Přehled světového dění z uplynulého týdne (37/2022)

[Blízký východ a severní Afrika]

Izrael/Sýrie: Židovský stát v pátek zaútočil raketami na Mezinárodní letiště v Damašku. Při útoku zemřelo pět syrských vojáků a zřejmě několik příslušníků proíránských milic. Jedná se o třetí izraelský útok na syrská letiště v posledním měsíci, zřejmě za účelem přerušit dodávky zbraní z Íránu spojencům Islámské republiky. Před těmito útoky ostřeloval Izrael letiště v Sýrii naposledy v červnu tohoto roku. Útok se odehrál v době zvyšujícího se napětí mezi Izraelem a organizací Hizballáh kvůli jednání o nalezištích plynu na libanonském pobřeží a nejistým vyjednáváním nové jaderné dohody s Íránem.

Írán: V pátek v Teheránu zemřela žena podle všeho na následky krutého zacházení ze strany morální policie. Dvaadvacetiletá Mahsa Amini byla zadržena íránskou morální policií poté, co špatně nosila hidžáb. Její smrt vyvolala protesty na íránských sociálních sítích a v ulicích Teheránu. Íránský režim omezil v reakci na protesty internet v hlavním městě. V posledních měsících mnohé íránské ženy přestávají na veřejnosti nosit hidžáby jako symbol odporu proti morální policii. Nejedná se o první incident v posledních měsících, ale jde o první úmrtí ženy v této souvislosti.

 

[Euroatlantický prostor]

Polsko: Ministr obrany Mariusz Blaszczak schválil nákup 48 kusů lehkých bojových letounů F/A-50 korejské provenience v hodnotě 3 mld. USD. F/A-50 v polském letectvu nahradí letouny MiG-29 a Su-22. Prvních 12 strojů obdrží Polsko v roce 2023, zbytek v letech 2025–2028. V rámci kontraktů se počítá s transferem technologií do Polska. Právě později dodané stroje by měly být ve verzi F/A-50PL. Předpokládá se tak jejich částečná polonizace. Tento nákup je dalším úspěchem pro korejský obranný průmysl, Polsko totiž už dříve objednalo korejské tanky K2 a spekuluje se o dodávkách raketometů K239.

USA/Kypr: Ministerstvo zahraničních věcí USA oznámilo, že od fiskálního roku 2023 ruší zbrojní embargo uvalené na Kypr. Embargo uvalené v roce 1987 bylo částečně rozvolněno v roce 2020, nyní však dojde k jeho úplnému zrušení. Spojené státy podmiňují zrušení tím, aby Kypr nadále zakazoval kotvit ruským válečným lodím ve svých přístavech. Na rozhodnutí USA ostře reagovalo Turecko. Podle tamní diplomacie povede krok k militarizaci ostrova a vyhrocení situace mezi Kyperskou republikou a Severokyperskou tureckou republikou.

 

[Jižní Asie]

Pakistan: Americká administratíva Joe Bidena poskytne Pakistanu 450 miliónov USD na podporu stíhačiek F-16. Účelom programu je podľa USA boj proti terorizmu a naplnenie doživotnej zmluvy o podpore stíhačiek F-16 medzi oboma krajinami. V reakcii na americké rozhodnutie vyjadrila India svoju nevôľu diplomatickou cestou. Washington následne oznámil, že mnohomiliónový balík neovplyvní Indiu ani nezmení vojenskú rovnováhu na indickom subkontinente. Je ale takmer isté, že akvizícia stíhačiek pomôže udržať odstrašujúce schopnosti pakistanských vzdušných síl voči indickým.

Afganistan: Podľa vysokých amerických predstaviteľov zriadi americká vláda nový fond na podporu ekonomickej stability v Afganistane. Spojené štáty presunú do fondu 3,5 miliardy USD zmrazených afganských aktív. Peniaze však nebudú ihneď uvoľnené na použitie. Doposiaľ totiž neexistuje žiadna dôveryhodná inštitúcia, ktorá by zaručila, že finančné prostriedky budú distribuované pre afganský ľud. Namiesto toho bude financie spravovať vonkajší orgán nezávislý od vládnuceho Talibanu a centrálnej banky v Afganistane.

 

[Latinská Amerika]

Argentina: V srpnu se inflace v Argentině zvýšila o dalších 7 % a meziročně tak vyšplhala na rekordních 78,5 %. Nejvyšší nárůst se uskutečnil v posledních osmi měsících, tedy až letos. Argentina tak dosáhla nešťastného prvenství jakožto stát s nejvyšší inflací. Ekonomická situace v této jihoamerické zemi se zhoršila kvůli potravinové krizi ve světě. Místní vláda obyvatele uklidňuje, že by se zvyšování cen mělo v následujících třech měsících zvolnit nebo zastavit. Jiné odhady však předpovídají, že inflace dosáhne až na 100 %.

Haiti: V úterý vypukly v hlavním městě Port-au-Prince protesty kvůli zvyšujícím se cenám pohonných hmot, vysoké inflaci a rekordní kriminalitě. Lidé v ulicích zapalují pneumatiky, hází kameny a jsou slyšet i výstřely. Kromě zvyšujících se životních nákladů totiž obyvatelům tohoto karibského ostrova ztěžují každodenní život gangy. Ty drží kontrolu nad většinou území. Vzájemné boje gangů mají na svědomí životy stovek lidí a tisíce kvůli nim opustily svoje domovy. Kvůli situaci v zemi byl o měsíc posunut i začátek školního roku.

 

[Postsovětský prostor]

Ukrajina: Úspešná ukrajinská protiofenzíva na východe krajiny odhalila masové hroby v oslobodenom meste Izjum. Ukrajinským jednotkám sa za posledný týždeň podarilo znovu obnoviť kontrolu nad územiami v severovýchodnom Charkovskom regióne. Po šiestich mesiacoch bolo od ruskej okupácie oslobodené aj mesto Izjum, ktoré slúžilo ako základňa pre ruskú ofenzívu na Donbase. Po prehliadnutí oblasti boli v lese pri meste nájdené masové hroby aj s telami civilistov. Podľa ukrajinských úradov sa počet obetí vyšplhal na viac ako 440.

Tadžikistan/Kirgizsko: Pozdĺž tadžicko-kirgizskej hranice sa počas týždňa rozhoreli boje, ktoré spôsobili evakuáciu 136 000 civilistov na kirgizskej strane. Tadžická strana ako obvykle neuvádza konkrétne informácie. Násilné strety sa začali v kirgizskej Batkenskej oblasti a ďalej sa rozšírili pozdĺž spornej hranice. Tá je dejiskom častých cezhraničných ozbrojených stretov. Obe strany hlásia civilné obete na životoch a obviňujú sa aj z útočenia na civilnú infraštruktúru. Aj napriek prímeriu vyjednanému v piatok na summite Šanghajskej organizácie pre spoluprácu boje naďalej pokračujú.

 

[Subsaharská Afrika]

Eritrea: Ozbrojené sily Eritrey mobilizujú tisíce armádnych záložníkov. Štátne bezpečnostné zložky počas posledných dní zastavovali ľudí v rôznych častiach krajiny, aby preverili, či sa nevyhýbajú brannej povinnosti. Rozsiahla eritrejská mobilizácia môže byť spojená so snahou podporiť spriatelenú etiópsku centrálnu vládu v boji proti rebelom z Tigrajskej ľudovej oslobodeneckej fronty (TPLF). Práve v etiópskom regióne Tigraj minulý mesiac prepukli po päťmesačnom prímerí boje v rámci etiópskej občianskej vojny.

Benin: Medzi vládou v hlavnom meste Cotonou a Rwandou aktuálne prebieha diskusia ohľadom možnej rwandskej vojenskej pomoci. Predpokladá sa, že v októbri, resp. po skončení rokovaní, do krajiny dorazí prvých približne 350 rwandských vojakov. Celkový počet nasadených vojakov by sa podľa momentálnych informácií mal pohybovať okolo čísla 700. Benin vyhľadáva zahraničnú pomoc najmä kvôli silnejúcej džihádistickej hrozbe na severe krajiny. Islamisti sa tam snažia rozšíriť svoju pôsobnosť zo susedného Nigeru a Burkiny Faso.

 

[Západní Pacifik]

Myanmar: Americká společnost Facebook poskytla nezávislému vyšetřovacímu mechanismu Organizace spojených národů pro Myanmar (IIMM) miliony položek ze zrušených účtů, které byly kontrolovány myanmarskou armádou. Prohlásil tak vedoucí vyšetřovací skupiny vytvořené v roce 2018, Nicholas Koumjian, ve svém projevu v pondělí 12. září v Radě pro lidská práva OSN. Nově nabyté důkazy by měly pomoci s vyšetřováním válečných zločinů a genocidy spojených s vojenským zásahem proti tamní muslimské menšině Rohingů z roku 2017.

Tchaj-wan: Prohlubování vojenských vztahů mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou představuje hrozbu pro světový mír. Mezinárodní společenství musí na tuto hrozbu bezpodmínečně reagovat a odolat rozšiřování autoritářských politických režimů. Vyjádřilo se tak tchajwanské ministerstvo zahraničních věcí ve svém prohlášení. Tchaj-wan jej vydal v reakci na čtvrteční schůzku ruského prezidenta Vladimira Putina a čínského prezidenta Si Ťin-Pchinga v uzbeckém městě Samarkand během summitu Šanghajské organizace pro spolupráci.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: V úterý předstoupil před americký Kongres whistleblower Peiter Zatko, bývalý vedoucí bezpečnosti Twitteru a renomovaný hacker. Vypovídal zde o selhání Twitteru v zajištění bezpečnosti uživatelských dat. Podle jeho výpovědi vedení Twitteru cíleně uvádí v omyl nejen uživatele, ale i regulační orgány a svou správní radu o systémově nefunkční obraně proti hackerům a prakticky neexistujícím omezením v přístupu k uživatelským datům. Dle jeho slov je Twitter silně zranitelný vůči činnosti agentů cizích mocností a může představovat ohrožení národní bezpečnosti.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.