Drogová trestná činnost se všemi důsledky je stále aktuální globální problém. Drogový trh je neustále doplňován přísunem nových, často legislativně neomezených látek. Omamné a psychotropní látky jsou stále častěji využívány jako prostředek k usnadnění páchání rozličných forem kriminality, z nichž nejzávažnější je kriminalita násilná. Sexuálně motivované trestné činy představují soubor nejzávažnějších trestných činů. Pachatelé této kriminality stále častěji užívají psychotropní látky ke snížení obranyschopnosti oběti. Nealkoholová droga GHB získává v České republice stálé místo na drogovém trhu a pro své účinky se stává nebezpečnou zbraní v rukou sexuálních predátorů.

Statistické ukazatele registrované kriminality za poslední roky prezentují přívětivě klesající trend. Výjimku představuje kromě kyberkriminality také drogová trestná činnost, jejíž hodnocení ze zjištěné registrované kriminality lze, s ohledem na vysoce vázanou latenci, vnímat spíše informativně. Česká republika je součástí mezinárodního společenství, ve kterém převážil názor, že užívání určitých látek představuje vážný celosvětový problém s aspekty zdravotními, společenskými, ekonomickými i bezpečnostními. [1]

Trh s drogami a situace v České republice

Evropská zpráva o drogách z roku 2021 odhaduje, že v posledním roce užilo nealkoholové drogy 17,4 milionu mladých dospělých, což představuje 16,9 % osob ve věku 15–34 let. Drogový trh ve svých základních principech je totožný s legálním trhem a nabídka vždy reaguje na požadavky poptávky. Podle uvedené zprávy bylo v roce 2019 hlášeno asi 1,1 milionu záchytů drog. V porovnání s rokem 2009 je zřetelný nárůst látek MDMA [2], a to o 290 %. Vývoj na drogové scéně v České republice souběžně kopíruje vývoj na celosvětových trzích, a přestože dominující stimulativní látkou je na tuzemském drogovém trhu stále metamfetamin, pronikají na něj i další látky uspokojující variabilní požadavky uživatelské subkultury.

Zejména mladá generace uživatelů je motivována touhou zažívat něco nového, a to i v přeneseném smyslu do drogové nabídky. Jednání mladistvých uživatelů tak často nesměřuje ke stálému užívání, ale může být účelové, intermitentní a bez návyku. Členové těchto sociálních skupin volí jednotlivé látky podle žádaného účinku v dané životní situaci nebo i v momentální přechodné situaci. Tato vyprofilovaná subkultura uživatelů se vyznačuje snahou o co nejsilnější vnímání vybraných zážitků. Konzumenti tak oceňují zejména pozitivně vnímané zážitky z hudby, tance, barev a nezvykle intenzivně prožívaného sexu. Cílem tohoto textu je formou teoreticko-praxeologického zpracování poskytnout základní informace o jedné z takovýchto psychotropních látek s důrazem na její zneužití ke kriminálnímu jednání.

GHB a její základní charakteristiky

Výrazné místo na nelegálním trhu, zejména v prostředí mladistvých uživatelů, v současné době získává nealkoholová droga nazývaná „géčko“, „tekutá extáze“, „tekuté zlato“, „Gábina“. Za tímto slangovým označením je většinou látka GHB a její prekurzor GBL. Tyto látky jsou pro své podobné účinky a většinou i strukturu často zaměňovány a uvedené slangové označení často prezentuje obě látky spadající do skupiny derivátů se společnou zkratkou GHB. Z uvedené skupiny je nejčastěji užíván zejména gamma-hydroxybutyrát (GHB) a gamma-butyrolakton (GBL). [3] S GHB se lze často setkat ve formě bílého prášku, tablet a nejčastěji bezbarvé kapaliny.

GBL je průmyslově vyráběno a užití má zejména v chemickém průmyslu, kde je obsaženo v některých čističích, rozpouštědlech a ředidlech. Z těchto je poměrně jednoduchým chemickým postupem extrahováno pro nelegální výrobu GHB. Dříve většinou z Nizozemí dovážená droga se díky své jednoduché výrobě stává jednou z mála drog vyráběnou v České republice. Na rozdíl od výroby metamfetaminu lze GHB vyrábět v relativně nenáročných podmínkách technologicky jednoduchým postupem. Vstupní náklady na výrobu představují zejména finanční prostředky k nákupu bez omezení prodejných čistidel obsahující základní prekursor GBL a další finančně nenáročné, legálně dostupné chemikálie.

K samotnému procesu výroby GHB není třeba speciálního vybavení, základní předměty jsou součástí vybavení většiny domácností a samotný postup nevyžaduje hlubší znalosti chemie. Je též minimalizován chemický odpad a výrazný zápach, které jsou charakteristické pro ,,varny“ pervitinu a představují riziko odhalení. Jednoduchost a finanční nenáročnost jsou základní motivační faktory pro stále častější výrobu GHB v domácích podmínkách. Zvyšující se počet lokálních výroben má tak výrazný podíl na šíření drogy.

Využití a klinické účinky GHB

GHB syntetizoval již v roce 1874 ruský chemik Alexandr Zajcev. Farmakologický účinek objevil však až v roce 1960 francouzský neurobiolog Henri Laborit a GHB jako většina později nelegálních látek nalezl své uplatnění nejdříve ve zdravotnictví. Zde je hojně užíván jako lokální anestetikum. Využití našel též jako pomocné farmakum při odvykání od alkoholu a při léčbě narkolepsie. V 80. letech minulého století se pro své pseudosteroidní vlastnosti začal též hojně vyskytovat v komunitě sportovců.

Oblibu GHB získal pro svou schopnost odbourávat tuky a uvolňovat růstový hormon zejména mezi silovými sportovci. Droga má též výrazné sexuální účinky zvyšující sexuální vzrušivost a schopnost dosáhnout orgasmu. Pro své účinky byl GHB prodáván jako součást léků na spaní a ke zvýšení libida. V 90. letech minulého století se látka stala výrazným prvkem na drogové scéně v USA a z tohoto důvodu došlo k první zákonné regulaci. Následující studie prokazují rychlé šíření GHB z USA i do evropských zemí.

GHB má podobné účinky jako MDMA či jiné extáze. Lze jej tedy zařadit do skupiny stimulantů. Aplikující jedinec se cítí euforicky a má zvýšenou potřebu sociálního kontaktu. Provedené studie však prokazují, že na každého jedince droga působí odlišně. V závislosti na dávkování se kromě euforických příznaků mohou projevit zejména sedativní účinky přecházející až do hlubokého spánku. Dávka 0,5–1,5 g působí antidepresivně, lehce euforizačně a zvyšuje družnost jedince. Dávka 1,5–2,5 g výrazně zvyšuje sexuální citlivost. Dávky nad 2,5 g mají hypnotický účinek, mohou vyvolat křeče, zvracení a únavu přecházející ve spánek.[4] Účinky nastupují do 15 minut a trvají přibližně 3–4 hodiny. [5] [6] Cena na nelegálním trhu se pohybuje v rozmezí 150–200 Kč za 1 g. GHB je nejčastěji prodáváno v tekutém stavu. Nelegální prodejce tak většinou GHB předává v malých odměrkách nebo injekčních stříkačkách, aby odběratel mohl hned určit množství, které chce koupit. V tekutém stavu je GHB bezbarvá tekutina bez zápachu, hořké chuti. Uživatelé látku aplikují perorálně.

Predátorské drogy

Návykové látky jsou obecně významným kriminogenním faktorem přispívajícím k trestné činnosti. Alkoholové i nealkoholové drogy jsou častým iniciátorem kriminálního jednání i faktorem přispívajícím k sociálně patologickým jevům. Vztah mezi užíváním návykových látek a pácháním trestné činnosti je obecně známý a mnohokrát odborně popsaný. Kriminologie dělí drogovou kriminalitu na psychofarmakologicky podmíněné trestné činy, ekonomicky motivované trestné činy, systémové trestné činy a primární drogové trestné činy spočívající v porušení právní regulace nakládání a návykovými látkami.

Drogy jsou pro svou schopnost ovlivnit vnímání a jednání člověka často užívány jako prostředek k páchání trestné činnosti. Některé jsou pro své účinky využívány pachateli sexuálně motivovaných trestných činů k omezení obranyschopnosti oběti. Výše popsané anestetické účinky GHB s doprovodnou zvýšenou sexuální vzrušivostí vytváří rizikovou „kriminální kombinaci“. Jsou tak využívány během incidentů známých jako DFSA (drug facilitated sexual assault). Lze je tedy označit jako drogy usnadňující sexuální násilí. Někdy též označovány jako predátorské drogy. GHB se tak stává nebezpečnou zbraní v rukou sexuálních násilníků. Pro svou relativně nízkou cenu a zvyšující se rozšířenost na drogovém trhu patří GHB mezi relativně snadno dostupné psychotropní látky.

K vyvolání zamýšlených účinků postačí pouze několik mililitrů tekutého GHB. Uživatelé uvádí, že se jedná o množství, které naplní plastový uzávěr od pet lahve. Droga je nejčastěji přidávána do nápoje oběti, a protože se jedná o bezbarvou tekutinu bez zápachu podávanou v malém množství, není oběť schopna detekovat její přítomnost. Tento postup, kdy pachatel bez vědomí oběti přidává do jejího nápoje psychoaktivní látku, která mění její chování, se označuje jako drink spiking. Následné účinky jsou odvislé od množství podané látky a dalších bio-psychologických faktorů. Oběť, které byla podána dávka do 2,5 g, začne většinou po 10-20 minutách pociťovat naléhavé nutkání k intenzivní sexuální komunikaci. Jinak stydlivá oběť překonává strach a ostych z cizích dotyků a je svolná k uskutečnění intimních kontaktů. GHB téměř anuluje intimní zábrany a zvyšuje citlivost při dotycích. Časté jsou případy, kdy se intoxikovaná oběť například nebrání sexu s více partnery, s neznámým partnerem nebo sexu na veřejných místech. Díky anestetickému účinku GHB si oběť po několika hodinách uvědomuje některé věci, které se s ní děly, ale nedokáže si přesně vybavit jednotlivé detaily a nedokáže si vysvětlit své chování. Často není ani schopna přesněji popsat svůj sexuální protějšek z inkriminované doby, a tak přispět k odhalení pachatele.

Modus Operandi

Pachatelé využívající DFSA své oběti oslovují většinou v barech, restauracích, na společenských akcích a dalších místech, kde dochází k požívání alkoholických nápojů. Ve většině případů dochází k předchozí interakci pachatele s obětí, kdy pachatel oběť oslovuje a navazuje s ní prvotní přátelský kontakt. V nestřeženém okamžiku přidává do nápoje oběti přinesenou drogu. Po vyvolání účinků pachatel využívá odpadnutí zábran a zvýšenou sexuální touhu oběti a tuto sexuálně zneužije. Při podání další dávky může látka vyvolat hypnotický účinek přivádějící oběti do několikahodinového spánku. Mimo sexuálního útoku tak je oběť často i okradena.

Prokazování tohoto druhu trestné činnosti je poměrně složité a prostoupené procesním negativem v absenci přímých důkazů. Orgány činné v trestním řízení ve většině případů reagují až na samotný vývoj drogového trhu. Dle statistik prezentovaných Národní protidrogovou centrálou PČR bylo v roce 2021 zajištěno in natura 108 ml této látky, což je údaj zcela nevypovídající o skutečném rozšíření GHB. Pro samotný nelegální prodej představuje tekutá forma GHB možnosti konspirativního ukrytí v různých obalech od nápojů, voňavek, léků apod. Odhalení látky při kontrole jejího nositele je tak pro bezpečnostní složky často obtížné.

Samotné jednání pachatele nevykazuje žádnou formu agresivního jednání, oběť nevykazuje stopy násilného jednání. Oběť po nevědomém požití GHB sama vyhledává intimní kontakt s pachatelem a pro okolí nevykazuje žádná obranná jednání. Výpovědi svědků, kamerové záznamy nebo informace ze sociálních sítí většinou mohou přispět k verzi pachatele, že sexuální styk byl ze strany oběti dobrovolný. Protože GHB je přirozený neurotransmiter vyskytující se v mozku savců, tak ani toxikologické vyšetření oběti, prováděné s časovým odstupem, nepřináší kriminalisticky významné informace o přítomnosti psychotropních látek. Opomenout nelze ani významnou negativní skutečnost, že policejní orgán se po prvotním šetření může přiklonit k mylné kriminalistické verzi, kdy v jednání nespatřuje trestný čin, ale dobrovolné jednání pod vlivem alkoholu. Zahájení útoku v prostředí, kde dochází ke konzumaci alkoholu, poskytuje pachatelům této trestné činnosti výchozí alibistické prostředí znevěrohodňující výpověď oběti. Ta většinou tvrdí, že sice alkohol užila, ale nikoli v takové míře, aby se vědomě dopustila takového jednání nebo aby se uvedla do stavu nevědomí. Oběť tak prochází sekundární viktimizací, sebeobviňováním a ztrátou důvěry v sebe sama.

Více proškolených specialistů a preventivní opatření

Současný drogový trh nabízí velké množství omamných a psychotropních látek. Nároky na straně poptávky směřují i do jiných než běžně uživatelských oblastí a orgány činné v trestním řízení se potýkají s neustálým přísunem nových látek. Nealkoholové drogy vykazují stále progresivnější přesah mimo mantinely drogové kriminality a stávají se ekonomickým, sociálním a lstivým prostředkem pro usnadnění páchání různorodé trestné činnosti. Zejména orgány Policie České republiky a Celní správy České republiky realizují soubor represivních opatření směřující k eliminaci nabídky představované primárně nelegální výrobou a distribucí omamných a psychotropních látek. Drogový trh však vykazuje značnou pružnost a schopnost reagovat na poptávku uživatelské subkultury. Etablování nových látek na drogovém trhu a jejich široká škála využití tak vytváří kriminogenní faktory k páchání rozličné kriminality.

Přestože boj proti drogové kriminalitě patří dlouhodobě k prioritám Policie České republiky, současné personální obsazení specialistů po linii toxi není dostačující. Efektivnější boj proti drogové kriminalitě by vyžadoval zejména specializaci většího počtu policistů v přímém výkonu služby. Absence proškolených specialistů na základních útvarech PČR a jejich soustřední na specializovaných útvarech zužuje operační prostor efektivní represe. Kladně lze naopak hodnotit, že v boji s drogovou kriminalitou je kladen stále větší důraz na preventivní opatření směřující k omezení poptávky. Výše popsané kriminální jednání vykazuje pro svou složitou objasnitelnost jistou imunitu proti represivním opatřením a je tak nutné vytvořit dostatečný operační prostor vhodným preventivním opatřením. Informovanost potenciálních obětí je základem úspěšné viktimologické prevence kriminality a autor doufá, že předložený příspěvek k této informovanosti přispěje.

Zdroje:

[1] Gřivna, T., Scheinost, M., Zoubková, I. a kol. (2014).  Kriminologie, Wolters Kluwer. s. 324.

[2] MDMA (3,4-methylendioxy-N-metamfetamin).

[3] Evropská zpráva o drogách. (2021), dostupné na www.emcdda.europa.eu/system/files/publications/13838/2021.2256_CS0906.pdf.

[4] Hess, L., Uzel, R., (2018). Sex, drogy a násilí. Mladá Fronta. s. 202-203.

[5] Nástup a trvání účinků je vždy individuální dle množství užité látky a tolerance uživatele.

[6] y-Butyrolakton: GLB. (n.d.), dostupné na: www.prevcentrum.cz/informace-o-drogach/y-butyrolakton-gbl/.