Kokainový průmysl a pandemie Covid–19

Štítky:

Za rok 2020 se odhadovala hodnota evropského trhu s kokainem na 10,5 miliardy EUR [1] a celosvětový počet uživatelů neustále roste (v roce 2019 jich bylo evidováno přes dvacet milionů). [2] Výroba a distribuce kokainu se řadí mezi největší průmysly světa a stejně jako legální podnikání, i business s drogami byl ovlivněn koronavirovou pandemií.

Pojem kokainový průmysl zahrnuje veškeré činnosti spojené s výrobou a prodejem kokainu. Kokain se vyrábí chemickým procesem úpravou rostliny zvané rudodřev koka (erythroxylum koka). Ta se pěstuje především v andské oblasti, v Kolumbii, Peru a Bolívii, přičemž Kolumbie obstarává přes 70 % veškeré produkce koky. Rostlinu pěstují obyčejní farmáři, pro které je pěstování koky hlavním zdrojem obživy. Kokový trh totiž díky své stabilitě zajišťuje farmářům stálý příjem. Koka je dále přetvářena do pasty, kterou odkupují kriminální skupiny, kartely, či guerilly. Za pomoci chemikálií a chemického vybavení probíhá rafinace kokové pasty na kokain a další jeho deriváty. [3] [4] Hotový produkt se exportuje převážně mimo Latinskou Ameriku (vzhledem k vyšší prodejní ceně a počtu uživatelů především do USA a Evropy), a to nejčastěji za využití lodní nebo letecké dopravy. Právě v této fázi se nejvíce propojuje kokainový průmysl s legálními průmysly, jelikož k převozu bývají využívány zásilky s legálním zbožím. [5] Poté se zboží prodává koncovým zákazníkům. V této oblasti je globální obchod s kokainem zajímavý svou dynamikou spolupráce a konkurence mezi různými kriminálními skupinami. Zásilky kokainu do značné míry závisí na úzké spolupráci mezi producenty kokainu, latinskoamerickými kriminálními skupinami a zprostředkovateli, což jsou mezinárodně působící skupiny, které organizují rozsáhlé obchodování s kokainem (včetně dodání drogy pouličním dealerům). [6]

Vzhledem k provázanosti kokainového průmyslu na legální odvětví (především spedice a logistika) a zavedeným restrikcím v souvislosti s šířením nemoci Covid­–19 vyvstala otázka, jaké změny nastaly v obchodování s drogami. Ta byla mimo jiné součástí online webináře s názvem Latin America risk outlook: emboldened criminal groups, failing states and rising climate insecurity, který pořádal britský think tank The International Institute for Strategic Studies (IISS). Kokainovému průmyslu se konkrétně věnoval Dougles Farah, který identifikoval dvě hlavní změny – v postavení kriminálních skupin a v rámci exportu. [5]

Větší legitimita kriminálních skupin

Obchod s drogami je v Latinské Americe velmi fragmentovaný a je do něj zapojeno mnoho kriminálních skupin. Nejčastěji se jedná o místní kriminální skupiny, které lze v obecné rovině označit jako drug trafficking organizations (DTOs). Mezi nejvýznamnější patří kolumbijské kriminální skupiny Národní osvobozenecká armáda (ELN), Urabeños, Los Puntilleros a Rastrojos. Významné jsou také bývalé marxistické guerilly, například disidentské frakce Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (ex-FARC mafie) a disidenti z Lidové osvobozenecké armády (EPL). Stále významnější roli hrají také mexické kartely (například Kartel Sinaola a Los Zetas). [7] Působí zde ale také peruánská Světlá stezka (Sendero Luminoso). V rámci pašování drog do Evropy mají důležitou roli africké a italské skupiny, zároveň ale také roste význam albánských, britských, nizozemských, francouzských, irských, marockých, srbských, španělských, tureckých a asijských kriminálních skupin. [4]

Dle Douglese Faraha v průběhu pandemie vzrostl význam dvou kriminálních aktérů – gangu Mara Salvatrucha (MS13), který je primárně složen ze Salvadorců (teritoriálně působí na území Salvadoru, Gautemaly a Hondurasu), a brazilské kriminální skupiny Primeiro Comando da Capital (PCC). Obě tyto skupiny, spolu s dalšími zločineckými organizacemi v Guatemale, Mexiku a Kolumbii, převzaly na mnoha místech funkci státu. [4] [8] Na svém ovládaném území poskytovaly obyvatelům základní služby a vymáhaly zákaz vycházení nebo dodržování karantény. [9] Například v Kolumbii byly kriminálními skupinami zavedeny restrikce k zabránění šíření koronaviru nejméně v 11 ze 32 kolumbijských států. Tyto restrikce pak DTOs nejčastěji vymáhaly prostřednictvím výhružek a násilí. [10] Právě tyto aktivity upevnily jejich pozici na daném území.

McDermott a Dudley [11] však upozorňují na to, že již před pandemií byly mnohé demokratické vlády v této oblasti oslabeny. V kombinaci se špatnou reakcí na koronavirovou krizi a silným postavením DTOs, které reálně vymáhaly dodržování opatření a zajišťovaly základní potřeby, došlo k posílení jejich legitimity v očích běžných obyvatel. [12] [13]

Rostoucí síla a zapojení brazilské PCC do mezinárodního obchodu s drogami je také spojena s nezvládnutou koronavirovou krizí uvnitř Brazílie. Kromě toho byl brazilský prezident Jair Bolsonaro v průběhu roku 2020 vyšetřován kvůli korupci. Dále došlo k izolaci země a přerušení vztahů s několika evropskými státy z důvodu rekordního odlesňování Amazonského pralesa. Vzhledem k téměř nulovému odporu ze strany státu se proto podařilo PCC a dalším zločineckým gangům ovládnout klíčové přístavy pro pašování drog. [12]

Zatčení členů disidentů FARC v oblasti Putumayo v Peru. Zdroj Wikimendia Commons.

Snazší pronikání do legální ekonomiky a nárůst korupce

Posílení postavení kriminálních skupin souvisí také s novými příležitostmi k obchodu, které pandemie nabídla, včetně pronikání do legálních trhů. Velmi lukrativním se nově stal obchod s padělanými zdravotnickými produkty a léčivými přípravky, včetně vakcín na koronavirus a chřipku. Právě na padělání těchto vakcín upozornil Interpol [14] již koncem roku 2020. Kromě toho se objevily také falešné inzerce na vakcíny od firmy Pfizer-BioNTech nebo byl zaznamenán prodej falešných negativních testů na koronavirus. [15]. Zároveň mohly DTOs těžit z nedostatku spotřebního zboží, které mohly padělat a dodávat na trh.

Proniknout do legální ekonomiky mohly zločinecké skupiny snadněji prostřednictvím ovládnutí podniků, které byly v důsledku pandemie v těžké ekonomické situaci. [4] Jedná se zejména o firmy z oblasti služeb, turismu, transportu nebo restauratérství. Takové podniky mohly DTOs buďto pouze finančně podpořit, nebo je plně převzít. [9] Tyto podniky mohou nyní využívat k praní špinavých peněz. [16]

Existuje také obava, že se kriminální skupiny snažily o přístup k vládním peněžním příspěvkům, které byly vypsány skrze „záchranné balíčky“. O tyto balíčky si skupiny buďto mohly zažádat, nebo pro jejich zisk podplatit úředníky, což bylo evidováno například v Bolívii, Peru nebo Guatemale. [11] Ačkoliv korupce probíhala i před pandemií, v souvislosti se šířením koronaviru data uvádějí navýšení míry korupce v latinskoamerických zemích.

Nové obchodní cesty a prodej přes dark web

Vzhledem k uzavření hranic mnoha států byla výrazně omezena letecká doprava. Ta patřila mezi nejčastější způsob distribuce kokainu na zahraniční trhy spolu s lodní dopravou, která však z důvodu potřeby toku zboží nebyla natolik omezena. Jako jeden z hlavních trendů lze identifikovat větší využívání námořních toků. S tím také souvisí velikost dodávek – dle Úřadu pro potírání drog (DEA) [17] došlo ke změně modu operandi a zločinecké skupiny upustily od častého posílaní menších zásilek. Naopak začaly posílat vetší zásilky najednou, což dokazuje záchyt velkého množství kokainu v evropských přístavech na jaře 2020. [18] Pro tuto změnu existuje dvojí vysvětlení. Na jednu stranu se mohlo jednat o snahu „předzásobit“ evropský trh. Na druhou stranu je zapotřebí brát v úvahu také zvýšené aktivity policie a Europolu, kterým se podařilo dešifrovat několik aplikací využívaných k pašování drog.

Zvýšený záchyt kokainu tak mohl souviset s odposloucháváním pašeráků, a tedy s přesnějšími policejními akcemi [19]. Vzrostl také význam (narko)ponorek, jejichž častější využívání je evidováno od roku 2018. Ačkoliv většina ponorek využívaná kriminálními skupinami je pouze částečně ponorná, nelze jejich pohyb řádně sledovat a vyhýbají se téměř všem omezením pohybu. V roce 2020 bylo detekováno 27 ponorek s částečným ponorem, přičemž jen za květen byly během čtyř dnů zastaveny a zadrženy tři ponorky v Karibiku. [11] [20] [21]

(Narko)ponorka zachycená v Ekvádoru. Zdroj Wikimendia Commons.

Pandemie také zasáhla do prodeje drog koncovým uživatelům. Pouliční prodej byl téměř zastaven a akce, na kterých se drogy ve větší míře prodávaly, byly zakázány. Přesto se však dealeři dokázali přizpůsobit novým podmínkám. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, neboli EMCDDA, [22] provedlo během ledna až března 2020 předběžný výzkum, jaký dopad mělo/mohlo mít na prodej drog využití online platforem a dark webu v Evropě. Nejvíce se přes dark web nabízely výrobky z konopí. Kokain a další stimulanty byly hned na druhém místě. Prodávající, nejčastěji z Velké Británie, Německa a Nizozemí, se snažili v rámci stimulace prodeje využívat marketingové techniky. Zaváděli například slevy nebo umožnili objednat nižší minimální množství.

Kromě dark webu byly zjištěny i další alternativní způsoby distribuce. Jedná se zejména o využívání služby doručení jídla, kurýrních služeb „doručení až ke dveřím“ nebo využití jiných poštovních zásilek. [18] [23] V Itálii dokonce obchodníci s drogami zřídili prodejní místa v okolí supermarketů, jednoho z mála míst, kam lidé mohli jezdit. [24] Zákazníci se svými dodavateli většinou komunikovali skrze zašifrované zprávy. Ke komunikaci se pravděpodobně začaly využívat i běžné sociální sítě a komunikátory jako Facebook nebo WhatsApp. [16]

Přizpůsobení se krizi a obavy do budoucna

Ačkoliv na počátku pandemie došlo k narušení jednotlivých činností kokainového průmyslu, od pěstování koky po její export a prodej, zločinecké skupiny se dokázaly rychle a efektivně přizpůsobit měnícím se okolnostem. [16] V důsledku zavedených opatření se dále musely vypořádat například s nedostatkem benzínu a chemikálií potřebných na rafinaci kokainu, [18] zvýšenými aktivitami bezpečnostních složek při eradikaci koky [19] nebo propadem užívání kokainu v prvních třech měsících pandemie. [25] Přesto však dle UNODC [4] do začátku roku 2021 ani jeden z těchto problémů výrazně neomezil obchod s drogami. Naopak dle dostupných dat pokračovaly dodávky kokainu do Evropy dokonce ve větším množství než v roce 2019.

Pandemie přinesla nové trendy a urychlila některé stávající. Zajímavá je však predikce vývoje nejen obchodu s kokainem, ale obecně drogového průmyslu. Očekává se, že doba post-covidová bude ovlivněna ekonomickou krizí (která je v současné době navíc podpořena v souvislostí s válkou na Ukrajině). Ekonomická krize může v mnoha latinskoamerických státech způsobit potravinovou nejistotu, která donutí farmáře k rozsáhlejšímu pěstování koky a povede k navýšení výroby nelegálních drog. Dalším předpokladem je zvýšení počtu uživatelů drog a rozšíření drogové závislosti. [4] Tento odhad se zakládá na zkušenostech z minulosti, kdy byl trh po obdobích „krize“ přesycen nabídkou různých drog a společnost byla v obecné náladě oslavovat. V této době vždy došlo k nárůstu uživatelů drog. Na druhou stranu však ekonomická recese může mít za následek snížení užívání drog v důsledku nedostatečných příjmů nebo omezených možností prodeje. Ekonomická krize tak přináší velkou neznámou v rámci změny dynamiky na drogovém trhu. [25]


Zdroje

[1] European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. (2022). EU Drug Market: Cocaine. Retrieved from https://www.emcdda.europa.eu/printpdf/publications/eu-drug-markets/cocaine_en

[2] European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. (2019). EU Drug markets report. Retrieved from https://www.emcdda.europa.eu/system/files/publications/12078/20192630_TD0319332ENN_PDF.pdf.

[3] Wilson, S., & Zambrano, M. (1994). Cocaine, Commodity Chains, and Drug Politics: A Transnational Approach. In Gereffi, G., & Korzeniewicz, M., Commodity Chains and Global Capitalism (297–315). Westport: Preager Publishers.

[4] United Nations Office on Drugs and Crime. (2021). World Drug Report 5. COVID-19 and Drugs: Impact Outlook. Retrieved from https://www.unodc.org/res/wdr2021/field/WDR21_Booklet_5.pdf.

[5] The International Institute for Strategic Studies (2022, February 22). Latin America risk outlook: emboldened criminal groups, failing states and rising climate insecurity [Video file]. Retrieved from https://www.iiss.org/events/2022/01/risk-outlook-for-latin-america.

[6] United Nations Office on Drugs and Crime. (2021). Cocaine Insights 1. Retrieved from

https://www.unodc.org/documents/data-and-analysis/cocaine/Cocaine_Insights_2021.pdf

[7] Chalk, P. (2011). The Latin American drug trade: scope, dimensions, impact, and response. Rand Corporation.

[8] Ludwig, J. (2021). Pandemic spread of violence: COVID-19 and criminal governance in Rio de Janeiro. The Public Sphere: Journal of Public Policy, 9(1).

[9] Dellasega, M., & Vorrath, J. (2020). A gangster’s paradise? Transnational organised crime in the Covid-19 pandemic. SWP Comment, 66/2020.

[10] Colombia: Armed Groups’ Brutal Covid-19 Measures. Killings, Threats, and Social Control (2020, July 15). Human Rights Watch. Retrieved from https://www.hrw.org/news/2020/07/15/colombia-armed-groups-brutal-covid-19-measures.

[11] McDermott, J., & Dudley, S. (2020, December 31). GameChangers 2020: Predictions for 2021 – Shaking Off the Virus. InSight Crime. Retrieved from https://insightcrime.org/news/analysis/gamechangers-2020-predictions-for-2021/.

[12] McDermott, J. (2021, February 9). The Future of the Cocaine Trade to Europe. InSight Crime. Retrieved from https://insightcrime.org/investigations/future-cocaine-trade-europe/.

[13] Niño, C.A. (2021, February 8). La pandemia favoreció a los grupos armados ilegales. Razón Publica. Retrieved from https://razonpublica.com/la-pandemia-favorecio-los-grupos-armados-ilegales/.

[14] INTERPOL warns of organized crime threat to COVID-19 vaccines (2020, December 2). Interpol. Retrieved from https://www.interpol.int/News-and-Events/News/2020/INTERPOL-warns-of-organized-crime-threat-to-COVID-19-vaccines.

[15] Sullivan, S. (2021, January 18). Liquid Gold – False COVID-19 Vaccines Emerge in Latin America. InSight Crime. Retrieved from https://insightcrime.org/news/analysis/false-covid-vaccines-emerge/.

[16] EU Drug Markets – Impact of COVID-19. (2020). EMCDDA a Europol. Retrieved from https://www.emcdda.europa.eu/system/files/publications/13097/EU-Drug-Markets_Covid19-impact_final.pdf.

[17] 2020 National Drug threat assesment. (2021). Drug Enforcement Administration. Retrieved from https://www.dea.gov/sites/default/files/2021-02/DIR-008-21%202020%20National%20Drug%20Threat%20Assessment_WEB.pdf.

[18] Sergi, A. (2020) „Takeaway orders – Covid19 and Cocaine,“ Janes Intelligence Review September.

[19] Zoulová, Š. (2021). Dopady pandemie COVID-19 na kokainový průmysl (Diplomová práce).

[20] Weerth, C. (2020). Cocaine Smuggling by help of Narco-Submarines from South America to Africa and Europe: A call for a higher awareness of an existing smuggling pathway. Customs Scientific Journal, (2/2020), 33-49.

[21] Jones, K. (2021, March 26). Cambio de rumbo: incautan en España primer narcosubmarino construido en Europa. InSight Crime. Retrieved from https://es.insightcrime.org/noticias/espana-incauta-primer-narcosubmarino-construido-europa/.

[22] COVID-19 and drugs Drug supply via darknet markets. (2020). European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. Retrieved from https://www.emcdda.europa.eu/system/files/publications/13042/EMCDDA-report_COVID19-darknet-final.pdf.

[23] Research brief – COVID-19 and the drug supply chain: from production and trafficking to use. (N.d). United Nations Office on Drug and Crime. Retrieved from https://www.unodc.org/documents/data-and-analysis/covid/Covid-19-and-drug-supply-chain-Mai2020.pdf.

[24] Anesi, C. et al. (2020, May 20). What Lockdown? World’s Cocaine Traffickers Sniff at Movement Restrictions.Organized Crime and Corruption Reporting Project. Retrieved from https://www.occrp.org/en/coronavirus/what-lockdown-worlds-cocaine-traffickers-sniff-at-movement-restrictions.

[25] Impact of COVID-19 on patterns of drug use and drug- related harms in Europe. (2020). European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. Retrieved from https://www.emcdda.europa.eu/system/files/publications/13130/EMCDDA-Trendspotter-Covid-19-Wave-2_1.pdf.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.