https://www.hrw.org/de/world-report/2022

Přehled světového dění z uplynulého týdne (5/2022)

[Audioverze]

[Blízký východ a severní Afrika]

Sýria: Pri operácii amerických špeciálnych síl v severozápadnej Sýrii bol zabitý líder teroristickej skupiny Islamský štát (IS) Abú Ibráhím Hášimí Kurajší. Americký prezident Joe Biden oznámil, že  Kurajší počas akcie odpálil výbušniny, čím usmrtil seba a niekoľko členov svojej rodiny. Počas akcie prišlo o život najmenej 13 ľudí, vrátane žien a detí. Na americkej strane nedošlo k žiadnym stratám na životoch, došlo však k preventívnemu zničeniu jednej poškodenej helikoptéry. Akcia bola plánovaná niekoľko mesiacov dopredu pričom sa uprednostnilo nasadenie ľudského výsadku pred leteckým náletom.

Irán: Spojené štáty americké uvoľnili niektoré sankcie namierené voči iránskemu civilnému jadrovému sektoru. USA svojím krokom zrušili hrozbu sankcií pre zahraničné krajiny a firmy z Ruska, Číny a Európy, ktoré spolupracujú s nevojenskými časťami iránskeho jadrového programu. Podľa vyhlásenia amerického ministerstva zahraničných vecí chcú USA pozastavením sankcií vyjsť Iránu čiastočne v ústrety, od čoho si Washington sľubuje posun v diplomatických rozhovoroch. Teherán ale konštatoval, že síce je krok americkej vlády dobrý, nie je dostatočný. USA by totiž mali poskytnúť záruky pre obnovenie sedem rokov starej jadrovej dohody.

 

[Euroatlantický prostor]

Slovensko: V noci na pátek podepsali představitele Slovenska a USA mezivládní dohodu o obranné spolupráci. Slovensko byla poslední země na východní hranici NATO a EU, která byla do této doby bez dohody. Americkým vojákům má být umožněno využívat infrastrukturu dvou vojenských letišť v zemi, případně dalších dohodnutých zařízení a prostor. Bratislava na oplátku získá přes 100 milionů dolarů na jejich modernizaci. Dohodu musí ještě schválit parlament a následně ratifikovat prezidentka Zuzana Čaputová. Ta uzavření dohody podporuje.

Polsko: Americký prezident Joe Biden ve středu schválil vyslání dalších dvou tisíc vojáků do východní Evropy, většinu z nich do Polska. Rozhodnutí o vyslání dodatečného kontingentu souvisí s napětím kolem Ukrajiny.  Rusko u svých hranic s Ukrajinou soustředilo na sto tisíc vlastních vojáků. Jednotky, jež USA nově posílají do Evropy, nepatří k osmi a půl tisícům vojáků, které Pentagon uvedl na Bidenův příkaz minulý týden do pohotovosti. Tato skupina je připravena k rychlému přesunu do Evropy v případě potřeby.

 

[Jižní Asie]

Pákistán: Separatisté z Balúčistánské osvobozenecké armády (BLA) zaútočili na vojenské základny v oblastech Núškí a Pandžgúr. Souběžné přepady vyústily v několikahodinové přestřelky, při kterých zemřelo 7 vojáků a 13 ozbrojenců. Zbylým útočníkům se podařilo uprchnout do přilehlé oblasti města Pandžgúr. Armáda při následném pátrání čtyři z nich obklíčila a zlikvidovala. Při stejné operaci pak byli zabiti další tři muži, kteří byli s útoky spojení a podle armády patřili k vysoce ceněným cílům, protože šlo o velitele jednotek.

Indie/Čína: Dillí nevyslalo vrcholného diplomata na zahájení zimních olympijských her v Pekingu kvůli připomínce příhraniční roztržky. Indie se tak rozhodla poté, co olympijskou pochodeň nesl Čchi Fa-pao, který před dvěma lety velel jednotce při potyčkách v údolí řeky Galwan a byl při svém nasazení zraněn. Indie čin označila za politizaci her a rozhodla se nevyslat svého chargé d’affaires pekingské ambasády na zahájení. Při konfliktu vedeném chladnými zbraněmi zemřelo 20 indických vojáků a nejméně 4 čínští. Za poslední rok obě strany stáhly od hranic část vojáků a zahájily rozhovory.

 

[Latinská Amerika]

Guatemala: Prokurátoři zahájili soudní líčení s pěti bývalými paramilitárními vojáky, kteří v letech 1981 až 1985 znásilnili 36 žen z domorodého kmenu Achi. Polovojenské jednotky Patrullas de Autodefensa Civil (PAC) vytvořila armáda během mnohaleté občanské války, aby kontrolovala domorodé obyvatelstvo. Všichni obvinění byli společně s dalšími třemi vojáky dopadeni již v roce 2018.  Soudce je však po prvotním vynesení rozsudku zprostil viny.  Nyní se případ opět otevírá, přičemž prokuratura mezitím nasbírala více než 200 důkazů, svědectví a znaleckých posudků.

Latinská Amerika: Organizace Freedom House v nové zprávě informuje o alarmujícím ústupu lidských práv a potlačování demokratických aktivistů. Report představuje historicky první zprávu Freedom House, která se zaměřuje výhradně na téma ochránců lidských práv a organizací, které podporují práva a svobody. Pro ty se Latinská Amerika v posledních letech stala jedním z nejnebezpečnějších regionů na světě. Zpráva upozorňuje především na masivní zatýkání nezávislých novinářů, potlačování jakéhokoli disentu a autoritativní sklony demokraticky zvolených vůdců.

 

[Postsovětský prostor]

Ruská federace/Čína: Prezident Vladimir Putin v pátek představil smlouvy o dodávkách zemního plynu a ropy do Číny v celkové hodnotě téměř 118 miliard dolarů. Na základě navrhované smlouvy má ruská společnost Gazprom dodávat plyn o objemu 10 mld. m3 ročně a to po dobu 25 let. Smlouva přichází v době posilování partnerství mezi těmito dvěma světovými mocnostmi směřovaného proti Západu. Doposud bylo Rusko třetím největším dovozcem energií do Číny.

Ruská federace: Rusko vyslalo pár bombardérů na hlídku nad svým spojencem Běloruskem uprostřed spirály napětí ohledně Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že dva bombardéry Tu-22M3 nacvičovaly interakci s běloruským letectvem a protivzdušnou obranou v době, kdy do Běloruska přesunují jednotky ze Sibiře a Dálného východu. Zároveň popřelo jakékoli plány na útok na Ukrajinu, ale naléhalo na USA a jejich spojence, aby nepřijali Ukrajinu do NATO, nerozmístili útočné zbraně a vrátili rozmístění NATO ve východní Evropě. Ti to odmítli.

 

[Subsaharská Afrika]

Demokratická republika Kongo (DRK): V noci z úterý na středu proběhl útok na tábor pro vnitřně vysídlené osoby v provincii Ituri na východě země, při kterém bylo zabito přes 60 lidí a dalších minimálně 50 lidí bylo zraněno. Útok byl veden mačetami a střelnými zbraněmi, přičemž za pachatele je považována militantní skupina Společenství pro rozvoj Konga (CODECO), jež poslední tři roky vede útoky na vesnice v této provincii. Dle projektu Kivu Security Tracker operuje ve východní části DRK přes 120 militantních skupin.

Guinea-Bissau: V úterý došlo k neúspěšnému pokusu o převrat v zemi. Neznámá skupina ozbrojenců přijela před prezidentský palác, kde v té době zasedala vláda s prezidentem, a došlo ke střelbě. Prezident země, Umaro Sissoco Embalo, situaci označil za útok na demokracii, jelikož dle něj bylo cílem útočníků zabít prezidenta a členy celého kabinetu. Vláda uvádí, že došlo celkem k 11 obětem na životech. Dle Embala může být příčinou pokusu o převrat vládní boj proti korupci a prodeji drog, se kterým se určité skupiny v zemi nemusí ztotožňovat.

 

[Západní Pacifik]

Čína/Rusko: Moskva a Peking vyjádřily společnou kritiku americké zahraniční politiky údajně destabilizující bezpečnost v Evropě a Asii. Bylo to uvedeno v prohlášení publikovaném po schůzce (4. února) mezi Vladimirem Putinem a Xi Jinpingem. Oba státníci zdůraznili, že potenciální ekonomické sankce uvalené západními zeměmi by nikterak neodradily Čínu s Ruskem od opuštění ambicí cílících na zisk významnější role ve světě. President Xi veřejně podpořil ruskou stranu během probíhající krize na ukrajinsko-ruské hranici, naopak Vladimir Putin zdůraznil podporu politiky jedné Číny a odmítl jakoukoliv formu nezávislosti Taiwanu.

Myanmar: Rada bezpečnosti OSN vyjádřila hluboké znepokojení ohledně přetrvávající krize v zemi. Současně podpořila iniciaci jednání zaměřených na vyřešení současné situace ve prospěch obyvatel země. Stalo se tak ve středu 2. února, jeden rok od vojenského převratu. Samotné výročí bylo poznamenáno výbuchem ve městě Tachileik, jenž si vyžádal 2 oběti a 30 zraněných během průvodu podporovatelů vojenského režimu. Výjimečný stav byl v zemi prodloužen o dalších 6 měsíců z důvodu domácích a zahraničních hrozeb. Prohlásil tak Min Aung Hlaing, hlavní představitel vojenské junty.

 

[Kyberbezpečnost]

Kyberbezpečnost: Americká mediální a publikační společnost News Corp, které patří například The Wall Street Journal, byla napadena kybernetickým útokem zaměřeným na emaily a dokumenty jejích novinářů. Útok přišel údajně z Číny a cílem bylo pravděpodobně získat blíže nespecifikované informace. Tento útok, odhalený 20. ledna, by mohl být součástí velké čínské kyberofenzivy proti západním cílům, před kterou tento týden varovala FBI. Tato série útoků má být podle FBI doposud největším a nejsofistikovanějším kyberútokem namířeným proti západu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.