Lai Ching-te, předseda DPP a nově zvolený prezident Taiwanu. (Zdroj: Flickr)

Taiwan v centru pozornosti: prezidentské volby a (ne)výhra vládnoucí strany

Štítky:

V sobotu 13. ledna 2024 proběhly na Taiwanu ostře sledované prezidentské volby a současně všeobecné volby do jednokomorového zákonodárného orgánu, který je znám pod názvem Legislativní dvůr. Po osmi letech nadvlády Demokratické pokrokové strany (DPP) přišla příležitost pro opozici změnit směřování země a přesvědčit voliče o nutnosti přehodnocení vztahu mezi Taiwanem a Čínskou lidovou republikou. Prezidentské volby přesto vyhrál kandidát DPP Lai Ching-te se ziskem 40,05 % hlasů. Co tento výsledek způsobilo a co nám říká o náladě v taiwanské společnosti?

Neobvyklé volby v neklidné době

Boj o prezidentský post a 113 míst v zákonodárném sboru dostal v kontextu zhoršených vztahů s Čínskou lidovou republikou hlubší rozměr. Pravidelné narušování taiwanského vzdušného prostoru, rušení snížení cel na dovoz některých taiwanských produktů, [1] dezinformační kampaně [2] a opakované varovné výroky čínských představitelů o „důležitosti volby“ taiwanským voličům [3] připomínalo nepříjemnou realitu, ke které bylo nutné zaujmout postoj.

DPP vládla na Taiwanu od roku 2016 s pohodlnou většinou nejen v zákonodárném sboru, ale i s obsazeným prezidentským postem. Končící prezidentka Tsai Ing-wen (蔡英文) však již nemohla po dvou funkčních obdobích opětovně kandidovat, a tak bylo nutné najít náhradu. Žezlo převzal nynější viceprezident a předseda DPP Lai Ching-te (賴清德), kandidátkou na viceprezidentku se stala Hsiao Bi-khim (蕭美琴). DPP je obecně popisována jako liberálnější strana inklinující k nezávislosti Taiwanu a tvrdšímu vymezování se vůči Čínské lidové republice. I z toho důvodu musela DPP v těchto volbách přesvědčit voliče nejen o správnosti tohoto směřování do budoucna, ale i bojovat s nespokojeností a únavou voličů po osmi letech jejího vládnutí.

Volební plakát s kandidátem strany KMT na prezidenta Hou Yu-ih (uprostřed). (Zdroj: Wikimedia Commons)

Neobvyklým prvkem těchto voleb byla skutečnost, že opoziční hlasy byly rozděleny do dvou táborů. První tábor představovala tradičně strana Kuomintang (KMT), která je protiváhou DPP a jejím dlouhodobým cílem je bližší spolupráce s Čínskou lidovou republikou. I kvůli mnohým vyjádřením jejích členů je tato strana často označována jako zastánce sjednocení s Čínskou lidovou republikou. KMT nominovala Hou Yu-ih (侯友宜) jako prezidentského kandidáta a Jaw Shaw-kong (趙少康) na místo viceprezidenta.

Druhá skupina opozičních hlasů se koncentrovala u Taiwanské lidové strany (TPP), která byla založena teprve v roce 2019. Toto byly první prezidentské volby, do kterých se strana rozhodla vstoupit s vlastními kandidáty. Kandidátem na prezidenta byl zakladatel a předseda strany Ko Wen-je (柯文哲), kandidátem na viceprezidentku byla Cynthia Wu (吳欣盈). Tato nově vzniklá strana se od začátku prezentovala jako alternativa k dlouhotrvajícímu a unavujícímu ideologickému boji mezi DPP a KMT. Voliče lákala na potřebu oprostit se od této ideologické rivality s tím, že ani nezávislost ani unifikace není v tuto chvíli ta správná cesta pro Taiwan. [4] Nicméně mnohé navrhované kroky jsou velmi podobné těm, které nabízí zbývající dvě strany.

Předseda a kandidát strany TPP na prezidenta Ko Wen-je. (Zdroj: Wikimedia Commons)

Náročnost těchto voleb pro všechny tři hlavní strany odrážely předvolební průzkumy. Přestože kandidát DPP Lai Ching-te v průzkumech vedl, jeho náskok oproti kandidátovi Hou Yu-ih z KMT nebyl dostatečně výrazný. Oproti předchozím rokům byla pozice DPP v letošních volbách podstatně složitější. V roce 2016 jí k vítězství pomohla zásadní nespokojenost s vládnutím prezidenta Ma Ying-jeou z KMT, který byl u vlády od roku 2008. V dalších volbách v roce 2020 DPP naopak výrazně pomohla tvrdá a represivní reakce Čínské lidové republiky vůči protestům v Hong Kongu. Nynější napjatá situace mezi Taiwanem a Čínskou lidovou republikou DPP nijak zvlášť nezvýhodňovala, neboť jí byla opozicí dávána za vinu.

Složitá byla situace i pro opozici, kterou do té doby ztělesňoval především KMT, neboť TPP dokázala strhnout dostatečné množství voličů na svou stranu. Z předvolebních průzkumů bylo zjevné, že velká část společnosti chce změnu ve vedení země, avšak její podpora se nedokázala dostatečně koncentrovat ani u jednoho z opozičních kandidátů, aby došlo k porážce DPP. Strany KMT i TPP se pokoušely dohodnout na spolupráci a společné nominaci kandidátů, avšak společnou kandidátku se nakonec kvůli rozepřím nepovedlo realizovat. [5]

Čínská lidová republika středobodem všeho

V průběhu voleb se do popředí dostávalo větší množství témat, které trápí místní obyvatelstvo. Mezi ně lze zařadit špatný stav ekonomiky, nezaměstnanost, cenu a dostupnost bydlení, energetiku, nízkou porodnost či péči o děti a důchodce. Nicméně podle očekávání nejvíce pozornosti strhávala aktuální napjatá situace mezi Taiwanem a Čínskou lidovou republikou a podoba jejich vztahů do budoucna.

Z tohoto hlediska se debata nejvíce vyostřovala mezi kandidáty za DPP a KMT. Strana KMT se snažila prezentovat jako pragmatická strana, která je jako jediná schopná navázat úspěšný dialog s Čínskou lidovou republikou, neboť tak činila již v minulosti. Straně DPP dávala za vinu zapříčinění nastalé napjaté situace, drahé nákupy a vývoj vojenských prostředků, které situaci podle ní pouze zhoršovaly, a nízkou podporu Taiwanu ze strany mezinárodního společenství. KMT se snažila voliče přesvědčit, že místo Taiwanu je mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou a ne výhradně na jedné či druhé barikádě. Na druhou stranu se KMT musela kvůli výrokům některých svých členů, např. bývalého prezidenta Ma Ying-jeou, bránit proti nařčení, že chce nastoupit na cestu ke sjednocení Čínské lidové republiky a Taiwanu. [6] Podle průzkumů veřejného mínění je většina taiwanské populace pro zachování statutu quo. [7]

Ze stejného důvodu se strana DPP musela bránit nařčení, že se bude v budoucnu snažit o oficiální vyhlášení nezávislosti ostrova. Ve veřejných debatách či proslovech kandidát na prezidenta Lai Ching-te i další členové DPP museli pečlivě vážit slova, aby osvětlili svůj postoj voličům. Lai Ching-te slíbil, že v případě zvolení vytvoří taiwanský konsenzus a půjde cestou národní solidarity, ochrany země a rozvoje hospodářství. Svá slova o de facto nezávislosti vysvětloval tím, že ani Taiwan ani Čínská lidová republika nemají jurisdikci nad tím druhým. [8]

Snahy o ovlivnění voleb

Možná změna ve vedení Taiwanu a v jeho budoucím směřování v zahraniční politice vyvolávala ve světě značnou pozornost. Čínská lidová republika vývoj na Taiwanu pečlivě sledovala a jako při každých volbách na ostrově se snažila různými více či méně zjevnými způsoby posunout jazýček na vahách. Různí zástupci Čínské lidové republiky se snažili volbu mezi DPP a KMT zjednodušit na volbu mezi „válkou a mírem“ a „úpadkem a prosperitou“. [3] Prezident Xi Jinping ve svém novoročním projevu zopakoval, že Taiwan bude zcela jistě v budoucnu sjednocen s Čínou, neboť je součástí „té stejné rodiny“. Tato tvrzení jsou v souladu s dlouhodobou politikou Čínské lidové republiky vůči Taiwanu a nejsou pro Taiwance ničím nová. Přesto byl letošní novoroční projev některými vnímán jako důraznější než byl v minulém roce. [9]

Dva dny před volbami taiwanské Nejvyšší státní zastupitelství uvedlo, že vyšetřuje 3287 případů podezření na maření voleb, z nichž 117 se týká možného vnějšího čínského působení. [10] Zájem vzbudily především placené výlety několika desítek lokálních taiwanských představitelů do Pekingu a dalších čínských měst, u kterých je podezření, že byly placené vládou Čínské lidové republiky. [11] Během voleb byly zaznamenány i masivní dezinformační kampaně na sociálních sítích, z nichž některé byly zaměřené i vůči dosluhující prezidentce Tsai Ing-wen. [12]

Mínění voličů se též pokoušeli ovlivnit političtí aktivisté, kteří podobně jako politické strany pořádali na různých místech po Taiwanu veřejná vystoupení. Skupina taiwanských a hongkongských aktivistů se pod hlavičkou nově založené iniciativy Hong Kong Walk With Taiwan (台港同行) snažila voliče varovat před spoluprací s Čínskou lidovou republikou, aby Taiwan a jeho občané nezaplatili stejnou cenu jako obyvatelé Hong Kongu, jejichž pro-demokratická občanská společnost je tvrdě potlačována a perzekvována ve jménu zákona o národní bezpečnosti, který byl přijat v roce 2020 po masových protestech. [13]

Veřejné vystoupení iniciativy Hongkong Walk With Taiwan, Taipei, 6. ledna 2024. (Zdroj: autorka)

Odvoleno… a co dál?

Letošní prezidentské volby na Taiwanu byly dozajista velmi nejisté a obtížně předvídatelné, ale současně velmi zajímavé, neboť umožnily nahlédnout do aktuální společenské nálady. Přestože předvolební průzkumy naznačovaly, že velká část společnosti touží po změně ve vedení, DPP se podařilo opětovně obhájit prezidentský post. Poprvé od zavedení přímých demokratických voleb na Taiwanu v roce 1996 se nějaké straně podařilo mít tři za sebou vládnoucí prezidenty. Úspěch DPP z tohoto pohledu ukazuje, že tlak a snaha o prohloubení napětí a pocitu ohrožení ze strany Čínské lidové republiky se u taiwanského obyvatelstva minuly účinkem a neodradily taiwanské voliče od Čínou tolik nenáviděné DPP.

I přes to je citelné oslabení pozice DPP oproti minulým volbám viditelné, neboť poprvé od roku 2000 prezidentský kandidát nezískal více než 50 % všech odevzdaných hlasů. Současně s tím ztratila DPP většinu v zákonodárném orgánu, což ji významně omezí na možnostech, neboť na něj musí spoléhat mimo jiné tvorbě při nových zákonů a schvalování státního rozpočtu. Pozornost si zaslouží i pozoruhodný výsledek TPP, jejíž předseda a kandidát Ko Wen-je byl schopen získat 26,42 % hlasů. Popularita TPP je zajímavá i z toho pohledu, že do velké míry zaujala především mladé voličstvo, které dosud neznalo nic jiného než vládu DPP. Původně minoritní strana se tak stala důležitým jazýčkem na vahách v zákonodárném orgánu mezi DPP a KMT, z nichž ani jeden nemá většinu křesel. [14] Pokud by navíc strany KMT a TPP spojily síly, mohly by se snažit protlačit znovuprojednávání obchodních dohod s Čínskou lidovou republikou, proti kterým se DPP jednoznačně vymezovala. [15]

Letošní volby na Taiwanu zcela jistě nedopadly dle představ Čínské lidové republiky. Zatímco představitelé Spojených států, Evropské unie či Japonska novému prezidentovi Taiwanu gratulují, čínská komunistická strana ani čínská média výsledky voleb pro čínské domácí publikum příliš nekomentují. [16] Ministerstvo zahraničí Čínské lidové republiky se oficiálně ostře vymezilo proti gratulacím ostatních států a zopakovalo, že otázka Taiwanu je vnitřní záležitostí Čínské lidové republiky, která oprávněně odporuje „separatistickým aktivitám“. [17] [18]

Reakce Čínské lidové republiky na výsledky taiwanských voleb odpovídají očekáváním, neboť jsou v souladu s jejím dlouhodobým přístupem k taiwanské otázce. Pro vedení čínské komunistické strany je sjednocení s „neposlušným“ ostrovem stále pouze otázkou času. Jelikož výsledky taiwanských voleb i průzkumů veřejného mínění jasně ukazují, že taiwanská společnost není v otázce nezávislosti sjednocená, je nepravděpodobné, že by pouze výsledky letošních voleb donutily Čínskou lidovou republiku k unáhleným krokům, např. k zahájení invaze. V tuto chvíli je však téměř jisté, že významné zlepšení vztahů z vlastní iniciativy Taiwanu není na pořadu dne.


Editor článku: Martin Machorek

Zdroje

[1] Blanchard, B., Lee, Liz. (2023, December 21). Taiwan accuses China of economic coercion   after tariff cut removals. Reuters. Retrieved from: https://www.reuters.com/markets/asia/china-keeps-up-pre-election-trade-pressure-taiwan-with-tariff-cut-removals-2023-12-21/

[2] Reuters. (2024, January 4). Taiwan says will publish analysis of China’s alleged election interference post vote. Retrieved from: https://www.reuters.com/world/asia-pacific/taiwan-will-publish-analysis-chinas-alleged-election-interference-post-vote-2024-01-04/

[3] Thomson, J. (2023, December 31). China’s Taiwan office takes aim at Lai Ching-te after presidential debate. Taiwan News. Retrieved from: https://www.taiwannews.com.tw/en/news/5069153

[4] Strong, M. (2023, December 30). Taiwan presidential candidates clash about China in only TV debate. Taiwan News. Retrieved from: https://www.taiwannews.com.tw/en/news/5068946

[5] Sean, L., Wu, Sh. (2023, October 14). KMT, TPP fail to reach consensus on how to find ‚strongest candidate‘ after meeting. Focus Taiwan. Retrieved from: https://focustaiwan.tw/politics/202310140015

[6] Strong, M. (2024, January 1). KMT candidates distance themselves from Taiwan ex-    president’s China comments. Taiwan News. Retrieved from:   https://www.taiwannews.com.tw/en/news/5075785

[7] Election Study Center, National Chengchi University. (2023, July 12). Retrieved from: https://esc.nccu.edu.tw/PageDoc/Detail?fid=7801&id=6963

[8] Strong, M. (2023, December 30). Taiwan presidential candidates clash about China in only    TV debate. Taiwan News. Retrieved from: https://www.taiwannews.com.tw/en/news/5068946

[9] Tan, Y. (2024, January 1). Taiwan and China will ‚surely be reunified‘ says Xi in New Year’s Eve address. BBC News. Retrieved from: https://www.bbc.com/news/world-asia-china-67855477

[10] Taipei Times. (2024, January 12). Over 3,500 under investigation as campaigning closes. Retrieved from: https://www.taipeitimes.com/News/taiwan/archives/2024/01/12/2003812007

[11]   Shen, Ru-feng, Evelyn Yang. (2024, January 10). Over 50 listed as suspects in alleged subsidized China trip case. Focus Taiwan. Retrieved from: https://focustaiwan.tw/cross-strait/202401100006

[12] Tsai, Y., Chin, J. (2024, January 11). China is posting fake videos of president: sources.          Taipei Times. Retrieved from: https://www.taipeitimes.com/News/front/archives/2024/01/11/2003811930

[13] Teon, A. (2023, December 18). Hong Kong Youth Launch Taiwan Tour, Warn Public Not to   Trust China’s Regime. [Blog Post]. Retrieved from: https://china-journal.org/2023/12/18/hong-kong-youth-launch-taiwan-tour-warn-public-not-to-trust-chinas-regime/

[14] Focus Taiwan. (2024, January 13). Taiwan’s 2024 presidential, legislative elections.      Retrieved from: https://focustaiwan.tw/politics/202401135001

[15] Lee, Y., Wu S., Pomfret J. (2024, January 14). Taiwan’s new president faces tough time with China pressure, no majority. Reuters. Retrieved from: https://www.reuters.com/world/asia-pacific/taiwans-new-president-faces-tough-time-with-china-pressure-no-parliament-2024-01-14/

[16] Taiwan News. (2024, January 14). Presidential Election: Japan, EU congratulate; China silent. Retrieved from: https://www.taipeitimes.com/News/taiwan/archives/2024/01/14/2003812074

[17] Ministry of Foreign Affairs of the People’s Republic of China, (2024, January 13). Foreign    Ministry Spokesperson’s Remarks on the Election in Taiwan. Retrieved from: https://www.mfa.gov.cn/eng/xwfw_665399/s2510_665401/202401/t20240113_11223317.html

[18] Ministry of Foreign Affairs of the People’s Republic of China, (2024, January 14). Foreign    Ministry Spokesperson’s Remarks on US State Department’s Statement on the Election in       China’s Taiwan Region. Retrieved from: https://www.mfa.gov.cn/eng/xwfw_665399/s2510_665401/202401/t20240114_11223454.html

 

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *