V listopadu roku 2022 jsem vycestovala na Ukrajinu se skupinou projektu Phoenix, jehož hlavní člen a iniciátor Taylor podporuje Ukrajinu v jejím boji za svobodu již od prvních dnů války. Zprvu se jednalo o materiální pomoc, humanitární dodávky nebo extrakce…
Neslučitelnost cílů Jak už bylo uvedeno dříve, hlavním strategickým cílem somálské zahraniční politiky po zisku samostatnosti v roce 1960 bylo vytvoření Velkého Somálska spojením území v Džibutsku, Etiopii, Somálsku a Keni. Akce vedené proti Etiopii tedy byly v souladu s tímto cílem. Touha získat…
Ogadenská válka byl relativně rozsáhlý konflikt, do kterého se zapojilo velké množství aktérů. Zjednodušeně se dá říct, že na jedné straně stálo Somálsko a jím podporované ozbrojené skupiny a na druhé straně etiopské síly a jejich spojenci z Jižního Jemenu a…
Následující text vznikl pro účely kurzu Výzkum konfliktu, kdy zadáním bylo vypracovat analýzu vybraného konfliktu s použitím metodologie výzkumu konfliktu uppsalské univerzity. „We have no eternal allies, and we have no perpetual enemies. Our interests are eternal and perpetual, and those…
V súvislosti s druhou svetovou vojnou sa frekventovane hovorí o totálnej vojne. Mnoho autorov pritom tento pojem definuje rozličným spôsobom, hoci v určitých aspektoch sa ich ponímanie totálnej vojny navzájom približuje. Nejasnosť presných hraníc klasifikačných kritérií nabáda k tomu, aby sme na
totálnu vojnu nazerali skôr ako na model či ideálny typ. V prípade pacifického bojiska niesli bremeno hlavných bojov Američania a Japonci. Ich stret sa z hľadiska mobilizácie a dopadu na domáce spoločnosti, nasadených zbraní a metód boja a tiež politických cieľov približoval totálnej vojne.
Na následujících řádcích se autorka zabývá konceptem postmoderní války. Autorka se nejprve zabývá obecnými rysy a charakteristickými znaky postmoderní války a tím, co ji odlišuje od války moderní. Posléze tyto rysy a znaky konfrontuje s průběhem konfliktu ve Rwandě, přičemž hlavním clem textu je zjistit, zda konflikt ve Rwandě naplňuje znaky postmoderní války a zdali může být jako postmoderní válka definován.
V první epizodě této studie jsme si nejdříve přiblížili mládí a rané období vlády Gustava II. Adolfa a politickou situaci v Evropě na počátku 17. století. Text končil popisem Gustavových vojenských reforem. Ve druhé epizodě na předchozí text navážeme a blížeji se podíváme na třicetiletou válku a účast Gustava II. Adolfa v politice a konfliktech tohoto celoevropského střetu. Popíšeme si nejvýznamnější bitvy, kterých se švédské vojsko účastnilo pod velením krále Gustava, bitvy u Breitenfeldu a u Lützenu, a zjistíme, jak se Gustavovi a jeho generálům podařilo implementovat zásadní reformy vojenského umění do reálného života. V závěru textu si také přiblížíme okolnosti smrti Gustava II. Adolfa a pohlédneme na poslední fázi třicetileté války a její výsledek.
Gustav II. Adolf, přezdívaný „Gustav Veliký“, „Lev Severu“, „Zlatý král“, „Gösta“ či „Otec moderního boje“, byl švédský král na počátku 17. století, který dokázal Švédsko zreformovat takovým způsobem, že se během jeho vlády stalo jednou z klíčových mocností prvního řádu a tuto pozici si uchovalo až do počátku 18. století. Osoba Gustava II. Adolfa je velice důležitá především pro oblast vojenství a strategie, neboť jeho vojenské reformy ovlivnily vývoj vojenského umění na dalších několik století a některé z nich přetrvávají v upravené podobě dodnes.
