S poslední úspěšně složenou zkouškou naše redakce dává prostorám fakulty na pár měsíců (či navždy) vale a jede k vodě. Letos vám dáme nahlédnout, co si bereme s sebou ke čtení.
Někdo už má rozečteno, jiní knížky teprve hodili do kufru a neví, jestli se jejich očekávání naplní. V každém případě jsme se ale pokusili sestavit seznam několika tipů z oblastí, kterým se věnujeme.
Máte-li i vy v plánu letošní prázdniny číst něco zajímavého, neváhejte přispět do komentářů.
1. Tania Kambouri – Policistka volá o pomoc
Katarína Tosecká: Počas mojej vzácnej týždňovej dovolenky na chalupe mám v pláne prečítať si knihu nemeckej policajtky gréckeho pôvodu, Tanii Khambouri, Policistka volá o pomoc.
Khambouri slúži v jednej z najproblematickejších štvrtí v meste Bochum, obývanej predovšetkým prisťahovalcami z Turecka, arabských štátov a východnej Európy. Autorka opisuje stále sa znižujúci rešpekt obyvateľov štvrte voči policajtom, útoky, ktorým musí ako žena zvlášť zo strany mužských delikventov čeliť a neschopnosť zákona preniknúť do uzatvorenej komunity.
Kniha sa po vydaní rýchlo ocitla medzi najpredávanejšími titulmi v Nemecku a odporučil mi ju aj kamarát žijúci v Bochume ako „pohľad do reality.“ Ako bonus sa podľa jeho slov dobre číta a nenaruší môj prázdninový mód.
2. William Easterly – Břímě bílého muže: Proč pomoc Západu třetímu světu selhává?
Lenka Martináková: V létě se chystám číst Břímě bílého muže od Williama Easterlyho. Jelikož od září budu studovat Mezinárodní rozvojová studia, chci se dozvědět něco o tom, proč úsilí Západu pomoci ostatnímu světu přineslo tolik zla a tak málo dobrého, jak zní podtitul této knihy.
Easterly odlehčeným stylem kritizuje neefektivitu velkých mezinárodních organizací, a já se tak chci dozvědět něco o tom, proč je Západní strategie pomoci špatná.
3. Derek Gregory a Allan Pred (eds.) – Violent Geographies: Fear, Terror, and Political Violence
David Rypel: Obrazy a slova mají ohromnou moc a jejich šíření může mít závažné materiální dopady: ozbrojené intervence, separace skupin, čistky atp. To je jedna ze základních premis autorů esejí sesbíraných ve sborníku Violent Geographies.
Příspěvky se z mnoha různých úhlů pohledu pouští do zkoumání toho, na jakých domněnkách stojí různé geografické fantazie (nebo imaginativní geografie) a jaké mají tyto rozmanité „mapy strachu a nebezpečí“ důsledky. Jiní autoři tento vztah zase obrací, aby si např. položili otázku, jaké politické cíle sledují „estetizované krajiny“ – ať už nabývají podobu vesnic srovnaných se zemí či měst-citadel.
Ruku na srdce, není to úplně čtení k vodě. Pokud ale máte chuť nahlédnout za rámec mainstreamového výzkumu bezpečnosti a netrpíte předsudky ke „kritickým přístupům“, tohle může být zajímavý začátek (či konec) vaší cesty. (Btw. jedna z kapitol napoví, jak spolu souvisí věci jako jsou bezpečnostní rámy na Pražském hradu a matčin falus).
4. R. Hrair Dekmejian – Islam in Revolution: Fundamentalism in the Arab World
Jakub Maděránek: Vzniká čím dál více knih zabývajících se Blízkým východem, obzvláště ve vztahu k islámu, který je v posledních letech velmi hlasitým (ať už negativně, či pozitivně) tématem. Mnoho z nich však představují povrchní nahlédnutí do problematiky konfliktního prostředí Blízkého východu ve spojení s islámem a často jsou strohého deskriptivního charakteru.
Knihu Islam in Revolution (na doporučení od „palestinského“ profesora) hodlám přečíst právě pro její hlubší představení politického a sociálního kontextu Islámu a jeho historického vývoje a ideových fundamentů.
O to zajímavější je autorova analýza politického islámu v rámci případových studií států Blízkého východu ve spojení s eskalací násilí a konfliktů v těchto zemích v období posledních cirka 15 let 20. století. Navíc v kontextu „ideologického a materiálního zásahu Západu“ v regionu.
5. Carl von Clausewitz – O válce
Jiří Maixner: Moje léto bude spočívat převážně ve slunění a užívání si zaslouženého volna. I přesto jsem si na léto vytipoval pár favoritů, kterými se budu při dlouhých večerech trápit/bavit. Momentálně se nejvíc těším na Clausewitzovo pojednání O válce a Kissingera v knize Potřebuje Amerika zahraniční politiku? Ještě před nimi na mě, jakožto fanouška Star Wars, čeká kniha Tarkin od Jamese Lucena.
A proč jsem si vybral O válce?
Carl von Clausewitz patří stále mezi jedny z nejdůležitějších teoretiků strategie. Ačkoliv jsem se s jeho prací v uplynulém semestru již setkal, chtěl bych jít konečně do hloubky. Clausewitz v ní popisuje svoje zkušenosti a závěry z let, kdy působil v pruské armádě, a pracuje s konceptem vojenské vědy. Protože, jak říkal Clausewitz: „Válka je pouze pokračování politiky jinými prostředky.“
