Přehled a analýza bezpečnostního a mezinárodně-politického dění z východní Asie za první polovinu července.

ČÍNA

5. čínsko-americký strategický a ekonomický dialog

Čínsko-americký strategický a ekonomický dialog je schůzka, která se každoročně koná mezi vysokými představiteli ČLR a USA od roku 2008. Tématem jsou zejména ekonomické vztahy, ale také dílčí problémy vybraného období, stejně jako dlouhodobější geopolitické otázky. Letošní schůzky, 10.-11. 7., se mezi nejvyššími představiteli objevili americký zaminir J. Kerry, či americký ministr financí J. Lew. Čínskou stranu zastupovali vicepremiér Státní rady Wang Yang a státní rada Yang Jiechi.

V rámci setkání panovala poměrně přátelská atmosféra navazující na schůzku Xi-Obama z minulého měsíce, která volala po „nové formě vztahů obou supervelmocí“. Jediným jiskřivým místem se, ne neočekávaně, stala kauza Snowden – její odhalení, stejně jako způsob, jakým se Peking se Snowdenem vypořádal.

Nehledě na úvodní řeči, které se týkaly sdílených globálních zodpovědností a dalších tradičních diplomatických klišé, bylo možné identifikovat několik stěžejních bodů:

Ekonomická tématika během schůzek převládala: Američané vyvíjeli – patrně úspěšný – tlak na ČLR v několika ekonomických otázkách. Jednak jde USA o to, aby čínská měna více reflektovala tržní síly a nedocházelo k vládou řízenými bankovními zásahy v oblasti směnných kurzů – takováto politika patrně dodnes úmyslně podporuje čínský export. Stejnou měrou je nutné, aby se čínská ekonomika obrátila na více spotřebitelsky orientovanou. I tomu by měl podle USA takový přechod napomoci, neboť zvedne kupní sílu rostoucí čínské střední vrstvy. Ačkoliv byly z čínské strany přijaty v této oblasti dohody, bylo upozorněno, že konsenzus bude těžké najít a bude se jednat o dlouhodobější proces. Dohoda padla také ohledně bilaterální investiční smlouvy – důvod, kvůli kterému byla v minulosti odmítána Čínou – její všeobjímající charakter – bude mezi jinými dále pořadu během obnovených vyjednávání na toto téma. Čínská strana se také zavázala podniknout kroky v oblasti veřejných zakázek – Peking má zaslat WTO do konce roku opravený návrh dohody a s USA mají začít jednání na technické úrovni již toto léto. Čína by se tak měla připojit k dohodě WTO o veřejných zakázkách. Otázky týkající se duševního vlastnictví pak byly spojené zejména s internetovou bezpečností.

Kyberbezpečnost byla pro americkou stranu opět velice důležitým tématem. Nehledě na silný argument, který Číně přinesla Snowdenova aféra, USA pokračovaly v kritice Pekingu. Argumentace tentokráte probíhala po linii, že „shromažďování informací se nerovná průmyslové špionáži či krádeži duševního vlastnictví“. Zatímco první fakt má být globálně sdíleným fenoménem, za druhý byla Čína kritizována. Čínská média naopak informovala, že v jednání o kyberbezpečnosti bylo dosaženo úspěchu: debata panovala ohledně bilaterální pracovní skupině zabývající se oblastí kyberprostoru; pravidel jeho používání a možnostech jak této tématice dopřát víc pozornosti – ještě před dalším Strategickým dialogem má být uspořádána další neformální schůzka zabývající se tímto problémem. Zdali však všechny dohody alespoň zčásti budou odpovídat realitě, ukáže pouze budoucí vývoj.

Třetím důležitým okruhem, v rámci kterého bylo dosaženo dohody, je oblast environmentální, konkrétně omezování emisí. I když je v rámci dohody zahrnuto široké spektrum emisních zdrojů od aut až po továrny, omezením nejsou konkrétní čísla, ale dohody týkající se spíše výzkumu a používání nových technologií. Iniciativa zemí, které dohromady vyprodukují 43% celosvětových skleníkových plynů má také za cíl ujmout se alespoň dílčí iniciativy v této problematice.

Společné rusko-čínské vojenské námořní cvičení

Společné námořní cvičení čínské a ruské flotily v Japonském moři se odehrálo v týdnu mezi 5.7. – 12.7. K původně ruskému cvičení se připojily 4 torpédoborce, 2 fregaty disponující řízenými střelami a podpůrné plavidlo. Ruská strana v rámci tohoto cvičení využila 11 hladinových plavidel, 1 ponorku a 3 letadla. Ačkoliv oficiální čínská tvrzení hovoří o největším společném námořním cvičení, loňská zpráva z podobného cvičení zmiňuje, že se při tehdejším cvičení do tréninku zapojilo 16 povrchových plavidel a 2 ponorky – může se tak jednat o neznalost, nebo o úmyslné ovlivňování pocitu čtenáře.

První veřejná zmínka o společném cvičení přišla po cestě gen. Fang Fenghui, náčelníka generálního štábu ČLA, do Moskvy 1. 7. tohoto roku. Po setkání se svým protějškem V. Gerasimovem bylo ohlášeno společné cvičení jak na moři, tak na souši. I když jsou pak takováto cvičení na oficiální rovině komentována jako cvičení pro zvýšení interoperability, spolupráce, atd. k zajištění bezpečnosti v oblasti severovýchodní Asie, spolu s argumentem, že „nejsou namířena na žádné třetí strany“ poutají pozornost v jiných zemích regionu.

S ohledem na situaci ve Východočínském moři však podobná cvičení, která jsou doplňována zkvalitňujícím se technickým vybavením ČLA vyvolávají obavy zejména v Japonsku. Některé zprávy ale také upozorňují na sílící spolupráci mezi ČLR a Ruskou federací (armádní spolupráce a čínské vojenské akvizice, energetika, Snowdenův případ). Ta má být nadále posílena „společným protiteroristickým cvičením“, které tyto dvě země pořádají každé dva roky. Letos se bude konat od 27.7. – 15.8. na Uralu.

Pro kontext je vhodné upozornit, že mezinárodní cvičení namířená na boj s terorismem, jichž se Čína účastní, probíhají na souši zejména v rámci Šanghajské organizace pro spolupráci, nicméně aktivita byla zaznamenána také na moři, a to nejen při boji s piráty, ale i při zapojování čínské flotily do mezinárodních akcí. Čína se koneckonců letošního roku zúčastní i největšího vojenského námořního cvičení na světě – Rim of the Pacific, organizovaném USA.

Ekonomika

Zpomalování čínské ekonomiky budí zájem množství analytiků, novin a komentátorů. Zatímco se zdá, že čínská vláda, v ekonomických otázkách v čele s Li Keqiangem, volí dlouhodobě udržitelnou variantu, při které odmítá uvolňovat peníze jen ke stimulaci ekonomiky, body zmíněné v americko-čínském dialogu jsou pro Čínu možnou cestou budoucího vývoje. Růst byl v posledních dvou kvartálech negativně ovlivněn nízkou zahraniční poptávkou, která zpomalovala produkci čínských továren, stejně jako sníženým množstvím FDI směrem do ČLR, na domácí scéně pak existují ještě další problematické body (trh s nemovitostmi,…). Zdá se, že nová vláda je s to změnit čínskou ekonomiku tak, aby byla vedena domácí spotřebou a změnila se tak spíše ve spotřebitelsky orientovanou. Otázky zaměstnanosti, ekonomického růstu vs. legitimity se o něj opírající pak budí další debatu v médiích a analýzách. Zdali Peking dosáhne alespoň proklamované úrovně růstu 7,5%, spolu s reorientací celého ekonomického systému, zůstává stále otázkou do budoucnosti.

Domácí politika a síla lidu

Zatímco někteří analytici (např. K. Brown) hovoří o skutečnosti, že se dodnes strana stala přesně tím, proti čemu vůdce bojoval, tj. samotný vstup do strany předchází následné rychlé zbohatnutí, nový prezident Xi Jinping se, alespoň rétoricky, právě na ideologii Velkého kormidelníka obrací. Mao je podle Xiho pro Čínu velice důležitý a množství jeho výroků a idejí jsou dobrým příkladem pro dnešní Čínu. Jeden z hlavních cílů je právě boj proti korupci. Ačkoliv není jasné, zda se takovýto boj dotkne všech politických kruhů a vrstev, či zda vůbec bude implementován, rétorika Xi Jinpinga je lidu blízká. Nehledě na kampaň, za opětovné sblížení strany s domácím obyvatelstvem, jeho snaha zbavit se „formalismu, byrokratismu, hédonismu a extravagance“ nachází u čínských mas pozitivní odezvu. Ty ovšem stále častěji – a úspěšně – provolávají svá práva. Zajímavým příkladem je množící se opozice při stavbách nových, zejména environmentálně náročných, továren. Po protestech v minulých měsících se konečně firma Shanghai Guoxuan New Energy Co. vzdala plánu vybudovat na předměstí Šanghaje továrnu na výrobu baterií. Stejné protesty se odehrály v Kunmingu při plánech na stavbu petrochemičky CNPC. Plány na stavbu továrny na zpracování uranu v jižní Číně, byly minulý týden po protestech také opuštěny.  

JAPONSKO

Je Japonsko přecitlivělé, nebo se vrací k „normální zahraniční politice“?

Výše zmíněné čínsko-ruské cvičení nebylo jediným jablkem sváru v severovýchodní Asii. Zatímco Shinzo Abe má našlápnuto k vítězství v nadcházejících japonských volbách do horní komory parlamentu, po kterých bude pravděpodobně mít za jeden z cílů upravit japonskou ústavu tak, aby mohlo dojít k udržování stálé armády, spíše než jednotek nezbytných na obranu území. Okolní země v regionu (Čína, Jižní Korea) pak mají podle nejnovější výzkumu PEW na Japonsku rostoucí negativní pohled.

K vylepšení tohoto pohledu v žádném případě nedošlo ani po vydání nejnovějšího zhodnocení bezpečnostní situace Japonska – white paper vydaný ve sledovaném období opouští obvykle nedirektivní linií a tvrdě se pouští do současného militarismu Pekingu. Zprávu, ve které došlo k rétorickému útoku na rozpínavé tendence ČLR Peking samotný zrcadlově vrátil. Slovní přestřelka s Čínou, ve které poprvé veřejně přechází bezpečnostní obavy ze severu na jihovýchod, je pak využívána i v současné volební kampani v rámci níž Shinzo svojí politikou stále získává body.

Situaci ohledně sporných ostrovů se do budoucna bude Japonsko snažit vyřešit patrně zejména skrze novou radou, která bude mít na starost zejména jejich zesílenou administraci k zajištění kontroly nad nerostnými surovinami v okolních vodách.

V ekonomických termínech jsou ovšem Japonsko s Čínou na sobě dost závislé. I když probíhaly na japonské straně během nejostřejších tenzí debaty, zda by Čína mohla použít ekonomickou zbraň při zhoršujících se vztazích, současné analýzy naznačují, že takové obavy jsou sice opodstatněné, ale kvůli vzájemné závislosti ne zcela na místě. Naopak je třeba zmínit, že Japonsko má na směru vývoje čínské ekonomiky velký zájem.

Možné vítězství ve volbách do horní komory se však stále nemusí rovnat revizi ústavy. Naopak je vhodné se zamyslet, do jaké míry rozhodnutí japonských voličů a jejich přijetí takové změny ovlivňují samotné čínské akce. Takové události jako průplav čínských plavidel v malé vzdálenosti na sever od ostrova Hokkaido, které bylo poprvé v historii zpozorováno pouhý den po společném rusko-čínském námořním cvičení 13.7., může dále napomoci možnému konsenzu se směrem zahraniční politiky, který preferuje Shinzo Abe.

Korejský poloostrov

Jednání o znovuotevření průmyslové zóny Kaesong

Severní a Jižní Korea stále pokračují ve snahách jednat o normalizaci vztahů, a to jak diplomatických, tak obchodních, které se týkají především společného projektu průmyslové zóny Kaesong. Ta donedávna představovala jedno z mála pojítek mezi dvěma znesvářenými zeměmi, dokud nebyla opuštěna nejprve severokorejskými pracovníky a následně i jejich jihokorejskými protějšky.

Seoul se na začátku července, i přes neúspěchy v předchozích jednáních se severokorejskými představiteli, rozhodl vyzvat Pyongyang k pracovním rozhovorům ohledně znovuotevření Kaesongu a Pyongyang výzvu přijal. První rozhovory mezi tříčlennými delegacemi začaly v sobotu, 6. července v Panmunjonu, kde se obě strany shodly na tom, že Kaesong by měl být znovu zprovozněn a Severní Korea schválila vyslání jihokorejských expertů do Kaesongu, aby zjistila stav komplexu.

Jednání byla nakonec pozastavena 10. července, kdy se delegace nedokázali dohodnout na podmínkách znovuotevření Kaesongu a o pět dní později došlo ke stejné situaci. Podle mluvčího jihokorejského ministerstva pro sjednocení během rozhovorů nedošlo ke shodě ohledně budoucnosti obnovení Kaesongu.

Průmyslová zóna Kaesong je pro Severní Koreu poměrně důležitým zdrojem nemalých hotovostních příjmů a země jejím uzavřením přichází o miliony dolarů, které jsou pro režim životně důležité. Přesto se zdá, že i přes předpoklady analytiků, kteří odhadovali, že bez pomoci zvenčí se režim ekonomicky brzy zhroutí, se nic takového nestalo. Přesto je politická a ekonomická situace na severu velmi nejasná, kvůli tradičnímu informačnímu vakuu, které severně od 38. rovnoběžky panuje.

Flipíny

Vláda a  MILF uzavřeli příměří

Filipínská vláda uzavřela 13.července příměří s muslimskými rebely z největší filipínské povstalecké organizace Moro Islamic Liberation Front (MILF), jež s centrální vládou bojovala od konce sedmdesátých let na ostrově Mindanao (konkrétně v autonomním regionu Bangsamoro), na kterém se nachází množství nerostných surovin.

Právě nerostné suroviny představují jedno z hlavních témat, které byly řešeny na šestidenních rozhovorech mezi představiteli MILF a filipínské vlády.  Podle dohody muslimové z regionu Bangsamoru dostanou 75% procentní z vytěžených kovů a rovný díl z fosilních paliv. Celková hodnota nerostného bohatství na Mindanau se odhaduje na 312 miliard dolarů a vláda doufá, že příměří přiláká bohaté investory. Sama Filipínská vláda chce po skončení rozhovorů uvolnit investice v hodnotě miliardy dolarů.

Poměrně překvapivou akcí, která předcházela příměří, byla spolupráce filipínských ozbrojených složek s MILF, proti jiné povstalecké organizaci Bangsamoro Islamic Freedom Movement (BIFM), která se odštěpila od MILF, protože někteří radikálnější členové nesouhlasili se snahami o uzavření příměří s vládou.

Singapur

Cvičení CARAT v Singapuru

Námořní vojenské cvičení CARAT (Cooperation Afloat Readiness and Training) pokračuje v červenci ve spolupráci se Spojenými státy v Singapuru. Cvičení se od 15. do 26. července na obou stranách zúčastní přibližně 1400 námořníků, letců a příslušníků námořní pěchoty, stejně jako množství námořní a letecké techniky. CARAT je výroční námořní cvičení konané Spojenými státy od roku 1995 v jihovýchodní Asii, kterého se postupně účastní jednotky Indonésie, Malajsie, Singapuru, Filipín, Thajska, Bangladéše, Bruneje a Kambodži.

Austrálie

Rozsáhlé americko-australské vojenské cvičení

Červenec je v Asii měsícem vojenských cvičeních a zároveň s námořním cvičením CARAT v Singapuru bude v Austrálii probíhat i mnohem rozsáhlejší cvičení Talisman Saber, jehož se každé dva roky (od 2005) účastní vojenské jednotky Spojených států a Austrálii. Letos se má do cvičení zapojit přibližně 18 000 amerických vojáků a 9000 australských, a to že všech složek ozbrojených sil. V letošním roce se k australským a americkým silám přidá i dvanáct pozorovatelů z Nového Zélandu, s tím, že by se Nový Zéland mohl za dva roky ke cvičení připojit.

Indonésie

Přes 150 trestanců uprchlo z indonéské věznice

Během vězeňské vzpoury v indonéské věznici s maximální ostrahou Tanjung Gusta v Medanu na Sumatře, se podařilo uprchnout více, než sto padesáti vězňům, kteří si tam odpykávali vysoké, nezřídka i doživotní tresty. Vzpoura byla podle všeho vyvolána poté, co ve věznici docházelo k výpadkům elektřiny a nedostatku vody během měsíce Ramadánu. Vzpoura za sebou zanechala dva mrtvé dozorce, tři vězně a množství zraněných. Největším problémem jsou ovšem trestanci, kterým se podařilo uprchnout během vzpoury. Vzhledem k faktu, že šlo o vězení s maximální ostrahou, se spekuluje o tom, že se mezi uprchlými vězni skrývá i neznámý počet teroristů, kteří od roku 2002 plnili indonéské věznice. To by představovalo tvrdou ránu indonéskému protiteroristickým snahám, díky kterým byly teroristické skupiny na území Indonésie značně oslabeny (zejména Jemaah Islamiyah) a postrádaly vedení. Tuto spekulaci potvrzuje i nasazení Detachmentu 88(elitní protiteroristické jednotky) při stíhání uprchlíků.

Myanmar

Myanmarská vláda uzavřela mírovou dohodu s povstalci

Delegace vyslaná centrální barmskou vládou dosáhla úspěchu v jednání s povstalci z etnické skupiny Wa v regionu Shan, který sousedí s Čínou. Jde o pokračování snah vlády vypořádat se s etnickými konflikty, které zemi dlouhodobě sužují.

United Wa State Army (UWSA) souhlasila s pravidelnými schůzkami svých a barmských armádních představitelů a došlo také k rozhodnutí, že se obě strany stáhnou z okupovaných území. UWSA disponuje přibližně 30 000 bojovníky a podle zprávy Jane‘ s Information Group disponuje i kvalitní výzbrojí, včetně bojových vrtulníků dodaných z Číny.

Region Wa je také zdrojem opia, ze kterého měla UWSA značné zisky, nicméně od roku 2005 oznámila, že pěstování opia v regionu, na naléhání mezinárodní komunity, zakázala.

Autoři: Michael Myklín a Ondřej Macháček, studenti mezinárodních vztahů a bezpečnostních a strategických studií na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity.