Přehled světového dění z uplynulého týdne (1/2022)

Nově k dispozici i audioverze.

[Blízký východ a severní Afrika]

Irán: Irán je pripravený viesť bilaterálne rozhovory s krajinami, ktorých občania zahynuli pri zostrelení civilného lietadla. Toto vyhlásenie Iránu nasledovalo po spoločnom oznámení Ukrajiny, Veľkej Británie, Kanady a Švédska, že upúšťajú od dvojročného úsilia rokovať s Teheránom o odškodnení obetí a budú túto záležitosť riešiť medzinárodnou právnou cestou. K zostreleniu letu PS752 so 176 ľuďmi na palube došlo v období vysokého napätia medzi Iránom a Spojenými štátmi. Podľa Teheránu bol dôsledkom tragédie zle nastavený radar a ľudské zlyhanie.

Saudská Arábia/Francúzsko: Francúzska prokuratúra vyšetruje výbuch auta pred Rallye Dakar ako teroristický čin. Vo vozidle sa počas výbuchu nachádzalo 6 Francúzov, pričom došlo k ťažkému zraneniu vodiča. Saudskoarabskí vyšetrovatelia však verziu o teroristickom útoku vylúčili a o prípade hovoria ako o nehode. Organizátori pretekov násilný čin síce nevylúčili, avšak odmietli predčasne ukončiť podujatie. Vyšetrovateľom sa nepodarilo nájsť zvyšky výbušného zariadenia, verziu o atentáte však podporujú priami účastníci výbuchu, podľa ktorých šlo o úmyselný násilný čin.

 

[Euroatlantický prostor]

Litva: Tak jako zbytek Pobaltí a Polsko, i tato země čelí náporu migrantů z Běloruska. Nedávno výrazně zvýšila finanční pobídky, které mají migranty motivovat k návratu domů. Iráčanům slíbila jednorázovou platbu ve výši 1000 eur na osobu. Litevské ministerstvo zahraničí uvedlo, že 98 Iráčanů tuto nabídku přijalo. Uvádí také, že je takovéto řešení finančně mnohem přijatelnější, než kdyby tito lidé zůstávali v uprchlických táborech. Od začátku této krize vyhostila Litva více než 500 migrantů, ale přes 3000 jich je stále na jejím území.

Švédsko/Finsko: Před chystanou schůzkou Bidena a Putina ohledně situace na Ukrajině zveřejnilo Rusko seznam požadavků vůči NATO, a to včetně zákazu dalšího rozšiřování Severoatlantické aliance. To vzbudilo velkou pozornost ve Švédsku a potažmo i ve Finsku, jelikož tyto země nejsou zatím členy NATO. Ačkoliv nejsou plně rozhodnuty ke vstupu, tento požadavek zásadně limituje jejich možnosti rozhodování. Švédský generál Micael Byden upozornil, že by to zničilo základy jejich bezpečnostní politiky.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: V pátek vyzval místopředseda vlády Talibánu Abdul Ghání Barádar státy světa k pomoci kvůli zhoršující se humanitární krizi. Ve videu sděluje, že státy „musí podpořit afghánský lid bez jakéhokoli politického zaujetí a vykonat tak svou humanitární povinnost.“ Požadavek přichází v době, kdy Afghánistán čelí krizi, která je nyní umocněna záplavami a mrazy. V důsledku nepříznivého počasí je značná část populace vystavena výpadkům elektřiny a nedostatku potravin. Prohlubující se humanitární krize v prosinci podmínila muslimské státy ke spolupráci s OSN ve snaze zpřístupnit zmrazené finance. Po těch se také dovolávaly stovky protestujících, kteří před americkou ambasádou skandovali slova „Nechte nás najíst!“

Indie: Policie v pátek zatkla muže podezřelého z tvorby aplikace prodávající muslimské ženy, mezi nimi političky a aktivistky, ve virtuální aukci. Jedná se o jeden z případů náboženské nenávisti, který souvisí s hindským pravicovým extrémismem. V prosinci se uskutečnila konference, na které militantní nacionalisté pronesli slib, že promění Indii na hindský národ. Jedná se o alarmující volání po násilí a masovém zabíjení muslimských obyvatel Indie. Někteří z náboženských vůdců mají úzké vazby na politickou stranu premiéra Naréndry Módího. Video konference propagující genocidu muslimů se stalo virálním.

 

[Latinská Amerika]

Haiti: Dva novináři byli postřeleni a zaživa upáleni na předměstí hlavního města Port-au-Prince. Jen několik dní před vraždou novinářů došlo v průběhu projevu ke Dni nezávislosti k pokusu o vraždu premiéra Ariela Henryho. Od červencového atentátu na prezidenta Jovenela Moise roste v zemi násilí, počet vražd a únosů, které jsou důsledkem bojů mezi gangy. Policii se od března 2021, kdy byli při pokusu o razii v hlavním městě zabiti čtyři policisté, nepodařilo uspořádat větší operaci k řešení násilností v zemi. Přesto premiér věří, že k boji s gangy místní policie vystačí.

Kolumbie: Násilné střety mezi kolumbijskými povstaleckými skupinami na kolumbijsko-venezuelské hranici si vyžádaly nejméně 23 mrtvých. V této oblasti soupeří zejména o ovládnutí obchodu s drogami členové Národní osvobozenecké armády (ELN) s disidenty Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), kteří jsou nyní označování jako ex-FARC mafie. Předpokládá se, že mezi mrtvými jsou civilisté. Obě kriminální skupiny operují na venezuelském území, kde mají ochranu prezidenta Nicoláse Madura.

 

[Postsovětský prostor]

Kazachstan: Protesty proti zvýšeniu cien paliva v Kazachstane sa vystupňovali do protivládnych demonštrácií, ktoré prerástli až do krvavých stretov s bezpečnostnými zložkami. Vlna demonštrácií sa zo západu krajiny počas týždňa rozšírila do veľkých kazašských miest a strety protestujúcich s políciou si vyžiadali aj obete na životoch. Prezident Tokajev situáciu riešil odvolaním vládnych činiteľov a výzvami k pritvrdeniu policajných zásahov voči demonštrantom. Volaniu o pomoc vyhoveli viaceré štáty Organizácie Zmluvy o kolektívnej bezpečnosti, ktoré pod vedením Ruska do krajiny vyslali svoje jednotky.

Bielorusko/Kazachstan: Bieloruské ústavné referendum plánované na koniec februára by malo umožniť Lukašenkovi ostať prezidentom až do roku 2035. Text pozmenenej ústavy zverejnený koncom roka 2021 by mal súčasnému prezidentovi po odchode z funkcie poskytnúť aj trestnoprávnu imunitu. Ďalej ústava bývalým prezidentom garantuje doživotné právo zasadať v Rade republiky. Podobnú doživotnú funkciu si udelil aj bývalý kazašský prezident Nursultan Nazarbajev, avšak súčasná situácia v Kazachstane ukazuje, že tento model doživotného vládnutia môže byť riskantný, ak v krajine vypuknú nepokoje, ktoré volajú po politických zmenách.

 

[Subsaharská Afrika]

Mali: Ruští vojenští poradci začali v uplynulých týdnech působit v Mali. Údajně kolem 400 ruských vojáků je nasazeno napříč zemí s cílem trénovat malijské jednotky. Tamní vláda však odmítá, že by šlo o příslušníky paramilitární Vagnerovy skupiny. K nasazení Rusů dochází v době, kdy se část francouzských sil začala stahovat ze země a kdy Francouzi opustili rovněž tři vojenské základny na severu Mali. Západoevropské státy s USA již v minulosti odsoudily potenciální nasazení ruských vojáků či dalších ozbrojenců. Upozornily, že takové jednání pouze zemi ještě více destabilizuje.

Somálsko: Prezident Mohamed Abdullahi Mohamed dočasně odvolal z funkce premiéra Mohameda Hussein Robleho poté, co premiér obvinil prezidenta ze sabotování příprav dlouhodobě odkládaných prezidentských voleb. Prezident odvolání premiéra naopak zdůvodňuje podezřením z jeho zapletení do korupčního skandálu kolem armádou vlastněných pozemků. Vzrůstající napětí mezi oběma muži již v dubnu vedlo k ozbrojenému střetu mezi somálskými bezpečnostními složkami v hlavním městě Mogadišu. V důsledku aktuální situace proto vzrůstají obavy o pokračující erozi bezpečnostních struktur státu.

 

[Západní Pacifik]

Japonsko/Spojené státy: Tokio společně s Washingtonem potvrdily posílení spolupráce v reakci na stále probíhající čínské pokusy o narušení stability v regionu, především pak v oblasti Východočínského moře. Vyjádřili se tak Antony Blinken a Yoshimasa Hayashi, ministři zahraničních věcí obou států, po čtvrteční online schůzce (6. ledna). Stalo se to den poté, co se Japonsko a Austrálie shodly na podmínkách vzájemné bezpečnostní a obranné dohody. Wang Wenbin, mluvčí čínského ministerstva zahraničí, veškerá obvinění odmítl.

Kambodža/Myanmar: Kambodžský premiér Hun Sen se během své dvoudenní návštěvy (7. a 8. ledna) stal prvním státníkem, jenž navštívil Myanmar od únorového vojenského převratu. Ačkoliv mezinárodní společenství vyjádřilo znepokojení ohledně možné legitimizace vojenské junty, Phnompenh vyslání delegace obhajuje zájmem o zabránění vzniku občanské války v zemi. Myanmarská exilová vláda ve svém prohlášení vyzvala členské státy ASEANu, aby návštěvu okamžitě pozastavily. Hun Senův příjezd doprovázely celostátní protesty.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Webové stránky izraelského anglickojazyčného deníku Jerusalem Post byly v pondělí 3. ledna napadeny hackerským útokem formou website defacement (v překladu znehodnocení webové stránky). Na úvodní stránce se tak objevila pěst íránského generála Kásima Sulejmáního jak útočí na Izrael s nápisem „Jsme vám blíže tam, kde to nečekáte“. K tomuto incidentu došlo u příležitosti druhého výročí zabití Sulejmáního v Bagdádu americkými drony. Ačkoliv není jisté, kdo stál za hackerským útokem, dá se předpokládat, že se jednalo s největší pravděpodobností o íránskou či s Íránem sympatizující skupinu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.