Čistky v politickém a vojenském vedení Číny

Štítky:

Rok 2023 přinesl několik významných personálních změn v nejvyšším vedení Čínské lidové republiky a Čínské lidové osvobozenecké armády. V létě byl za neobjasněných okolností odvolán z funkce ministr zahraničí Čchin Kang a na podzim záhadně zmizel ministr obrany Li Šang-fu. Závěrem roku došlo také ke kontroverzní obměně některých vysoce postavených představitelů čínských raketových sil. Proč k těmto personálním otřesům dochází, o čem vypovídají a jaké dopady pro Čínu mohou mít?

Si Ťin-pchingovo protikorupční tažení proti „tygrům a mouchám“

Častá a náhlá odvolání politiků, důstojníků a úředníků z jejich funkcí nejsou v Číně novinkou. Ve většině případů jde o důsledek protikorupční kampaně, kterou zahájil současný čínský vůdce Si Ťin-pching hned poté, co se stal v roce 2012 Generálním tajemníkem Komunistické strany Číny. Cílí v ní jak na „tygry“, tedy vlivné čínské představitele, tak na „mouchy“, méně významné úředníky. Jejím oficiálním smyslem je odhalovat a tvrdě trestat případy korupce, aby tak postupně došlo k jejímu vymýcení v Číně. [1] [2] Protikorupční vyšetřování, jež má na starosti Ústřední výbor pro disciplinární inspekci (CCDI) a Národní dozorčí komise (NSC), probíhají napříč čínskou vládou, Komunistickou stranou Číny, Lidovou osvobozeneckou armádou (People’s Liberation Army – PLA) a státními podniky. Podle statistik CCDI jimi prošlo již přibližně 4,7 milionu úředníků, přičemž disciplinárně potrestáno pak bylo více než jeden milion z nich. [3]

Ředitelství Ústředního výboru pro disciplinární inspekci. (Zdroj: Wikipedia)

Protikorupční kampaň je dnes již charakteristickým prvkem vlády Si Ťin-pchinga. Ten hned ve svém prvním projevu ve funkci generálního tajemníka Komunistické strany Číny z roku 2012 označil korupci za nejnaléhavější čínský problém. [3] Jím vedené tažení proti „tygrům a mouchám“ pak považuje za svůj politický úspěch a přikládá mu maximální význam. Naposledy se k němu a jeho budoucnosti vyjádřil na letošním lednovém zasedání CCDI. Uvedl, že „v boji proti korupci není možné polevit a projevit slitování.“  [4]

I přes faktickou existenci rozsáhlé korupce v Číně kritici Si Ťin-pchinga poukazují na to, že oficiálně vedené tažení proti ní je ve skutečnosti politickou čistkou jeho oponentů. Jen za prvních pět let vlády současného čínského vůdce bylo údajně z důvodu korupce disciplinárně potrestáno 35 členů ústředního výboru Komunistické strany Číny a propuštěno 170 ministrů nebo náměstků ministrů. Mnozí z údajných korupčníků byli také odsouzeni k trestům odnětí svobody. Mezi takové se řadil i Čou Jung-kchang, bývalý čelní představitel Politického a legislativního výboru komunistické strany mající na starosti aparát vnitřní bezpečnosti a svého času třetí nejvýše postavený muž Číny, který byl v roce 2015 odsouzen na doživotí. Potrestáni a odvoláni z funkcí byli i další z nejvýznamnějších čínských funkcionářů, např. místopředsedové Ústřední vojenské komise Sü Cchaj-chou, Kuo Boxiong a Ling Ťi-chua. Do takto nově uvolněných postů Si Ťin-pching postupně dosadil své věrné příznivce a oblíbence. Tím do značné míry upevnil a posílil svou moc. [5] [6]

Velká reorganizace politického vedení

Kontroverzní změny v nejvyšším politickém vedení Číny nastaly i v uplynulém roce. Bez vysvětlení byl ze svého postu odvolán nejdříve ministr zahraničí Čchin Kang, následně také ministr obrany Li Šang-fu. Oba ministři rovněž na určitou dobu zcela zmizeli z veřejného prostoru. [7] Tyto případy vyvolaly značný ohlas ve světových médiích. Okamžitě se objevila podezření, že Čchin Kang i Li Šang-fu jsou jen dalšími oběťmi Si Ťin-pchingovy čistky údajně vedené pod záminkou protikorupčního tažení. Vzhledem k mnoha specifikům a odlišnostem od čínských politických čistek z minulosti však pravděpodobně představují projevy nového trendu.

Čchin Kang

Zejména případ Čchin Kanga je i na poměry Číny neobvyklý. Tento spojenec Si Ťin-pchinga zastával pozici ministra zahraničí od prosince 2022 do července roku 2023. V politice zažíval rychlý kariérní růst, což bylo přičítáno právě jeho dobrým vztahům s čínským vůdcem. Jako o to překvapivější se tedy jevilo jeho zmizení z veřejného prostoru následované odvoláním z ministerského postu. [8] Peking důvody této zásadní personální změny neuvedl. [9] Čchin se neřadil k prezidentovým oponentům a nebyla proti němu vznesena žádná obvinění z korupce. Tím se jeho případ vymyká ze zavedeného vzorce náhlých odvolání politiků v důsledku zmiňovaného protikorupčního tažení. Co tedy k politickému pádu Si Ťin-pchingova politického spojence vedlo?

Čchin Kang při setkání s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem, které proběhlo jen necelé dva týdny před zmizením Čchina z veřejného prostoru. (Zdroj: Wikipedia)

Možné vysvětlení nabídl deník Wall Streer Journal (WSJ), který zveřejnil svá zjištění, že za odvoláním Čchin Kanga pravděpodobně stála jeho aféra z doby, kdy působil v letech 2021 a 2022 ve Washingtonu jako velvyslanec. Právě tehdy měl mít ve Spojených státech milenku, která mu porodila dítě. Údajně jí byla známá televizní moderátorka a reportérka Fu Siao-tchien. Komunistická strana se následně měla o jeho aféře dozvědět. Vzhledem k jejím zásadám lze předpokládat, že tuto informaci nepřijala příliš kladně. WSJ jako důkaz pro svou teorii uvedl, že se v interních dokumentech Pekingu jako důvod odvolání Čchin Kanga uvádí „problémy s životním stylem.“ Zajímavý je také fakt, že Fu Siao-tchien začátkem léta roku 2023 rovněž zmizela z očí veřejnosti. [10]

Fu Siao-tchien, údajná milenka Čchin Kanga, která podle Wall Streer Journal způsobila jeho politický pád. (Zdroj: Wikipedia)

Sexuální skandály v Číně mohou být skutečně faktorem vedoucím k odvolání vysoce postavených funkcionářů. Si Ťin-pching totiž po svých podřízených požaduje dodržování přísných standardů i v osobním životě. [11] V praxi by však byl případ zbavení ministra funkce jen kvůli milostné aféře v Číně ojedinělý. [12] Nabízí se tedy další faktory, které mohly přispět k odvolání Čchin Kanga. Mezi takové lze řadit možné vnitrostranické boje o moc nebo nespokojenost Si Ťin-pchinga s prací, kterou coby ministr zahraničí odváděl. Tomu by nasvědčovala i jeho značná nezkušenost v porovnání s jeho předchůdci. [11]

Li Šang-fu

Případu Čchin Kanga se v některých ohledech podobá také sesazení ministra obrany Li Šang-fua, ke kterému došlo jen o pár měsíců později. Také on byl do své ministerské funkce dosazen přímo Si Ťin-pchingem a po necelém roce za nejasných okolností a bez oficiálního vysvětlení Pekingu odvolán. Stejně jako u případu Čchin Kanga předcházelo odvolání Li Šang-fua z funkce jeho náhlé zmizení z veřejného prostoru, které trvalo dva měsíce, od konce srpna až do 24. října, kdy oficiálně svůj ministerský post opustil. [13]

Bývalý ministr obrany Li Šang-fu (uprostřed). (Zdroj: Wikimedia Commons)

Příčiny politického pádu Li Šang-fua však pravděpodobně byly na poměry Číny konvenčnější. Agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené s danou problematikou totiž v říjnu informovala, že Li je vyšetřován čínskými úřady kvůli podezření z korupce, které se měl údajně dopustit mezi lety 2017 a 2022 v rámci svého působení ve vedení jedné z divizí Ústřední vojenské komise mající na starosti nákup a vývoj vojenského vybavení pro čínskou armádu. [14] Pokud by se Li korupce skutečně dopustil, jeho odvolání z funkce by vzhledem k zmiňované protikorupční kampani nevybočovalo ze zavedených postupů Pekingu. Otázkou však zůstává, proč nedošlo k odhalení nezákonného počínání Li Šang-fua ještě před jeho jmenováním do funkce ministra obrany? Podobná otázka se ostatně nabízí i u Čchin Kanga – proč byl do funkce jmenován i přes svou údajnou problematickou minulost nebo nedostatečnou zkušenost a nekompetentnost?

Nový trend?

Pravděpodobným vysvětlením těchto nejasností je změna postupu výběru kandidátů do čínského politického vedení, ke které mělo podle některých analytiků dojít po začátku třetího funkčního období Si Ťin-pchinga ve funkci generálního tajemníka Komunistické strany Číny v roce 2022. Od této doby má totiž patrně čínský vůdce jmenování vysokých funkcionářů pevně ve svých rukou. Konkrétní osoby volí zřejmě čistě na základě vlastních preferencí a bez jejich řádného prověřování. [15] Do vedoucích pozicí tak mohou být obsazováni prezidentovi oblíbenci, kteří však skrývají problémy ze své minulosti nebo jsou pro danou pozici nekompetentní. [16] To pak může vést k častým personálním změnám, ať už z důvodu odhalení osobních skandálů nebo nespokojenosti Si Ťin-pchinga s jejich výkonem.

Tento nový jev by pak mohl mít za následek vytváření překážek pro efektivní tvorbu politik v Číně. Konkrétně odvolání Čchin Kanga a Li Šang-fua sice přímé výraznější dopady na zahraniční ani obranou politiku Číny nemělo, jelikož ministři v Číně politiku převážně „pouze“ implementují, ale sami ji nevytvářejí. [9] [17] Oba případy však poukázaly na to, že v čínském politickém vedení si svou pozicí nemůže být nikdo jistý, dokonce ani prezidentovi oblíbenci.

Personální otřesy ve vojenské sféře

Ve vysokých politických kruzích se tedy Si Ťin-pchingovi pravděpodobně podařilo postupně zbavit oponentů a nad personálními otázkami plně převzít kontrolu. Z toho důvodu dnes k čistkám dochází častěji v PLA, nad jejímž vedením se svou moc čínský vůdce snaží rovněž upevnit. To dokazuje i jeho výrok z července loňského roku, ve kterém poukázal na nutnost „udržení absolutního vedení strany nad armádou a zajištění silnější bojové připravenosti“. [18] Jako prostředek k dosažení tohoto cíle zavádí další rozsáhlá protikorupční vyšetřování, která často ústí v čistky ve vojenském vedení. V roce 2023 došlo hned k několika výrazným personálním otřesům v PLA, z nichž většina se týkala Raketových sil Lidové osvobozenecké armády (People’s Liberation Army Rocket Force – PLARF). [19]

Emblém Raketových sil Lidové osvobozenecké armády. (Zdroj: Wikipedia)
Skandál v raketových silách

PLARF představují čtvrtou složku čínské armády, která je rovnocenná s pozemními, vzdušnými a námořními silami. Jejím účelem je dohlížet na rychle se rozšiřující a modernizující arzenál konvenčních a jaderných balistických raket. Si Ťin-pching tyto síly popisuje jako „jádro strategického odstrašení, strategickou oporu pro pozici země jako hlavní mocnosti a základní kámen, na kterém lze budovat národní bezpečnost“. [20] Do raketových sil směřovaly v posledních letech masivní investice, což vytvořilo živnou půdu pro korupci. To je důvodem, proč se čínský vůdce snaží posílit svou kontrolu primárně zrovna nad touto složkou PLA. V loňském roce tak bylo ze strany státních úřadů zahájeno intenzivní vyšetřování zaměřené na vedení raketových sil, které vedlo k odhalení rozsáhlého korupčního skandálu. [21]

Následovaly dvě vlny personálních čistek. V rámci první z nich došlo v červnu k odvolání velitele Li Jü-čchaa a komisaře raketových sil Sü Čung-poa. Peking tuto zásadní personální změnu oficiálně neodůvodnil, avšak podle neoficiálních zdrojů byli právě tito generálové do korupčního skandálu zapojeni a údajně mohli být také napojeni na cizí zpravodajské služby. [19] Na jejich místa byli dosazeni důstojníci, kteří v minulosti ve strukturách PLARF nikdy nepůsobili. [18]

K ještě většímu personálnímu otřesu došlo ke konci loňského roku. Všečínské shromáždění lidových zástupců 29. prosince oficiálně oznámilo odvolání devíti vysokých vojenských představitelů z jejich funkcí. Všichni v minulosti zastávali vedoucí pozice právě v čínských raketových silách nebo měli na starosti nákupy vybavení pro tuto složku armády. Čistky zasáhly i čínský obranný průmysl. Z vrcholného politického poradního orgánu Komunistické strany Číny s názvem Čínská lidová politická poradní konference (CPPCC) byli odvoláni vrcholoví manažeři z tří nejvýznamnějších státních podniků v obranném a leteckém průmyslu – China North Industries Group, China Aerospace Science and Technology Corporation a China Aerospace Science and Industry Corporation. Také vysoce postavení představitelé těchto firem údajně měli být do korupčního skandálu PLARF zapojeni. [6] [19] [21]

Dopady na bojové schopnosti PLA

Odhalení rozsáhlé a hluboce zakořeněné korupce v čínských raketových silách a jejich dodavatelských řetězcích může mít za následek dočasné oslabení bojových schopností PLA a představovat překážku pro Si Ťin-pchingovo modernizační úsilí s cílem vybudovat armádu „světové třídy.“ Čínští vrcholní političtí představitelé mohli žít až do odhalení korupčního skandálu v deziluzi, že jejich raketové síly jsou bojeschopnější, než ve skutečnosti byly.  V důsledku korupce totiž pravděpodobně docházelo k falšování údajů o dílech použitých při výrobě balistických raket a nedostatečné kontrole jejich kvality. Mnohé čínské rakety by tak nemusely být funkční nebo bezpečné. Tento předpoklad potvrzuje i odhalení amerických zpravodajských služeb, o kterém informovala agentura Bloomberg. Podle nich měly být v Číně objeveny balistické rakety naplněné vodou místo paliva a v mnoha případech vykazovaly další závažné technické nedostatky. [6] [22]

Odhalení o tristním stavu raketových sil by tak podle některých uznávaných analytiků mohlo odradit Si Ťin-pchinga od riskování velkých ozbrojených konfliktů s jinými armádami, alespoň do doby, než budou problémy v PLARF vyřešeny. Konkrétní časový horizont odhadl Čchen Tao-jin, bývalý docent politických věd na Šanghajské univerzitě. Podle něj by se mělo jednat o dobu pěti až deseti let. Zásadní personální změny ve vedení raketových sil a dosazení nových nezkušených velitelů také dočasně může bojeschopnost čínských raketových sil oslabit.

Si Ťin-pching při svém novoročním projevu v roce 2024. (Zdroj: Ministry of Foreign Affairs of the People’s Republic of China )

Nekončící proces

Očekává se, že k personálním čistkám bude v čínské armádě docházet i v roce 2024. Strukturální příčiny hluboce zakořeněné korupce v PLA, mezi které se řadí zejména nízké platy důstojníků a netransparentnost vojenských výdajů, zůstávají nevyřešené. Zmiňovaný skandál v raketových silách pak výrazně posílil Si Ťin-pchingovo podezření vůči vojenskému vedení a přesvědčení o nutnosti upevnit svou kontrolu nad armádou. [23] To bude mít pravděpodobně za následek zintenzivnění jeho protikorupčního tažení a zahájení dalších sérií vyšetřování vysoce postavených důstojníků.

Další náhlé personální otřesy lze zřejmě očekávat také v politické sféře. Rozhodování o změnách v čínském politickém vedení je sice extrémně netransparentní a obtížně předvídatelné, avšak čistky představují tradiční nástroj Si Ťin-pchinga k potírání korupce, upevňování vlastní moci a nápravě neefektivní správy věcí veřejných. Z toho důvodu je mnozí odborníci považují za nikdy nekončící proces typický pro vládu současného čínského vůdce. [24]


Editor článku: Kristýna Drmotová, Dávid Dinič

Zdroje

[1] Branigan, T. (2013, January 22). Xi Jinping vows to fight ‚tigers‘ and ‚flies‘ in anti-corruption drive. The Guardian. Retrieved from https://www.theguardian.com/world/2013/jan/22/xi-jinping-tigers-flies-corruption

[2] Liu, J. & Chang, W. (2024, January 9). Xi Jinping to go after ‘ants and flies’ as he intensifies his crackdown on firms. CNN. Retrieved from https://edition.cnn.com/2024/01/09/business/china-xi-corruption-campaign-intl-hnk/index.html

[3] Reddy, R. (2022, May 12). China’s Anti-Corruption Campaign: Tigers, Flies, and Everything in Between. The Diplomat. Retrieved from China’s Anti-Corruption Campaign: Tigers, Flies, and Everything in Between – The Diplomat

[4] Tian, Y. (2024, January 10). China watchdog doubles down on vow to heed Xi’s anti-graft drive. Reuters. Retrieved from https://www.reuters.com/world/china/china-watchdog-doubles-down-vow-heed-xis-anti-graft-drive-2024-01-10/

[5] BBC News (2017, October 23). Charting China’s ‚great purge‘ under Xi. Retrieved from https://www.bbc.com/news/world-asia-china-41670162

[6] Tajima, Y. (2024, January 10). China’s military purge highlights persistence of corruption. Nikkei Asia. Retrieved from https://asia.nikkei.com/Politics/China-s-military-purge-highlights-persistence-of-corruption

[7] Agence France-Presse (2023, October 24). China removes two key figures from office in major leadership reshuffle. The Guardian. Retrieved from https://www.theguardian.com/world/2023/oct/24/china-removes-two-key-figures-from-office-in-major-leadership-reshuffle-li-shangfu-qin-gang

[8] Davidson, H. (2023, July 26). Rumours swirl over dramatic fall of Xi loyalist Qin Gang. The Guardian. Retrieved from https://www.theguardian.com/world/2023/jul/26/rumours-swirl-over-dramatic-fall-of-xi-loyalist-qin-gang-china

[9] Leahy, J.; Sevastopulo, D & White, E. (2023, July 25). Disappearance of Xi favourite Qin Gang adds to confusion on Chinese diplomacy. Financial Times. Retrieved from https://www.ft.com/content/c1163579-643f-4eb3-a01e-3268ef316b40

[10] Wei, L. (2023, September 19). China’s Former Foreign Minister Ousted After Alleged Affair, Senior Officials Told. The Wall Street Journal. Retrieved from https://www.wsj.com/world/china/chinas-ex-foreign-minister-ousted-after-alleged-affair-senior-officials-told-fdff4672

[11] Zhang, J. (2023, September 29). What a foreign minister’s disappearance tells us about Xi’s China. GIS. Retrieved from https://www.gisreportsonline.com/r/qin-gang/

[12] Xiong, Y. & Gan, N. (2023, September 27). China’s ousted foreign minister had an affair with TV host, FT reports. CNN. Retrieved from https://edition.cnn.com/2023/09/27/china/china-qin-gang-fu-xiaotian-intl-hnk/index.html

[13] Wright, G. (2023, October 24). Li Shangfu: Chinese defence minister sacked. BBC News. Retrieved from https://www.bbc.com/news/world-asia-china-67207353

[14] Reuters (2023, September 16). Exclusive: Chinese defence minister under investigation for corrupt procurement. Retrieved from https://www.reuters.com/world/china/us-diplomat-questions-whether-chinese-defence-minister-under-house-arrest-2023-09-15/

[15] Yang, W. (2023, October 25). Analysts: Chinese Defense Minister’s Removal Could Be Beginning of Trend. VOA News. Retrieved from https://www.voanews.com/a/analysts-chinese-defense-minister-s-removal-could-be-beginning-of-trend/7326015.html

[16] Macklin, D. (2023, October 5). China’s Minister Purges Reflect Xi’s Personnel Dilemma. The Diplomat. Retrieved from https://thediplomat.com/2023/10/chinas-minister-purges-reflect-xis-personnel-dilemma/

[17] Johnson, J. 2023, October 13). With purges of top officials, is China’s Xi in trouble? Hardly. The Japan Times. Retrieved from https://www.japantimes.co.jp/news/2023/10/13/asia-pacific/politics/xi-jinping-top-officials-analysis/

[18] Hawkins, A. (2023, August 2). Xi Jinping replaces generals in charge of China’s nuclear arsenal. The Guardian. Retrieved from https://www.theguardian.com/world/2023/aug/02/xi-jinping-replaces-generals-in-charge-of-chinas-nuclear-arsenal

[19] Tran, B. (2024, January 3). The Shakeup in China’s Rocket Force Continues. The Diplomat. Retrieved from https://thediplomat.com/2024/01/the-shakeup-in-chinas-rocket-force-continues/

[20] Gan, N. (2024, January 5). Xi’s latest purge targets the military. Why did powerful generals fall out of favor?. CNN. Retrieved from https://edition.cnn.com/2024/01/05/china/china-xi-military-purge-analysis-intl-hnk/index.html

[21] Hawkins, A. (2023, December 28). Three defence industry leaders removed from China advisory body. The Guardian. Retrieved from https://www.theguardian.com/world/2023/dec/28/three-defence-industry-leaders-removed-from-china-advisory-body

[22] Martin, P. & Jacobs, J. (2024, January 6). US Intelligence Shows Flawed China Missiles Led Xi to Purge Army. Bloomberg. Retrieved from https://www.bloomberg.com/news/articles/2024-01-06/us-intelligence-shows-flawed-china-missiles-led-xi-jinping-to-purge-military

[23] Tian, Y. & Chen, L. (2023, December 31). Chinese military purge exposes weakness, could widen. Reuters. Retrieved from https://www.reuters.com/world/china/sweeping-chinese-military-purge-exposes-weakness-could-widen-2023-12-30/

[24] Kelter, F. (2024, January 20). Purges in China’s military allow Taiwan some respite – for now. Aljazeera. Retrieved from https://www.aljazeera.com/news/2024/1/20/purges-in-chinas-military-allow-taiwan-some-respite-for-now

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *