[Afrika]

Líbya: Znepriatelené strany podpísali dohodu o trvalom prímerí, ktorá sa vzťahuje na celé územie krajiny. K tomuto historickému aktu medzi medzinárodne uznávanou Vládou národnej jednoty a líbyjskou národnou armádou poľného maršala Khalifu Haftara, došlo po piatich dňoch spoločného rokovania v Ženeve. Významný vplyv na výsledok mala mediačná asistencia Organizácie spojených národov, ktorú sprostredkovávala Stephanie Turco Williams. Zahraniční bojovníci majú z Líbye odísť do troch mesiacov. V minulosti boli pokusy o prímerie porušované obidvoma stranami.

Nigéria: V krajine už dva týždne trvajú masové protesty proti policajnej brutalite a zároveň proti vládnej reprezentácii. Vznikli na základe nesúhlasu verejnosti s požiadavky zrušiť Špeciálnu jednotku proti lúpeži (SARS), ktorá bola dlhodobo obviňovaná z nezákonného zatýkania, mučenia či mimosúdneho zabíjania. Cieľom je dosiahnuť celkovú reformu štátnej polície a fungovania štátu, ktorý si drží prvenstvo v počte obyvateľov žijúcich v extrémnej chudobe. Odpoveďou na protesty bolo použitie vodných diel a streľba. Podľa Amnesty International prišlo od 13. októbra 2020 o život vyše 27 ľudí, a ďalších 25 bolo zranených.

[Blízký východ]

Irák: Bezpečnostní složky se v neděli v Bagdádu střetly s demonstranty. Střet zanechal alespoň 39 zraněných, převážně z řad policistů a vojáků. Několik z nich mělo být zraněno granáty, podle armádního mluvčího je házely skupiny, které se později schovaly v jinak pokojném davu. Dle některých politiků chtějí některé skupiny protesty narušit, aby je zdiskreditovaly. Současné protesty jsou pokračováním demonstrací, které se přesně před rokem zapsalo do irácké historie jako Říjnová revoluce, v jejímž důsledku rezignovala vláda premiéra Ádila Abdala Mahdího.

Izrael/Súdán: Jeruzalém a Chartúm oznámily normalizaci vzájemných vztahů. Oznámení přišlo v pátek po odstranění Súdánu z amerického seznamu států podporujících terorismus prezidentem Donaldem Trumpem. Delegace obou států by se měly sejít v následujících týdnech v Súdánu pro dojednání bližších detailů. Súdánská vláda již prý souhlasila s vyjednáváním o repatriaci svých občanů, kteří do Izraele přišli ilegálně, v současnosti jich v zemi žije více než 6000. Izrael plánuje Súdánu pomoci v zemědělství a desalinizací vody.

[Euroatlantický prostor]

EU: Evropská unie žádá Světovou zdravotnickou organizaci o větší transparentnost ohledně hlášení vznikajících zdravotních krizí v jednotlivých zemí. Draft návrhu iniciovaný německou vládou reaguje na pomalou reakci ze strany Čínské lidové republiky při hlášení současné epidemie koronaviru. To také koresponduje s postojem USA k celé záležitosti. Čína se k otázce reforem staví aktivně, přičemž je podle tamního mluvčího ministerstva zahraničních věcí důležité při rozhodování omezit politické faktory.

USA: United States Space Force ustanovilo nové velitelství Space Operations Command (SpOC), které společně s velitelstvím Space Systems Command (SCC) and the Space Training and Readiness Command (STARCOM) tvoří vrchní řídící strukturu této nejmladší složky Ozbrojených sil Spojených států. Zatímco SSC je zodpovědné za přímé velení jednotkám v boji, SpOC se bude starat o personál, údržbu a technickou podporu operací. Dále potom taky o správu a analýzu dat a spolupráci mezi jednotlivými velitelstvími.

[Západní Balkán]

Srbsko: Prezident Vučić oznámil datum předčasných parlamentních voleb, přestože nová vláda ještě stále nebyla vytvořena. Po zasedání Vučičovi vládnoucí strany SNS prezident uvedl, že nová vláda, která se teprve musí sestavit bude mít omezené trvání a nové volby mají proběhnout nejpozději 3. dubna 2022, společně s řádnými prezidentskými volbami a také místními volbami v hlavním městě Bělehradě. Dle analytiků jde o taktický krok k posílení demokratické legitimity SNS, která byla otřesena opozicí, která bojkotovala letošní volby a pravděpodobně tak opozice nebude mít zastoupení v parlamentu.

[Jižní Asie]

Afghánistán: Boje postihly vzdělávací instituce. Středeční vládní letecký útok v provincii Tachár zasáhl podle místních náboženskou školu u mešity, zabil 24 lidí a dalších 14 zranil. Ministerstvo obrany odmítá, že by mezi oběťmi byly děti nebo civilisté, jde podle něj o bojovníky Tálibánu zodpovědné za ztráty vládních jednotek z předchozího dne, kdy padlo na 50 vojáků. Ačkoli bylo podle Human Rights Watch spuštěno vyšetřování, bylo nařízeno také zatčení těch, kteří civilní oběti ohlásili. V šíitské čtvrti Kábulu v sobotu útočil sebevražedný atentátník na vzdělávací centrum. K činu, který zabil 18 lidí a zranil 57, se přihlásil tzv. Islámský stát (IS).

Indie: Odbor meteorologie ministerstva přírodních věd (IMD) v pátek spustil unikátní systém poskytující varování před bleskovými záplavami 6 až 24 hodin předem. Projekt je podporován Světovou meteorologickou organizací (WMO). Systém umožní Indii, Srí Lance, Bangladéši, Nepálu a Bhútánu vytvářet předpovědi záplav a jejich dopadů. IMD má na starosti koordinaci, vývoj a implementaci systému. Země regionu se s dopady nepravidelných bleskových povodní musejí potýkat několikrát do roka.

[Latinská Amerika]

Chile: Chilané v neděli rozhodovali v referendu o tom, zda chtějí novou ústavu a kým by měla být vytvořena. Voliči si mohou vybrat mezi tzv. smíšeným sněmem (polovinu tvoří členové Kongresu a druhou polovinu volí občané) anebo lidovým hlasováním. Referendum je odpovědí na protesty, které probíhají od podzimu 2019 a vznikly po zvýšení ceny lístků metra v Santiagu de Chile. Další referendum je plánované na jaro 2021, kdy se budou volit členové ústavního shromáždění. Poslední volby jsou naplánované na rok 2022, kdy lidé budou rozhodovat právě o přijetí nebo nepřijetí nové ústavy.

Nikaragua: Skupina uvězněných vládních oponentů obvinila režim prezidenta Daniela Ortegy z mučení. Ten veškerá obvinění odmítá a tvrdí, že mají poškodit mezinárodní obraz Nikaraguy. Jeho vyjádření přišlo jen pár dní poté, co Organizace amerických států (OAS) odsoudila přetrvávající porušování lidských práv v zemi. Zároveň prohlásil, že proti Nikaragui probíhá „kampaň brutality“ a obvinil USA a evropské země z intervencionalismu v reakci na mezinárodní sankce uvalené na jeho vládu.

[Post-sovětský prostor]

Bělorusko/EU: Představitelé běloruské opozice obdrželi od Evropského parlamentu prestižní Sacharovu cenu za svobodu myšlení. Evropská unie se také shodla na neuznání výsledku voleb a uvalení sankcí na úředníky podezřelé z pochybení ve volbách a účasti na bezpečnostním zásahu proti demonstrantům v Bělorusku. Při nesplnění požadavků hrozí opozice zorganizováním stávek v továrnách a zablokováním silnic. Ačkoliv běloruský prezident Alexandr Lukašenko odmítá jakékoliv vměšování zahraničních aktérů do vnitropolitického dění v Bělorusku, je údajně spolu s Ruskem připraven reagovat na vznikající vnější hrozby a mezinárodní intervence.

Rusko: Bývalý zaměstnanec americké CIA Edward Snowden dostal povolení k trvalému pobytu v Rusku. Tehdejší příslušník tajné služby uvízl v Rusku při útěku z USA poté, co odhalil v roce 2013 obrovské množství dat Národní bezpečnostní agentury s podrobnými informacemi o programech hromadného sledování americké zpravodajské služby. Snowden si je vědom své viny a je ochoten se vrátit do USA a čelit soudnímu procesu i případnému vězení v případě, že mu bude zaručen spravedlivý proces.

[Východní Asie]

Indonésie: V úterý proběhly před Prezidentským palácem v Jakartě protesty proti novým podmínkám pracovního zákona, které změnami pracovního systému erodují práva pracujících a podrývají snahy o ochranu životního prostředí v zemi. Demonstrující se snaží také poukázat na to, že přijaté zákony nejsou v souladu se zájmy majoritní indonéské společnosti. Prezident Joko Widodo se od svého znovuzvolení pokouší o prosazení reforem, přičemž pracovní zákon má být jejich součástí. Dle jeho názoru se jimi pokouší posílit růst ekonomiky. Je ochotný změny udělat i přesto, že se některé reformy občanům Indonésie líbit nebudou. Protesty mají pokračovat 28. října.

Myanmar: Z „bezpečnostních důvodů“ (údajně v návaznosti na pandemickou situaci) bylo upřeno až 1,1 milionu osob právo volit v západním Rakhinském státu v nadcházejících volbách, které se mají konat 8. listopadu, a při nichž se očekává výhra současné vládnoucí strany NLD v čele s Aun Schan Su Ťij. Převládá obava, že tento zákaz vyvolá eskalaci současného ozbrojeného konfliktu v oblasti, a tudíž i zhoršení stávající situace v Arakanu (Rakhine), kde již nyní panují nelidské podmínky nejen v uprchlických táborech Rohingyů. Utiskovaná minorita muslimů, proti nimž je veden systematický apartheid ze strany armády Myanmaru, i další obyvatelé Rakhinu se také potýkají s přijatými opatřeními spojenými se šířením Covid-19.

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]