si Ťin-pchinga k moci také k navyšování jejího významu. [2]

Jaké jsou příčiny těchto skutečností a jak konkrétně by MCF mohla pomoci čínské vládě v plnění jejích cílů v oblasti vojenství? Jak spolupráce civilního a vojenského sektoru v praxi funguje? Jaká rizika MCF přináší pro mezinárodní prostředí? Odpovědět na tyto otázky je cílem následující studie.

Příčiny a potenciál čínské vojensko-civilní fúze

Důvod vysoké důležitosti MCF v rámci plánu modernizace čínské armády, kterou nařídil Si Ťin-pching provést do roku 2035 [3], představuje rychle postupující vývoj nových technologií s vojenským využitím v komerční sféře (tzv. duálních technologií). MCF má za cíl zprostředkovat jejich sdílení s čínským obranným sektorem, aby tak byl co nejvíce využit jejich vojenský potenciál. [4]

Duální technologie by armádě, která je bude efektivně využívat, mohly přinést velkou strategickou výhodu. To lze považovat za jeden z hlavních důvodů, proč Si Ťin-pching přikládá MCF velký význam. Zařadil ji mezi téměř všechny nejdůležitější čínské strategické iniciativy stanovující cíle, kterých chce Peking dosáhnout v high-tech výzkumu a vývoji (např. Made in China 2025 a Plán umělé inteligence nové generace). [5] V roce 2017 také vytvořil Ústřední komisi pro integrovaný vojenský a civilní rozvoj, jejíž účel spočívá v synchronizaci spolupráce obranných a komerčních podniků, především v oblasti sdílení inovací. Ve vedení stojí Si Ťin-pching osobně. [6]

Strategii MCF čínská vláda nejen podporuje, ale také vynucuje. To v praxi znamená, že pokud jsou z její strany civilní subjekty o spolupráci se státním obranným sektorem požádány, musí se na základě čínských donucovacích zákonů podřídit. Ve výsledku mají být postupně zcela vymazány hranice mezi civilním a vojenským sektorem, čímž dojde k ekonomickému i vojenskému pokroku státu současně. [7]

Jak konkrétně by tedy MCF mohla posílit čínskou armádu? Existují dva základní způsoby. Zaprvé se jedná o vývoj a následné vojenské využití úplně nových technologií, např. kvantových radarových a komunikačních systémů a zbraňových systémů ovládaných umělou inteligencí. Druhým způsobem je vylepšení stávajících vojenských technologií např. pomocí senzorů nové generace nebo vysokoenergetických systémů.

Zaměření MCF se však neomezuje pouze na samotné technologie. Do této národní strategie se zapojují i univerzity, které státním výzkumným vojenským institutům poskytují vědecké pracovníky. MCF zasahuje také do logistiky. Typickým příkladem je možnost využití dálnic jako provizorních přistávacích drah a používání civilní dopravy k účelům vojenské logistiky. [4] [8]

Spolupráce obranného sektoru a technologických společností

Klíčovými aktéry MCF jsou čínské technologické společnosti napojené na státní obranný sektor, s nímž sdílí své inovace. Ze strany státu se jim na oplátku dostává finanční podpory pohybující se v řádech desítek miliard dolarů. Díky ní mohou získat výhodu nad svými zahraničními konkurenty a postupovat rychleji ve vývoji duálních technologií. [9] To je výhodné nejen pro ně, ale i pro čínskou ekonomiku obecně, jelikož na jejím celkovém růstu se výrazně podílí high-tech sektor. [10] Obranný sektor v Číně tvoří čtyři hlavní státní konglomeráty [8], s nimiž spolupracuje široká škála společností od těch regionálních až po globálně působící technologické giganty. [11]

Příklady spolupráce

Velkým čínským úspěchem bylo vypuštění největšího roje dronů s pevnými křídly na světě v roce 2017, čímž byl překonán dosavadní rekord USA. Tuto akci zrealizoval konglomerát China Electronics Technology Group Corporation (CETC), který použil komerčně vyráběné drony společnosti Sky Walker Technology. [6] Používání rojů dronů by mohlo být budoucností bezpilotního boje, jelikož jejich výhoda spočívá v možnosti vzájemného propojení a koordinace dronů ve vysokém počtu. [12] V boji by tak mohly být efektivní např. v prolomení protivzdušné obrany a v provádění průzkumných misí.

S obranným sektorem spolupracuje také společnost Hikvision, zabývající se vývojem sledovacích technologií. Do roku 2015 byla přímým dodavatelem technologií pro Čínskou lidovou osvobozeneckou armádu (ČLOA). Spolupracuje s národními vojenskými výzkumnými ústavy na výzkumu tzv. video surveillance technologiích disponujících potenciálem zefektivnit např. čínské tanky či střely země-vzduch. [13]

Významná je také spolupráce společnosti Alibaba se státním obranným konglomerátem Norinco Group. Jedním z jejich společných projektů bylo vylepšení čínského družicového navigačního systému BeiDou, klíčového pro národní obranu. Tento systém je v Číně často prezentován jako úspěšný model MCF. Vývojem duálních technologií se zabývá např. také společnost Baidu, zaměřující se mj. na rozvoj umělé inteligence. [14]

Klíčové duální technologie

Na vývoj některých duálních technologií klade Peking vzhledem k jejich značnému vojenskému potenciálu obzvláště velký důraz. Zmíněná umělá inteligence mezi ně jednoznačně patří. Čínští vojenští stratégové totiž předpokládají, že právě ona může v budoucnu radikálně proměnit způsob válčení. Být světovou velmocí v této technologické oblasti tak představuje důležitý čínský strategický cíl. [4] K jeho splnění je podle Si Ťin-pchinga klíčové využití strategie MCF. Vývojem umělé inteligence se totiž z důvodu jejího širokého civilního uplatnění intenzivně zabývají mnohé přední čínské technologické společnosti, mezi něž kromě již zmíněné Baidu patří i např. firma Tencent, Alibaba a iFlytek. [8] [15]

Co se vojenského uplatnění týče, důležitou výhodou umělé inteligence je urychlení rozhodování. Z tohoto důvodu by mohla výrazně přispět k úspěchu v bleskových vojenských operacích. Existují přesvědčení, že čínská vojenská modernizace je prováděna s cílem, aby ČLOA byla schopna provést invazi na Tchaj-wan a být bojeschopná i na jiných frontách. [15] [16] [17] [18]

K prioritizaci ze strany státu a koordinaci vývoje prostřednictvím strategie MCF dochází také v oblasti kvantové vědy. Důraz je kladen zejména na vývoj kvantových počítačů a navigačních a zobrazovacích technologií disponujících potenciálem v oblasti vojenství.  Zapojují se do něj technologické společnosti i akademická obec. Tyto subjekty spolupracují zejména s Národní laboratoří pro kvantovou informační vědu, kterou stát při začátku jejího fungování podpořil příspěvkem ve výši přibližně jedné miliardy dolarů. [19]

Nutno však dodat, že vývojem duálních technologií se nezabývá pouze Čína. Jejím hlavním konkurentem jsou USA, jejichž obranný průmysl je čínskými stratégy podrobně studován. [20] Také tam existuje určitá spolupráce mezi civilním a obranným sektorem. Nedosahuje však takových rozměrů jako v Číně. Pentagon nediktuje komerčním společnostem, co mají vyrábět a s kým to mají sdílet. Podílení se na vývoji duálních technologií soukromých společností s obranným sektorem je v USA založeno spíše na tržních mechanismech.

Společnosti se do spolupráce se státem zapojují obvykle v momentě, kdy je to pro ně z obchodního hlediska výhodné, zejména pokud se zvyšuje poptávka po určité duální technologii v civilním sektoru. [21] [22]

Jelikož je v čínském modelu kladen silný důraz na státem koordinovaný vývoj všech technologií s vojenským potenciálem, mohla by do budoucna získat Čína v určitých oblastech oproti USA technologickou výhodu.

Zapojení čínských univerzit

Pro vývoj duálních technologií je klíčové disponovat talentovanými vědci. To patří k dalším hlavním cílům MCF. Čínská vláda se proto snaží aktivně podporovat různé vzdělávací programy a transformovat čínské univerzity ve vědecká pracoviště světové úrovně. Nejdůležitější roli zastává sedm konkrétních čínských univerzit označovaných jako sedm synů národní obrany. Právě ony jsou důležitým zdrojem vědců pracujících pro státní obranné konglomeráty. Podle odhadů se na vojenských projektech podílí až 50 % akademiků z těchto institucí. [23] K zapojení do MCF je certifikováno i přibližně 80 dalších univerzit.

Přímá spolupráce na vývoji technologií nicméně není jediným způsobem, jak univerzity k vojenskému pokroku Číny přispívají. Z důvodu jejich spolupráce se zahraničními výzkumnými ústavy jsou klíčovými aktéry v přenosu znalostí a inovací ze zahraničí. [8] [23] To často vzbuzuje obavy v různých státech po celém světě. Výsledky výzkumů, na nichž se podílejí mezinárodní vědecké týmy s čínskou účastí, totiž mohou v konečném důsledku posloužit Pekingu k modernizaci vlastní armády.

Získávání zdrojů ze zahraničí

V rámci MCF nejsou k vojenským účelům využívány pouze domácí zdroje. Mezi důležité prvky této strategie se řadí také získávání inovací ze zahraničí. Na tom se podílí kromě zmíněných univerzit také komerční společnosti napojené na globální ekonomiku. V rámci různých mezinárodních partnerství a projektů totiž mají přístup k zahraničním technologiím nebo know-how o jejich použití. Kromě využívání mezinárodní spolupráce, do níž jsou čínské univerzity a firmy zapojeny, však dochází také k průmyslové špionáži ze strany ČLR za pomoci dalších prostředků, např. sledovacích zařízení nebo telekomunikační sítě. Nejčastějším čínským cílem krádeží duševního vlastnictví jsou USA. Podle amerického ministerstva spravedlnosti se týká až 80 % případů ekonomické špionáže v zemi Číny. [24] [25]

Ze zahraničí nejsou v rámci MCF získávány pouze inovace. Čína se snaží přitáhnout také zahraniční vědce. K tomu byly vytvořeny různé vládou podporované programy, např. náborový program Tisíc talentů, který přilákal tisíce talentovaných mladých vědců z nejprestižnějších univerzit světa. Ti jsou motivováni zejména vysokými finančními odměnami, které jim čínská vláda za práci nabízí. [23]

Získávání zdrojů ze zahraničí je prvkem strategie MCF obnášejícím značná rizika pro mezinárodní prostředí. V dnešním vysoce globalizovaném světě má Čína totiž mnoho příležitostí, jak k zahraničním zdrojům, ať už inovacím či talentům, získat přístup a zneužít je k vlastním účelům.

Vyhlídky do budoucna

MCF je jednoznačně významnou součástí čínské snahy navýšit svoji vojenskou moc. Ačkoli již nyní lze pozorovat určité výsledky této strategie, nelze ji ani zdaleka označit za hotovou záležitost. Ve skutečnosti se nachází spíše v počáteční fázi a teprve budoucnost ukáže, jestli se Číně díky ní podaří dosáhnout rychlého ekonomického a vojenského pokroku současně. Šance na úspěch zvyšuje vysoká intenzita vývoje umělé inteligence a kvantových technologií čínskými společnostmi za výrazné podpory státu. V důsledku ní by mohly tyto společnosti získat výhodu například nad konkurenty z USA.

Značný rozsah a komplexnost čínské MCF však může mít za následek problematickou praktickou implementaci jejích jednotlivých částí. Potenciálních problémů existuje několik. Jedná se např. o vysokou míru byrokracie a korupce v čínském obranném sektoru, náročnost koordinace spolupráce mezi jednotlivými aktéry a existenci významných státních podniků do strategie doposud nezapojených. [21]

Navzdory nejistému úspěchu MCF by však bylo chybou tuto strategii podceňovat. Zejména moderní technologie mají potenciál změnit způsob válčení a samotné rozložení sil v mezinárodním systému. Čína si je této skutečnosti vědoma a chce ji využít ve svůj prospěch. MCF by jí v tomto mohla výrazně pomoci.

Editor článku: Kristýna Drmotová, Filip Banáš

Zdroje:

1. Kania, E., & Laskai, L. (2021, January 28). Myths and Realities of China’s Military-Civil Fusion Strategy. Center for a New American Security. Retrieved from https://www.cnas.org/publications/reports/myths-and-realities-of-chinas-military-civil-fusion-strategy
2. S. Department of State. (2020, March 12). Briefing With Senior State Department Official On the PRC’s Military-Civil Fusion Strategy. Retrieved from https://2017-2021.state.gov/senior-state-department-official-on-the-prcs-military-civil-fusion-strategy/index.html
3. Brown, D. (2022, July 28). Why China could win the new global arms race. BBC News. Retrieved from https://www.bbc.com/news/world-asia-china-59600475
4. Hart, B. (2019, October 29). CSR 2019: Organizational Reform as a Key Driver of Chinese Military Science and Technology Innovation. The Sais China Studies Review. Retrieved from https://saiscsr.org/2019/10/29/csr-2019-organizational-reform-as-a-key-driver-of-chinese-military-science-and-technology-innovation/
5. McBride, J, & Chatzky, A. (2019, May 13). Is ‘Made in China 2025’ a Threat to Global Trade? Council on Foreign Relations. Retrieved from https://www.cfr.org/backgrounder/made-china-2025-threat-global-trade
6. Laskai, L. (28, January 29). Civil-Military Fusion: The Missing Link Between China’s Technological and Military Rise. Council on Foreign Relations. Retrieved from https://www.cfr.org/blog/civil-military-fusion-missing-link-between-chinas-technological-and-military-rise
7. Ford, C. (2020, March 16). The PRC’s “Military-Civil Fusion” Strategy Is a Global Security Threat. S. Department of State. Retrieved from https://2017-2021.state.gov/the-prcs-military-civil-fusion-strategy-is-a-global-security-threat/index.html
8. Joshi, M. (2022, January 25). China’s Military-Civil Fusion Strategy, the US Response, and Implications for India. Observer Research Foundation. Retrieved from https://www.orfonline.org/research/chinas-military-civil-fusion-strategy/
9. Li, C. (2022, August 30). China’s Military-Civil Fusion: Objectives and Operations. China US Focus. Retrieved from https://www.chinausfocus.com/2022-CPC-congress/chinas-military-civil-fusion-objectives-and-operations
10. Li, J. (2022, April 1). Artificial Intelligence Technology and China’s Defense Systém. Air University. Retrieved from https://www.airuniversity.af.edu/JIPA/Display/Article/2980879/artificial-intelligence-technology-and-chinas-defense-system/
11. Laskai, L. (2018, May 10). Xi Doubles Down on Civil-Military Fusion. RealClear Defense. Retrieved from https://www.realcleardefense.com/articles/2018/05/10/xi_doubles_down_on_civil-military_fusion_113431.html
12. Hambling, D. (2016, December 23). If Drone Swarms Are the Future, China May Be Winning. Popular Mechanics. Retrieved from https://www.popularmechanics.com/military/research/a24494/chinese-drones-swarms/
13. International Cyber Policy Centre. (n.d.) Hikvision. Accesed 2022, November 17. Retrieved from https://chinatechmap.aspi.org.au/#/company/hikvision
14. Fritz, A. (2021, July 14). At the Nexus of Military-Civil Fusion and Technological Innovation in China. The Diplomat. Retrieved from https://thediplomat.com/2021/07/at-the-nexus-of-military-civil-fusion-and-technological-innovation-in-china/
15. Jing, Y. (2021, December 28). How Does China Aim to Use AI in Warfare? The Diplomat. Retrieved from https://thediplomat.com/2021/12/how-does-china-aim-to-use-ai-in-warfare/
16. Culver, J. (2022, October 3). How We Would Know When China Is Preparing to Invade Taiwan. Carnegie Endowment for International Peace. Retrieved from https://carnegieendowment.org/2022/10/03/how-we-would-know-when-china-is-preparing-to-invade-taiwan-pub-88053
17. Kuo, M. (2022, September 19). How China’s Military Is Preparing for War With Taiwan. The Diplomat. Retrieved from https://thediplomat.com/2022/09/how-chinas-military-is-preparing-for-war-with-taiwan/
18. Davidson, H. (2022, October 18). China’s plans to annex Taiwan moving ‘much faster’ under Xi, says Blinken. The Guardian. Retrieved from https://www.theguardian.com/world/2022/oct/18/chinas-plans-to-annex-taiwan-moving-much-faster-under-xi-says-blinken
19. Kania, E. (2018, July 19). China’s Threat to American Government and Private Sector Research and Innovation Leadership. Center for a New American Security. Retrieved from https://www.cnas.org/publications/congressional-testimony/testimony-before-the-house-permanent-select-committee-on-intelligence
20. Bendett, S. & Kania, E. (2018, August 2). Chinese and Russian Defense Innovation, with American Characteristics? Military Innovation, Commercial Technologies, and Great Power Competition. The Strategy Bridge. Retrieved from https://thestrategybridge.org/the-bridge/2018/8/2/chinese-and-russian-defense-innovation-with-american-characteristics-military-innovation-commercial-technologies-and-great-power-competition
21. Kania, E. (2019, August 27). In Military-Civil Fusion, China is Learning Lessons from the United States and Starting to Innovate. The Strategy Bridge. Retrieved from https://thestrategybridge.org/the-bridge/2019/8/27/in-military-civil-fusion-china-is-learning-lessons-from-the-united-states-and-starting-to-innovate
22. Levesque, G. (2021, June 30). Commercialized Militarization. The National Bureau of Asian Research. Retrieved from https://www.nbr.org/publication/commercialized-militarization-chinas-military-civil-fusion-strategy/
23. Can, M, & Vieira, A. (2022). The Chinese Military-Civil Fusion Strategy: A State Action Theory Perspective. The International Spectator, 57(3), 85-102. Retrieved from https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/03932729.2022.2080262?needAccess=true
24. Scissors, D. (2021, July 16). The Rising Risk of China’s Intellectual-property Theft. American Enterprise Institute. Retrieved from https://www.aei.org/articles/the-rising-risk-of-chinas-intellectual-property-theft/
25. Bavisotto, J. (2020, January 30). China’s Military-Civil Fusion Strategy Poses a Risk to National Security. S. Department of State. Retrieved from https://2017-2021.state.gov/chinas-military-civil-fusion-strategy-poses-a-risk-to-national-security/index.html