Novinky z Afriky: leden 2015

Štítky:

Přehled bezpečnostního dění z afrického kontinentu za měsíc leden.

Odveta za Tahlila

2. 1. 2015: Přesně dva dny od úmrtí hlavní postavy zpravodajského oddělení Amniyat somálského al-Šababu, Abdishakura Tahlila, zaútočili islámští radikálové na další vojenskou základnu, tentokráte v centrálním regionu. Cílem se stala předměstská základna ve městě Baidoa, vzdáleném 250 kilometrů od hlavního města Mogadišu. Při útoku zemřelo sedm somálských vojáků a tři bojovníci al-Šababu. Ve stejný den byl také přepaden konvoj humanitární pomoci, při přepadení zemřel jeden z patrolujících vojáků. O další dva dny na to se odpálil sebevražedný atentátník v automobilu ve čtvrti Waabari v Mogadišu a zabil další čtyři civilisty. Ke všem incidentům se přihlásil al-Šabab.

Úpravy Anti-teroristického zákona

2. 1. 2015: Dva týdny od zavedení kontroverzního Anti-teroristického zákona se keňský Nejvyšší soud rozhodl pozměnit či zcela vyškrtnout jeho problematické části. Soud tak reagoval na připomínky opozice a lidsko-právních organizací.

Smrt Anase al-Libyho, podezřelého z teroristických útoků v Keni

03. 01. 2015: Anas al-Liby, který je považován za jednoho z vůdců teroristické sítě al-Kajdy, zemřel několik dní před začátkem soudního procesu ve Spojených státech amerických (USA), kde byl obviněn z podílu na teroristických útocích na americké ambasády v roce 1998. Podle jeho manželky a právníků zemřel al-Liby v nemocnici. Příčinou byla zřejmě rakovina jater. Liby byl dopaden komandem USA v říjnu 2013 v Tripolisu, hlavním městě Libye. Před soudem měl stanout 12. ledna tohoto roku, kde se měl zodpovídat z útoků v Keni a Tanzanii, kdy tehdy přišlo o život více jak 220 lidí. Liby, jehož vlastní jméno bylo Nazih Abdul-Hamed al-Ruqai, již dříve jakoukoliv vinu popíral. Jeho manželka pak obvinila vládu USA z únosu a vraždy svého manžela a označila ho za nevinného muže. Než byl Liby dopaden, byl na seznamu nejhledanějších osob. Za jeho dopadení byla vypsána částka 5 milionů amerických dolarů. Při jeho zadržení v roce 2013 musel pak ministr zahraničí John Kerry vysvětlovat libyjské vládě zásah komanda na jejím území. Mnoho libyjských občanů bylo tehdy rozezlených a daný zásah považovali za útok na národní suverenitu. Kromě al Libyho byli z útoku v roce 1998 obviněni další dva lidé. Prvním je Khalid Al Fawwaz, který rovněž odmítl vinu a před soudem měl stanout společně s Libym. Další obviněný Adel Abdul Bary připustil, že se na útocích podílel a u soudu dostal maximální trest 25 let vězení.

Madagaskar bez Vlády

12. 1. 2015: Nevídanou sebereflexi předvedla madagaskarská vláda v čele s Rogerem Koloem, která rezignovala z důvodů nenaplnění slibů občanům a celospolečensky rostoucí frustrace s jejím počínáním. Po pěti dnech byl na uvolněný premiérský post jmenován Jean Ravelonarivo, který svůj kabinet zformoval v následujících dnech. Ostrovní stát čelí kromě moru, také častým plošným výpadkům elektřiny, které zpomalují rozvoj na minerály bohaté země.

Záplavy v Malawi a sousedních státech

14. 1. 2015: Katastrofa obrovských rozměrů postihla jednu z nejchudších a nejméně rozvinutých zemí světa africké Malawi. Záplavy, které si na jihu země vyžádaly desítky životů a zdemolovaly místní zemědělství. Naprostou pohromu záplavy znamenají zejména pro malawijské hospodářství, které má takřka výhradně agrární charakter. Na záplavy upozornilo i Ministerstvo zahraničních věcí ČR, které doporučilo cestu do jižních oblastí Malawi pouze v naléhavých případech. Taktéž sousední Mozambik nezůstal ušetřen záplavám, při kterých zahynulo na jeho území více než sto lidí. Dalšími povodněmi postiženými státy jsou Zimbabwe a ostrovní Madagaskar. Celkově povodně donutily opustit obydlí více než čtvrt milionu obyvatel v celé oblasti.

1000px-LocationMalawi.svg

Malawi: (Zdroj obrázku: Wikipedia.org)

Únosy ve Středoafrické republice

19. 1. 2015: Šedesáti sedmiletá pracovnice charity poskytující ve Středoafrické republice zdravotní a vzdělávací pomoc byla unesena členy milice Anti-balaka. Únosci podmiňují propuštění zajatkyně propuštěním jejich vůdce známého jako General Andjilo. Tento muž byl zajat jednotkami Spojených národů a je obviněn z vraždění znásilňování a rabování. O den později byla unesena další žena, tentokrát pracovnice mise OSN (MINUSCA). Za dalších několik dní byl v Bangui, hlavním městě unesen člen středoafrické vlády, ministr mládeže a sportu Armel Ningatoloum Sayo. Středoafrická republika se ocitla v chaosu v březnu roku 2013. Od té doby je země zmítaná boji mezi převážně muslimskými milicemi Seleka a křesťanskými či animistickými milicemi Anti-balaka.

Armáda v Libyi souhlasila s částečným příměřím

19. 1. 2015: Libyjská armáda deklarovala částečné příměří s milicemi dva dny poté, co některé z milic operujících na západě země vyhlásily jednostranný klid zbraní. Armáda pak dodala, že bude dodržovat příměří, ale hodlá pokračovat v boji proti teroristům. Rozhodnutí přišlo po prvním kole rozhovorů v Ženevě, jež byly uspořádány pod hlavičkou Organizace spojených národů. Jejich cílem je ukončení eskalace násilí, které trvá již několik měsíců. Období nestability v zemi trvá již od roku 2011, kdy byl svržen tehdejší vládce plukovník Muammar Kaddafí. Armádní síly mezinárodně uznaného kabinetu bojují s milicemi v různých částech Libye. Armádní příměří přišlo poté, co některé z milic ovládající hlavní město Tripolis vyhlásily klid zbraní v předchozích dnech. Milice Dawn ovládající Tripolis následně oznámila, že otevře humanitární koridor. I přes vyhlášené příměří bude oficiální armáda monitorovat situaci a bude podle svých slov bránit jakémukoliv narušení příměří. Vyhlášený klid zbraní se však týká jen oblasti kolem hlavního města Tripolisu. V druhém největším městě Libye Benghází naopak boje pokračují. Zároveň je to první krok k mírovému procesu, o který se snaží OSN.

Erdogan „vítán“ al-Šababem

22. 1. 2015: Den před očekávanou návštěvou Tayyipa Erdogana v somálském Mogadišu se odpálil atentátník před bránou hotelu, kde byla ubytována na prezidenta čekající turecká delegace. Při útoku zemřeli dva policisté a samotný atentátník, Erdogan odmítl jakékoliv změny programu kvůli proběhnuvšímu incidentu. Turecko patří k jedněm z klíčových spojenců Somálska a nemalým množstvím přispívá humanitární pomocí.

Prezident Lungu

24. 1. 2015: Mediálně očekávané prezidentské volby proběhly v měsíci lednu v Zambii. V pořadí šestým prezidentem Zambie se po zesnulém Michaelu Satovi a dočasně vládnoucím Guyi Scotovi stal kandidát Vlastenecké fronty (PF) Edgar Lungu. Lungu těsně zvítězil před svým protikandidátem Hakaindem Hichilemou z Jednotné strany pro národní rozvoj (UPND).

Edgar_Lungu_January_2015

Edgar Lungu. (Zdroj obrázku: Wikipedia.org)

Velitel milice Ansar mrtev

25. 01. 2015: Libyjská islamistická skupina Ansar al-Sharia potvrdila smrt svého vůdce Mohammada al-Zahawiho. V prohlášení skupina uvedla, že truchlí nad smrtí svého emíra. Další podrobnosti však neuvedla. Zahawi zřejmě zemřel na poranění způsobená v bojích s libyjskou armádou ve městě Benghází, jež leží na východě země. Ansar al-Sharia je rovněž podezřelá, že stojí za útokem na konzulát Spojených států amerických v Benghází v roce 2012. Při němž kromě konzula zahynuli další tři Američané. Skupina veškerá obvinění popírá. Cílem milice je implementace islámského práva Šaría v celé zemi. V překladu z arabštiny znamená její název: bojovníci islámského práva. Milice vznikla v roce 2011 v souvislosti s povstáním proti tehdejšímu vládci Muammaru Kaddafimu. Vznikla sloučením více jednotek na východě země. Ve Spojených státech amerických a v Organizaci spojených národů je Ansar al-Sharia považována za teroristickou organizaci.

Únos šesti bulharských pracovníků

28. 1. 2015: Šest pracovníků Světového potravinového programu OSN (WFP) bylo zajato súdánskými rebeli po jejich nouzovém přistání helikoptéry v provincii Jižní Kordofan. Nicméně mluvčí rebelů Mubarak Ardol sdělil, že helikoptéra byla považována za armádní a tak byla posádka zajata. V současné době však rebelové jednají o jejich propuštění.

Rebelové z řad Tuaregů zasaženi sebevražedným útokem

28. 01. 2015: Sebevražední útočníci zabili 10 lidí při útoku na pozice rebelů na severu země. Jedná se o první případ sebevražedného bombového útoku, z něhož je obviněna milice Gatia, která stojí na straně centrální vlády. Na severu Mali probíhá dosud konflikt mezi centrální vládou, islamistickými rebely a právě povstalci z kmene Tuaregů, kteří touží po samostatném státu. Současná situace se vyhrotila v roce 2012, kdy se islamistické skupiny napojené na síť Al-kajda blížily k hlavnímu městu Bamako. Mezi těmito skupinami bylo také Národní hnutí za osvobození Azawadu (MNLA), což je hlavní skupina rebelů bránící zájmy etnických Tuaregů. Jejich postup byl zastaven až vysláním francouzských jednotek. Ty zatlačily islamisty a rebely zpátky na sever země, kde se však stále nedaří zajistit klid zbraní. Podle dostupných zpráv islamisté a MNLA již nespolupracují, ale naopak stojí proti sobě. V Mali má svou misi Organizace spojených národů, ve které slouží 9 000 vojáků, a jejímž cílem je stabilizace situace v zemi. Existují však silná podezření, že se civilní vláda stále více spoléhá na skupiny milic, jakými je například již zmíněná Gatia. Ty postupně posilují svoji moc na úkor MNLA na severu Mali. Poslední exploze se odehrály ve městě Tabankort, kdy se odpálili dva sebevražední atentátníci. Tabankort je základnou milice Gatia, která svádí o město boje s MNLA. Sever Mali je neklidný od vyhlášení nezávislosti v roce 1960. Od té doby Tuaregové usilují o nezávislost nebo větší autonomii na ústřední vládě.

Mugabe předseda AU

30. 1. 2015: Robert Mugabe, symbol Zimbabwe a nejstarší africká hlava státu, byl ve svých devadesáti letech zvolen do čela Africké unie (AU). AU je dlouhodobě považována za nejrozsáhlejší integrační projekt na africkém kontinentu, který byl inspirován integračním modelem EU. Ve své inaugurační řeči v etiopské Addis Abebě apeloval Mugabe na africké státy, aby se nadále nenechaly využívat cizími zeměmi, které usilují o africké přírodní bohatství, a následně vyzval k větší pomoci africkým zemědělcům.

mugabe

Robert Mugabe: (Zdroj obrázku: Wikipedia.org)

Jan Skoch, Tomáš Dvořák a Lukáš Němec, studenti Bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *