Vývoj námořních sporů v Jihočínském a Východočínském moři v letech 2020–2022

Štítky:

V prvních dvou měsících roku 2020 došlo k výraznému zvýšení napětí mezi Čínou a Spojenými státy, a to především kvůli rostoucí intenzitě vojenských operací obou zemí ve sporné oblasti Jihočínského a Východočínského moře. Dále byl nárůst napětí způsoben také například vzájemným obviňováním z provokací (námořní a letecké manévry, ostrá rétorika v rámci zahraniční politiky) a obchodní válkou mimo jiné spojenou s šířící se pandemií Covid-19. Současný stav poukazuje na výrazné zvýšení rizika vojenského střetu Číny a Spojených států v následujících několika měsících. [1] Tento článek mapuje vývoj konfliktních situací, které vznikají stupňováním čínské aktivity v Jihočínském a Východočínském moři, a reakcí dalších aktérů působících v regionu v čele se Spojenými státy.

Cílem Spojených států v Indo-Pacifiku je udržení volných obchodních cest a naplnění bezpečnostních závazků vůči svým spojencům, kteří jsou aktuální čínskou expanzivní politikou ohrožováni. [1] Doposud k přímé konfrontaci nedošlo především proto, že Čína používala pouze ekonomické a diplomatické nástroje k prosazení svých cílů. Mezi tyto cíle patří rozšíření působnosti v regionu a získání dostatečného zázemí pro své vojenské a zpravodajské kapacity mimo čínské území. Objevují se však náznaky stupňování agresivity a sahání také k vojenským prostředkům.

Počátek současné eskalace (únor–⁠duben 2020)

Dne 17. února protiponorková korveta filipínského námořnictva BRP Conrado Yap (PS-39) u Komodorského útesu na Spratlyho ostrovech hlásila, že se ocitla pod zacílením radaru pro řízení palby plavidla čínského námořnictva. [2] BRP Conrado Yap je nejmodernější a nejlépe vyzbrojená loď filipínského námořnictva. Toto plavidlo bylo filipínskému námořnictvu darováno Jižní Koreou. Mezi její úkoly patří hlídkování v rámci vod filipínské výlučné ekonomické zóny (EEZ) a dohlížení nad nenarušováním těchto vod. Dne 17. února nedaleko Komodorského útesu navázala BRP Conrado Yap radarový kontakt s korvetou čínského námořnictva (PLAN – People’s Liberation Army Navy) a následně zaznamenala, že na ni míří systém řízení palby čínského plavidla. Filipínská posádka reagovala radiovým varováním a vyzvala čínské plavidlo k pokračování do jeho cílové destinace. Čínská loď reagovala prohlášením, že čínská vláda má nad Jihočínským mořem, jeho ostrovy a přilehlými vodami nezcizitelnou svrchovanost. Po incidentu obě plavidla pokračovala ve svých cestách. [2]

Akce čínského plavidla byla označena za nepřátelskou a za narušení výlučné ekonomické zóny Filipín. Incident je z hlediska běžné vojenské praxe nepřijatelný, protože se dle definice jedná o nepřátelský akt. Takový akt může vést k chybné kalkulaci, následné eskalaci a případně i konfliktu. Ačkoli Filipíny zastávají politiku diplomatických ústupků vůči Číně, podobné události jsou ukázkou toho, že ani zmíněný postoj nezabrání Číně v provádění aktivit vedoucích k rozšiřování územních nároků Pekingu v Jihočínském moři. Spojené státy jsou ochotné a připravené bránit své spojence včetně Filipín, a to i přes skutečnost, že se filipínský prezident Duterte navzdory doporučením jeho ministrů snaží oprostit od amerického bezpečnostního paktu EDCA (Enhanced Defense Cooperation Agreement). Duterteho snaha o spojenectví s Čínou vedla k prohlášení jeho administrativy, že v případě konfliktu mezi Čínou a USA zůstanou Filipíny neutrální a do války se nebudou zapojovat. [2]

Filipínská loď BRP Conrado Yap. Zdroj: Wikimedia

V březnu 2020 Čína otevřela na malých korálových ostrovech (atol Ohnivý kříž a atol Subi) dvě výzkumná zařízení, jejichž součástí jsou vojenská letiště a další vojenské objekty. Zároveň byly v oblasti Jihočínského moře Pekingem v rámci provincie Hainan vyhlášeny dva nové městské obvody a čínské námořnictvo zde zvýšilo intenzitu hlídkování námořních plavidel. [3] Na druhé straně Spojené státy reagují na čínskou činnost v regionu velmi aktivně. Od začátku roku 2020 do května provedlo americké letectvo celkem třicet devět vojenských letů nad vodami Východočínského i Jihočínského moře v blízkosti Číny. Ačkoli se jedná o lety především nad spornými vodami, dva byly provedeny nedaleko Hong Kongu. Tyto lety se žádným zásadním způsobem neliší od čínských. Jedná se o předem neohlášený průlet vojenského letadla vzdušným prostorem nad sporným územím, které si daná země nárokuje. Americké námořnictvo zároveň v tomto období provedlo čtyři operace pro zajištění tzv. Svobody plavby (FONOP).  Svoboda plavby má zajišťovat, že loď plavící se pod vlajkou suverénního státu nesmí trpět zásahy ze strany jiných států, kromě výjimek stanovených mezinárodním právem. Peking je soustavně odsuzuje, avšak na jaře roku 2020 poprvé aktivity v oblasti Paracelských ostrovů označil jako „nezákonné vniknutí“. [1]

V dubnu 2020 podal Vietnam formální stížnost na jednání Číny poté, co čínské plavidlo najelo na vietnamskou rybářskou loď a potopilo ji poblíž Paracelských ostrovů. [4] Datum 15. května značí další významný den v rámci tohoto sporu, neboť došlo k ukončení téměř půlročního konfliktu mezi čínskými, vietnamskými a malajskými loděmi. Konflikt byl způsobený nepovoleným výzkumem malajské vrtné lodi ve sporné oblasti nalezišť nerostných surovin, a sice ropy a zemního plynu. Jednalo se o patovou situaci, která byla nakonec vyřešena ustoupením vrtného plavidla z oblasti. Událost měla za následek vyslání lodí amerického námořnictva do oblasti a vyzvání Číny k ukončení šikany ve smyslu opakujícího se narušování námořního prostoru sousedních zemí. [4]

Oficiální formování protiváhy čínským aktivitám v obou mořích (červenec 2020 –⁠ duben 2021)

Dne 13. července 2020 prezentoval tehdejší ministr zahraničí Spojených států Michael Pompeo postoj Washingtonu k problematické situaci v regionu. Jako hlavní cíl definoval především svobodný a otevřený Indo-Pacifik. Zdůraznil, že čínské nároky ve většině Jihočínského moře jsou zcela nezákonné, a odsoudil čínské praktiky neslučující se s mezinárodním právem. Na druhé straně vyzdvihl jednání USA a jejich spojenců v regionu, které je dle jeho mínění v souladu s mezinárodním právem a pomáhá zachovat nerušený obchodní tok a bezpečnostní stabilitu v regionu.[5] Spojené státy, které nejsou signatářem Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS), v tomto ohledu zastávají stejný postoj jako mezinárodní soudní tribunál. Ten v roce 2016 stanovil, že čínské nároky, které sahají dále než 12 námořních mil od čínského pobřeží, nemají žádné právní základy. Na konci měsíce července byla uzavřena dohoda mezi Austrálií a USA o posílené námořní spolupráci a boji proti dezinformacím. [6]

Mapa regionu Jihočínského moře. Zdroj: Wikimedia

Na konci srpna došlo podle zdroje blízkého čínské armádě k odpálení čínských raket do Jihočínského moře v rámci vojenského cvičení. Paralelně byly Spojenými státy vyhlášeny nové sankce proti čínským společnostem a vedoucím pracovníkům s vazbami na Jihočínské moře. Jedná se o společnosti, které zde pomáhaly Pekingu prosazovat územní nároky, například stavební společnosti podílející se na výstavbě a militarizaci ostrovů. [7] Začátkem listopadu 2020 čínská vláda začala projednávat zákon, který by čínské pobřežní stráži umožnil střílet na cizí lodě a ničit cizí stavby postavené na ostrovech a útesech nárokovaných Čínou. [8] Dne 18. prosince se zástupci Pekingu nezúčastnili rutinní schůzky s Washingtonem, jejímž předmětem je vojenská bezpečnost regionu. Následně charakterizovali chování USA jako obtěžující a narušující politický dialog. [9] Na začátku roku 2021 Joe Biden vyzdvihl americké bezpečnostní závazky vůči Japonsku i Filipínám v případě čínského napadení. Zároveň byla zahájena první námořní mise a cvičení dvou skupin amerických letadlových lodí Bidenovy administrativy na podporu svobody plavby v Jihočínském moři. Peking reagoval označením cvičení za provokaci a vysláním plavidel a letectva do blízkých vod jako varování. [10, 11] O týden později se japonské námořní síly sebeobrany (MSDF – Maritime Self-Defense Force) přidaly k námořnímu cvičení australského a amerického námořnictva nedaleko Jihočínského moře. [12]

Čínská vláda v prohlášení uvedla plány na rozšíření námořních, záchranných a komunikačních cvičení v kooperaci se Singapurem, což vedlo k postupnému navyšování čínských plavidel v oblasti Jihočínského moře. Znepokojující situace donutila filipínskou vládu k diplomatickému protestu proti Pekingu a výzvě, aby čínská vláda odvolala více než dvě stovky čínských rybářských lodí pohybujících se ve sporné oblasti. [14] Dne 12. dubna 2021 zahájilo filipínské námořnictvo s americkým námořnictvem společné dvoutýdenní vojenské cvičení uprostřed zvýšeného napětí mezi Filipínami a stovkami čínských lodí pohybujících se v Jihočínském moři. Přítomnost čínských lodí zřejmě neunesl filipínský ministr zahraničí Teodoro Locsin Jr., který na Twitteru hrubě vyzval čínské lodě k opuštění oblasti („China, my friend… get the f*** out“), načež Peking reagoval výzvou k dodržování základní etikety vyjadřování. [15]

Eskalace napětí (květen 2021 ⁠ březen 2022)

V květnu začala čínská vláda vznášet časté protesty proti aktivitám Spojených států v regionu, konkrétně proti torpédoborci USS Curtis Wilbur (DDG-54). Ten dle slov Pekingu nelegálně vplul do jejích vod v okolí Paracelských ostrovů a následně proplul Tchajwanským průlivem. Na tyto protesty 7. flotila amerického námořnictva reagovala prohlášením, že Čína vznáší nadměrné a nelegitimní námořní nároky a Spojené státy prováděly operaci na zajištění Svobody plavby (FONOP) v souladu s mezinárodním právem.  V srpnu byla do sporné oblasti vyslána také německá fregata, což je první cesta německé válečné lodi do tohoto regionu po téměř dvaceti letech. [16]

Dne 10. září 2021 vedl americký prezident Joe Biden s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem devadesátiminutový telefonický rozhovor. Podle vyjádření Bílého domu byla předmětem hovoru zejména deeskalace americko-čínského soupeření. O týden později se Biden nechal slyšet, že spolu se Spojeným královstvím pomohou vytvořit nové uskupení s cílem sdílení pokročilých technologií, včetně pořízení ponorek s jaderným pohonem pro australské námořnictvo. To by mělo umožnit hlídkování v kritických částech Jihočínského moře. [17] Nedlouho nato byla do sporných vod Jihočínského moře vyslána úderná skupina letadlové lodi USS Ronald Reagan (CVN-76). Dne 8. října došlo ke zranění jedenácti amerických námořníků poté, co americká útočná ponorka USS Connecticut (SSN-22) narazila do neznámého objektu v Jihočínském moři. Následně se však ukázalo, že se jednalo o náraz do nezmapované podmořské hory, což vedlo k propuštění několika velících důstojníků. [18]

Řídící důstojník v bojovém informačním centru na palubě torpédoborce třídy Arleigh Burke. Zdroj: Flickr

Na začátku února 2022 tchajwanské ministerstvo obrany prezentovalo své obavy z možné nové čínské taktiky testování reakcí ostatních aktérů v regionu pomocí menších civilních letadel. Čína přistupuje k taktice narušování identifikační zóny protivzdušné obrany druhých států již delší dobu. Těmto čínským aktivitám, které jsou běžné také pro Východočínské moře, je věnována pozornost v předchozím článku s názvem Konflikt ve Východočínském moři. Peking v této době také oznámil, že provede více než týdenní cvičení v Jihočínském moři poblíž vietnamského pobřeží. Vietnamský ministr zahraničí v reakci na tuto skutečnost zdůraznil požadavek, aby Čína nenarušovala námořními aktivitami prostor vietnamského kontinentálního šelfu a výlučnou ekonomickou zónu. [19] Jedním z posledních předmětů sporů eskalujících na konci března 2022 jsou tři umělé ostrovy (atoly Ohnivý Kříž,  Mischief a Subi) ve sporných vodách. Tyto ostrovy byly Čínou uměle budovány během několika posledních let na korálových útesech. Jsou zde umístěné zejména protilodní a protiletadlové raketové systémy, stíhací letouny nebo například laserová a rušící zařízení. Dle představitelů Spojených států Čína ostrovy militarizovala, ačkoli na ně nemá nárok. Peking jednání odůvodnil tvrzením, že má právo rozvíjet své uměle vytvořené ostrovy podle vlastního uvážení. [20]

Současná situace

K aktuálním událostem v regionu, které udržují napjatou atmosféru, patří například spor mezi Pekingem a Manilou ve věci rybaření ve sporných vodách. Čína v květnu zavedla letní zákaz rybolovu v Jihočínském moři vztahující se také na oblasti ve Filipínském moři. Vzhledem k tomu, že tyto oblasti spadají pod filipínskou svrchovanost a jurisdikci, podala Manila proti tomuto jednostrannému uvalení zákazu diplomatický protest. V měsíci červnu však Peking stále odmítal zákon stáhnout s argumentem, že je v souladu s mezinárodním právem včetně Úmluvy OSN. Situace se pravděpodobně vyostří po nástupu do funkce nově zvoleného filipínského prezidenta Marcose. Ten již v předvolebních debatách prezentoval svůj agresivnější postoj vůči aktivitám Pekingu v Jihočínském moři. [21]

Washington ve své rétorice pokračuje v odsuzování čínských aktivit a ujišťování svých spojenců o podpoře v případném konfliktu. [22] Australský ministr zahraničí v červnu prohlásil, že australské jednotky se budou také aktivněji angažovat, především v rámci monitorování oblasti Jihočínského moře. [23] Peking má v této situaci nejlepší pozici, neboť ostatní země jako Filipíny, Vietnam nebo třeba Tchaj-wan jednoduše nedisponují takovou ekonomickou či vojenskou silou. Zároveň jsou s Čínou svázány důležitými hospodářskými svazky, jejichž ohrožení by pro tyto státy mohlo znamenat obrovské problémy. Tato skutečnost také přinutila Spojené státy, Spojené království či Indii soustředit svou zahraniční politiku na Indo-Pacifik. Ačkoli jsou diplomatické kanály stále otevřené a existuje zde snaha spory řešit touto cestou, hlavní aktéři podnikají přípravy na možnou eskalaci situace. [24] V současné situaci není vyloučené, že by malý střet mohl vyústit v plnohodnotný konflikt. Zdali budou aktéři schopni přistoupit na řešení, která povedou k deeskalaci situace, ukáže čas.


Zdroje:                       

[1] Center for Preventive Action. (2020). Rising Tensions in the South China Sea. Council on Foreign Relations. Dostupné z:  https://www.cfr.org/blog/rising-tensions-south-china-sea.

[2] Cruz de Castro, Renato. (2020). Implications of the Recent Philippines-China Naval Stand-off. Asia Maritime Transparency Initiative. Dostupné z: https://amti.csis.org/implications-of-the-recent-philippines-china-naval-stand-off/.

[3] Thu, Huong Le. (2020). Fishing While the Water is Muddy: China’s Newly Announced Aministrative Districts in the South China Sea. Asia Maritime Transparency Initiative. Dostupné z:  https://amti.csis.org/fishing-while-the-water-is-muddy-chinas-newly-announced-administrative-districts-in-the-south-china-sea/.

[4] Council on Foreign Relations. (2020). China’s Maritime Disputes. Council on Foreign Relations. Dostupné z: https://www.cfr.org/timeline/chinas-maritime-disputes.

[5] Congresisonal Research Service. (2022). U.S.-China Strategic Competition in South and East China Seas: Background and Issues for Congress. Congressional Research Service. Dostupné z: https://sgp.fas.org/crs/row/R42784.pdf.

[6] Hurst, Daniel. (2020). Australia to step up South China Sea defence cooperation with US – but won’t commit to patrols. The Guardian. Dostupné z:  https://www.theguardian.com/world/2020/jul/29/australia-to-step-up-south-china-sea-defence-cooperation-with-us-but-wont-commit-to-patrols.

[7] Huang, Kristin. (2020). Chinese military fires aircraft-carrier killer missile into South China Sea in warning to the United States. South China Morning Post.  Dostupné z: https://www.scmp.com/news/china/military/article/3098972/chinese-military-launches-two-missiles-south-china-sea-warning.

[8] O’Keffe, Kate and Wong, Chun Han. (2020). U.S. Challenges China’s Maritime Claims in South China Sea. The Wallstreet Journal. Dostupné z:  https://www.wsj.com/articles/u-s-imposes-visa-export-restrictions-on-chinese-firms-and-executives-active-in-contested-south-china-sea-11598446551.

[9] Zhen, Liu. (2020). China drafts law to expand coastguard’s powers over islands and foreign vessels. South China Morning Post. Dostupné z: https://www.scmp.com/news/china/military/article/3108723/draft-law-gives-china-coastguard-teeth-destroy-foreign.

[10] Wong, Chun Han. (2020). China a No-Show at Joint Military Safety Meeting With U.S.. The Wallstreet Journal. Dostupné z:  https://www.wsj.com/articles/u-s-stood-up-by-china-at-military-safety-meeting-11608199871.

[11] Reuters. (2021). U.S. Warship sails near Chinese-controlled S. China Sea islands. Reuters. Dostupné z:  https://www.reuters.com/article/us-southchinasea-usa/u-s-warship-sails-near-chinese-controlled-s-china-sea-islands-idUSKBN2A50T0.

[12] Zhou, Laura. (2020). Heightened risk of military conflict over South China Sea, observer warn. South China Morning Post. Dostupné z:  https://www.scmp.com/news/china/diplomacy/article/3093057/beijing-accuses-us-stirring-division-over-south-china-sea?module=perpetual_scroll_0&pgtype=article&campaign=3093057.

[13] Johnson, Jesse. (2020). MSDF joins exercises With U.S. and Australia on doorstep of South China Sea. The Japan Times. Dostupné z:  https://www.japantimes.co.jp/news/2020/07/21/national/msdf-military-exercises-us-australia-south-china-sea/.

[14] Reuters. (2021). Philippines turns up heat on China over boats massing in South China Sea. Reuters. Dostupné z: https://www.reuters.com/article/us-philippines-china-southchinasea/philippines-turns-up-heat-on-china-over-boats-massing-in-south-china-sea-idUSKBN2BS0EY.

[15] Gutierrez, Jason. (2021). Top Philippine Diplomat Unleashes Expletive-„aced Tirade Against China. Asia Pacific. Dostupné z:  https://www.nytimes.com/2021/05/03/world/asia/teddy-locsin-china-philippines.html.

[16] Cheong, Danson. (2021). Beijing furious after US warship sails near Chinese-controlled Paracel Islands in South China Sea. The Straits Times. Dostupné z:  https://www.straitstimes.com/asia/east-asia/us-warship-sails-near-disputed-paracels-on-anniversary-of-tribunal-ruling-on-south.

[17] Sanger, David and Kanno-Youngs, Zolan. (2021). Biden Announces Defense Deal With Australia in a Bid to Counter China. The New York Times. Dostupné z:  https://www.nytimes.com/2021/09/15/us/politics/biden-australia-britain-china.html.

[18] BBC. (2021). South China Sea: US submarine collides with unknown object. BBC. Dostupné z: https://www.bbc.com/news/world-us-canada-58838332.

[19] Gomez, Jim and Favila, Aaron. (2022). AP Exclusive: US admiral says China fully militarized isles. AP News. Dostupné z:  https://apnews.com/article/business-china-beijing-xi-jinping-south-china-sea-d229070bc2373be1ca515390960a6e6c.

[20] AP News. (2022). China says military development of islands within its rights. AP News. Dostupné z: https://apnews.com/article/china-beijing-international-law-south-china-sea-4370828e295d2eec9a4804bba9940273.

[21] Global Times. (2022). China won’t accept Phillippines accusation on fishing ban. Global Times. Dostupné z: https://www.globaltimes.cn/page/202206/1267156.shtml.

[22] U.S. DEPARTMENT OF STATE. (2022). U.S. Support for the Philippines in the South China Sea. Ofice of the Spokesperson. Dostupné z: https://www.state.gov/u-s-support-for-the-philippines-in-the-south-china-sea/.

[23] MERCER, Phil. (2022). Australia Vowsto Continueto Monitor South China Sea After MilitaryClose Encounter. VOA NEWS. Dostupné z: https://www.voanews.com/a/australia-vows-to-continue-to-monitor-south-china-sea-after-military-close-encounter/6617022.html.

[24] BARRY, Ben., GIEGERICH, Bastian., GRAHAM, Euan., SHCREER, Ben. (2022, June 8). The UK  Indo-Pacific Tilt: Defence and Military Implication. International Institute for Strategic Studies. Dostupné z: https://www.iiss.org/blogs/research-paper/2022/06/the-uk-indo-pacific-tilt.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.