[Afrika]
Niger: Nejméně 12 policistů bylo zabito při útoku na jejich základnu. Jednalo se příslušníky paramilitární policejní jednotky. Útočníci použili pickupy a motocykly, z nichž stříleli na základnu. Čin se stal ve městě Ayorou na západě země. Vojáci následně pronásledovali útočníky a střetli se s nimi nedaleko malijské hranice. V oblasti operuje několik islamistických skupin a dalších ozbrojených uskupení. Bezpečnostní složky uvedly, že militanti byli silně ozbrojeni samopaly a raketomety. Jejich totožnost není prozatím známa.
Togo: Policejní a bezpečnostní jednotky uzavřely hlavní město Lomé, aby zabránily dalším protivládním protestům. Protestující uspořádali od srpna 2017 již několik pochodů, při kterých žádali ukončení vlády Faurého Gnassingbeho. Chtějí ústavní změny, včetně ustanovení limitu pro prezidenta na 2 volební období. Bezpečnostní síly používají proti demonstrantům slzný plyn. Protestující staví zátarasy a zapalují pneumatiky. Během týdne došlo při vzájemných střetech k zabití nejméně 4 lidí. Nejméně 60 lidí bylo zatčeno.
[Blízký východ]
Irák: Irácké síly v pátek 20. září převzaly zpátky kontrolu nad poslední částí provincie Kirkúk, která je bohatá na ropu. Získáním vojenské převahy v provincii Kirkúr irácká vláda upevnila svou moc v severním Iráku a zřejmě také může zamezit snahám Kurdů o vytvoření samostatného státu, o kterém hlasovali 25. září. Tohoto hlasování se účastnila i provincie Kirkúk, i když se nenachází na území iráckého Kurdistánu.
Afghánistán: V pátek 20. září byly v Afghánistánu provedeny dva sebevražedné útoky na mešity v Kábulu, jednalo se o šíitskou a sunnitskou mešitu v provincii Ghór. Při útocích bylo zabito nejméně 63 lidí a desítky zraněných. Mezi zabitými byl i Abdal Ahid, bývalý velitel místních ozbrojenců, a jeho sedm členů ochranky. K útoku se přihlásil Daeš, neboli Islámský stát. Další den byl proveden sebevražedný útok, kdy auto naložené výbušninami najelo autobusu, které vyjíždělo z kábulského vojenského výcvikového střediska. Útok si vyžádal nejméně 15 obětí z řad kadetů a jejich trenérů. K útoku se přihlásili povstalci z Talibanu.
[Euroatlantický prostor]
Německo: V současné době nemá německé námořnictvo ani jednu funkční ponorku. Ponorková flotila Německa čítá šest jednotek, nicméně schopná služby byla pouze jedna. Ponorka U-35 byla postavena mimo službu poté, co si poškodila kormidlo při cestě na cvičení u norských břehů. Zatím není jasné, kdy se ponorka vrátí do služby. Zbytek ponorek německého námořnictva právě podstupuje modernizaci či na modernizaci čeká.
Finsko/Rusko: Ruská federace vydala v nedávné době čerstvé varování Finsku ohledně potenciálního vstupu Finska do NATO. V případě že by se Finsko rozhodlo vstoupit do aliance, může počítat s „odpovídajícím protiopatřením“ ze strany Ruska. Dle ruského velvyslance ve Finsku P. Kuznětsova by se tato opatření týkala zejména ekonomických sankcí. Finsko se dlouho k NATO stavělo spíše negativně, nicméně popularita pro vstup do Aliance stoupá a tato myšlenka je propagována i prezidentským kandidátem N. Torvaldsem. Podobné varování již v minulosti obdrželo Švédsko či Dánsko, které se chtělo zapojit do aliančního systému protiraketové obrany.
[Jižní Asie]
Indie/Rusko: Od pátku probíhá v oblasti Vladivostoku a v Japonském moři společné indicko-ruské vojenské cvičení INDRA-2017. Kromě pozemních a námořních sil se do něj nově zapojí i letectva obou států. Letošního ročníku se účastní indická korveta a fregata, dva stíhací letouny IL-76 a dohromady okolo 450 mužů. Na ruské straně je to okolo 1000 vojáků, letecké síly Východního vojenského okruhu a lodě Pacifické flotily. Cílem cvičení je předávání zkušeností a nácvik společných operací všech složek ozbrojených sil. Velitel indické delegace Ashish Ranjan Prasad prohlásil, že do budoucna věří ve větší spolupráci s Ruskem.
Afghánistán: Afghánistán byl svědkem 3 velkých útoků Tálibánu na bezpečnostní složky. Čtvrteční útok na vojenskou základnu v provincii Kandahár byl zahájen detonací dvou vozidel HUMVEE řízených sebevražednými atentátníky. Následně došlo k několikahodinovému boji, v jehož důsledku byla základna zcela zničena. Z šedesátičlenné posádky bylo 43 vojáků zabito, 9 zraněno a 6 je nezvěstných. Na straně povstalců došlo k 9 obětem. Stejnou taktikou byly provedeny další 2 útoky. Přes 40 obětí a stovku zraněných si vyžádalo úterní napadení policejní školy v Gardézu v provincii Paktia. Dalších 25 policistů a 5 civilistů zemřelo v provincii Ghazní při útoku na budovu regionální vlády.
[Latinská Amerika]
Venezuela: Prezident Nicolas Maduro v pátek pohrozil opakováním regionálních voleb ve státech, jejichž guvernéři odmítli složit svou přísahu před Ústavodárným shromážděním. Pokud by se volby opakovaly, zvolení guvernéři, kteří tak učinili, budou odvoláni. Regionální volby se konaly minulou neděli, vládnoucí strana překvapivě vyhrála v 17 státech z celkových 23. Lídr opozice Gerardo Blyde obvinil Národní volební radu z manipulace s výsledky a pohrozil protesty.
Kolumbie: Bývalí lídři partyzánských skupin FARC Pablo Catatumbo a AUC Freddy Rendon chtějí pracovat na začlenění bývalých partyzánů do společnosti a zabránit tak tvorbě nových gangů. Podle nich vláda nedělá nic proto, aby bývalé členy těchto skupin reintegrovala do společnosti, což zapříčinilo i vznik gangu Clan del golfo. Ten vznikl po demilitarizaci AUC v roce 2006 a připojila se do něj většina jejích bývalých členů. Momentálně tedy hrozí nebezpečí vzniku nových gangů složených ze členů demilitarizované skupiny FARC.
[Post-sovětský prostor]
Moskva: Kandidatúru v rámci ruských prezidentských volieb tento týždeň oznámila Ksenija Sobčaková, známa ruská moderátorka a absolventka MGIMO. Označuje sa za opozičnú novinárku, preto aj do volieb vstupuje ako opozičná kandidátka. Sobčaková je dcérou bývalého primátora Petrohradu Anatolija Sobčaka, u ktorého v 90. rokoch začínal svoju politickú kariéru súčasný prezident Vladimir Putin. Jeden z popredných kritikov Kremľa Alexej Navaľnyj preto vyjadril obavy, že Sobčaková je Kremľom dosadená opozičná „kandidátka“, ktorej hlavným cieľom má byť rozdelenie hlasov ruskej opozície. Ruské prezidentské voľby sa uskutočnia na jar 2018.
Kyjev: Hlavné mesto Ukrajiny sa tento týždeň opäť stalo centrom protestov. Opoziční aktivisti kritizovali prezidenta Petra Porošenka, že v boji proti korupcii je málo efektívny a žiadali tiež politické reformy. Na demonštrácii pred budovou ukrajinského parlamentu sa zúčastnili aj sympatizanti strán Julie Tymošenkovej či Michaila Saakašvilliho – bývalého spolupracovníka ukrajinského prezidenta, v súčasnosti jedného z jeho najväčších kritikov, na ktorého je vydaný na Ukrajine zatykač.
[Východní Asie]
Filipíny: Filipínskym ozbrojeným zložkám sa v rámci protiteroristickej operácie zameranej na oslobodenie filipínskeho mesta Marawi podarilo eliminovať dvoch vrcholných predstaviteľov tamojších islamistických militantov údajne napojených na Islamský štát. Autority zároveň deklarujú, že je len otázkou dní, kedy bude mesto úplne zbavené extrémistov. Medzinárodnú a regionálnu komunitu výrazne znepokojuje hrozba transnacionalizácie terorizmu v juhovýchodnej Ázii, nakoľko Islamský štát strácajúci dŕžavy na Blízkom východe sa môže pokúsiť svoj vplyv uplatniť práve v tejto oblasti.
Čína: V Číne zasadá 19. zjazd Komunistickej strany Číny, ktorý je kľúčový nielen pre podobu čínskej domácej politiky, ale komunistickí lídri tu predstavia i vízie a postoje k budúcnosti zahraničnopolitických a ekonomických priorít svojej krajiny. Si Ťin-pching, považovaný za jedného z najvplyvnejších generálnych tajomníkov KSČ súčasnosti, vyzdvihuje úspechy, ktoré Čína ako svetová veľmoc dosahuje. Predpokladá sa, že komunistická krajina bude naďalej pokračovať v asertívnej politike zahrňujúcej navyšovanie vplyvu v politickej, vojenskej aj ekonomickej sfére. Mnoho očakávaní pramení i v súvislosti so situáciou na Kórejskom polostrove, nakoľko svetoví lídri od Číny požadujú ráznejšiu a efektívnejšiu politiku voči Pchjongjangu.
[Moderní technologie a kyberbezpečnost]
Moderní technologie: BAE systems vyvine na kontrakt amerického námořnictva “upgradovací balíček” APKWSTM, který umožní dodatečně transformovat neřízené rakety ráže 70mm na laserem naváděné střely. Nenaváděmé 70mm rakety se používají ve výmetnicích jak na bitevních vrtulnících, tak letounech A-10 nebo F-16.
Kybernetická bezpečnosť: Zabezpečenie Wi-Fi sietí v podobe WPA2 bolo prelomené. Chybu v protokole počas tzv. 4-way handshake procesu, kedy sa užívateľ snaží pripojiť na zabezpečenú Wi-Fi, odhalil výskumník Mathy Vanhoef z Univerzity v Leuvene. Technika útoku nazvaná KRACK umožňuje reprodukciu, dešifrovanie alebo falšovanie packetov v sieti. Jedinou preventívou ostáva aktualizácia firmwaru, ktorá dokáže chybu buďto vyriešiť, alebo aspoň limitovať jej rozsah.
