[Blízký východ a severní Afrika]
Jemen/USA: Húthíjští povstalci zaútočili na několik lodí v úžině Báb al-Mandab. Tři komerční lodě a jeden americký torpédoborec byly napadeny drony. Húthíjové se přihlásili ke dvěma z těchto útoků. Americké zdroje uvedly, že nedošlo k žádnému zranění. Současně uvedly, že z útoku viní Írán. Ten jej však popřel, navzdory dlouhodobé podpoře povstalců. V USA se v souvislosti s útokem začínají objevovat požadavky na tvrdou vojenskou odpověď. Panují však obavy, že by došlo k rozšíření konfliktu. Húthíové v současnosti podporují teroristickou organizací Hamás ve válce s Izraelem.
Saúdská Arábie/Spojené arabské emiráty/Rusko: Ruský prezident Vladimír Putin se vypravil na jednodenní zahraniční návštěvu do zemí Perského zálivu. Jednání s představiteli Saúdské arábie a Spojených arabských emirátů se uskutečnila v hlavních městech obou států. Tématem hovorů, podle ruských zdrojů, byla zejména válka mezi Izraelem a teroristickou organizací Hamás a energetická spolupráce. Návštěva je snahou prolomit mezinárodní izolaci a posílit pozici na Blízkém východě.
[Euroatlantický prostor]
Dánsko: Parlament v Kodani prijal zákon, ktorý zakazuje verejné pálenie Koránu. Toto rozhodnutie bolo reakciou na sériu protestov, pri ktorých protiislamskí aktivisti pálili alebo poškodzovali kópie Koránu. To vyvolalo obavy o bezpečnosť, ale najmä zhoršenie vzťahov s moslimskými krajinami. Cieľom zákona bolo nájsť rovnováhu medzi slobodou prejavu, vrátane práva kritizovať náboženstvo, a záujmami národnej bezpečnosti. Kritici však tvrdia, že ide o ohrozovanie liberálnych slobôd, na čo dánska vláda protiargumentuje, že zákon bude mať len minimálny vplyv na slobodu prejavu.
USA: Americkým Senátom neprešla nová pomoc pre Ukrajinu a Izrael po tom, ako republikáni jednomyseľne zablokovali návrh zákona o núdzových výdavkoch vo výške 110,5 miliardy dolárov. Z tejto sumy malo ísť 50 miliárd dolárov na pomoc Ukrajine a 14 miliárd Izraelu. Republikáni podmieňujú podporu zákona väčšou kontrolou migrácie na americko-mexických hraniciach. Návrh zákona si v 100-člennom Senáte vyžadoval až 60 hlasov, proti bolo 51 senátorov. Patovú situáciu podľa Chucka Schumera, lídra demokratov v hornej komore, vyrieši len prijatie pozmeňujúceho návrhu republikánov, alebo začatie nových rokovaní.
[Jižní Asie]
Afghánistán/Írán/Pákistán: Do Afghánistánu se podle posledních údajů vrátilo na půl milionu obyvatel, kteří čelili vyhoštění Pákistánu. Podle ministerstva vnitra odešlo 90 % z nich dobrovolně a v další fázi má dojít na deportaci všech Afghánců včetně těch žijících v zemi po desetiletí. Politiku proti afghánským migrantům zpřísňuje také Teherán, který jim 3. prosince zakázal cestovat, bydlet a hledat zaměstnání v 16 z 31 provincií v zemi. Narostl také počet deportovaných Afghánců z íránského území.
Pákistán: Policie zatkla 17 podezřelých v souvislosti s útokem na autobus z 2. prosince. Vozidlo jedoucí po dálnici mezi městy Gilgit a Rávalpindí se stalo terčem střelby, což vedlo k havárii a požáru. Nehoda si vyžádala 10 mrtvých a 25 zraněných a byla bezpečnostními složkami označena za teroristický čin. Ministr vnitra provincie Gilgit Baltistán Šams ul-Haq Lone prohlásil, že cílem útoku bylo rozpoutat náboženskou nevraživost. V regionu probíhá již od léta náboženský spor mezi sunnity a šíity, který se stát snaží mediovat založením mezináboženské komise. Po útoku posílil také bezpečnost karákóramské dálnice.
[Postsovětský prostor]
Arménsko/Azerbajdžan: Baku a Jerevan spoločne vydali historicky prvé nemediované vyhlásenie popisujúce konkrétne kroky na dosiahnutie trvalého mieru. Krajiny v ňom opäť vyjadrili snahu o normalizáciu vzťahov a prioritizáciu teritoriálnej integrity. Zlepšovanie vzťahov sprevádza oznámenie o výmene 32 arménskych vojakov za dvoch azerbajdžanských. Obidve krajiny ďalej plánujú podporiť vzájomné kandidatúry na vedenie klimatických samitov. K podpisu mierovej zmluvy by malo dôjsť do konca tohto roka.
Rusko: Vladimir Putin v piatok na vojenskej ceremónii potvrdil, že bude opäť kandidovať v budúcoročných prezidentských voľbách. Pôjde o prvé voľby, ktorých sa majú zúčastniť aj obyvatelia ukrajinských oblastí, ktoré v minulom roku Rusko anektovalo. V prípade Putinovho zvolenia by išlo o jeho piate volebné obdobie, čo mu umožnila reforma zákona z roku 2021. S ohľadom na to, že opozícia v Rusku takmer neexistuje, je pravdepodobnosť znovuzvolenia vysoká. Oficiálne vyhlásenie však Kremeľ zatiaľ nevydal.
[Subsaharská Afrika]
Niger: Vojenská junta vypověděla dvě dohody o bezpečnostní spolupráci s Evropskou unií. Dohody se týkaly podpory pohraničních bezpečnostních sil a pomoci v boji proti terorismu. Namísto spolupráce s Evropou začíná Niger posilovat obranou spolupráci s Ruskou federací. Stejně tak v minulosti učinily i sousední země Mali a Burkina Faso. Ačkoliv již byla podepsána dohoda o posílení vojenské spolupráce, tak její obsah zůstává přísně tajný. Napětí s Evropskou unií roste od konce července letošního roku, kdy se junta pomocí státního převratu dostala k moci.
Nigérie: Prezident Bola Tinubu nařídil vyšetření útoku vojenského bezpilotního letounu, který zabil 85 civilistů. Dle mluvčího armády došlo k pochybení ze strany vojáků obsluhujících bezpilotní letoun. Ti údajně špatně vyhodnotili probíhající náboženskou slavnost a považovali civilisty za bandity. Humanitární organizace upozorňují na velké civilní ztráty v Nigérii, které jsou spojeny se vzdušnými údery armády vůči ozbrojeným skupinám. V období od února 2014 do září 2022 bylo zdokumentováno nejméně 14 vzdušných útoků, které si vyžádaly civilní oběti.
[Západní Pacifik]
Austrálie/Papua Nová Guinea: Premiéři Anthony Albanese a James Marape podepsali bilaterální bezpečnostní dohodu o podpoře právního a policejního systému souostrovního státu. Dle předních zástupců Canberry a Port Moresby tak došlo k potvrzení „bratrských“ vztahů mezi oběma zeměmi a k posílení stability v regionu. Dohoda má napomoci při řešení vnitrostátních bezpečnostních záležitostí Papuy Nové Guiney, přičemž se týká především konzultace vybavení, infrastruktury a výcviku jejích státních zaměstnanců. Je také považována za krok Austrálie proti rostoucímu vlivu Číny v Tichomoří.
Čínská lidová republika/Evropská unie: Po čtyřech letech se na společném 24. Summitu potkali vedoucí zástupci Pekingu a Bruselu. Přestože se jim nepodařilo vyřešit rozdíly v řadě otázek, dohodli se na recipročních obchodních a hospodářských vztazích. Představitelé EU uvedli, že Evropa nebude tolerovat „nekalou konkurenci“ a očekává zlepšení přístupu zahraničních společností na čínský trh. Peking naopak varoval před všemi druhy vměšování a před zaváděním „restriktivních ekonomických politik“ ze strany EU. Si Ťin-pching také uvedl, že hodlá s Bruselem v této oblasti podpořit vzájemnou spolupráci.
[Kyberbezpečnost]
Polskem otřásá potvrzení podezření, že firma Newag, výrobce a dodavatel nákladních elektrických vlaků Impuls, jejich provoz záměrně sabotovala úpravou firemního softwaru. Důvodem měl být fakt, že tendry na servis lokomotiv vyhrávaly konkurenční firmy a společnost Newag chtěla dokázat, že toho nejsou schopny. Hackeři ze skupiny Dragon Sector software lokomotiv analyzoval a objevil kód, který způsoboval selhání jejich funkčnosti. Společnost veškerá obvinění odmítá, nicméně od zveřejnění zpráv o úmyslném vyřazení vlaků z její strany klesla hodnota akcií společnosti o 17 %.
