Listopadové boje v Tigraji skončily rychlým vítězstvím federální armády, Tigrajci však unikli do hor a lesů odkud započali guerillový odboj. V souvislosti s tímto pokračujícím konfliktem se hovoří také o rostoucí humanitární krizi. Následující článek se věnuje prvopočátku a vývoji tohoto konfliktu a analýze jeho guerillového potenciálu a proti-guerillového boje.

TLOF, federální vláda a původ konfliktu v Tigraji

Tigraj je regionální stát nacházející se na severu Etiopie, která je etnicky rozdělena na deset regionálních států a dvě samosprávné městské oblasti. Majoritním etnikem jsou zde Tigrajci, kteří v součtu tvoří asi 6 % celkové populace Etiopie. Největší politickou stranou, která Tigrajce zastupuje, je Tigrajská lidově osvobozenecká fronta (TLOF, anglická hojně užívaná zkratka TPLF). Ta byla až do roku 2019 součástí koalice Etiopská lidová revoluční demokratická fronta. V listopadu 2019 ale nový premiér Abyi Ahmed sjednotil koaliční strany do samostatné nové strany s názvem Strana prosperity. TLOF tento akt považovala za ilegální a rozhodla se sjednocení nezúčastnit. [1] [2] Od června 2020 pak Tigrajci upozorňovali na politické čistky vedené podle etnického klíče, přičemž vláda tvrdila, že se jednalo pouze o nutné kroky v boji proti korupci. [3]

Tigrajci toto postupné odstavení od participace na rozhodování o politickém směřování země a sdílené kontroly nad bezpečnostním aparátem těžce nesli. K těmto „zaslouženým výhodám“, jak je sami nazývají [3] [4], se dostali na základě historického zapojení v národních hnutích a odbojích. V 70. a 80. letech 20. století stála právě TLOF v čele odporu proti marxistické diktatuře Mengistua Hailea Mariama. Silně se také angažovali ve válce s Eritreou.

Pravděpodobně největším sporem mezi TLOF a premiérem Abyim Ahmedem je pohled na etnický federalismus. Abyi Ahmed se od něj snaží odklonit, jeho cílem je sjednocená Etiopie, kde se lidé nebudou rozdělovat na základě etnické příslušnosti. Z tohoto důvodu také vyžaduje, aby se všichni na prvním místě identifikovali jako Etiopané. [3] [4] Tento přístup však v Tigraji nenachází odezvu – Tigrajci se obávají, že by tím přišli o svou moc a autonomii.

Zlomovým okamžikem se stal srpen 2020, kdy byly kvůli pandemii koronaviru odloženy parlamentní volby. V reakci na to vypsala TLOF v Tigraji volby vlastní, které federální vláda označila za neústavní a tudíž neplatné. [1] Samotnou záminkou ke vzniku konfliktu se stal útok na federální vojenskou základnu v Tigraji, který federální vláda přisoudila Tigrajcům. Ti svou účast popřeli. [2]

Povaha konfliktu a první operace

Ozbrojený konflikt mezi TLOF a federální vládou oficiálně začal 4. listopadu 2020. Hovořit můžeme o konfliktu asymetrickém – přestože měla TLOF zkušené velitele z války s Eritreou či z protimarxistické revoluce, její početní a technologická nevýhoda byla rozhodující. TLOF navíc zůstala v boji osamocena. [5] Federální armáda 28. listopadu dobyla hlavní město Tigraje, Mekele. Tuto událost označil na svém Twitteru premiér Abyi Ahmed za úspěšné ukončení operace. [6] [7]

Ačkoliv mohla být z vojenského pohledu skutečně považována za úspěšnou, zanechala za sebou enormní humanitární krizi a obvinění z páchání násilí na civilistech. [8] V Tigraji se již před konfliktem nacházely uprchlické tábory pro uprchlíky z Eritreje. Ti během konfliktu přišli o přísun potravin. Podle zpráv UNICEF a OSN boje od listopadu do dubna navíc vyhnaly z domovů více než 1,7 milionu obyvatel. [9] [10] Federální vláda také nedovolovala vstup do regionu humanitárním organizacím či reportérům. Nyní již byl některým vstup povolen, jejich počet je ale omezen a stále nemají přístup na všechna potřebná území v regionu. [9]

Velkou kauzou se stalo zapojení eritrejských vojáků do konfliktu, kteří se jej účastní od listopadu až doposud. Federální vláda jejich účast zpočátku odmítala, později se ale ukázalo, že v konfliktu skutečně bojovali a podle některých zdrojů znásilňovali či zabíjeli nevinné obyvatele Tigraje. [12] [13] Celý konflikt je propojen s propagandou a dezinformacemi, což ještě umocnilo odpojení regionu od telefonního signálu a internetového připojení. V půlce prosince byly některé telefonní linky obnoveny, jsou ale pod kontrolou vlády. [11]

Cause stojící za guerillovým potenciálem

Jak již bylo nastíněno, Etiopie, a tudíž také Tigrajci, zažili guerillovou válku již ve 20. století, kdy ji vedli proti komunistické vládě a úspěšně se jim ji podařilo porazit. Tehdy šlo však o spojení více etnik, tedy o znatelně početnější základnu odboje. Jak uvádí jedni z největších guerillových myslitelů Che Guevara a Mao Ce-tung, právě lidský kapitál je pro guerillu, především na jejím počátku, klíčový k jejímu fungování a přežití. [15] [16]

Každá guerilla potřebuje takzvaný „cause“ – ideu, díky které ji lidé budou následovat a podporovat. Cause Tigrajců je v tomto případě velmi silný. Cítí se být utlačovaní a nesouhlasí s federální vládou, jelikož přišli o moc a dochází k různým restrikcím vůči nim. Skocpol ale píše, že pokud chce guerilla zvítězit, potřebuje národní podporu či koalice, které ji v boji pomohou. [16] Zde se již Tigrajci potýkají s potížemi, jelikož prozatím není dalšího etnika, které by se s jejich problémy ztotožnilo a vyrazilo jim na pomoc. Některá etnika dokonce naopak vůči Tigrajcům vyjadřují etnickou animositu. [8]

Role tigrajského terénu a podnebí v guerillovém konfliktu

Tigraj je z geografického hlediska vhodné území pro vedení guerilly. Region je hornatý, a to především směrem od středu na východ, přičemž tato výše položená místa jsou často zalesněna. Důležitým faktorem je také počasí – Etiopie se sice nachází v tropickém podnebném pásu, ve vyšších částech je ale průměrná roční teplota okolo 16-30 °C, což nepředstavuje žádné extrémy. V regionu se žije převážně agrárně, což je pro guerillu výhodné, jelikož jí to umožňuje pěstovat si potraviny, případně je získávat od místních obyvatel. [16]

Prostředí je tedy rozhodně vhodné pro vedení guerilly, protože se zpočátku může ukrývat v horách a lesích, kam se federální armáda se všemi prostředky nemůže dostat. Výhodou je také znalost místního terénu. Nevýhodou Tigrajců je však jejich pozice. Severní území Tigraje lemuje poměrně dlouhá hranice se sousední Eritreou, jejíž jednotky asistují etiopské armádě, viz výše. [12] [13]

Při potenciálním ústupu mohou jednotky TOLF zamířit do sousedních regionálních států, kde se ale s největší pravděpodobností nesetkají s podporou místních obyvatel. Obdobná situace by guerillu čekala i u západního souseda, Súdánu. Zde se již nyní tvoří tábory pro tigrajské uprchlíky, které guerillovému hnutí TOLF nepřidávají na popularitě.

Předchozí zkušenosti jako nápomocný faktor

V rámci vojenského vybavení, zbraní a zkušeností mají Tigrajci rozhodně určité výhody. Již na začátku konfliktu se jim podařilo dostat ke zbraním z federálního skladu a z průmyslových komplexů, které v regionu zůstaly ještě z války s Eritreou. Ačkoliv jim zbraně v listopadových bojích k vítězství nepomohli, nyní jim slouží v guerillovém boji, jelikož mohou díky nim iniciovat menší ozbrojené operace.

Tigrajci však mohou proti federální armádě vést jen vybrané akce. Té se podařilo obsadit některá města, která aktuálně hlídá. Jakékoliv přerušení signálu či zásobování ze strany guerilly může ohrozit i místní obyvatele, kteří stojí na straně Tigrajců. Guerilla zároveň nedisponuje dostatečnými zdroji, které by i za takového rizika vedly k úspěchu větší operace.

Vládní protiguerillový přístup v Tigraji

Kritickým faktorem každého guerillového konfliktu je i nastavení vládních protiopatření a operací. Jinými slovy, podoba zvoleného proti-guerillového boje. Jedním z předních myslitelů v oblasti proti-guerillového boje je David Galula, který ve své knize Counterinsurgency Warfare za první potřebný krok označuje obsazení prostoru a jeho kontrolu. [19] To se etiopské federální vládě v určitých mezích povedlo. Podařilo se jí totiž obsadit hlavní město Tigraje, své jednotky má i v dalších městech, kde také probíhají průběžné kontroly. Ty však mohou být i drsnějšího rázu a často končí zraněním a znásilňováním civilistů, jak reportují různé organizace. [12] [13]

Nedílným klíčem k úspěchu proti-guerillového boje je také rychlost. Čím dříve je proti guerille zakročeno, tím rychleji bude oslabeno také její postavení a může být rychleji poražena. V tomto ohledu federální armáda nedosáhla takového úspěchu a celý konflikt se nachází v patové situaci. Jedním z možných východisek mohou být výše zmíněné kontroly, které, pokud chtějí dosáhnout zásadní změny v dynamice konfliktu, budou muset být prováděny pravidelně a precizně. Pak se může stát, že na straně guerilly dojde k pochybení a vládní armáda tak získá důležité informace, případně díky nim zkomplikuje či zpomalí činnost guerilly. Ta bude muset v tomto důsledku například omezit své zásobování, což může přispět k jejímu poražení. [18]

Další perspektivy guerilly

Z výše provedené analýzy a dostupných zdrojů lze předpokládat, že situace v oblasti bude nadále konfliktní. Ačkoliv může docházet ke střídavým dílčím vítězstvím, misky vah tím ani jedna strana nezvrátí, pokud nedojde k zákroku ze zahraničí či ze strany jiné třetí strany. Tigrajci ví, že nemají dostatečné personální i technické kapacity, což je umocněno také nasazením profesionální federální armády na „jejich“ území. Navíc se jim nedaří nalézt spojence, který by je podpořil a zůstávají tak osamoceni. Přesto ve svém úsilí nadále pokračují a těží z místní podpory. Jejich odhodlání reflektuje také nedávné znovu dobytí hlavního města Mekele. [19]

Federální vláda naopak na své straně nemá místní obyvatelstvo, které si znepřátelila svým chováním (odpojení od internetu, násilí na civilistech páchané jak federální armádou, tak eritrejskými jednotkami) a je nepravděpodobné, že by se jí tuto podporu podařilo získat. Navíc se federální vláda a její dosavadní i budoucí rozhodnutí nachází pod drobnohledem Spojených států amerických (USA) či Organizace spojených národů (OSN). Americký prezident Joe Biden od svého nástupu do úřadu vyzývá k ukončení bojů, stáhnutí eritrejské armády z Etiopie a volá po humanitární pomoci pro Tigraj. V této souvislosti vyslal do oblasti senátora Chrise Coonse, který se setkal a jednal přímo s premiérem Abyim Ahmedem. Vzrůstá také tlak na Radu bezpečnosti OSN.

V důsledku konfliktu vznikla i humanitární krize, která může nabrat velkých rozměrů, pokud nebude zabráněno jejímu dalšímu prohlubování. Etiopský premiér navíc odmítá zahraniční pomoc od USA či humanitárních organizací. Pokud ale svůj přístup nezmění, dá se očekávat, že se krize ještě více prohloubí a Tigraj budou stále sužovat boje a neklid.

Zdroje:

[1] Peralta, E. (2020, November 13). What To Know About Ethiopia’s Tigray Conflict. NPR. Retrived from https://www.npr.org/2020/11/13/934241830/what-to-know-about-ethiopias-tigray-conflict?t=1615558901310

[2] Daněčková, A. (2020, November 21). Abyi Ahmed nechce být za krvavého diktátora, bude se snažit o rychlé vítězství, říká afrikanista. iRozhlas. Retrieved from https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/etiopie-konflikt-jan-zahorik-afrikanista-rozhovor_2011211406_ada

[3] Walsh, D., & Dahir, A.L. (2020, November 5). Why Is Ethiopia in War With Itself?. The New York Times.Retrieved from https://www.nytimes.com/2020/11/05/world/africa/ethiopia-tigray-conflict-explained.html

[4] Štěpánek, V. (2020, November 29). Etiopan, nebo Tigrajec? Veškeré konflikty v Etiopii jsou vnímané jako etnické, jde o podstatu státu, říká expert. Lidovky.cz. Retrieved from https://www.lidovky.cz/svet/etiopan-nebo-tigrajec-veskere-konflikty-v-etiopii-jsou-vnimane-jako-etnicke-nyni-jde-o-samotnou-pods.A201128_140413_ln_zahranici_liam

[5] Rokos, M. (2020, November 14). Konflikt v Etiopii je výsledkem nedokončené federalizace, říká expert. Seznam zprávy. Retrieved from https://www.seznamzpravy.cz/clanek/konflikt-v-etiopii-je-vysledkem-nedokoncene-federalizace-rika-expert-129463

[6] Ahmed, A. A. (2020, November 26). Final Phase of the Rule of Law Operations Commences. [Twitter status update]. Retrieved from https://twitter.com/AbiyAhmedAli/status/1331853743810285575

[7] Ahmed, A.A. (2020, November 28). Mekelle under command of the National Defense Forces. . [Twitter status update]. Retrieved from https://twitter.com/AbiyAhmedAli/status/1332730958999588864

[8] De Wall, A. (2021, May 29). Ethiopia Tigray crisis: Warnings of genocide nad famine. BBC News. Retrieved from https://www.bbc.com/news/world-africa-57226551

[9] UNFPA. (2021). UNFPA ETHIOPIA RESPONSE TO THE TIGRAY CRISIS. Retrieved from UNFPA website: https://reliefweb.int/sites/reliefweb.int/files/resources/20210425_extsitrep_1-15apr2021_final.pdf

[10] UNICEF. (2021, April 20). Crisis in TIgray enters sixth month with no clear end in sight amid ‚severe and ongoing child rights violations‘. UNICEF. Retrieved from https://www.unicef.org/press-releases/crisis-tigray-enters-sixth-month-no-clear-end-sight-amid-severe-and-ongoing-child

[11] Bhandari, L., & Lewis, D. (2020, December 18). The conflict in Ethiopia. Reuters. Retrieved from https://graphics.reuters.com/ETHIOPIA-CONFLICT/xklpyjmndvg/

[12] Crisis Group. (2021, April 2). Ethiopia’s Tigray War: A Deadly, Dangerous Stalemate. International Crisis Group. Retrieved from https://www.crisisgroup.org/africa/horn-africa/ethiopia/b171-ethiopias-tigray-war-deadly-dangerous-stalemate

[13] Amnesty International. (2020, November 12). Ethiopia: Investigation reveals evidence that scores of civilians were killed in massacre in Tigray state. Amnesty International. Retrieved from https://www.amnesty.org/en/latest/news/2020/11/ethiopia-investigation-reveals-evidence-that-scores-of-civilians-were-killed-in-massacre-in-tigray-state/

[14] OCHA. (2020). Ethiopia: TIgray Region Humanitarian Update. Retrieved from UNOCHA website: https://reliefweb.int/sites/reliefweb.int/files/resources/Ethiopia%20-%20Tigray%20Region%20Humanitarian%20Update%20-%20Situation%20Report%20No.%205%20%2824%20November%202020%29.pdf

[15] Griffith, Samuel B. (1989). Mao Tse-tung on Guerrilla Warfare. TJK: Washington

[16] Che Guevara, Ernesto. (1961). Guerrilla Warfare. Monthly Review Press: New York

[17] Skocpol, T. (1994). Social Revolutions in the Modern World. Cambridge University Press: Cambridge

[18] Galula, D. (1964): Counterinsurgency Warfare. New York: Praeger

[19] Walsh, D., & Marks, S. (2021, July 2). Tigray Rebels in Ethiopia Celebrate a Victory. The New York Times. Retrieved from https://www.nytimes.com/live/2021/06/29/world/tigray-ethiopia