Brexit: bezpečnostní riziko pro Severní Irsko?

S blížícím se plánovým termínem odchodu Velké Británie z Evropské unie, který byl stanoven na 29. březen 2019, a s nejasnostmi okolo dohody o Brexitu se stále častěji skloňuje problém Severního Irska a případné budoucí „tvrdé“ hranice[1] s Irskou republikou.

Brexit vytvořil mnoho nejistot právě v Severním Irsku, v regionu, kde konflikt mezi unionisty a republikány (nebo také mezi protestanty a katolíky) skončil teprve před dvaceti lety. V regionu kde 55,7 % voličů (a 85 % katolíků) hlasovalo pro to, aby Velká Británie zůstala v EU a kde je také sdílena pozemní hranice s Irskem. To zapříčinilo vznik obav, že Brexit podkope[2] Velkopáteční dohodu (GFA) z roku 1998 a ohrozí tím již tak nejistý mírový proces v Severním Irsku.

Situace v Severním Irsku byla vždy ovlivňována úrovní vzájemných vztahů mezi vládami Velké Británie a Irska. Spolupráce mezi těmito zeměmi byly v minulostí právě kvůli konfliktu v Severním Irsku mnohokrát narušeny. Až po vstupu obou zemí do Evropského společenství v roce 1973 se začaly tyto vztahy postupně zlepšovat, jelikož byly obě vlády donuceny spolupracovat.

I když dnes můžeme vztah obou zemí považovat po více než čtyřicetileté spolupráci za pevný a stabilní, vyjednávání o Brexitu do něj postupně přinášejí trhliny. Britská nekompromisní vyjednávací taktika vůči EU, a také nejasné informace od britské vlády o jejím dalším přístupu k Severním Irsku přispívají k vzájemné nejistotě. V neposlední řadě obavy z ekonomické dopadu Brexitu na Irské hospodářství vyvolávají nervozitu na straně Irské vlády a veřejnosti.

Zdroj: autor článku

Pravděpodobně největší obavy jsou způsobené nejistotou o budoucí podobě hranic mezi Severním Irskem a Irskou republikou. Ta je v současné době prakticky nerozpoznatelná a je také jednou z klíčových součástí Velkopáteční dohody. Ta zavazuje Severní Irsko a Irsko k odbourání překážek mezi komunitami na obou stranách hranic, díky čemuž došlo ke snížení napětí především mezi katolíky. Svoboda pohybu a obchodu v rámci Irského ostrova je jedním ze základních kamenů mírového procesu v Severním Irsku, narušení této svobody by pak mohlo toto úsilí zmařit.

Potenciální střežená vnější hranice EU by nejenže ohrozila ekonomickou prosperitu Severního Irska a Irska, vzhledem k vysoké propojenosti podnikání v příhraničí, ale také by vytvořila potencionální cíle, ať pro provokace nebo násilné akce, pro stále existující a fungující para militární skupiny[4], které tak představují bezpečnostní hrozbu.

Jen za poslední rok se odhaduje na 90 útoků ze stran para militárních skupin (jak ze strany unionistů, tak ze strany republikánů). Vzhledem k faktu, že Severoirská policie (PSNI) je ozbrojeným policejním sborem, jako jediný policejní sbor v rámci Velké Británie a je stále vnímána mnohými katolíky jako kontroverzní[5], může při případných střetech s para militárními skupinami dojít k eskalaci násilí.

Kromě hrozby eskalace násilí ze strany para militárních skupin se zvyšují také separatistické tendence na straně nacionalistů, kteří jsou politicky zastoupení v parlamentu stranou Sinn Féin[6]. Sinn Féin navíc po volbách do severoirského parlamentu v roce 2017 posílilo[7] a znovu tak přineslo otázku sjednocení Irska.

Zdroj: autor článku

I když se Severní Irsko ocitá v politické krizi a je bez vlády již více než 500 dní a můžeme pozorovat rostoucí nacionalistické tendence napříč celým regionem, je stále daleko od eskalace násilí a potencionálního konfliktu. Teroristická organizace IRA zatím na nastalou situaci nijak výrazně nereaguje.

Stále přetrvávající riziko tzv. „tvrdého“ Brexitu může tento stav změnit. V případě další destabilizace v regionu důsledkem „tvrdého“ Brexitu můžou hlasy volající po referendu o připojení ke zbytku Irska zesílit. Britská konzervativní vláda nepočítá s žádným referendem i v případě odchodu Velké Británie z EU bez dohody, což otevírá možnosti teroristům z IRA vytvořit tlak na britskou vládu pomocí „ospraveditelného“ násilí. Této možnosti napomáhá také fakt, že současná vláda Theresy Mayové se opírá o hlasy severoirských unionistů, kteří vylučují jakékoliv potencionální kroky vedoucí k sjednocení Irska.

Naproti tomu zachování „měkké“ hranice a úzké spolupráce mezi Velkou Británií a EU tyto hrozby eliminuje. Dalším faktorem proti riziku ohrožení bezpečnostní situace v Severním Irsku je případ neúspěšného Skotského referenda z roku 2014, které nacionalisty odstrašuje[8] od vyvolávání podobného referenda v Severním Irsku.

Budoucí vývoj situace v Severním Irsku zůstává nadále nejasný. Pokračující vyjednávání o dohodě o Brexitu zatím nedávají žádnou jasnou odpověď na budoucí stav hranice mezi Severním Irskem a Irskem, čímž nadále podporují vzrůstající nejistotu a obavy v obou komunitách. Finální podoba Brexitu bude hrát nadále klíčovou roli ve vztahu nacionalistů vůči britské vládě, který může přejít z tolerance do otevřeného násilného odporu. A i když současná situace není výrazným bezpečnostním rizikem pro Severní Irsko, dopady Brexitu na ekonomiku země, vzájemné vztahy Londýna s Dublinem a pokračující politický pat můžou sehrát klíčovou roli v destabilizaci regionu.


Poznámky

[1] Hard border neboli „tvrdá“ hranice spočívá ve vybudování sítě hraničních kontrol s celním režimem podobnému na vnější hranici EU. Současná „měkká“ hranice žádné celní kontroly nezahrnuje a přejezd mezi Severním Irskem a Irskem je téměř neznatelný.  

[2] Brexit naruší předpoklad kolem rovnocenné britské a irské identity a zhorší rozdělení obou komunit.[

[4] Jako například republikánská IRA (Irish Republican Army) nebo loajalistické/unionistické skupiny UDA (Ulster Defence Association) a UVF (Ulster Volunteer Force)

[5] Především díky předchozímu sboru RUC (Royal Ulster Constabulary), který byl často kritizován za nedostatečnou ochranu katolíků.

[6] Často označována jako politické křídlo teroristické organizace IRA (Irské republikánské armády).

[7] Téměř o čtyři procentní body oproti volbám v roce 2016 a s celkovým ziskem 27,9 % se umístili na druhém místě za DUP (Demokratická unionistická strana) Zdroj: BBC

[8] Příslib referenda o nezávislost Skotska zintenzivnil snahu Sinn Féinn o referendum o irském sjednocení, neúspěch skotských nacionalistů poté tyto snahy zmařilo. Zdroj: Survival: Global Politics and Strategy

Štítky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *