[Audioverze]
[Blízký východ a severní Afrika]
Čína/Palestina: Peking ve středu oznámil uzavření „strategického partnerství“ s Palestinskou samosprávou. Smlouva zahrnuje mimo jiné pakt o hospodářské a technologické spolupráci a dohodu o vzájemném zrušení vízové povinnosti pro diplomatické pasy. Čínský prezident Si Ťin-pching po podepsání smlouvy vyjádřil ochotu Pekingu pomoci Palestincům k urovnání vnitřních sporů. Dále podpořil zahájení mírových rozhovorů s Izraelem. Po březnovém zprostředkování obnovy diplomatických vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem se jedná o další posílení čínského vlivu v regionu.
Libanon: Bejrútští zákonodárci tento týden opět neuspěli s pokusem zvolit prezidenta a vyplnit tak sedmiměsíční politické vakuum. Stejně jako v předchozích jedenácti případech i tentokrát hlasování zablokovala koalice v čele s politickou a militantní organizací Hizballáh. Jeho zástupci soustavně odmítají přijmout opozičního kandidáta Jihada Azoura, kterého považují za příliš konfrontačního. Nadále zůstávají neobsazeny i další důležité armádní posty nebo také pozice guvernéra centrální banky. Země je již několik let v ekonomické krizi, kterou politická nestabilita ještě více prohlubuje.
[Euroatlantický prostor]
Maďarsko/USA: Americký senátor Jim Risch zablokoval predaj zbraní Maďarsku kvôli neochote Budapešti schváliť vstup Švédska do NATO. Hlavnou položkou dohody v hodnote 735 miliónov dolárov malo byť 24 raketometov HIMARS. Podľa amerických zákonov väčšie obchody so zbraňami musia byť schválené najvyššie postavenými demokratmi a republikánmi v zahraničných výboroch Senátu aj Snemovni reprezentantov. Maďarská vláda reagovala, že tému akvizície považovala za uzavretú už od minulého roka a o zbrane záujem nemá. Podľa amerických médií sa Budapešť pokúšala o nákup aj v minulých mesiacoch.
Nemecko: Vláda spolkového kancelára Olafa Scholza schválila bezpečnostnú stratégiu, prvú svojho druhu. Podľa koncepcie sa nachádzame v bode zlomu, kedy Rusko ohrozuje bezpečnosť Európy a Čína predstavuje komplikovaného súpera a systematického rivala, ale zároveň „potrebného partnera“. Bezpečnostná stratégia Nemecka je postavená na troch pilieroch – obranyschopnosti, odolnosti a udržateľnosti. Zaoberá sa aj problémami ako je klimatická zmena či potravinová a energetická kríza. Nemecká vláda sa taktiež znovu prihlásila k výdavkom na obranu vo výške dvoch percent HDP.
[Jižní Asie]
Indie/Pákistán: Přes 180 000 lidí z pobřežních oblastí bylo od úterý evakuováno kvůli cyklónu Bipardžoj. Prudké poryvy větru, bouře a sesuvy půdy v pátek zapříčinily záplavy a výpadek elektřiny tisícům obyvatel. V nejpostiženějším indickém státě Gudžarátu byl přerušen dopravní provoz, zavřeny školy a nemocnice jsou v pohotovosti. Navzdory velkým materiálním škodám jsou díky včasné reakci státu hlášeny pouze dvě oběti na životech. Poslední cyklón Tauktae si v roce 2021 vyžádal nejméně 170 obětí.
Indie/USA: Americký poradce pro národní bezpečnost Jake Sullivan od úterý jednal v Novém Dillí s premiérem Módím ohledně bezpečnostní spolupráce zemí. Jedná se o poslední přípravu před Módího návštěvou Washingtonu 22. června příští týden. Podle Sullivana je cílem jednání snaha překonat překážky v obchodu a výzkumu. Státy tak usilují o prohloubení strategického a bezpečnostního partnerství v regionu, kde dominuje Čína. Jedním z témat má být například sjednání plánované koupě amerických dronů SeaGuardian.
[Latinská Amerika]
Brazílie: Poradce exprezidenta Jaira Bolsonara vyhledával právní rady v otázce vojenského převratu v zemi. Dle policie měl podplukovník Mauro Cid tak učinit po Bolsonarově prohře v loňských říjnových volbách. Nejsou zde jasné důkazy, zda o plánování převratu exprezident věděl. Materiál nalezený na Cidově telefonu přispívá k tvrzení, že Bolsonarovi stoupenci hledali způsoby, jak volby zvrátit. V lednu policie našla návrh dekretu zasahujícího do volebních výsledků u ministra spravedlnosti Andersona Torrese. Sám Bolsonaro odmítá obvinění z plánování převratu.
Guatemala: Prominentní guatemalský novinář José Rubén Zamora půjde do vězení. Je odsouzen k šesti letům vězení za praní špinavých peněz. Státní zastupitelství tvrdilo, že Zamora „poškodil guatemalskou ekonomiku“, a požadovalo 40letý trest. Dle lidskoprávních pozorovatelů se jedná o záminku k potlačování svobody tisku ze strany státu. Zároveň probíhá vyšetřování devíti dalších novinářů ze Zamorova El Periodico pro údajné „spiknutí za účelem maření spravedlnosti“. Kriminalizace novinářů a investigativy v zemi je podle kritiků tristní, řada renomovaných novinářů byla nucena emigrovat.
[Postsovětský prostor]
Azerbajdžan/Taliansko: Azerbajdžan kúpi transportné lietadlo typu C-27J od talianskeho výrobcu. Krajina sa tak pridá k ozbrojeným silám šestnástich ďalších štátov, ktoré toto lietadlo využívajú. Dohoda medzi azerbajdžanským ministerstvom obrany a talianskou firmou Leonardo, ktorú čiastočne vlastní štát, je výsledkom zintenzívňujúcejších sa vzťahov oboch krajín v rámci obchodu s plynom. Krajiny západnej Európy doteraz nedodávali Azerbajdžanu vojenskú techniku kvôli embargu OBSE z roku 1992, ktoré je stále v platnosti.
Ruská federacia: Prezident Vladimir Putin súhlasí s ministrom obrany Sergejom Šojgu v otázke začlenenia žoldnierskej skupiny Wagnerovci pod ruské ministerstvo obrany. Šojgu vyzval dobrovoľnícke oddiely bojujúce na strane Ruska na podpísanie kontraktu s ministerstvom obrany do konca mesiaca. Týmto minister zavŕšil niekoľko mesiacov dlhú roztržku medzi veliteľom Wagnerovcov, Jevgenijom Prigožinom a ruskou armádou. Prigožin síce zmluvu odmietol podpísať, ale potvrdil podriadenie jeho skupiny ruským vojenským cieľom na Ukrajine.
[Subsaharská Afrika]
Keňa: Osm policistů bylo zabito pomocí improvizovaného výbušného zařízení na východě země v okrese Garissa. Za pachatele útoku je označována islamistická skupina aš-Šabáb, která operuje převážně v sousedním Somálsku. V posledních týdnech došlo v severovýchodních a pobřežních oblastech země k nárůstu útoků hnutí aš-Šabáb, jež si v mnoha případech vyžádaly i oběti na životech. Keňa se s jednotkami aš-Šabáb aktivně střetává i v Somálsku při vykonávání mandátu mise Africké unie ATMIS, která cílí na zajištění vojenské a institucionální autonomie somálské vlády.
Mali: Vojenská junta v pátek požádala o neprodlený odchod mírových sil Organizace spojených národů (OSN) v rámci peacekeepingové mise MINUSMA. Hlavními důvody má být neschopnost mise čelit současným bezpečnostním výzvám a narůstající nedůvěra ze strany obyvatel země. Údajně má činnost mise vést i k podněcování mezikomunitního násilí. MINUSMA byla do země vyslána Radou bezpečnosti OSN v roce 2013 a doposud při ní zemřelo 304 mírových jednotek. Jedná se tak o druhou nejletálnější misi OSN po misi UNIFIL v Libanonu.
[Západní Pacifik]
Fidži/Nový Zéland: V stredu ministri oboch krajín podpísali obrannú dohodu, ktorá posilní tréning armádneho personálu, námorno-bezpečnostné operácie a koordináciu humanitárnej pomoci pri prírodných katastrofách. Dohoda cieli na zvýšenie interoperability ozbrojených síl, nové technológie a umožňuje vzájomné nasadenie jednotiek na území oboch štátov. Podpis dohôd prichádza v čase rastúcich čínskych snáh o vplyv v regióne a týždeň po návšteve premiéra Fidži Sitiveniho Rabuku na Novom Zélande a oznámení sedemmiliónového balíčka od Wellingtonu na podporu v oblasti zmeny klímy. Suva zas prehodnotí dohodu o policajnej výmene spred 12 rokov.
Južná Kórea/Severná Kórea/USA: Vo štvrtok Pchjongjang odpálil dve balistické rakety krátkeho doletu do japonskej výlučnej ekonomickej zóny. Testy prišli len hodinu po tom, čo severokórejské ministerstvo obrany odsúdilo najväčšie prihraničné juhokórejsko-americké vojenské cvičenia s ostrou streľbou od ich začiatku v roku 1977. Toho sa zúčastnilo niekoľko tisíc vojakov z oboch krajín. V ten istý deň zároveň trilaterálne diskutovali poradcovia pre národnú bezpečnosť z Washingtonu, Soulu a Tokia aj o nezákonných jadrových a raketových programoch. Raketové skúšky režimu Kim Čong-una zakazujú rezolúcie OSN. Spojené štáty reagovali vyslaním ponorky na nukleárny pohon USS Michigan.
[Kyberbezpečnost]
Kyberbezpečnost: Evropský parlament ve středu přijal svůj vyjednávací postoj k aktu o umělé inteligenci drtivou většinou 499 hlasů proti 28 hlasům (93 poslanců se zdrželo hlasování). O konečné podobě zákona se bude nyní vyjednávat s jednotlivými členskými státy v Radě. Nová pravidla pro vývoj a využívání umělé inteligence jsou založená na klasifikaci systémů podle představované úrovně rizika. Systémy s neakceptovatelnou úrovní rizika, např. pro biometrickou identifikaci občanů na veřejně dostupných místech, mají být zakázány, zatímco další úrovně různě regulovány.
