Wikimedia

Přehled světového dění z uplynulého týdne (47/2017)

[Afrika]

Demokratická republika Kongo (DRK): OSN vyzvala vládu DRK, aby umožnila pokojné pořádání demonstrací opozičních a občanských skupin. Výzva přišla v předvečer očekávaných pochodů. V prohlášení peacekeepingové mise Monusco organizované OSN je uvedena výzva, aby představitelé DRK respektovali základní svobody, jež jsou zakotveny v konžské ústavě. Monusco se obává rostoucího hněvu v zemi, které souvisí s odloženými prezidentskými volbami, kdy současný prezident Joseph Kabila odmítl opustit prezidentský úřad, i přesto, že mu skončilo druhé volební období. Nově budou volby v roce 2018.

Zimbabwe: Prezident Robert Mugabe byl poprvé na veřejnosti poté, kdy armáda převzala moc. Zúčastnil se předávání diplomů při promoci. Mugabe byl po několik dnů držen v domácím vězení. Mezitím Christopher Mutsvangwa, jenž je leaderem vlivné asociace válečných veteránů, řekl, že by měl Mugabe odstoupit. Zároveň vyzval k velké účasti lidí na sobotních demonstracích. Liberální opoziční skupiny taktéž podpořily účast na protestech. Armáda převzala moc poté, co Mugabe propustil viceprezidenta Emmersona Mnangagwu, potenciálního nástupce v prezidentském úřadu.

 

[Blízký východ]

Irák: Premiér Haider al-Abádí uvítal úterní rozhodnutí Kurdské regionální vlády (KRG), jež uznala protiústavnost referenda o nezávislosti regionu z konce září. Dále Abádí ujistil, že nehledá konfrontaci s KRG a vyzval ke vzájemné kooperaci a transparentnosti. Událost následuje po více než měsíc trvající krizi v zemi, při níž jednotky irácké armády a šíitských milic obsadily část území včetně hraničních přechodů. Ty byly více než dva roky pod faktickou a administrativní správou KRG a jejích jednotek Pešmerga z důvodu bojů proti Daeš. V pátek osvobodily irácké síly Rawu, která byla posledním městem v držení Daeš.

Turecko/Sýrie: Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že je třeba vyčistit syrský region Afrin od syrských kurdských Lidových obranných jednotek (YPG). Vyjádřil se tak při projevu ke členům své vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP). Dle tureckého ministra zahraničí Mevlüta Çavuşoğlu ovládá YPG na severu okolo 20 % syrského území a jedná se tak o bezpečnostní riziko pro celý region. Situaci komplikuje podpora YPG ze strany USA, pro které jsou stále důležitým spojencem při boji s Daeš v zemi. YPG je Tureckem považována za odnož teroristické Kurdské strany pracujících (PKK).

 

[Euroatlantický prostor]

Európska Únia: Ministri členských krajín EÚ, s výnimkou Portugalska, Dánska, Írska, Malty a Veľkej Británie, podpísali spoločné oznámenie o záujme spustiť Stálu štruktúrovanú spoluprácu (PESCO), čo je prvým formálnym krokom k jej vytvoreniu. PESCO predpokladá možnosť užšej spolupráce v oblasti bezpečnosti a obrany. Štáty, ktoré prejavia záujem, budú môcť spoločne rozvíjať obranné kapacity, investovať do spoločných projektov alebo zlepšiť prevádzkovú pripravenosť a prínos svojich ozbrojených síl.

Francúzsko: Ministerka ozbrojených síl Florence Parly oznámila, že Francúzsko založilo akciový fond vo výške 50 miliónov eur, ktorý bude investovať do malých a stredných podnikov špecializujúcich sa na pokročilé obranné technológie. Koncepcia štátom podporovaného zdroja na nákup akcií startupov a malých a stredných podnikov v sektore obrany pochádza od bývalého riaditeľa Generálneho riaditeľstva pre vyzbrojovanie Laurenta Collet-Billona, ​​ktorý bol znepokojený príchodom zahraničných investorov, ktorí by chceli získať citlivú vojenskú technológiu.

 

[Jižní Asie]

Afghánistán: Podle průzkumu zveřejněného ve středu narostla produkce opia oproti roku 2016 o 87 % na 9 000 metrických tun. Plocha, na níž se mák pěstuje, se meziročně zvětšila o 63 % na 328 000 hektarů. Situace je nejhorší na jihu země, kde leží 60 % této půdy a pochází z něj stejný objem produkce. Provincie Hilmand pak vyprodukuje 40 % veškerého afghánského opia. Ačkoli se vláda pyšní dvojnásobným nárůstem v mýcení makových polí, jde pouze o 750 hektarů. Došlo také k poklesu počtu provincií, v nichž nedochází k produkci opia, ze 13 na 10.

Indie: Bezpečnostní složky v sobotu 18. listopadu dopadly a zabily šest Pákistánců z teroristické skupiny Laškare Tajjba. Při zásahu byli eliminováni dva velitelé skupiny a Owaid Rehman Maki, synovec Zakiura Rehmana Lakhviho, strůjce útoků v Bombaji z roku 2008. Do operace, která se odehrála v severním Kašmíru v distriktu Bandipora, se zapojilo několik stovek vojáků i policistů včetně speciálního protiteroristického komanda Garud. Indická strana dlouhodobě obviňuje Pákistán z podpory teroristických hnutí na svém území.

 

[Latinská Amerika]

Venezuela: Leaderovi opozice Antoniu Ledezmovi se podařilo utéct z Venezuely. V sobotu 18. listopadu přistál v Madridu. Bývalý primátor Caracasu byl od roku 2016 v domácím vězení, v pátek se mu ale podařilo dům opustit, dostat se do Bogoty a odtud odletět do Španělska. Tam se setkal s předsedou vlády Marianem Rajoyem. Ledezma chce proti vládě Nicolase Madury bojovat z exilu. Důvodem jeho útěku prý byly výhrůžky, které měly donutit opozici k novému jednání s vládou Nicolase Madury.

Mexiko: Prezident Enrique Peña ve čtvrtek podepsal zákon zřizující komisi určenou pro hledání pohřešovaných lidí. Těch je za posledních 50 let v Mexiku více než 32 tisíc, z toho je skoro polovina pohřešována od roku 2012, kdy Peñovi začalo šestileté volební období. Zákon, který navíc zřizuje soudní databázi, vejde v platnost za 60 dní po jeho přijetí. Prvotní investice do komise se bude přibližovat k 469 milionům pesos.

 

[Post-sovětský prostor]

Rusko/USA: Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí M. Zacharové je nový zákon o zahraničních agentech na území Ruské federace odpovědí na represe novinářů z Moskvy v USA. Dříve americké ministerstvo spravedlnosti požádalo pobočku kanálu RT America o registraci jakožto zahraničního agenta. Dolní komora ruského parlamentu schválila odvetný zákon o zahraničních agentech a hromadných sdělovacích prostředích, který může zásadně omezit působení zahraničních novinářů v Rusku.

Kyrgyzstán/Kazachstán: Obvinění kyrgyzského prezidenta A. Atambajeva přispívají k dalšímu napětí mezi Kyrgyzstánem a Kazachstánem. Během nedávných prezidentských voleb v zemi obvinil kazašského prezidenta N. Nazarbajeva z pomoci opozičnímu kandidátovi, který soupeřil s Atambajevym nástupcem a po prohře ve volbách opustil zemi. Současně k dalším komplikacím přispívají zácpy kamionů na společné hranici, z čehož Kyrgyzstán také obviňuje kazašskou vládu a vnímá tuto situaci jako dopravní blokádu a izolaci země v rámci Euroasijské ekonomické unie.

 

[Východní Asie]

Čína/Severná Kórea: Peking vyhlásil, že hodlá viac posilniť bilaterálne vzťahy s komunistickou Severnou Kóreou. Budúca podoba vzťahov medzi týmito dvomi krajinami je predmetom rôznorodých úvah a to najmä v súvislosti s nedávnym zjazdom Komunistickej strany Číny, po ktorom sa očakáva, že Čína jasne vymedzí svoju politiku voči Pchjongjangu. Čínski predstavitelia zdôrazňujú tradičné priateľstvo medzi krajinami ako ich „vzájomné bohatstvo“. Na druhej strane Pekingom avizované posilnenie vzťahov prichádza zároveň v období snáh o zlepšenie väzieb s Južnou Kóreou a Japonskom. Aj táto skutočnosť prispieva do debaty o budúcnosti čínskeho angažmánu na Kórejskom polostrove.

Mjanmarsko: Mjanmarsko stále postihuje výrazná humanitárna kríza, v rámci ktorej zažíva susedný Bangladéš veľký nápor rohingských utečencov. Čína apeluje na Mjanmarsko a Bangladéš, aby krízu riešili bilaterálne a nepodliehali tlaku medzinárodnej komunity, ktorá podľa nich len komplikuje citlivú situáciu. Naproti tomu sa USA aj prostredníctvom OSN snažia medzinárodne pritlačiť na mjanmarských predstaviteľov, aby krízu zásadne riešili a nevyhnutne zastavili údajné represie zo strany domácej armády. Možnosti mjanmarskej líderky Su Ťij sú však obmedzené, nakoľko nedisponuje dostatočnými kompetenciami v oblasti vojenstva.

 

[Moderní technologie a kyberbezpečnost]

Moderní technologie: Evropská společnost Airbus, známá hlavně svými civilními ale i vojenskými dopravními letouny, odhalila svůj koncept technologií pro budoucnost vzdušné nadvlády. V tomto konceptu figuruje kromě široké palety spolupracujících bezpilotních prostředků i nová Stíhačka 5. generace vyrobená Airbusem. Ačkoliv se jedná pouze o koncept, koreluje se snahami Německa a Francie vyvinout vlastní letoun 5. generace, který by mohl konkurovat kontroverzní americké F-35.

Kybernetická bezpečnost: Ve středu se administrativa Donalda Trumpa rozhodla zveřejnit pravidla, která rozhodují, zda administrativa zveřejní nalezené zranitelnosti v systémech, anebo je uchová v utajení. Reaguje na kritiku, že nezveřejňuje případné znalosti o nalezených zranitelnostech systémů (které by se měly zveřejnit a aktualizovat), proto aby je mohla následně využít pro vlastní potřeby. Administrativa plánuje zvýšit transparentnost programu VEP (Vulnerabilities Equities Process), který standardizuje rozhodovací procesy, zda dojde ke zveřejnění zranitelností, anebo naopak budou použity pro národní účely.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *