Přehled a stručná analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z Latinské Ameriky za prosinec 2013.
Brazílie si vybrala Gripen
Po dlouhých letech nekonečného výběrového řízení si Brazílie vybrala nový stíhací letoun. Stane se jím stroj švédské firmy Saab, nám dobře známy Jas-39 Gripen ve verzích E a F. Dodáno má být celkem 36 strojů. Obě strany nyní čekají závěrečná jednání, první stroje by mohly do Brazílie dorazit dva roky po jejich skončení. Oznámená cena kontraktu se pohybuje kolem pěti miliard amerických dolarů. Vítězství Gripenu je překvapivé, za největšího favorita byl nejprve pokládán letoun Rafale francouzského Dassault Aviation, později F/A 18 amerického Boeingu. Nákup druhého zmíněného ale zřejmě zhatila špionážní aféra NSA, která měla mimo jiných světových státníků odposlouchávat také telefon brazilské prezidentky Rousseffové.
Snowden žádá azyl, Brazílie odmítá
Bývalý zaměstnanec CIA a kontraktor NSA Edward Snowden, který světu odhalil informace o špionážních aktivitách americké NSA, se v současnosti ukrývá v Rusku. Tamější vláda mu však poskytla pouze dočasný azyl, který bude platit do srpna. Snowden proto požádal brazilskou vládu, aby mu zaručila ochranu po vypršení ruského limitu, ale neúspěšně. V reakci Snowden uveřejnil Otevřený dopis brazilskému lidu, ve kterém vládě nabídl pomoc při vyšetřování amerických odposlechů. Právě ty způsobily prudké ochlazení vztahů mezi Brasilií a Washingtonem, jelikož NSA monitorovala i samotnou prezidentku Rousseffovu. Někteří členové brazilského kongresu proto již před časem žádali ruské svolení Snowdena alespoň vyslechnout, avšak vláda se mu nakonec – i za cenu nabídnuté pomoci – rozhodla azyl neudělit. Důvodem bylo riziko dalšího zhoršení vztahů s USA. Ochrana Snowdena by se tak ve vztahu k odposlechům mohla stát kontraproduktivní.
Staronová prezidentka Chile
Středolevicová kandidátka Michelle Bachelet vyhrála druhé kolo prezidentských voleb v Chile a po čtyřech letech se vrací zpět do čela země. Svou soupeřku, středopravicovou kandidátku Evelyn Matthei porazila v poměru 62 % k 32 % získaných hlasů. Bachelet už jako prezidentka této jihoamerické země úspěšně působila mezi lety 2006-2010, ústava jí ovšem nedovolila kandidovat v dalším funkčním období. Svůj druhý mandát nastupuje uprostřed bouřlivých časů, ve kterých se Chile nachází. Země prožívá ekonomický růst a je jednou z nejbohatších v Latinské Americe, zároveň zde ale už několik let probíhají obrovské protesty namířené proti neefektivnímu školství a nerovnoměrné distribuci bohatství. Právě vzdělávání a sociální problémy slibuje Bachelet řešit.
Santos na příměří nepřistoupil
Levicová partizánská skupina FARC navrhla kolumbijské vládě třicetidenní zastavení palby. Dle Pabla Catatumba, vyjednavače FARC v Havaně, tak učinila na základě tlaku veřejnosti. Prezident Juan Manuel Santos však návrh ihned zamítl. Důvodem byl teroristický útok provedený den před vznesením požadavku. Cílem byla policejní stanice v městečku Inza – při výbuchu zahynulo šest policistů a dva civilisté. Útok se tak odlišuje od klasických operací FARC vedených proti vojenským složkám či ropným potrubím. Jelikož bezprostředně poté došlo k dalším dvěma podobným akcím, analytici se domnívají, že útoky byly taktikou FARC jak přinutit vládu aby přistoupila na příměří. Efekt byl však přesně opačný a Santos již oznámil rozhodnutí pokračovat v ofenzívě. Zastavení palby je podle něj možné až ve chvíli, kdy bude dojednána mírová smlouva. To není příznivé především pro FARC, která se pod silným tlakem kolumbijské armády postupně vyčerpává.
Kubánská mírová jednání se však situací zdají být nedotčená. Další kolo vyjednávání by se mělo soustředit na vazby FARC a drogových kartelů.
Honduras: Hernandez potvrzen prezidentem
Honduraský volební soud potvrdil volební vítězství Juana Orlando Hernandeze. Ten se díky tomu může ke dni 27. ledna 2014 ujmout své funkce a stát se novým prezidentem země. Proti výsledkům voleb protestovala druhá v pořadí, Xiomara Castro. Jejím požadavkem bylo anulování voleb z důvodu jejich zmanipulování. Podle ní byli například v seznamech voličů uvedeni lidé, kteří už zemřeli. Na její podporu vyšly do ulic hlavního města země Tegocigalpa tisíce lidí. Výsledek je však konečný. Honduras je od ústavní krize (často označované jako státní převrat) v roce 2009 sužován vnitrostátními problémy. Země také dlouhodobě patří k nejchudším v Latinské Americe a vede nelichotivý žebříček v počtu zabitých lidí za den.
Daniel Ortega počtvrté prezidentem?
V Nikaragui byla národním shromážděním schválena změna ústavy, která umožňuje současnému prezidentovi země Danielu Ortegovi kandidovat na svůj post i počtvrté. Návrh, který ruší v současnosti platný maximální limit dvou mandátů, musí být parlamentem potvrzen ještě jednou v příštím roce (2014). Rozhodnutí je kritizováno Spojenými státy, stejně tak jako obyvateli Nikaragui, kteří proti němu demonstrovali v ulicích. Ortega stál v čele země za vlády Sandinistické strany mezi lety 1979 a 1990, poté se do úřadu v roce 2006 prostřednictvím voleb vrátil.
Mexiko: Ukradený radioaktivní materiál se podařilo najít
V Mexiku byla začátkem prosince skupinou šesti mužů ukradena dodávka převážející radioaktivní materiál určený pro zdravotnické účely. Stalo se tak během noc, kdy její řidič zastavil kvůli přespání na benzínové stanici. Brzy se ji však podařilo opuštěnou objevit – včetně nebezpečného nákladu. Následně byli zadrženi i podezřelí. Šlo zřejmě o náhodnou krádež auta, pachatelé neměli o nebezpečném nákladu tušení. Pokud by se však podle odborníků radioaktivní materiál dostal do špatných rukou, bylo by z něj možné zkonstruovat například takzvanou špinavou bombu.
Autoři: Pavel Vinkler, student bezpečnostních a strategických studií a Alžběta Bajerová, studentka bezpečnostních a strategikýh studií a mezinárodních vztahů, Fakulta sociálních studií Masarykova univerzita.
