Přehled a stručná analýza bezpečnostního dění z jižní Asie za měsíc listopad.

AFGHÁNISTÁN

Schválena dohoda o dalším pobytu amerických vojáků v zemi

V Afghánistánu byla schválena dohoda o setrvání asi patnácti tisíc amerických vojáků v zemi po stažení koaličních sil v roce 2014. Smlouva, které přecházela dlouhá jednání představitelů obou stran, musela být přijata shromážděním místních kmenových vůdců, takzvanou Lójou Džirgou. Nicméně, prezident Hamíd Karzáí se i přesto staví do opozice vůči Američanům a ve svém projevu na zasedání Velké rady v Kábulu prohlásil, že chce, aby konečné slovo ohledně smlouvy měl až nový prezident, který vzejde z voleb v příštím roce. Několik hodin po jejím skončení bylo v blízkosti místa, kde se smlouva schvalovala, zabito nejméně šest osob při sebevražedném atentátu. Žádná skupina se k útoku nepřihlásila, ale vina pravděpodobně padá na Tálibán.

Zřejmě největším problémem v jednání mezi USA a Afghánistánem je jejich vzájemná nedůvěra, která je vyústěním zejména rostoucích výhrad Američanů vůči Karzáímu například kvůli falšování voleb nebo zapletení příbuzných prezidenta do obchodu s drogami. I když sám Karzáí už nemůže kandidovat v prezidentských volbách, lze jeho slova interpretovat jako snahu posílit svou popularitu pro sebe a své chráněnce. Částečně se také obává o afghánskou suverenitu, i když prezident Obama, ho ujistil, že Spojené státy ji budou respektovat a domovní prohlídky Afghánců budou provádět jen ve výjimečných případech.

Afghánistán plánuje oživit trest ukamenování

Organizace na ochranu lidských práv jako například Human Rights Watch varují před obnovením trestu ukamenování za cizoložství. Pracovní skupina v čele s ministrem spravedlnosti navrhuje ustanovení tzv. „morálních zločinů“ v novém trestním zákoníku. Mezinárodní investoři, kteří podporují reformní procesy v zemi, vysílají jasný signál prezidentu Karzáímu, že začlenění takového zákona bude mít negativní dopad na financování vlády. „Je absolutně šokující, že po 12 letech od pádu Tálibánu Karzáího vláda může přinést zpět ukamenování jako trest,“ uvedl Brad Adams, ředitel asijského křídla Human Rights Watch. Trest smrti ukamenování porušuje mezinárodní normy v oblasti lidských práv, včetně zákazu mučení a krutého a nelidského zacházení. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který Afghánistán ratifikoval, umožňuje zemím disponujícím trestem smrti používat toto opatření pouze v rámci nejzávažnějších trestných činů, což v případě cizoložství naplněno není. Pokud by byl takový zákon opravdu přijat, znamenalo by to určitý návrat k temným dobám během vlády Tálibánu.

Produkce opia dosahuje rekordního množství

Podle výroční zprávy organizace United Nations Office on Drugs and Crime (UNODC) dosahuje pěstování máku setého v Afghánistánu doposud nejvyšších hodnot. Největší vzestup je pak zaznamenán v provincii Hilmand, ze které se stahují britští vojáci. Obdělávaná plocha v roce 2013 vzrostla o 36 %, zatímco výroba opia, hlavní složky heroinu, vyskočila téměř o 50 % oproti loňskému roku. Zemědělci tak pravděpodobně mají obavy z nejisté budoucnosti země, a proto tímto způsobem navyšují své zisky z produkce, která se významně podílí na ekonomice celého státu. V zemi, sužované korupcí napříč celým společenským spektrem, takto lidé často řeší svou obtížnou životní situaci a pro mnohé Afghánce představuje produkce drog jediný zdroj obživy. Pro Tálibán představují drogy samozřejmě také jeden z hlavních zdrojů příjmu.

PÁKISTÁN

Pákistánský Tálibán má nového vůdce

V čele Pákistánského Tálibánu stanul Maulán Fazlulláh, místní velitel z údolí Svát, který loni v říjnu naplánoval útok na šestnáctiletou Malalaj Júsufzaiovou. Ta na svém blogu bojovala za právo na vzdělání pákistánských dívek (životní příběh této dívky je k přečtení zde). Radikální islamisté zároveň odmítli jakékoli mírové rozhovory s pákistánskou vládou. Fazlulláh se již dlouho zasazuje o zavedení islámského práva šaría na pákistánském území a dříve vyzýval obyvatele údolí Svát ke svaté válce proti centrální vládě. I přes mírovou dohodu z roku 2008, kdy se Tálibán zavázal uzavřít své výcvikové tábory a zastavit útoky proti vládě a civilistům, se boje obnovily. Fazlulláh, jež je dlouhodobě v hledáčku Spojených států tak nahradil v čele pákistánského Tálibánu Hakimulláha Mahsúda, který na začátku listopadu zahynul při útoku amerického bezpilotního letounu. Pákistánská vláda obvinila Washington ze snah překazit tímto krokem plánované mírové jednání s islamistickými povstalci. Americká vláda tuto kritiku odmítla. Tálibán dává najevo neochotu ustoupit od požadavku na zavedení práva šaría, což je ale nepřijatelné pro Islámabád, protože by se tím de facto zrušil stávající parlamentní systém. Kritiku vůči načasování útoku Spojených států také vyjádřil afghánský prezident Hamíd Karzáí během své návštěvy amerického Kongresu.

První indická robotická sonda pomůže poznat Mars

Dva roky ponejlevnější úspěšné misi na Měsíc vyslala 5. 11. Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) za 80 milionů dolarů družici Mangalján k oběžné dráze Marsu. Sonda bude nejméně půl roku zkoumat topografii, nerostné složení planety a složení atmosféry. Má hledat důkazy o výskytu metanu na Marsu, jehož přítomnost by mohla znamenat vhodné podmínky pro život. Sonda se vydá 1. prosince z oběžné dráhy Země, kam byla zatím vynesena nosnou raketou PSLV-C25, na desetiměsíční putování kosmickým prostorem k Marsu. Tam by měla dorazit 24. září 2014, po absolvování 780 milionů kilometrů.

Pokud bude mise úspěšná, zařadí se Indie k americké, evropské a ruské kosmické agentuře, kterým se již podařilo dosáhnout Rudé planety. O totéž se neúspěšně pokusilo v roce 1998 Japonsko a v roce 2011 Čína. Vítězem vesmírného závodění mezi asijskými velikány o Mars se tedy pravděpodobně stane Indie. I přesto, že Indové dokázali misi uskutečnit za minimální náklady – Curiosity například stála NASA 2,5 miliardy dolarů -, sklízí projekt nejen pochvalné reakce. Kritici poznamenávají, že peníze mohla indická vláda investovat do vzdělání či odstranění chudoby. Klasická odpověď bývá, že vesmírný výzkum má pozitivní dopad na život běžného Inda.

Po dokončení mise se vesmírný programzaměří na Slunce, respektive na zkoumání sluneční koróny. Původně měla být sonda k Slunci vyslána již v roce 2012 (což bylo spolu s rokem 2013 období ve znamení vysoké sluneční aktivity), ale nakonec dostala přednost mise na Mars. Aditya-1, jak se sonda jmenuje, by měla odstartovat z indického kosmodromu Šríharikota v roce 2015/2016.

Indo-japonské sbližování

30. 11. přiletěl japonský císař Akihito s císařovnou Mičiko na šestidenní návštěvu Indie. Je to jejich již druhá oficiální návštěva Inde. Přesně před 53 lety vyrazili jako čerství novomanželé (tehdy ještě jako korunní princ a korunní princezna) na Indický poloostrov. O pár bude „královsky postaráno“ se všemi nejvyššími poctami a je pro ně připraven náročný program.

Podle indických médií japonský premiér Šinzó Abe doporučil císařskému páru, aby se do Indie vypravil. Ačkoliv je císař dle ústavy pouhý “symbol státu a sjednotitel národa” a žádné diplomatické či politické funkce nezastává, Indové doufají, že podnítí větší otevřenost indické i japonské k přátelství mezi národy. Ministra zahraničních věcí Indie Salman Kurshid, který má japonský pár na starosti, očekává, že se návštěvou “nezměrně posílí a rozšíří indo-japonské strategické a globální partnerství.”

Po návratu císařského páru do Indie pocestuje Itsunori Onoder, japonský ministr obrany, jenž by měl projednat další spolupráci ve zbrojních a avionických odvětvích mezi státy. Na leden 2014 má cestu do Indie naplánovanou i premiér Abe. Ten bude pravděpodobně hlavním hostem slavností k výročí vzniku Indické republiky – ta vznikla 26. 1. 1950 poté, co vešla v účinnost první svobodná ústava.

Indové rádi připomínají, jak “vřelý” vztah mezi národy je, často se také odkazují na vazby, které započaly již ve starověku. Indie je tradičně vnímána jako země z Hnutí nezúčastněných, která se snaží vyvarovat aliancí, přesto ale je cítit znatelná snaha stát se velkým strategickým partnerem Japonska. O čem se ale nikde nepíše (a diplomaté na tuto otázku veřejnosti odpovídají váhavě) je, jaký vliv na toto sbližování má Čína, která má s oběma státy (mimo jiné) teritoriální spory. Pro zájemce připravilo ministerstvo zahraničních věcí bezmála čtrnáctiminutový video sestřih archivních záběrů z návštěvy z roku 1960.

Další vojáci k čínským hranicím

Minulý měsíc (konkrétně 23. 10.) byla podepsána premiéry Číny a Indie nová pohraniční dohoda, která měla uklidnit (neustále) vypjatou situaci u sporných hranic. Uklidnění hraničních teritoriálních konfliktů se ale zřejmě konat nebude. Armádní představitelé dostali souhlas na posílení svých sil u Linie aktuální kontroly (LAC) v Kašmíru o dvě “nezávislé” pěchotní brigády a dvě obrněné brigády, navýší tak celkovou kapacitu v regionu na 80 000 vojáků. Indická armáda o síle 1,13 milionu vojáků v říjnu rozhodla o posílení pohraniční kontroly nákupem 49 bezpilotních letounů za 2 miliardy dolarů. Nový 17. sbor bude schopen v případě čínského útoku kooperovat s jednotkami sídlícími ve svazových státech Ladakh, Sikkim and Uttarakhand podniknout protiútok do Tibetské autonomní oblasti.

Toto opatření je podle Indů důležité kvůli čínskému „agresivnímu“ posilování vojenských kapacit v Tibetu, kde se nachází 5 plně operačních leteckých základen, rozsáhlá železniční sít a přes 58 000 kilometrů silnic. To dovoluje Číně přepravit přes 30 divizí (každá složená ze 15 000 vojáků) k problematické LAC. Tím by byly indické síly přečísleny 3:1.

Podle Lowy Institute for International Policy je obava z případné války s Čínou u Indů značně rozšířená. 73 % indické populace se války obává a až 83 % Indů považuje Čínu za vážné ohrožení pro bezpečnost. Jako konkrétní obavy poté patří – čínské vlastnictví atomové zbraně, velikost a vyzbrojení armády, soupeření o zdroje ve třetích státech, rozpory o hranice a čínské snahy o posílení vztahů s dalšími státy v Indickém oceánu. I přesto by silnější ekonomické i politické vztahy s Čínou uvítalo 63 % Indů.

Posily pro námořnictvo

Po dvou odloženích (první termín dodání byl v roce 2008, druhý pak v prosinci 2012) získává Indie konečně letadlovou loď INS Vikramaditya. Jedná se o Rusy přestavěnou letadlovou loď Admiral Gorshkov. Z původní ceny 937 milionů dolarů se částka vyšplhala na 2,3 miliardy dolarů, což přineslo do kontraktu nečekanou hořkost. Prodlužování a zdražování jsou spolu s technickými problémy velmi časté jevy v indické armádě, problémy bývají také doprovázeny kritikou od veřejnosti. Vikramaditya bude schopna pojmout 20 ruských nadzvukových stíhacích letadel Mig-29 K a 10 helikoptér Kamov. Admiral Gorskhov byl využíván Sovětským svazem od roku 1982, než ho v roce 1996 Rusové vyřadili z provozu. Později byl Indií odkoupen a od roku 2004 byl v loděnicích ruského přístavu Severodvinsk modernizován.

Námořnictvo v poslední době zažívá radikální změnu. Ze “zanedbávaného bratrance pozemní armády” se po teroristických útocích z 26. 11. 2008 stal hlavní sektor modernizace. Pro porovnání – v roce 1990 investovala Indie do námořnictva 181 milionů dolarů, v roce 2012 již 6,78 miliardy. Kromě jiného je k tomu donutil fakt, že pobřežní stráž nedostatečně hlídala pobřeží (což je jistě nelehký úkol, když máte pobřeží dlouhé přes 7,5 tisíce kilometrů), díky čemuž mohli pákistánští teroristé nepozorovaně proniknout po moři k pevnině a v Bombaji odpálit několik bomb, které zavraždili přes 166 lidí. 9 útočníků bylo posléze při policejním zásahu zastřeleno a s posledním, kterého se jako jediného podařilo zadržet živého, byl po soudním procesu oběšen. Tehdejší ministr vnitra G. K Pillai rozhodl, že námořní a pobřežní bezpečnost dostane nejvyšší prioritu.

Rybáři, kterým se říkalo “uši a oči pobřežní hlídky” byli nahrazeni satelitem a byl zaveden centrální registr rybářských lodí, jejichž posádky dostaly víceúčelové identifikační karty a karty s biometrickými údaji. Do dnešní doby bylo nainstalováno přes 30 radarových stanic (zabudovány do majáků na pobřeží a mysech) a dalších 46 se plánuje vystavět. Každá radiová stanice se skládá z dánského termálního radaru, švédského automatického identifikačního systému, kanadské kamery a izraelské termální zobrazovací technologie, které dovedou sledovat lodě u pobřeží i v noci.

Na konci roku 2014 by námořnictvu měla přibýt INS Arihant, raketonosná ponorka s jaderným pohonem. Ta již měla být součástí arzenálu, ale v říjnu proběhl incident s přehřátím reaktoru, takže momentálně probíhají opravy. Indové vylepšují také letadlový průzkum a protiponorkové bojové kapacity nákupem 8 vojenských letounů Boeing P8I. Dva letouny již Indové od americké společnosti dostali. Dále má námořnictvo velký zájem o podepsání kontraktu s Japonskem na (nejméně) 15 obojživelných letadel Shin Maywa  US-2S, které mají sloužit v záchranných misích na moři. Kontrakt bude řešen po návštěvě skončení japonského císařského páru, kdy do Indie dorazí japonský ministr obrany, to má být příští měsíc.

Indie tak bude mít v roce 2017 tři letadlové lodě. Nicméně očekává se, že první Indy postavěná INS Vikrant spíše nahradí dosluhující 55 let starou INS Viraat.

SRÍ LANKA

Otevřená kritika na konto prezidenta Rádžapaksy

Summit CHOGM (Commonwealth Heads of Government Meeting), o kterém jsme Vás v minulých novinkách informovali, byl indickým premiérem Manmohánem Singhem nakonec bojkotován. Místo sebe poslal premiér delegaci v čele s ministrem zahraničních věcí Kurshidem.Místo návštěvy summituse premiér bude věnovat “důležitým ekonomickým a reformním záležitostem a volbám” – především těm, které proběhnou příští rok v květnu. Stejně jako kanadský premiér Stephen Harper, tak i britský premiér DavidCameron kritizuje prezidenta Rádžapaksu a naléhají na nezávislé vyšetření údajných vládních zločinů na konci občanské války (i během ní) a “ujištění, že Srí Lanka stále směřuje správným (liberálně-demokratickým) směrem.”

Autoři: Andrea Mikutowská a Marek Dvořáček, studenti bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.