Mapa regionu východní Afriky. (Zdroj: Wikimedia.org)

Aš-Šabáb v Somálsku a Keni stále neporažen. Bude někdy?

Štítky:

Report se zaměřuje na působení džihádistické skupiny aš-Šabáb v Somálsku a Keni od roku 2017. Přestože se o aš-Šabábu již příliš často v běžných médiích nedočteme, zůstává tato skupina stále velkou hrozbou pro východní Afriku.  Jakým způsobem se vyvíjí chování aš-Šabábu a proč se tak děje zodpoví následující řádky. Kvantitativní data jsou sbírána projektem ACLED.

Geografické působení džihádistické skupiny aš-Šabáb

Aš-Šabáb (v překladu „Mladí/Mládež“) operuje v Somálsku samostatně od roku 2006. Jeho cílem je svrhnout somálskou vládu a nastolit náboženský stát založený na dodržování šaríe. V roce 2012 se stal oficiálně odnoží al-Káidy. Džihádisté dosáhli pomyslného územního vrcholu v roce 2011, poté však byli donuceni ustoupit z hlavního města Mogadišu a somálských přístavů [1].

Během několika rozsáhlých operací vojenské mise Africké unie (AMISOM) a somálské armády mezi lety 2014-2015 byl aš-Šabáb vypuzen také z dalších větších měst. Džihádisté se stáhli do venkovských oblastí jižního Somálska a do hor na severu země, kde uplatňují vlastní správu. Prostřednictvím početných spících buněk a jejich tajné služby Amniya, si však nadále udržují vliv ve větších městech včetně Mogadiša [2]. V té době se aš-Šabáb začal aktivněji angažovat i v příhraničních keňských regionech, aby tak rozšířil své působení na úkor oslabené pozice v Somálsku a doplnil početní stavy. V dominantně křesťanské Keni džihádisté využívají postupné radikalizace menšinového a marginalizovaného muslimského obyvatelstva, které obývá přímořské a severovýchodní oblasti u Somálska [3].
Na mapě níže lze vidět, v jakých oblastech aš-Šabáb především operuje. I přes mnohaletou snahu somálských bezpečnostních složek a mezinárodního společenství, si nadále udržuje schopnost zasáhnout v kterékoli části státu a východní Keni.

Počet incidentů* do nichž byl zapojen aš-Šabáb mezi lety 2017 a 2020 (leden – březen) podle regionů; vytvořeno autorem v QGIS, data ACLED (upraveno)

Aš-Šabáb v Somálsku na mrtvém bodě a v Keni na vzestupu

V Somálsku se od roku 2018 mírně snížilo množství násilných incidentů spojovaných s aš-Šabábem. Tento trend lze vysvětlit dvěma hlavními faktory. Tím prvním je aktivnější postoj současného somálského prezidenta Farmaja, který se chopil moci v zemi po vítězných volbách na přelomu let 2016/2017. Od svého nástupu pokračoval v posilování přítomnosti bezpečnostních složek v regionech a vedení nových ofenziv, které džihádistům znesnadňují volný pohyb a přípravu vlastních operací [4]. Druhý faktor, snižující schopnost aš-Šabábu vést masivnější vojenské operace a shlukovat se ve vyšších počtech, je aktivnějí role amerického letectva. Američané provedli v roce 2017 34 náletů, v roce 2018 41 a minulý rok už 61 náletů [5].

Tyto skutečnosti nutí aš-Šabáb ke změně strategie. Džihádisté při útočení na bezpečnostní složky, kromě obvyklých „hit-and-run“ akcí, čím dál více využívají improvizovaná výbušná zařízení (IEDs). Prostřednictvím IEDs jsou džihádisté schopni vést „bezkontaktní“ boj a nadále působit svému nepříteli značné škody. Panel expertů Spojených národů ve své zprávě z roku 2019 [6] vyjadřuje obavy nad častějším používáním IEDs, jejichž oběťmi se běžně stávají i civilisté. V Somálsku se tak odehrává podobný scénář jako například v Sahelu, kde džihádisté také využívají IEDs v rostoucích počtech. Tím se snaží vyhýbat přímému střetu s bezpečnostními složkami a zároveň jsou schopni nadále vést ozbrojený boj proti státu.

Momentálním cílem somálské vlády je zajistit bezpečnost v Mogadišu, vytvořit jakýsi ochranný prstenec v okolních regionech a zabezpečit zásobovací linie do hlavních regionálních měst a předsunutých základen [7]. Aš-Šabáb je však v somálské společnosti už silně zakořeněn. Někteří pozorovatelé jeho rozvětvené struktury napříč zemí označují za stínové k somálské státní správě, které umožňují skupině nadále operovat v Mogadišu a jeho okolí [8]. Podle mapy, která zobrazuje násilné aktivity aš-Šabábu a bezpečnostních složek za rok 2019, většina incidentů nadále probíhá v okolí hlavního města, tak jako v předešlých letech. Bezpečnostní a politická situace proto zůstává v Somálsku nejistá, bez jasné predikce, jakým směrem se bude konflikt vyvíjet.

Násilné incidenty do nichž byl zapojen aš-Šabáb v roce 2019, vytvořeno autorem v QGIS, data ACLED (upraveno)

V Keni nemá aš-Šabáb prozatím tak pevné struktury, má tam však vhodné prostředí pro jejich budování. Vysoký nárůst násilné aktivity zaznamenala Keňa v druhé polovině roku 2017, kdy aš-Šabáb reagoval na konající se prezidentské volby [9]. Další nárůst pak probíhá od druhé poloviny minulého roku a trvá dodnes. Džihádisté se v Keni snaží prostřednictvím příhraničních útoků vyhrotit již tak napjaté vztahy mezi Somálskem a Keňou [6].

Vztahy těchto zemí se horší kvůli sporům o námořní hranice, ale především se problematickým stává somálský federální stát Džubaland, sdružující jihosomálské regiony při hranici s Keňou. V létě minulého roku byl v tamních volbách znovuzvolen současný prezident Džubalandu, kterého podporuje Keňa. Somálská federální vláda však výsledek voleb odmítá uznat. Zároveň Etiopie vyjadřuje svoji podporu somálské federální vládě a opozici v Džubalandu, která ustavila vlastní, alternativní regionální vládu [10]. Napětí v Džubalandu se od té doby několikrát vyhrotilo v téměř ozbrojený střet mezi etiopskou a keňskou armádou [6]. Mezi somálskou armádou a džubalandskými milicemi letos již ozbrojené střety propukly. Somálsko i Keňa si navzájem vyhrožují a USA vyzývají somálskou vládu ke zdrženlivosti [11].

Aš-Šabáb se snaží maximálně využít dané situace. V létě 2019 vyhlásil mobilizaci svých podporovatelů a bojovníků v Keni, kam zároveň přemisťuje i některé své síly ze Somálska [6]. Na základě dat ACLED [12] skutečně skupina zvyšuje svou činnost v Keni, přičemž svou sílu demonstrovala bezprecedentním letošním lednovým útokem na přímořskou vojenskou základnu, při němž zemřeli tři Američané [13]. Džihádisté údajně v Keni změnili i cíle svých útoků. Dříve útočili sporadicky především na exponované měkké objekty, jako hotely nebo bary. Od začátku roku se však zaměřují na bezpečnostní složky, jejich rodinné příslušníky, nemuslimy a na ty civilisty, kteří nejsou v severovýchodní Keni místními, tedy lidé nesomálského etnika [14].

Dominantním etnikem v této části Keni jsou právě Keňané somálského etnika, na které se zaměřuje propaganda aš-Šabábu a sleduje v nich vhodné rekruty pro zahájení trvalého povstaleckého boje na východě Keni [3][15]. Hlavními oblastmi, kde džihádisté operují a kde žijí somálští Keňané jsou regiony Lamu, Wajir, Garissa a Mandera.

Závěr

Zdali se podaří aš-Šabábu nadále posilovat v Keni a převzít iniciativu v Somálsku, záleží především na tamních státních aktérech a jejich schopnosti společného jednání v boji proti džihádistické skupině. Jakékoliv oslabování křehkého somálského federalismu a protipovstaleckého boje aš-Šabáb ihned využije, tak jako již několikrát dokázal v předešlých letech. Robustnost somálských federálních struktur prověří v blízké budoucnosti dvě události. Na konci roku 2020 se mají konat prezidentské volby a v roce 2021 má být ukončena africká vojenská mise AMISOM, v níž působí kolem 20 tisíc vojáků, a která na sebe váže hlavní boje s džihádisty. Po ukončení mise má přejít protipovstalecký boj výhradně na somálské bezpečnostní složky.

Ani aš-Šabáb však nečelí jednoduché interní situaci. Sám je utápěn ve vnitřních rozepřích o směřování skupiny a meziklanových hádkách o způsobu přerozdělování financí [16][17]. V současné době tedy zůstává bezpečnostní situace v Somálsku a východní Keni nejistá, politická nestabilita Somálska přetrvává a aš-Šabáb je schopen operovat na prakticky totožném území i přes mnohaletou snahu mezinárodního společenství tuto skupinu porazit. Lze očekávat, že džihádistické povstalectví ve východní Africe bude nadále dlouhodobou realitou.


*Autor pracuje pouze s těmi incidenty, které byly přímo přisouzeny skupině aš-Šabáb. Tyto počty představují spodní hranici odhadovaných násilných incidentů do nichž byl aš-Šabáb zapojen. Lze se domnívat, že skutečný počet incidentů je o něco vyšší. Nelze tedy brát tyto údaje na počet přesně, jejich úlohou je ukazovat určitý směr či trend vývoje.

Zdroje

[1] CISAC. 2019. „Organizational Overview.“ CISAC. Leden 2019. Dostupné online na: https://cisac.fsi.stanford.edu/mappingmilitants/profiles/al-shabaab.

[2] Lotze, Walter, Paul D., Williams. 2016. „The Surge to Stabilize: Lessons for the UN from the AU’s Experience in Somalia.“ IPI. Květen 2016. Dostupné online na: https://www.ipinst.org/wp-content/uploads/2016/05/IPI-Rpt-Surge-to-Stabilize.pdf.

[3] ICG. 2014. „Kenya: Al-Shabaab – Closer to Home.“ ICG.org. 25. 9. 2014. Dostupné online na: https://www.crisisgroup.org/africa/horn-africa/kenya/kenya-al-shabaab-closer-home.

[4] UNSOM. 2017a. „Report of the Secretary-General on Somalia [S/2017/751].“ UNSOM. 5. 9. 2017. Dostupné online na: https://unsom.unmissions.org/secretary-generals-reports.

[5] NewAmerica. 2020. „The War in Somalia.“ NewAmerica.org. 2020. Dostupné online na: https://www.newamerica.org/international-security/reports/americas-counterterrorism-wars/the-war-in-somalia/.

[6] UN Security Council. 2019. „Letter dated 1 November 2019 from the Chair of the Security Council Committee pursuant to resolution 751 (1992) concerning Somalia addressed to the President of the Security Council.“ UN Security Council. 1. 11. 2019. Dostupné online na: https://www.securitycouncilreport.org/atf/cf/%7B65BFCF9B-6D27-4E9C-8CD3-CF6E4FF96FF9%7D/S_2019_858_E.pdf.

[7] UNSOM. 2019. „Report of the Secretary-General on Somalia [S/2019/393].“ UNSOM. 15. 5. 2019. Dostupné online na: https://unsom.unmissions.org/secretary-generals-reports.

[8] Makori, Abuga. 2020a. „Why al-Shabaab can’t just stop bombing innocent civilians in East Africa.“ Garoweonline.com. 31. 3. 2020. Dostupné online na: https://www.garoweonline.com/en/news/somalia/why-al-shabaab-cant-just-stop-bombing-innocent-civilians-in-east-africa.

[9] UNSOM. 2017b. „Report of the Secretary-General on Somalia [S/2017/1109].“ UNSOM. 26. 12. 2017. Dostupné online na: https://unsom.unmissions.org/secretary-generals-reports.

[10] Estelle, Emily, James, Barnett. 2019. „Africa File.“ CriticalThreats.org. 6. 9. 2019. Dostupné online na: https://www.criticalthreats.org/briefs/africa-file/africa-file-september-4-2019#090419EastAfrica.

[11] Garoweonline. 2020a. „Somalia: SNA troops clash with Jubaland forces in Gedo, several casualties reported.“ Garoweonline.com. 2. 3. 2020. Dostupné online na: https://www.garoweonline.com/en/news/somalia/somalia-sna-troops-clash-with-jubaland-forces-in-gedo-several-casualties-reported.

[12] ACLED Codebook. 2020. „Armed Conflict Location & Event Data Project (ACLED) Codebook, 2020.“ Acleddata.com. 2020. Dostupné online na: https://www.acleddata.com/data/

[13] Al-jazeera. 2020. „US soldier, contractors killed in al-Shabab attack on Kenya base.“ Aljazeera.com. 6. 1. 2020. Dostupné online na: https://www.aljazeera.com/news/2020/01/al-shabab-attacks-military-base-kenya-lamu-county-200105053818358.html.

[14] Garoweonline. 2020b. „Al-Shabaab suffers heavy losses in Kenya attack.“ Garoweonline.com. 14. 3. 2020. Dostupné online na: https://www.garoweonline.com/en/news/world/africa/al-shabaab-suffers-heavy-losses-in-kenya-attack.

[15] ICG. 2018. „Al-Shabaab Five Years after Westgate: Still a Menace in East Africa.“ ICG.org. 21. 9. 2018. Dostupné online na: https://www.crisisgroup.org/africa/horn-africa/kenya/265-al-shabaab-five-years-after-westgate-still-menace-east-africa.

[16] Estelle, Emily. 2020. „Africa File.“ CriticalThreats.org. 12. 2. 2020. Dostupné online na: https://www.criticalthreats.org/briefs/africa-file/ctp-africa-file-february-11-2020.

[17] Makori, Abuga. 2020b. „Somalia: Al-Shabaab leaders rocked in wrangles over control of finances.“ Garoweonline.com. 28. 3. 2020. Dostupné online na: https://www.criticalthreats.org/briefs/africa-file/ctp-africa-file-february-11-2020.

[i] Autor pracuje pouze s těmi incidenty, které byly přímo přisouzeny skupině aš-Šabáb. Tyto počty představují spodní hranici odhadovaných násilných incidentů do nichž byl aš-Šabáb zapojen. Lze se domnívat, že skutečný počet incidentů je o něco vyšší. Nelze tedy brát tyto údaje na počet přesně, jejich úlohou je ukazovat určitý směr či trend vývoje.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *