Mírový proces
Poté, co byla v referendu 2. října odmítnuta původní mírová dohoda, panovala v Kolumbii značná nejistota. O původní mírové dohodě vyjednávala kolumbijská vláda s FARC-EP (Fuerzas Armadas Revolucionarias de Colombia – Ejército del Pueblo, Revoluční Ozbrojené Síly Kolumbie – Lidová Armáda) již od roku 2012 a obě strany ji na slavnostním ceremoniálu podepsaly 26. září. Podle průzkumů bylo v průměru 55 % populace pro její přijetí, to tak bylo považováno za hotovou věc. Její odmítnutí 50,21 % tak bylo pro prezidenta Santose, který na uzavření míru vsadil svou politickou kariéru i pověst, značným šokem. Při zhruba třetinové účasti se jednalo o rozdíl cca 53 000 hlasů. Referendum mělo pouze konzultační charakter a nebylo tak právně závazné, vůdce FARC Rodrigo Londoño proto zprvu trval na jeho úplném ignorování a trval na uzavření mírové dohody v původním znění, jelikož má podle něj zcela zásadní charakter a nelze ji měnit (El Tiempo 2016a). Prezident Santos se však rozhodl podřídit vůli občanů. Další problém pramenil z faktu, že oboustranné příměří, které bylo vyhlášeno na konci srpna, bylo platné pouze do dne konání referenda. Nicméně po vyhlášení výsledků se tomuto tématu prezident Santos nijak nevěnoval a pro FARC tak byla kolumbijská vláda zcela nečitelná. Dokonce do takové míry, že se vůdce FARC ptal přes Twitter, zda tady začíná válka. Nakonec došlo k jeho prodloužení v noci na středu 5. října nejprve do konce měsíce (El Colombiano 2016) a následně do konce roku (El Pueblo 2016). Poměrně zmatečná prohlášení obou stran ukázala na fakt, že ani jedna ze stran nebyla připravena na možnost odmítnutí mírové dohody v referendu i přes jinak poměrně malé rozdíly v průzkumech. Obě strany také podcenily popularitu bývalého prezidenta Álvara Uribeho, která se stále drží nad 50 %, zatímco popularita současného prezidenta Manuela Santose je v současnosti na svém historickém minimu a je srovnatelná s popularitou vůdce FARC Londoña (El País 2016a).
Álvaro Uribe vedl kampaň za odmítnutí mírové dohody, jelikož měla pro něj nepřijatelné body, jako je beztrestnost a vzhledem k jeho politickému pozadí pravděpodobně také sociální reformy. Kolumbie je zemí s jednou z největších nerovností s Gini indexem 0,53 (0 znamená dokonalou rovnost v rozdělení majetku mezi populaci, 1 dokonalou nerovnost, ČR má pro srovnání Gini index okolo 0,25) (World Bank 2016). Uribe také obviňoval vládu Santose z podporování a přílišných ústupků narkoterorismu, upírání prostoru v médiích pro jeho kampaň. FARC také přirovnával k mexickým kartelům, Al-Káidě a tzv. Islámskému státu. Tvrdil, že chce mír, ale zároveň odmítal mírovou dohodu s FARC (El Heraldo 2016).
Vzhledem k jeho vůdčí roli v kampani za odmítnutí mírové dohody se s ním prezident Santos sešel již 5. října, aby s ním probral možné změny mírové dohody, avšak bez úspěchu (El País 2016b). Uribe další schůzky s prezidentem odmítal a požadoval místo nich účast na jednáních o nové dohodě pro hlavní představitele „Ne“ a další, kteří by měli do smlouvy zasáhnout (El Tiempo 2016b). Toto však prezident odmítnul, nicméně skrze platformu Mesa de Conversaciones byly přijímány návrhy na změny mírové dohody a podobně také dovolil odpůrcům, aby představili vlastní návrhy a námitky současné dohodě (El Espectador 2016a). Během dvou týdnů jich bylo shromážděno 445, z nichž však velká část byla okamžitě zamítnuta, jelikož odporují duchu vyjednávání či jsou nereálná. Zároveň byla odmítnuta i možnost jakékoliv účasti na vyjednávání, která tak zůstala striktně za zavřenými dveřmi mezi původními vyjednávacími týmy. Bývalý prezident Uribe byl jedním z členů vyjednávacího týmu kolumbijské vlády obviněn ze záměrného zdržování. Upozornil také na text od Uribeho ve Wall Street Journal z 19. října, ve kterém tvrdí, že takto nelze vyjednávat s narkoteroristy, a že jeho vláda s FARC bojovala, což dává do souvislosti s lepším stavem v zemi (El Tiempo 2016c, srov. Wall Street Journal 2016). Šéf vyjednávacího týmu FARC také dva týdny po referendu vyzval k uspíšení procesu vyjednávání nové dohody, jelikož udržet guerillovou skupinu v chodu není levné a FARC se dobrovolně vzdal některých svých zdrojů příjmu. Z tohoto plynoucí ekonomické potíže pak hrozily vyvoláním kolapsu příměří (Univision 2016a). Celou situaci navíc zkomplikovala smrt dvou povstalců na jihozápadě země po střetu s jednotkou kolumbijské armády, z vyšetřování však vyplynulo, že všichni tři povstalci (jeden byl při incidentu zajat) na vlastní pěst opustili svou jednotku (El Espectador 2016b). Téměř měsíc poté však byla i přes tyto komplikace zveřejněna nová dohoda, do které byla zapracována část návrhů.
Změny v mírové dohodě
- Odškodnění obětí
FARC musí podle nové dohody deklarovat veškerý svůj majetek a ten následně použít k odškodnění obětí. Původní dohoda se tomuto bodu nevěnovala vůbec, což byl jedním z důvodů, proč byla kritizována. Finance, kterými FARC disponuje, nelze s dostatečnou přesností odhadnout. Podle informací, které obdržel The Economist by celkové jmění FARC mohlo dosahovat až 10 miliard $ (The Economist 2016) při ročním příjmu okolo 1,5 miliardy $, avšak některé odhady hovoří až o pětině tohoto množství. Většina příjmů pocházela z vybírání poplatků od obchodníků s drogami, výpalného, výkupného, samotného obchodu s drogami a ilegální těžby. FARC samotný dosud své jmění nezveřejnil a i prezident Santos popřel, že by měl nějaké zpravodajské informace ohledně jmění FARC.
- Speciální Tribunál pro mír
V prvních deseti letech bude fungovat speciální Tribunál pro mír, který bude řešit zločiny proti lidskosti, zločiny definované v Římském statutu Mezinárodního trestního soudu a nově i další zločiny, jako jsou únosy, ať už byly spáchány povstalci z FARC či příslušníci jiných organizací (zejména AUC – Autodefenzas Unidas de Colombia, Spojené sebeobranné jednotky Kolumbie, paramilitární jednotky, které se co do počtu vražd a únosů vyrovnaly FARC). Nově bude tento tribunál čistě kolumbijský, již nebude možná účast soudců ze zahraničí. Po demobilizaci bude soudit jednotlivé příslušníky a zkoumat, zda případné zločiny byly spáchány z politických důvodů, v kterémž případě budou prominuty, či z osobních důvodů, v tom případě budou potrestány. Tento tribunál bude fungovat 10 let s možností prodloužení o dalších 5 let, a pouze během prvních dvou bude přijímat podněty z celé doby války.
- Možné tresty
Tribunál bude mít možnost poslat odsouzené za nejtěžší zločiny na 15 až 20 let do vězení, za méně závažné činy na 5 až 8 let do odloučených komunit na venkově, v případě nejlehčích trestů se bude jednat primárně o veřejně prospěšné práce, které budou probíhat souběžně se začleňováním do civilního života.
- Odmítnutí vložení dohody do ústavy
Původní mírová dohoda měla být zakomponována do kolumbijské Ústavy, aby tak bylo povinné naplnění dohodnutých bodů i pro budoucí vlády, jelikož ta současná má mandát pouze do konce roku 2018. Tento bod smlouvy byl však poměrně energeticky odmítán Uribem, který hrozil, že Ústava bude nahrazena smlouvou s teroristy. Do Ústavy bude pouze vložen článek, podle kterého vláda v dobré vůli plní závazky vyplývající z finální mírové dohody s FARC. Zároveň bude ustavena komise pro kontrolu naplňování mírové dohody, která však nebude mít reálné pravomoci.
- Politická participace FARC
Již podle původní dohody měli mít všichni členové FARC pasivní volební právo, což byl jeden z nejkritizovanějších bodů. FARC měl zároveň po svém odzbrojení obdržet deset mandátů. Tyto mandáty by FARC dostal na plné dvě funkční období plus zbytek současného, tedy až do roku 2026, nepočítaje jakékoliv další, které by získal ve volbách. Podle nové dohody však FARC automaticky nedostane žádné mandáty a musí se účastnit voleb, před kterými bude mít stejné podmínky jako kterákoliv jiná strana. Tímto je také zrušen bod o zvýšeném příspěvku státu, který dosahoval 10 % celkového státního příspěvku pro politické strany. Volitelnost členů FARC je však podle prezidenta Santose bod, o kterém nelze vyjednávat, a byla tak zachována.
Přijetí nové dohody
29. a 30. listopadu o mírové dohodě hlasoval kolumbijský Kongres, nejprve v senátu a další den v poslanecké sněmovně. V obou komorách byla dohoda přijata, v senátu hlasovalo pro přijetí 75 ze 102 a ze 166 poslanců hlasovalo pro přijetí 130. Oběma hlasováním předcházely debaty v jednotlivých komorách, které trvaly od rána až do noci. V obou hlasováních se opozice hlasování zdržela. Čtvrtek 1. 12. byl vyhlášen jako den D, od kterého se dále odvíjí celý harmonogram naplňování dohody (El Mundo 2016). V úterý 6. 12. tak měla podle harmonogramu začít první fáze odzbrojení, kdy nejprve dojde ke koncentraci všech jednotek FARC ve vytyčených zónách, která musí být dokončena nejpozději D+30, tedy 31. 12. Zde dojde podle harmonogramu v pátek 9. 12. k vytvoření registrů příslušníků FARC. Ke konci ledna dojde k odevzdání všech těžkých zbraní a výbušnin. Ke konci února dojde k úplnému odzbrojení prvních 30 % FARC, ke konci března k odzbrojení dalších 30 % a ke konci dubna k odzbrojení zbývajících 40 %. Veškeré zbraně budou nejpozději ke konci května předány OSN ke zničení a zároveň tak dojde i ke skončení konfliktu mezi FARC a Kolumbií.
V průběhu koncentrace FARC dojde k přiznání veškerého movitého i nemovitého majetku, aby tak následně mohlo dojít k rozkrytí operací na praní špinavých peněz a použití těchto prostředků k odškodnění obětí války. Jelikož se jejich hodnota podle některých výše psaných odhadů pohybuje v miliardách amerických dolarů, tak se výrok Ivána Marqueze, který vedl vyjednávací tým FARC, o hrozbě krachu FARC jeví jako poměrně bezcharakterní a účelový. Skutečným důvodem tak byla patrně snaha vyvolat tlak na uspíšení vyjednávání za účelem minimalizace počtu pozměňovacích návrhů, které budou do nové smlouvy zahrnuty.
Zhodnocení
Jelikož je nová dohoda FARC z pohledu povstalců mnohem méně výhodná a velké části hrozí tresty, ač jsou v rámci speciální mírové justice mírnější, než v rámci běžné justice, hrozí odtrhnutí některých částí skupiny, či dezerce jednotlivců, kterým by hrozily vyšší tresty. Nejméně jedna fronta FARC již oznámila, že opouští mírový proces, a bude nadále pokračovat v boji (Univision 2016b). Zároveň došlo ke zdržení zákona o amnestii, podle kterého je politický boj odpuštěn, jelikož musí být nejprve schválen Ústavním soudem, který tak ale podle prohlášení neučiní dříve než 12. 12. 2016. Toto je způsobeno faktem, že mírová dohoda byla přijata ve zrychleném řízení a zároveň byla předložena Ústavnímu soudu až po hlasování, nedošlo tak jejímu zařazení na agendu. FARC tedy odmítl demobilizovat, jelikož není doposud jistý jejich právní status, a z nastalé situace viní vládu a její neochotu se řídit vlastním harmonogramem (El País 2016c).
Nastalá nejistota tak může mezi povstalci vyvolat určité rozčarování a nedůvěru vládě. Část povstalců se tak může odtrhnout a dále operovat samostatně či v rámci jiné organizace. Lze také očekávat, že v případě větších prodlev při přijetí tohoto zákona, dojde ke změně názoru určité části FARC. Případné odtrhnutí části povstalců může nadále vyvolat negativní postoje veřejnosti k mírovému procesu, a vyvolat tak i pozitivní smyčku zpětné vazby. V případě silného veřejného mínění o mírovém procesu se může tento stát významným tématem do prezidentských voleb v roce 2018, což může vést ke zvolení prezidenta a vlády s negativním přístupem k mírové dohodě. Stále ještě existuje vůči této dohodě odpor a zároveň i hlavní představitel odpůrců je poměrně populárním politikem. Vzhledem k odmítnutí zařazení nové dohody do ústavy značně klesla právní hodnota dokumentu, čemuž se FARC nepochybně chtěl vyhnout. Nicméně tak hrozí nedodržení části provizí nové dohody, zejména přijetí dlouhodobých opatření, jakými jsou pozemková reforma a boj s nerovností.
Iván Márquez potvrdil, že přesun do koncentračních zón, kde proběhne demobilizace, je pozastaven, probíhá však příprava na něj a guerilla očekává, jak se vyřeší právní překážky. Zároveň však podle Márqueze není ve vytyčených zónách vybudována infrastruktura na přijetí povstalců. Nejedná se tak podle něj o porušení dohody a znovu zopakoval odhodlanost FARC dotáhnout proces až do konce (El País 2016d). Pro FARC jako celek je totiž dohoda stále výhodná, vzhledem ke klesající podpoře povstalců. V případě vytrvání v boji by hrozilo další oslabení a ztráta vyjednávací pozice. Získání reálného politického vlivu je jedním z největších a nejdůležitějších úspěchů guerilly. Je však otázkou do budoucna, jak s ním naloží.
Použité zdroje:
El Colombiano. 2016. „Hasta el 31 de octubre será el cese al fuego: Santos.“ ElColombiano.com. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://www.elcolombiano.com/colombia/acuerdos-de-gobierno-y-farc/juan-manuel-santos-anuncio-cese-al-fuego-hasta-el-31-de-octubre-IF5106974.
El Espectador. 2016a. „Santos no recibe más propuestas sobre el acuerdo de paz.“ ElEspectador.com. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://www.elespectador.com/noticias/paz/santos-no-recibe-mas-propuestas-sobre-el-acuerdo-de-paz-articulo-661440.
El Espectador. 2016b. „Las conclusiones de la investigación por muerte de guerrilleros de las Farc en Bolívar.“ ElEspectador.com. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://www.elespectador.com/noticias/politica/conclusiones-de-investigacion-muerte-de-guerrilleros-de-articulo-668258.
El Heraldo. 2016. „Uribe dice que terrorismo logró que Gobierno apruebe su agenda.“ ElHeraldo.co. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://www.elheraldo.co/nacional/uribe-dice-que-terrorismo-logro-que-gobierno-apruebe-su-agenda-287904.
El Mundo. 2016. „Santos, tras refrendar la Cámara de representanjtes el acuerdo noc las FARC: Mañana comienza la paz.“ El.Mundo.es. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://www.elmundo.es/internacional/2016/12/01/583f937822601d021e8b465e.html.
El País. 2016a. „La popularidad de Santos llega a sus niveles más bajos.“ ElPaís.com. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://internacional.elpais.com/internacional/2016/05/05/colombia/1462477758_216778.html.
El País. 2016b. „La reunión entre Santos y Uribe termina sin acuerdos concretos y mantiene estancado el proceso de paz.“ ElPaís.com. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://internacional.elpais.com/internacional/2016/10/05/colombia/1475695111_878674.html.
El País. 2016c. „Presidente Santos ‘aguantará’ Proyecto para la Ley de Amniostía para las Farc.” ElPaís.com.co. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://www.elpais.com.co/elpais/colombia/proceso-paz/noticias/presidente-santos-aguantara-proyecto-para-ley-amnistia-para-farc.
El País. 2016d. „Farc piden que Ley de Amnistía se apruebe antes de finalizar el año.“ ElPaís.com.co. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://www.elpais.com.co/elpais/colombia/proceso-paz/noticias/farc-piden-ley-amnistia-apruebe-antes-finalizar-ano.
El Pueblo. 2016. „Presidente Santos prolonga cese al fuego bilateral hasta el 13 de octubre.“ ElPueblo.com.co. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://elpueblo.com.co/cese-al-fuego-bilateral-con-las-farc-va-hasta-el-31-de-octubre-presidente-santos/.
El Tiempo. 2016a. „Farc insisten en no cambiar el Acuerdo de Paz.“ ElTiempo.com. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://www.eltiempo.com/politica/proceso-de-paz/farc-no-cambiaran-el-acuerdo-de-paz/16718823.
El Tiempo. 2016b. „Uribe no irá a cita noc Santos este jueves en Palacio.“ ElTiempo.com. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://www.eltiempo.com/politica/proceso-de-paz/uribe-rechaza-invitacion-de-santos-de-reunirse/16736390.
El Tiempo. 2016c. „Hay más de 400 propuestas para ajustar acuerdo de paz noc las Farc.“ ElTiempo.com. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://www.eltiempo.com/politica/proceso-de-paz/propuestas-para-cambiar-acuerdo-con-las-farc/16732657.
The Economist. 2016. „The FARC’s finances: Unfunny money.“ TheEconomist.com. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://www.economist.com/news/americas/21697008-government-may-never-get-its-hands-guerrillas-ill-gotten-gains-unfunny-money.
Univision. 2016a. „Iván Márquez: Si no se llega a un acuerdo pronto, el proceso de paz puede pasar del limbo al infierno.“ Univision.com. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://www.univision.com/noticias/ivan-marquez-si-no-se-llega-a-un-acuerdo-pronto-el-proceso-de-paz-puede-pasar-del-limbo-al-infierno-video.
Univision. 2016b. „Frente de las FARC dice que no entregará las armas y se apartará del acuerdo de paz en Colombia.“ Univision.com. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://www.univision.com/noticias/proceso-de-paz/frente-de-las-farc-dice-que-no-entregara-las-armas-y-se-apartara-del-acuerdo-de-paz-en-colombia.
Wall Street Journal. 2016. „That Was No Way to Negotiate With Narcoterrorists.“ WSJ.com. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://www.wsj.com/articles/no-way-to-negotiate-with-narcoterrorists-1476916320.
World Bank. 2016. „GINI index (World Bank estimate).“ World Bank. [online][cit. 07.12.2016] Dostupné z: http://data.worldbank.org/indicator/SI.POV.GINI?year_high_desc=false.
